Informace o kvalifikační práci Březůvky - významná paleontologická lokalita v luhačovických vrstvách zlínského souvrství (paleogén, flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat)
Březůvky-an important paleontological locality in the Luhačovice strata of the Zlín Formation (Paleogene, flysch zone of the Outer Western Carpathians)
Název dle studenta
Březůvky - významná paleontologická lokalita v luhačovických vrstvách zlínského souvrství (paleogén, flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat)
Název dle studenta v angličtině
Březůvky - an important paleontological locality in the Luhačovice strata of the Zlín Formation (Paleogene, flysch zone of the Outer Western Carpathians)
Bakalářská práce je zaměřena na faunu velkých foraminifer z třetihorních sedimentů z lokality Březůvky, jež se nachází ve zlínském kraji. Cílem práce je revize lokality a vyhodnocení sběru fauny velkých foraminifer s interpretací paleoekologie. Na lokalitě byly nově objeveny rody Asterocyclina a Discocyclina a rod Nummulites, který je z lokality již popsán. Nalezený materiál byl značně opracovaný tudíž mohl být resedimentován. Z ekologických nároků zmíněných rodů lze usuzovat, že se jednalo o otevřenější mořské prostředí se subtropickými až tropickými podmínkami s dobrou fotickou zónou. Salinita odpovídala hodnotám 32-38 psu.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on the fauna of larger foraminifera from the Tertiary sediments from the locality of Březůvky, which is located in the Zlín Region. The aim of the thesis is to revise the site and evaluate the collection of fauna of larger foraminifera with the interpretation of paleoecology. Whilst the genus Nummulites has previously been described in the locality, the genera Asterocyclina and Discocyclina were newly discovered at the site. The material found was extensively processed, so it could have been resedimented. From the ecological demands of the mentioned genera, it can be concluded that it was a more open marine environment with subtropical to tropical conditions with a good photic zone. Salinity corresponded to 32-38 psu.
Bakalářská práce je zaměřena na faunu velkých foraminifer z třetihorních sedimentů z lokality Březůvky, jež se nachází ve zlínském kraji. Cílem práce je revize lokality a vyhodnocení sběru fauny velkých foraminifer s interpretací paleoekologie. Na lokalitě byly nově objeveny rody Asterocyclina a Discocyclina a rod Nummulites, který je z lokality již popsán. Nalezený materiál byl značně opracovaný tudíž mohl být resedimentován. Z ekologických nároků zmíněných rodů lze usuzovat, že se jednalo o otevřenější mořské prostředí se subtropickými až tropickými podmínkami s dobrou fotickou zónou. Salinita odpovídala hodnotám 32-38 psu.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on the fauna of larger foraminifera from the Tertiary sediments from the locality of Březůvky, which is located in the Zlín Region. The aim of the thesis is to revise the site and evaluate the collection of fauna of larger foraminifera with the interpretation of paleoecology. Whilst the genus Nummulites has previously been described in the locality, the genera Asterocyclina and Discocyclina were newly discovered at the site. The material found was extensively processed, so it could have been resedimented. From the ecological demands of the mentioned genera, it can be concluded that it was a more open marine environment with subtropical to tropical conditions with a good photic zone. Salinity corresponded to 32-38 psu.
Foraminifery představují stratigraficky významnou skupinu fosilních organismů. V paleogenních pískovcích a slepencích Vnějších Západních Karpat se vyskytují tzv. velké foraminifery typické složitou architekturou svých schránek. Jedinci sdružovaní do této umělé skupiny však náležejí k různým systematickým jednotkám.
Studentka provede terénní výzkum významné lokality s nálezy velkých foraminifer mezi Březůvkami a Ludkovicemi. Naváže tak na výzkumy R. J. Schuberta, které zde vykonával na počátku minulého století. V rámci rešerše se studentka bude zabývat geologickou a geomorfologickou charakteristikou studované oblasti a jejího širšího okolí. Dále zpracuje doposud známé lokality s velkými foraminiferami na jv. Moravě, především ze Schubertových výzkumů.
V terénní části zdokumentuje lokalitu Březůvky, popíše její současný stav a odebere vzorky k dalšímu studiu. Pokud to bude možné vyseparuje ze siliciklastických hornin jednotlivé jedince velkých foraminifer a dle stavu zachování se pokusí o jejich určení. V rámci studia fosiliferních hornin provede i mikroskopické vyhodnocení výbrusu.
Na základě zjištěných společenstev foraminifer a dalších dat se studentka pokusí o interpretace vybraných charakteristik někdejšího prostředí.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. Geomorfologická charakteristika okolí Březůvek, 5. regionálně-geologická charakteristika studované oblasti (regionální geologie, petrografická charakteristika, stratigrafie…), 6. přehled výzkumů velké foraminiferové fauny na jv. Moravě, 7. terénní část – popis lokality Březůvky, 8. systematická část, 9. paleoekologická a biostratigrafická charakteristika sedimentů od Březůvek, 10. diskuse, 11. závěr, 12. použitá literatura, 13. Přílohy.
Rozsah grafických prací: fototabule a dále dle potřeby - mapky, schematické nákresy, tabulky atd.
Rozsah průvodní zprávy: 30 – 50 stran
Zásady pro vypracování
Foraminifery představují stratigraficky významnou skupinu fosilních organismů. V paleogenních pískovcích a slepencích Vnějších Západních Karpat se vyskytují tzv. velké foraminifery typické složitou architekturou svých schránek. Jedinci sdružovaní do této umělé skupiny však náležejí k různým systematickým jednotkám.
Studentka provede terénní výzkum významné lokality s nálezy velkých foraminifer mezi Březůvkami a Ludkovicemi. Naváže tak na výzkumy R. J. Schuberta, které zde vykonával na počátku minulého století. V rámci rešerše se studentka bude zabývat geologickou a geomorfologickou charakteristikou studované oblasti a jejího širšího okolí. Dále zpracuje doposud známé lokality s velkými foraminiferami na jv. Moravě, především ze Schubertových výzkumů.
V terénní části zdokumentuje lokalitu Březůvky, popíše její současný stav a odebere vzorky k dalšímu studiu. Pokud to bude možné vyseparuje ze siliciklastických hornin jednotlivé jedince velkých foraminifer a dle stavu zachování se pokusí o jejich určení. V rámci studia fosiliferních hornin provede i mikroskopické vyhodnocení výbrusu.
Na základě zjištěných společenstev foraminifer a dalších dat se studentka pokusí o interpretace vybraných charakteristik někdejšího prostředí.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. Geomorfologická charakteristika okolí Březůvek, 5. regionálně-geologická charakteristika studované oblasti (regionální geologie, petrografická charakteristika, stratigrafie…), 6. přehled výzkumů velké foraminiferové fauny na jv. Moravě, 7. terénní část – popis lokality Březůvky, 8. systematická část, 9. paleoekologická a biostratigrafická charakteristika sedimentů od Březůvek, 10. diskuse, 11. závěr, 12. použitá literatura, 13. Přílohy.
Rozsah grafických prací: fototabule a dále dle potřeby - mapky, schematické nákresy, tabulky atd.
Rozsah průvodní zprávy: 30 – 50 stran
Seznam doporučené literatury
● Buček, S. – Teťák, F. (2020): Veľké bentické dierkavce z eocénnych glaukonitových pieskovcov magurského príkrovu (Orava a Javorníky). - Geologické práce, Správy 135, s. 3 – 16, Štátny geologický ústav Dionýza Štúra Bratislava. ● Buday, T. (ed.) (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200000 M-33-XXX Gottwaldov. – Ústř. Úst. Geol. Praha. ● Köhler, E. - Salaj, J. (1999): Ortophragminae (veľké foraminifery) v magurskej jednotke Nízkych Javorníkov (západné Slovensko). Zem. Plyn Nafta, 44, 73 – 81. ● Müller, V. (ed.): (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50000. List 25-34 Luhačovice. – Český geologický ústav, Praha. ● Pesl, V. (1968): Litofacie paleogénu v magurské jednotcevnějších flyšových Karpat. – Zbor. Geol. Vied, Západné Karpaty, 9, 71-117. Bratislava.● Pesl, V. – Menčík, E. (1966): Geologické výsledky vrtby Březůvky-1 sz. od Luhačovic. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1964, 297-298. Praha. ● Pesl, V. - Váňová, M. (1965): Březůvky – lokalita nummulitové fauny v luhačovických vrstvách. - Zpr. geol. Výsk. v Roku. 1963, 75 – 76. Bratislava. ● Schaub, H. (1981): Nummulites et Assilines de la Tethys paléo-gene. Taxinomie, phylogenese et biostratigraphie. Schweiz. paläont. Abh., 104, 1 – 236. Basilej. ● Serra-Kiel, J. - Hottinger, L. - Caus, E. - Drobne, K. - Ferrandez, C. - Jauhri, A. K. - Less, G. - Pavlovec, R. - Pignatti, J. - Sam-só, J. M. - Schaub, H. - Sirel, E. - Strougo, A. - Tambareau, Z. - Tosquella, J. - Zakrevskaya, E. (1998): Larger foraminiferal biostratigraphy of the Tethyan Paleocene and Eocene. Bull. Soc. géol. France, 169, 2, 281 – 299. Paris. ● Schubert, R., J. (1910): Geologische Aufnahmen im Jahre 1909 (Blatt Ung. Hradisch 9, XVII). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1911): Geologische Aufnahmen im Jahre 1910 (Blatt Ung. Hradisch). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1912): Geologische Aufnahmen im Jahre 1911 (Blatt Ung. Hradisch). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1913): Bericht über die Geologischen Aufnahmen im Jahre 1912 (Blatt Ung. Hradisch – Ung. Brod). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Stráník, Z. – Menčík, E. – Eliáš, M. – Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. – In. Přichystal, A. – Obstová, V. – Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska. – MZM a PřF MU Brno.
Další literatura dle doporučení vedoucího bakalářské práce.
Seznam doporučené literatury
● Buček, S. – Teťák, F. (2020): Veľké bentické dierkavce z eocénnych glaukonitových pieskovcov magurského príkrovu (Orava a Javorníky). - Geologické práce, Správy 135, s. 3 – 16, Štátny geologický ústav Dionýza Štúra Bratislava. ● Buday, T. (ed.) (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200000 M-33-XXX Gottwaldov. – Ústř. Úst. Geol. Praha. ● Köhler, E. - Salaj, J. (1999): Ortophragminae (veľké foraminifery) v magurskej jednotke Nízkych Javorníkov (západné Slovensko). Zem. Plyn Nafta, 44, 73 – 81. ● Müller, V. (ed.): (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50000. List 25-34 Luhačovice. – Český geologický ústav, Praha. ● Pesl, V. (1968): Litofacie paleogénu v magurské jednotcevnějších flyšových Karpat. – Zbor. Geol. Vied, Západné Karpaty, 9, 71-117. Bratislava.● Pesl, V. – Menčík, E. (1966): Geologické výsledky vrtby Březůvky-1 sz. od Luhačovic. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1964, 297-298. Praha. ● Pesl, V. - Váňová, M. (1965): Březůvky – lokalita nummulitové fauny v luhačovických vrstvách. - Zpr. geol. Výsk. v Roku. 1963, 75 – 76. Bratislava. ● Schaub, H. (1981): Nummulites et Assilines de la Tethys paléo-gene. Taxinomie, phylogenese et biostratigraphie. Schweiz. paläont. Abh., 104, 1 – 236. Basilej. ● Serra-Kiel, J. - Hottinger, L. - Caus, E. - Drobne, K. - Ferrandez, C. - Jauhri, A. K. - Less, G. - Pavlovec, R. - Pignatti, J. - Sam-só, J. M. - Schaub, H. - Sirel, E. - Strougo, A. - Tambareau, Z. - Tosquella, J. - Zakrevskaya, E. (1998): Larger foraminiferal biostratigraphy of the Tethyan Paleocene and Eocene. Bull. Soc. géol. France, 169, 2, 281 – 299. Paris. ● Schubert, R., J. (1910): Geologische Aufnahmen im Jahre 1909 (Blatt Ung. Hradisch 9, XVII). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1911): Geologische Aufnahmen im Jahre 1910 (Blatt Ung. Hradisch). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1912): Geologische Aufnahmen im Jahre 1911 (Blatt Ung. Hradisch). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Schubert, R., J. (1913): Bericht über die Geologischen Aufnahmen im Jahre 1912 (Blatt Ung. Hradisch – Ung. Brod). - Verh. Geol. Reichstanstalt. Wien. ● Stráník, Z. – Menčík, E. – Eliáš, M. – Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. – In. Přichystal, A. – Obstová, V. – Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska. – MZM a PřF MU Brno.
Další literatura dle doporučení vedoucího bakalářské práce.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Březůvky – významná paleontologická lokalita v luhačovických vrstvách zlínského souvrství (paleogén, flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat)
Kandidátka představila práci v powerpointové prezentaci. Na úvod představila geomorfologickou a regionálně geologickou lokalizaci, historický přehled výzkumů. Dále byla představena metodika, terénní práce včetně měření drobné tektoniky, síťovacích separačních metod, a zhotovení výbrusů. Autorka poté práce popsala problematiku identifikace velkých foraminifer. Ve výsledkové práce byly prezentovány popisy lokalit, typů hornin, separovaných jedinců foraminifer (Nummulites, Discocyclina, Asterocyclina) ve výbrusech a ve výplavech. V diskuzi autorka materiál srovnala s jinými lokalitami na Moravě, na Slovensku, a svá pozorování shrnula v závěrech a interpretacích sedimentačního prostředí a stáří materiálu.
Vedoucí práce dr. Tomáš Lehotský shrnul průběh práce i formální a věcnou stránku předloženého rukopisu, práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku A. Oponentka práce dr. Jitka Kopecká (PdF UP, u obhajoby nepřítomna) shrnula obsah práce, a vyhodnotila rukopis po stránce formální i věcné, práci doporučuje k obhajobě. Vedoucí klade 3 dotazy, na které autorka adekvátně odpověděla. V diskusi vystoupil prof. Bábek a dr. Lehotský.