Tato bakalářská práce se zabývá psychosociálními potřebami pacientů podstupujících operaci mozku a zjišťuje, jaké psychologické intervence mohou přispět k jejich zotavení nebo zkvalitnění života. Cílem je identifikovat specifické potřeby ze zkušeností těchto pacientů a na jejich základě navrhnout intervenční strategie pro zlepšení péče. Využitím interpretativní fenomenologické analýzy a polostrukturovaných rozhovorů s pětičlennou skupinou (čtyři muži a jedna žena) bylo zjištěno, že pacienti čelí nejprve výzvám spojeným se zpracováním diagnózy, rozhodováním o podstoupení operace a obavami z neúspěchu operace nebo smrti. Vyjádřili potřebu podpory ze strany rodiny a zároveň tendenci zatajovat svůj stav mimo rodinný kruh. Po operaci se potýkají s nutností přizpůsobit se novým životním okolnostem, což zahrnuje dočasné či trvalé následky, změnu zaměstnání a potřebu rozvíjet odolnost. Zjištění poukazují na význam vztahu s lékařem, potřebu otevřené komunikace a strategií zvládání zahrnující aktivní přístup k životu, humor a hledání smyslu. Práce konstatuje, že zkušenost s nádorovým onemocněním mozku často vede k reevaluaci životních hodnot a je v souladu s mezinárodními studiemi o péči o pacienty s poškozením mozku.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis addresses the psychosocial needs of patients undergoing brain surgery and explores which psychological interventions can contribute to their recovery or quality of life improvement. The goal is to identify specific needs from the experiences of these patients and, based on these, to design intervention strategies for improving care. Using interpretative phenomenological analysis and semi-structured interviews with a group of five (four men and one woman), it was found that patients initially face challenges associated with processing the diagnosis, deciding to undergo surgery, and fears of surgical failure or death. They expressed a need for support from their families while also tending to conceal their condition outside the family circle. Post-surgery, they struggle with the necessity to adapt to new life circumstances, which includes temporary or permanent consequences, changing employment, and the need to develop resilience. The findings highlight the importance of the relationship with the doctor, the need for open communication, and coping strategies that include an active approach to life, humor, and searching for meaning. The thesis states that the experience with brain tumor disease often leads to a reevaluation of life values and aligns with international studies on the care of patients with brain damage.
Klíčová slova
poškození mozku, psychické změny, adaptace, psychosociální podpora
Klíčová slova v angličtině
brain injury, psychological changes, adaptation, psychosocial support
Rozsah průvodní práce
61 s. (112 869 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociálními potřebami pacientů podstupujících operaci mozku a zjišťuje, jaké psychologické intervence mohou přispět k jejich zotavení nebo zkvalitnění života. Cílem je identifikovat specifické potřeby ze zkušeností těchto pacientů a na jejich základě navrhnout intervenční strategie pro zlepšení péče. Využitím interpretativní fenomenologické analýzy a polostrukturovaných rozhovorů s pětičlennou skupinou (čtyři muži a jedna žena) bylo zjištěno, že pacienti čelí nejprve výzvám spojeným se zpracováním diagnózy, rozhodováním o podstoupení operace a obavami z neúspěchu operace nebo smrti. Vyjádřili potřebu podpory ze strany rodiny a zároveň tendenci zatajovat svůj stav mimo rodinný kruh. Po operaci se potýkají s nutností přizpůsobit se novým životním okolnostem, což zahrnuje dočasné či trvalé následky, změnu zaměstnání a potřebu rozvíjet odolnost. Zjištění poukazují na význam vztahu s lékařem, potřebu otevřené komunikace a strategií zvládání zahrnující aktivní přístup k životu, humor a hledání smyslu. Práce konstatuje, že zkušenost s nádorovým onemocněním mozku často vede k reevaluaci životních hodnot a je v souladu s mezinárodními studiemi o péči o pacienty s poškozením mozku.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis addresses the psychosocial needs of patients undergoing brain surgery and explores which psychological interventions can contribute to their recovery or quality of life improvement. The goal is to identify specific needs from the experiences of these patients and, based on these, to design intervention strategies for improving care. Using interpretative phenomenological analysis and semi-structured interviews with a group of five (four men and one woman), it was found that patients initially face challenges associated with processing the diagnosis, deciding to undergo surgery, and fears of surgical failure or death. They expressed a need for support from their families while also tending to conceal their condition outside the family circle. Post-surgery, they struggle with the necessity to adapt to new life circumstances, which includes temporary or permanent consequences, changing employment, and the need to develop resilience. The findings highlight the importance of the relationship with the doctor, the need for open communication, and coping strategies that include an active approach to life, humor, and searching for meaning. The thesis states that the experience with brain tumor disease often leads to a reevaluation of life values and aligns with international studies on the care of patients with brain damage.
Klíčová slova
poškození mozku, psychické změny, adaptace, psychosociální podpora
Klíčová slova v angličtině
brain injury, psychological changes, adaptation, psychosocial support
Zásady pro vypracování
V této práci budou prozkoumána specifika psychosociálních potřeb pacientů podstupujících operaci mozku a jejich rodin. Pozornost bude věnována zejména předoperačnímu a postoperačnímu období a s tím souvisejícími změnami potřeb psychosociální podpory a možnostem pomoci, kterou tito pacienti mohou využít v rámci zdravotnického zařízení, kde jsou léčeni. V teoretické části bude prezentována rešerše literatury zabývající se psychologickými aspekty léčby o nemocné s diagnostikovaným závažným onemocněním mozku. Empirická část představí realizované polostrukturované rozhovory se souborem asi pěti pacientů za účelem zjištění osobních zkušeností z období přípravy na operaci a následné léčby. Podmínkou pro zahrnutí respondenta do výzkumu bude absolvování operace mozku nejméně šest měsíců před rozhovorem a věk minimálně 18 let věku. Předmětem zkoumání bude problematika osobního prožívání léčby, potřeba formální psychosociální podpory a její naplnění z pohledu pacienta.
Zásady pro vypracování
V této práci budou prozkoumána specifika psychosociálních potřeb pacientů podstupujících operaci mozku a jejich rodin. Pozornost bude věnována zejména předoperačnímu a postoperačnímu období a s tím souvisejícími změnami potřeb psychosociální podpory a možnostem pomoci, kterou tito pacienti mohou využít v rámci zdravotnického zařízení, kde jsou léčeni. V teoretické části bude prezentována rešerše literatury zabývající se psychologickými aspekty léčby o nemocné s diagnostikovaným závažným onemocněním mozku. Empirická část představí realizované polostrukturované rozhovory se souborem asi pěti pacientů za účelem zjištění osobních zkušeností z období přípravy na operaci a následné léčby. Podmínkou pro zahrnutí respondenta do výzkumu bude absolvování operace mozku nejméně šest měsíců před rozhovorem a věk minimálně 18 let věku. Předmětem zkoumání bude problematika osobního prožívání léčby, potřeba formální psychosociální podpory a její naplnění z pohledu pacienta.
Seznam doporučené literatury
Kulišťák, P. (2017). Klinická neuropsychologie v praxi. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
Preiss, M., & Přikrylová Kučerová, H. (2006). Neuropsychologie v neurologii. Grada.
Paulík, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti (2., přepracované a doplněné vydání). Grada.
Dostálová, O. (2016). Péče o psychiku onkologicky nemocných. Grada Publishing.
Klebanoff, S. G., Singer, J. L., & Wilensky, H. (2013). 35. PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF BRAIN LESIONS AND ABLATIONS. Psychopathology, 554-604.
Kiecolt-Glaser, J. K., Page, G. G., Marucha, P. T., MacCallum, R. C., & Glaser, R. (1998). Psychological influences on surgical recovery: perspectives from psychoneuroimmunology. American Psychologist, 53(11), 1209.
RIKLAN, M., DILLER, L., & WEINER, H. (1960). Psychological studies on the effects of chemosurgery of the basal ganglia in parkinsonism: II. Aspects of personality. Archives of General Psychiatry, 3(3), 267-275.
Wagner, A., Shiban, Y., Lange, N., Joerger, A. K., Hoffmann, U., Meyer, B., & Shiban, E. (2019). The relevant psychological burden of having a benign brain tumor: a prospective study of patients undergoing surgical treatment of cranial meningiomas. Journal of Neurosurgery, 131(6), 1840-1847.
Seznam doporučené literatury
Kulišťák, P. (2017). Klinická neuropsychologie v praxi. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
Preiss, M., & Přikrylová Kučerová, H. (2006). Neuropsychologie v neurologii. Grada.
Paulík, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti (2., přepracované a doplněné vydání). Grada.
Dostálová, O. (2016). Péče o psychiku onkologicky nemocných. Grada Publishing.
Klebanoff, S. G., Singer, J. L., & Wilensky, H. (2013). 35. PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF BRAIN LESIONS AND ABLATIONS. Psychopathology, 554-604.
Kiecolt-Glaser, J. K., Page, G. G., Marucha, P. T., MacCallum, R. C., & Glaser, R. (1998). Psychological influences on surgical recovery: perspectives from psychoneuroimmunology. American Psychologist, 53(11), 1209.
RIKLAN, M., DILLER, L., & WEINER, H. (1960). Psychological studies on the effects of chemosurgery of the basal ganglia in parkinsonism: II. Aspects of personality. Archives of General Psychiatry, 3(3), 267-275.
Wagner, A., Shiban, Y., Lange, N., Joerger, A. K., Hoffmann, U., Meyer, B., & Shiban, E. (2019). The relevant psychological burden of having a benign brain tumor: a prospective study of patients undergoing surgical treatment of cranial meningiomas. Journal of Neurosurgery, 131(6), 1840-1847.