Toxoplazmóza je parazitické onemocnění postihující teplokrevné živočichy, tedy ptáky a savce, přičemž výjimkou není ani člověk. Její původce, Toxoplasma gondii (Nicolle, Manceaux, 1908), je výtrusovec, který pro úspěšné dokončení životního cyklu potřebuje definitivního hostitele, jímž jsou kočkovité šelmy. Jeho úspěšné šíření mezi hostiteli zajišťují různé strategie, do nichž spadá také napadení teplokrevných mezihostitelů, tedy včetně člověka. Jedná se o onemocnění v lidské populaci velmi hojné, přičemž velká většina případů přechází z rané fáze akutní do fáze latentní, tedy zdánlivě bezpříznakové a život bezprostředně neohrožující. Pouze malé procento lidských mezihostitelů prodělá akutní, závažný průběh. Po prodělání nákazy v lidském hostiteli zůstávají tkáňové cysty prvoka doživotně. Navzdory původní domněnce o neškodnosti jeho přítomnosti je dnes už známo, že tento stav má dalekosáhlé následky a vliv na další život mezihostitele. Onemocnění i jeho původce jsou v různé míře prezentovány na středních školách, zejména jde o taxonomické zařazení, zjednodušený životní cyklus, symptomy, důsledky a případnou prevenci. Nezřídka je toxoplazmóza uváděna jako rizikový faktor pro těhotné ženy, méně už jsou ale představeny její další vlivy na kvalitu života nakažených jedinců. Tato bakalářská práce předkládá rešerši nejzávažnějších působení Toxoplasma gondii na člověka a navrhuje vhodnou formou zařazení Toxoplasma gondii do výuky na základních a středních školách.
Anotace v angličtině
Toxoplasmosis is a parasitic disease affecting warm-blooded animals, i.e. birds and mammals, with humans being no exception. The causative agent, Toxoplasma gondii (Nicolle, Manceaux, 1908), is a spore-forming organism that requires a definitive host, which is felids, to successfully complete its life cycle. Its successful spread between hosts is ensured by various strategies, which also include infecting warm-blooded intermediate hosts, including humans. It is a very common disease in the human population, with the vast majority of cases moving from an early acute phase to a latent phase, i.e. apparently asymptomatic and not immediately life-threatening. Only a small percentage of human intermediate hosts will experience an acute, severe course. After infection in a human host, the protozoan tissue cysts remain for life. Despite the original assumption that it was harmless, this condition is now known to have far-reaching consequences and effects on the future life of the intermediate host. The disease and its causative agent are presented to varying degrees in secondary schools, particularly in terms of taxonomic classification, simplified life cycle, symptoms, consequences and possible prevention. Not infrequently, toxoplasmosis is cited as a risk factor for pregnant women, but less is presented about its other effects on the quality of life of infected individuals. This bachelor thesis presents a survey of the most serious effects of Toxoplasma gondii on humans and proposes an appropriate way to include Toxoplasma gondii in primary and secondary school education.
Toxoplazmóza je parazitické onemocnění postihující teplokrevné živočichy, tedy ptáky a savce, přičemž výjimkou není ani člověk. Její původce, Toxoplasma gondii (Nicolle, Manceaux, 1908), je výtrusovec, který pro úspěšné dokončení životního cyklu potřebuje definitivního hostitele, jímž jsou kočkovité šelmy. Jeho úspěšné šíření mezi hostiteli zajišťují různé strategie, do nichž spadá také napadení teplokrevných mezihostitelů, tedy včetně člověka. Jedná se o onemocnění v lidské populaci velmi hojné, přičemž velká většina případů přechází z rané fáze akutní do fáze latentní, tedy zdánlivě bezpříznakové a život bezprostředně neohrožující. Pouze malé procento lidských mezihostitelů prodělá akutní, závažný průběh. Po prodělání nákazy v lidském hostiteli zůstávají tkáňové cysty prvoka doživotně. Navzdory původní domněnce o neškodnosti jeho přítomnosti je dnes už známo, že tento stav má dalekosáhlé následky a vliv na další život mezihostitele. Onemocnění i jeho původce jsou v různé míře prezentovány na středních školách, zejména jde o taxonomické zařazení, zjednodušený životní cyklus, symptomy, důsledky a případnou prevenci. Nezřídka je toxoplazmóza uváděna jako rizikový faktor pro těhotné ženy, méně už jsou ale představeny její další vlivy na kvalitu života nakažených jedinců. Tato bakalářská práce předkládá rešerši nejzávažnějších působení Toxoplasma gondii na člověka a navrhuje vhodnou formou zařazení Toxoplasma gondii do výuky na základních a středních školách.
Anotace v angličtině
Toxoplasmosis is a parasitic disease affecting warm-blooded animals, i.e. birds and mammals, with humans being no exception. The causative agent, Toxoplasma gondii (Nicolle, Manceaux, 1908), is a spore-forming organism that requires a definitive host, which is felids, to successfully complete its life cycle. Its successful spread between hosts is ensured by various strategies, which also include infecting warm-blooded intermediate hosts, including humans. It is a very common disease in the human population, with the vast majority of cases moving from an early acute phase to a latent phase, i.e. apparently asymptomatic and not immediately life-threatening. Only a small percentage of human intermediate hosts will experience an acute, severe course. After infection in a human host, the protozoan tissue cysts remain for life. Despite the original assumption that it was harmless, this condition is now known to have far-reaching consequences and effects on the future life of the intermediate host. The disease and its causative agent are presented to varying degrees in secondary schools, particularly in terms of taxonomic classification, simplified life cycle, symptoms, consequences and possible prevention. Not infrequently, toxoplasmosis is cited as a risk factor for pregnant women, but less is presented about its other effects on the quality of life of infected individuals. This bachelor thesis presents a survey of the most serious effects of Toxoplasma gondii on humans and proposes an appropriate way to include Toxoplasma gondii in primary and secondary school education.
1) Shromáždění relevantních literárnch pramenů o mechanismech šíření původce toxoplazmózy Toxoplasma gondii a jejího dopadu na člověka. 2) Vypracování literární rešerše. 3) Maximální rozsah 40 stran včetně příloh. 4) Odevzdání práce do 30. dubna 2023 včetně.
Zásady pro vypracování
1) Shromáždění relevantních literárnch pramenů o mechanismech šíření původce toxoplazmózy Toxoplasma gondii a jejího dopadu na člověka. 2) Vypracování literární rešerše. 3) Maximální rozsah 40 stran včetně příloh. 4) Odevzdání práce do 30. dubna 2023 včetně.
Seznam doporučené literatury
Dubey J. P. (1998): Advances in the life cycle of Toxoplasma gondii. International Journal for Parasitology 28: 1019-1021. Dubey J. P. (2009): History of the discovery of the life cycle of Toxoplasma gondii. International Journal for Parasitology 39: 877–881. Ferguson D. J. P. (2009): Identification of faecal transmission of Toxoplasma gondii: Small science, large characters. International Journal for Parasitology 39: 871–875. Flegr J. (2007): Effects of Toxoplasma on Human Behavior. Schizophrenia Bulletin 33: 757–760. Flegr J. (2011) Pozor, toxo!. Praha: Academia, 348 pp. Hejduk T. (2013): Vliv latentní toxoplazmózy na paměť infikovaných jedinců. Praha, Univerzita Karlova. Diplomová práce, 206 pp. Hlaváčová J. (2017): Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka. Praha, Univerzita Karlova. Diplomová práce, 85 pp. Holub D. (2011): Latentní toxoplasmósa jako rizikový faktor vzniku schizofrenie a modulátor jejího průběhu. Hradec Králové, Univerzita Karlova. Disertační práce, 71 pp. Lovašová P. (2020): Toxoplasma gondii. Praha, Univerzita Karlova. Bakalářská práce, 48 pp. Peřinová A. (2013): Toxoplasma gondii. Hradec Králové, Univerzita Karlova. Bakalářská práce, 61 pp. Webster J. P. (2001): Rats, cats, people and parasites: the impact of latent toxoplasmosis on human behaviour. Microbes and Infection 3: 1037−1045.
Seznam doporučené literatury
Dubey J. P. (1998): Advances in the life cycle of Toxoplasma gondii. International Journal for Parasitology 28: 1019-1021. Dubey J. P. (2009): History of the discovery of the life cycle of Toxoplasma gondii. International Journal for Parasitology 39: 877–881. Ferguson D. J. P. (2009): Identification of faecal transmission of Toxoplasma gondii: Small science, large characters. International Journal for Parasitology 39: 871–875. Flegr J. (2007): Effects of Toxoplasma on Human Behavior. Schizophrenia Bulletin 33: 757–760. Flegr J. (2011) Pozor, toxo!. Praha: Academia, 348 pp. Hejduk T. (2013): Vliv latentní toxoplazmózy na paměť infikovaných jedinců. Praha, Univerzita Karlova. Diplomová práce, 206 pp. Hlaváčová J. (2017): Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka. Praha, Univerzita Karlova. Diplomová práce, 85 pp. Holub D. (2011): Latentní toxoplasmósa jako rizikový faktor vzniku schizofrenie a modulátor jejího průběhu. Hradec Králové, Univerzita Karlova. Disertační práce, 71 pp. Lovašová P. (2020): Toxoplasma gondii. Praha, Univerzita Karlova. Bakalářská práce, 48 pp. Peřinová A. (2013): Toxoplasma gondii. Hradec Králové, Univerzita Karlova. Bakalářská práce, 61 pp. Webster J. P. (2001): Rats, cats, people and parasites: the impact of latent toxoplasmosis on human behaviour. Microbes and Infection 3: 1037−1045.