Informace o kvalifikační práci Problematika implementace inkluze do vzdělávacího procesu v oblastech sociálního vyloučení s využitím poznatků z konkrétní lokality.
Cílem rigorózní práce je identifikovat aktuální postoje pedagogických pracovníků na
základních školách v oblastech sociálního vyloučení k aspektům společného vzdělávání a
způsobu vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách včetně možných problémů
souvisejících s osobním a profesním rozvojem dětí a mladých lidí, které případně ohrožují
koncept inkluzivního vzdělávání. Předkládaný vědecký koncept je prezentován na teoretickoempirické úrovni, kde každou oblast tvoří samostatné kapitoly a podkapitoly. Teoretická část
se zabývá terminologickým vymezením inkluze, inkluzivního vzdělávání, integrace a
představuje základní pilíře inkluzivního vzdělávání. Rešerše odborné literatury přibližuje
historický vývoj inkluze a její zavádění do vzdělávacích procesů, včetně vývoje legislativních
rámců v celosvětovém měřítku. Souhrn teoretických poznatků nabízí nový pohled na vývoj
inkluze a formování inkluzivního vzdělávání nejen v České republice, ale například i na
území Spojených států amerických a ve Finsku. Empirická část interpretuje data poukazující
na postoje a celkové vnímání inkluze pedagogickými pracovníky působícími na základních
školách v sociálně vyloučených lokalitách. Výzkumné šetření odkrývá, jakým způsobem se
promítají pro-inkluzivní tendence do vzdělávacího procesu a zda se naplňují základní principy
společného vzdělávání v praxi, v oblastech sociálně vyloučených lokalit. Na druhé straně pak
část práce zmiňuje bariéry, které mohou mít negativní dopad na utváření lidské osobnosti a
formování společenských názorů u dětí a mladých. Z tohoto důvodu byl zvolen smíšený
výzkumný design, tedy kombinace kvalitativních a kvantitativních metod empirického
zkoumání. Kvantitativně orientovaný výzkum je proveden dotazníkovou formou. Soustředí se
na celkové chápání a porozumění pojmů, vztahujících se ke konceptu společného vzdělávání a
také přibližuje zájem pedagogických pracovníků o studium v uvedené oblasti. Kvalitativní
část výzkumného šetření využívá jako vhodnou metodu polo-strukturované rozhovory, jejichž
účelem je zjistit, jaké faktory nejvíce ohrožují koncept společného vzdělávání na základních
školách. Těmto rozhovorům byli podrobeni vyučující pracující na základních školách
v sociálně vyloučených lokalitách, kteří se dlouhodobě zabývají tématem společného
vzdělávání a inkluzí jako takovou. Na základě těchto zjištění, pak autor analyzuje možnosti a
nabídky dalšího vzdělávání ze strany pedagogických fakult či dalších vzdělávacích institucí.
Závěr rigorózní práce nabídne doporučení školským institucím, potažmo orgánům MŠMT,
jak vhodně postupovat při implementaci inkluze a pro-inkluzivních metod do vzdělávacího
procesu v sociálně vyloučených lokalitách takovým způsobem, aby nebyly ohroženy základní
demokratické principy vzdělávání a nedocházelo k segregaci žáků. Tato doporučení
vyplývající ze zpracování a analýzy jak teoretické, tak praktické části jsou zároveň vlastním
přínosem autora k rozvoji teorie a praxe inkluzivního vzdělávání v ČR.
Anotace v angličtině
The aim of the rigorous thesis is to identify the current attitudes of teachers in primary schools
in the areas of social exclusion to aspects of joint education and education in socially
excluded localities, including possible problems related to personal and professional
development of children and young people and potentially threatening the concept of
inclusive education. The presented scientific concept is presented at the theoretical-empirical
level, where each area consists of separate chapters and subsections. The theoretical part deals
with the terminological definition of inclusion, inclusive education, integration and presents
the basic pillars of inclusive education. The research of professional literature approximates
the historical development of inclusion and its implementation in educational processes,
including the development of legislative frameworks on a global scale. The summary of
theoretical knowledge offers a new perspective on the development of inclusion and the
formation of inclusive education not only in the Czech Republic, but also, for example, in the
United States of America and Finland. The empirical part interprets data pointing to the
attitudes and overall perception of inclusion by pedagogical staff working in primary schools
in socially excluded localities. The research reveals how pro-inclusive tendencies are reflected
in the educational process and whether the basic principles of joint education are fulfilled in
practice, in areas of socially excluded localities. On the other hand, part of the work mentions
barriers that can have a negative impact on the formation of human personality and the
formation of social opinions in children and young people. For this reason, a mixed research
design was chosen, i.e. a combination of qualitative and quantitative methods of empirical
investigation. Quantitative research is conducted in the form of a questionnaire. It focuses on
the overall understanding and comprehension of concepts related to the concept of joint
education and also brings the interest of pedagogical staff in studying in this area. The
qualitative part of the research survey uses semi-structured interviews as a suitable method,
the purpose of which is to find out what factors most threaten the concept of joint education in
primary schools. Teachers working at primary schools in socially excluded localities, who
have been dealing with the topic of joint education and inclusion as such for a long time, were
subjected to these interviews. Based on these findings, the car then analyzes the possibilities
and offers of further education by pedagogical faculties or other educational institutions. The
conclusion of the rigorous thesis will offer recommendations to educational institutions, i.e
bodies of the Ministry of Education, Youth and Sports on how to proceed in the
implementation of inclusion and pro-inclusive methods in the educational process in socially
excluded localities in such a way that basic democratic principles of education are not
endangered and pupils are not segregated. These recommendations resulting from the
elaboration and analysis of both the theoretical and practical parts are at the same time the
author's own contribution to the development of the theory and practice of inclusive education
in the Czech Republic.
Klíčová slova
Vzdělání; inkluze; inkluzivní vzdělávání; sociální vyloučení; vyloučené
lokality.
Klíčová slova v angličtině
Education; inclusion; inclusive education; social exclusion; excluded localities.
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
-
Anotace
Cílem rigorózní práce je identifikovat aktuální postoje pedagogických pracovníků na
základních školách v oblastech sociálního vyloučení k aspektům společného vzdělávání a
způsobu vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách včetně možných problémů
souvisejících s osobním a profesním rozvojem dětí a mladých lidí, které případně ohrožují
koncept inkluzivního vzdělávání. Předkládaný vědecký koncept je prezentován na teoretickoempirické úrovni, kde každou oblast tvoří samostatné kapitoly a podkapitoly. Teoretická část
se zabývá terminologickým vymezením inkluze, inkluzivního vzdělávání, integrace a
představuje základní pilíře inkluzivního vzdělávání. Rešerše odborné literatury přibližuje
historický vývoj inkluze a její zavádění do vzdělávacích procesů, včetně vývoje legislativních
rámců v celosvětovém měřítku. Souhrn teoretických poznatků nabízí nový pohled na vývoj
inkluze a formování inkluzivního vzdělávání nejen v České republice, ale například i na
území Spojených států amerických a ve Finsku. Empirická část interpretuje data poukazující
na postoje a celkové vnímání inkluze pedagogickými pracovníky působícími na základních
školách v sociálně vyloučených lokalitách. Výzkumné šetření odkrývá, jakým způsobem se
promítají pro-inkluzivní tendence do vzdělávacího procesu a zda se naplňují základní principy
společného vzdělávání v praxi, v oblastech sociálně vyloučených lokalit. Na druhé straně pak
část práce zmiňuje bariéry, které mohou mít negativní dopad na utváření lidské osobnosti a
formování společenských názorů u dětí a mladých. Z tohoto důvodu byl zvolen smíšený
výzkumný design, tedy kombinace kvalitativních a kvantitativních metod empirického
zkoumání. Kvantitativně orientovaný výzkum je proveden dotazníkovou formou. Soustředí se
na celkové chápání a porozumění pojmů, vztahujících se ke konceptu společného vzdělávání a
také přibližuje zájem pedagogických pracovníků o studium v uvedené oblasti. Kvalitativní
část výzkumného šetření využívá jako vhodnou metodu polo-strukturované rozhovory, jejichž
účelem je zjistit, jaké faktory nejvíce ohrožují koncept společného vzdělávání na základních
školách. Těmto rozhovorům byli podrobeni vyučující pracující na základních školách
v sociálně vyloučených lokalitách, kteří se dlouhodobě zabývají tématem společného
vzdělávání a inkluzí jako takovou. Na základě těchto zjištění, pak autor analyzuje možnosti a
nabídky dalšího vzdělávání ze strany pedagogických fakult či dalších vzdělávacích institucí.
Závěr rigorózní práce nabídne doporučení školským institucím, potažmo orgánům MŠMT,
jak vhodně postupovat při implementaci inkluze a pro-inkluzivních metod do vzdělávacího
procesu v sociálně vyloučených lokalitách takovým způsobem, aby nebyly ohroženy základní
demokratické principy vzdělávání a nedocházelo k segregaci žáků. Tato doporučení
vyplývající ze zpracování a analýzy jak teoretické, tak praktické části jsou zároveň vlastním
přínosem autora k rozvoji teorie a praxe inkluzivního vzdělávání v ČR.
Anotace v angličtině
The aim of the rigorous thesis is to identify the current attitudes of teachers in primary schools
in the areas of social exclusion to aspects of joint education and education in socially
excluded localities, including possible problems related to personal and professional
development of children and young people and potentially threatening the concept of
inclusive education. The presented scientific concept is presented at the theoretical-empirical
level, where each area consists of separate chapters and subsections. The theoretical part deals
with the terminological definition of inclusion, inclusive education, integration and presents
the basic pillars of inclusive education. The research of professional literature approximates
the historical development of inclusion and its implementation in educational processes,
including the development of legislative frameworks on a global scale. The summary of
theoretical knowledge offers a new perspective on the development of inclusion and the
formation of inclusive education not only in the Czech Republic, but also, for example, in the
United States of America and Finland. The empirical part interprets data pointing to the
attitudes and overall perception of inclusion by pedagogical staff working in primary schools
in socially excluded localities. The research reveals how pro-inclusive tendencies are reflected
in the educational process and whether the basic principles of joint education are fulfilled in
practice, in areas of socially excluded localities. On the other hand, part of the work mentions
barriers that can have a negative impact on the formation of human personality and the
formation of social opinions in children and young people. For this reason, a mixed research
design was chosen, i.e. a combination of qualitative and quantitative methods of empirical
investigation. Quantitative research is conducted in the form of a questionnaire. It focuses on
the overall understanding and comprehension of concepts related to the concept of joint
education and also brings the interest of pedagogical staff in studying in this area. The
qualitative part of the research survey uses semi-structured interviews as a suitable method,
the purpose of which is to find out what factors most threaten the concept of joint education in
primary schools. Teachers working at primary schools in socially excluded localities, who
have been dealing with the topic of joint education and inclusion as such for a long time, were
subjected to these interviews. Based on these findings, the car then analyzes the possibilities
and offers of further education by pedagogical faculties or other educational institutions. The
conclusion of the rigorous thesis will offer recommendations to educational institutions, i.e
bodies of the Ministry of Education, Youth and Sports on how to proceed in the
implementation of inclusion and pro-inclusive methods in the educational process in socially
excluded localities in such a way that basic democratic principles of education are not
endangered and pupils are not segregated. These recommendations resulting from the
elaboration and analysis of both the theoretical and practical parts are at the same time the
author's own contribution to the development of the theory and practice of inclusive education
in the Czech Republic.
Klíčová slova
Vzdělání; inkluze; inkluzivní vzdělávání; sociální vyloučení; vyloučené
lokality.
Klíčová slova v angličtině
Education; inclusion; inclusive education; social exclusion; excluded localities.