Základním výzkumným problémem našeho výzkumu bylo srovnání rozdílností v rámci proxemické neverbální složky komunikace napříč skutečným a virtuálním prostředím. Zajímalo nás zejména uživatelské vnímání okolního prostředí a umístěného agenta uvnitř tohoto prostředí. Dále jsme se zabývali rozdílnostmi v pohlaví a tělesné výšce napříč teritoriálním chováním obou pohlaví. Rovněž jsme se zaměřili na vliv míry prožívané imerzivity a na míru rozdílností v chování uvnitř VR a skutečného prostředí. V poslední řadě nás zajímalo, zda osobnostní dimenze extraverze má vliv na výsledné proxemické chování respondentů. Výzkum jsme se rozhodli provést formou jednoduchého experimentu zahrnující VR i skutečné prostředí. Výzkum rovněž zahrnoval NEO osobnostní inventář a škálu IPQ. Získaná data jsme statisticky ověřili t-testem pro jeden výběr, testem Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu a Welchovým testem. Výsledky potvrdili signifikantně větší vzdálenosti respondentů od agenta uvnitř VR prostředí. Rovněž respondenti s nižší tělesnou výškou si udržovali od agenta uvnitř VR významně větší rozestup. Vliv ostatních zkoumaných proměnných se nepotvrdil.
Anotace v angličtině
The primary research problem of our study was to compare the differences within the proxemic non-verbal component of communication across real and virtual environments. We were particularly interested in users' perception of the surrounding environment and the agent placed within this environment. Additionally, we explored the differences in gender and body height across the territorial behavior of both genders. We also focused on the influence of the degree of experienced immersion and the level of differences in behavior within VR and real environment. Lastly, we were interested in whether the personality dimension of extraversion affects the resulting proxemic behavior of respondents. We decided to conduct the research through an experiment involving both VR and real environments. The research also included the NEO personality inventory and the IPQ scale. Collected data were statistically verified using a one-sample t-test, Pearson's and Spearman's correlation coefficient tests, and Welch's test. The results confirmed significantly greater distances of respondents from the agent within the VR environment. Also, respondents with lower body height maintained a significantly greater distance from the agent inside VR. The influence of the other hypotethised variables was not significantly confirmed.
Základním výzkumným problémem našeho výzkumu bylo srovnání rozdílností v rámci proxemické neverbální složky komunikace napříč skutečným a virtuálním prostředím. Zajímalo nás zejména uživatelské vnímání okolního prostředí a umístěného agenta uvnitř tohoto prostředí. Dále jsme se zabývali rozdílnostmi v pohlaví a tělesné výšce napříč teritoriálním chováním obou pohlaví. Rovněž jsme se zaměřili na vliv míry prožívané imerzivity a na míru rozdílností v chování uvnitř VR a skutečného prostředí. V poslední řadě nás zajímalo, zda osobnostní dimenze extraverze má vliv na výsledné proxemické chování respondentů. Výzkum jsme se rozhodli provést formou jednoduchého experimentu zahrnující VR i skutečné prostředí. Výzkum rovněž zahrnoval NEO osobnostní inventář a škálu IPQ. Získaná data jsme statisticky ověřili t-testem pro jeden výběr, testem Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu a Welchovým testem. Výsledky potvrdili signifikantně větší vzdálenosti respondentů od agenta uvnitř VR prostředí. Rovněž respondenti s nižší tělesnou výškou si udržovali od agenta uvnitř VR významně větší rozestup. Vliv ostatních zkoumaných proměnných se nepotvrdil.
Anotace v angličtině
The primary research problem of our study was to compare the differences within the proxemic non-verbal component of communication across real and virtual environments. We were particularly interested in users' perception of the surrounding environment and the agent placed within this environment. Additionally, we explored the differences in gender and body height across the territorial behavior of both genders. We also focused on the influence of the degree of experienced immersion and the level of differences in behavior within VR and real environment. Lastly, we were interested in whether the personality dimension of extraversion affects the resulting proxemic behavior of respondents. We decided to conduct the research through an experiment involving both VR and real environments. The research also included the NEO personality inventory and the IPQ scale. Collected data were statistically verified using a one-sample t-test, Pearson's and Spearman's correlation coefficient tests, and Welch's test. The results confirmed significantly greater distances of respondents from the agent within the VR environment. Also, respondents with lower body height maintained a significantly greater distance from the agent inside VR. The influence of the other hypotethised variables was not significantly confirmed.
Provedení důkladné rešerše literatury týkající se tématu proxemiky jako komunikačního činitele v prostředí skutečného a virtuálního prostředí.
Stanovení klíčových cílů a výzkumných otázek výzkumu.
Tvorba a ucelení hlavních bodů a témat teoretické části práce, a její následné zkompletování.
Rešerše a studium metodologických postupů a použitých metod jiných výzkumů týkajících se zvoleného tématu.
Tvorba vlastního výzkumného plánu provedení experimentu a způsobu vyhodnocení získaných dat.
Uskutečnění experimentu a následný sběr dat s pomocí měření, pozorování či doptávání se formou nestrukturovaného rozhovoru.
Úprava, kategorizace, analýza a následná interpretace získaných dat.
V závěru práce diskuze shrnující teoretickou i empirickou část, zhodnocení intepretovaných výsledků experimentu, zamyšlení se nad možnými nedostatky práce a doporučení pro budoucí výzkumy.
Diplomová práce bude vypracována v souladu s pokyny Katedry psychologie (viz Manuál pro psaní kvalifikačních prací - Dostál, D. & Dominik, T., 2021).
Zásady pro vypracování
Provedení důkladné rešerše literatury týkající se tématu proxemiky jako komunikačního činitele v prostředí skutečného a virtuálního prostředí.
Stanovení klíčových cílů a výzkumných otázek výzkumu.
Tvorba a ucelení hlavních bodů a témat teoretické části práce, a její následné zkompletování.
Rešerše a studium metodologických postupů a použitých metod jiných výzkumů týkajících se zvoleného tématu.
Tvorba vlastního výzkumného plánu provedení experimentu a způsobu vyhodnocení získaných dat.
Uskutečnění experimentu a následný sběr dat s pomocí měření, pozorování či doptávání se formou nestrukturovaného rozhovoru.
Úprava, kategorizace, analýza a následná interpretace získaných dat.
V závěru práce diskuze shrnující teoretickou i empirickou část, zhodnocení intepretovaných výsledků experimentu, zamyšlení se nad možnými nedostatky práce a doporučení pro budoucí výzkumy.
Diplomová práce bude vypracována v souladu s pokyny Katedry psychologie (viz Manuál pro psaní kvalifikačních prací - Dostál, D. & Dominik, T., 2021).
Seznam doporučené literatury
Basdogan, C., Ho, C. H., Srinivasan, M. A., & Slater, M. (2000). An experimental study on the role of touch in shared virtual environments. ACM Transactions on Computer-Human Interaction (TOCHI), 7(4), 443-460.
Guye-Vuillème, A., Capin, T. K., Pandzic, S., Thalmann, N. M., & Thalmann, D. (1999). Nonverbal communication interface for collaborative virtual environments. Virtual Reality, 4(1), 49-59.
Li, R., van Almkerk, M., van Waveren, S., Carter, E., & Leite, I. (březen, 2019). Comparing human-robot proxemics between virtual reality and the real world. 2019 14th ACM/IEEE international conference on human-robot interaction (HRI), 431-439.
Llobera, J., Spanlang, B., Ruffini, G., & Slater, M. (2010). Proxemics with multiple dynamic characters in an immersive virtual environment. ACM Transactions on Applied Perception (TAP), 8(1), 1-12.
Williamson, J., Li, J., Vinayagamoorthy, V., Shamma, D. A., & Cesar, P. (květen, 2021). Proxemics and social interactions in an instrumented virtual reality workshop. Proceedings of the 2021 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems, 1-13.
Seznam doporučené literatury
Basdogan, C., Ho, C. H., Srinivasan, M. A., & Slater, M. (2000). An experimental study on the role of touch in shared virtual environments. ACM Transactions on Computer-Human Interaction (TOCHI), 7(4), 443-460.
Guye-Vuillème, A., Capin, T. K., Pandzic, S., Thalmann, N. M., & Thalmann, D. (1999). Nonverbal communication interface for collaborative virtual environments. Virtual Reality, 4(1), 49-59.
Li, R., van Almkerk, M., van Waveren, S., Carter, E., & Leite, I. (březen, 2019). Comparing human-robot proxemics between virtual reality and the real world. 2019 14th ACM/IEEE international conference on human-robot interaction (HRI), 431-439.
Llobera, J., Spanlang, B., Ruffini, G., & Slater, M. (2010). Proxemics with multiple dynamic characters in an immersive virtual environment. ACM Transactions on Applied Perception (TAP), 8(1), 1-12.
Williamson, J., Li, J., Vinayagamoorthy, V., Shamma, D. A., & Cesar, P. (květen, 2021). Proxemics and social interactions in an instrumented virtual reality workshop. Proceedings of the 2021 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems, 1-13.