Tato případová studia zpracovává téma občanského a environmentálního aktivismum, který se vzedmul v reakci na ekologickou havárii na řece Bečvě ve Valašském Meziříčí v září roku 2020 a následné vyšetřování kauzy. Jsou zde zkoumány sítě vztahů, které se mezi aktivisty ustanovily, a jejich vývoj v čase. Zvláštní důraz je klade na interpretační rámce, které aktivisté využívali, a na procesy formování a vyjednávání těchto rámců.
Anotace v angličtině
This case study explores the topic of civil and environmental activism that emerged in response to an ecological disaster on the Bečva River in Valašské Meziříčí, Czech Republic, in September 2020, as well as to the subsequent investigation of the incident. It examines the networks of relationships established among activists and their evolution over time. Special emphasis is placed on the frameworks employed by activists and the processes involved in forming and negotiating these frameworks.
civil society, Central and Eastern Europe, environmentalism, transactional activism, ecological disaster, framing
Rozsah průvodní práce
53 s. (74 571 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato případová studia zpracovává téma občanského a environmentálního aktivismum, který se vzedmul v reakci na ekologickou havárii na řece Bečvě ve Valašském Meziříčí v září roku 2020 a následné vyšetřování kauzy. Jsou zde zkoumány sítě vztahů, které se mezi aktivisty ustanovily, a jejich vývoj v čase. Zvláštní důraz je klade na interpretační rámce, které aktivisté využívali, a na procesy formování a vyjednávání těchto rámců.
Anotace v angličtině
This case study explores the topic of civil and environmental activism that emerged in response to an ecological disaster on the Bečva River in Valašské Meziříčí, Czech Republic, in September 2020, as well as to the subsequent investigation of the incident. It examines the networks of relationships established among activists and their evolution over time. Special emphasis is placed on the frameworks employed by activists and the processes involved in forming and negotiating these frameworks.
civil society, Central and Eastern Europe, environmentalism, transactional activism, ecological disaster, framing
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Popsat vztahy a sítě, které se ustanovily v reakci na únik toxických látek na řece Bečvě v roce 2020 mezi environmentalistickými skupinami, jednotlivci i institucemi, a zachytit jejich vývoj.
Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně odůvodnění): Na podzim roku 2020 došlo na řece Bečvě ve Zlínském kraji k vypuštění neznámé toxické látky, která v řece v úseku desítek kilometrů zahubila většinu života. Jako reakce na vyšetřování kauzy, které bylo a dodnes je značnou částí veřejnosti vnímáno jako laxní a nedostatečné (spekuluje se dokonce o ovlivňování vyšetřování ze strany tehdejšího premiéra Babiše), se vzedmula vlna občanského a environmentalistického aktivismu složená z velmi různorodých aktérů, kteří, spojeni touto kauzou, spolu nyní našli společnou řeč, vzájemně se podporovali a jinak interagovali. Předmětem mého výzkumu je povaha a vývoj vztahů mezi těmito aktéry od katastrofy až do dnešního dne. Ke zvolení tohoto tématu mě motivuje touha nahlédnout do těchto vztahů, pochopit jejich fungování a odhalit případné třecí plochy mezi aktéry či spojenectví fungující i mimo rámec jedné konkrétní kauzy. Věřím, že tyto informace můžou být zobecnitelné a mohly by, byť velmi skromně, přispět k udržení aktivní a zúčastněné společnosti v neklidných časech, které nás vlivem nejen klimatické krize čekají.
Výzkumná otázka: HVO: Jaká je povaha vztahů mezi aktéry spojenými občanským aktivismem iniciovaným kauzou Bečva 2020; jak se tyto vztahy ustanovovaly a jak se proměnily v čase?
1VO: Jak proběhlo navazování vztahů mezi aktéry výše zmíněného aktivismu a kdo jsou tito aktéři? 2VO: Kde a jak nalezly tyto vztahy uplatnění? 3VO: Jak se proměnila povaha těchto vztahů v čase? 44O: Mají tyto vztahy platnost a slouží jako základ něčemu dalšímu i mimo tuto konkrétní kauzu?
Návrh postupu řešení: Pro tvorbu kvalitativních dat potřebných k výzkumu chci využít primárně metodu polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými aktéry, v omezenější míře pak diskurzivní analýzu mediálního obrazu havárie a aktivistů. Ze získaných dat následně vypracuji případovou studii.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Popsat vztahy a sítě, které se ustanovily v reakci na únik toxických látek na řece Bečvě v roce 2020 mezi environmentalistickými skupinami, jednotlivci i institucemi, a zachytit jejich vývoj.
Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně odůvodnění): Na podzim roku 2020 došlo na řece Bečvě ve Zlínském kraji k vypuštění neznámé toxické látky, která v řece v úseku desítek kilometrů zahubila většinu života. Jako reakce na vyšetřování kauzy, které bylo a dodnes je značnou částí veřejnosti vnímáno jako laxní a nedostatečné (spekuluje se dokonce o ovlivňování vyšetřování ze strany tehdejšího premiéra Babiše), se vzedmula vlna občanského a environmentalistického aktivismu složená z velmi různorodých aktérů, kteří, spojeni touto kauzou, spolu nyní našli společnou řeč, vzájemně se podporovali a jinak interagovali. Předmětem mého výzkumu je povaha a vývoj vztahů mezi těmito aktéry od katastrofy až do dnešního dne. Ke zvolení tohoto tématu mě motivuje touha nahlédnout do těchto vztahů, pochopit jejich fungování a odhalit případné třecí plochy mezi aktéry či spojenectví fungující i mimo rámec jedné konkrétní kauzy. Věřím, že tyto informace můžou být zobecnitelné a mohly by, byť velmi skromně, přispět k udržení aktivní a zúčastněné společnosti v neklidných časech, které nás vlivem nejen klimatické krize čekají.
Výzkumná otázka: HVO: Jaká je povaha vztahů mezi aktéry spojenými občanským aktivismem iniciovaným kauzou Bečva 2020; jak se tyto vztahy ustanovovaly a jak se proměnily v čase?
1VO: Jak proběhlo navazování vztahů mezi aktéry výše zmíněného aktivismu a kdo jsou tito aktéři? 2VO: Kde a jak nalezly tyto vztahy uplatnění? 3VO: Jak se proměnila povaha těchto vztahů v čase? 44O: Mají tyto vztahy platnost a slouží jako základ něčemu dalšímu i mimo tuto konkrétní kauzu?
Návrh postupu řešení: Pro tvorbu kvalitativních dat potřebných k výzkumu chci využít primárně metodu polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými aktéry, v omezenější míře pak diskurzivní analýzu mediálního obrazu havárie a aktivistů. Ze získaných dat následně vypracuji případovou studii.
Seznam doporučené literatury
DIANI, Mario a Doug MCADAM. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. 2003, s. 1–368. ISSN 9780199251780. DOI: 10.1093/0199251789.001.0001 LAWSON, Kay a Peter H. MERKL, eds. When parties fail: emerging alternative organizations. Princeton, N.J: Princeton University Press, 1988. ISBN 978-0-691-07758-1. MILTON, Kay. Environmentalism: The View from Anthropology. Routledge, 2003. ISBN 978-1-134-86810-0. DELLA PORTA, Donatella a Mario DIANI. Social movements: an introduction. Third edition. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2020. ISBN 978-1-119-16765-5.
Seznam doporučené literatury
DIANI, Mario a Doug MCADAM. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. 2003, s. 1–368. ISSN 9780199251780. DOI: 10.1093/0199251789.001.0001 LAWSON, Kay a Peter H. MERKL, eds. When parties fail: emerging alternative organizations. Princeton, N.J: Princeton University Press, 1988. ISBN 978-0-691-07758-1. MILTON, Kay. Environmentalism: The View from Anthropology. Routledge, 2003. ISBN 978-1-134-86810-0. DELLA PORTA, Donatella a Mario DIANI. Social movements: an introduction. Third edition. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2020. ISBN 978-1-119-16765-5.