U osob s neurogenními poruchami komunikace jsou přítomné poruchy porozumění mluvené řeči, mohou se však manifestovat až na úrovni gramaticky náročných vět. Tyto obtíže je možné detekovat diagnostickými nástroji, které jsou však v tuzemsku nedostačující. Teoretická část práce proto vymezuje problematiku vybraných neurogenních poruch komunikace - afázie, primární progresivní afázie a neurokognitivních poruch - se zaměřením na popis obtíží s porozuměním, dále objasňuje proces porozumění řeči, včetně možností její diagnostiky v tuzemsku a zahraničí, a stručně charakterizuje samotný postup standardizace diagnostického nástroje.
Cíle empirické části zahrnují a) převzetí cizojazyčného diagnostického nástroje se zaměřením na porozumění mluvené řeči na větné úrovni a vytvoření norem pro českou populaci dospělých osob, b) ověření tohoto nástroje u vybraných skupin osob s neurogenními poruchami komunikace v rámci předvýzkumu.
Výzkum byl realizován v rovině kvantitativní, data jsou zpracována pomocí neparametrických statistických metod. Ad a) Byly osloveny tzv. jazykově typické osoby (N = 273), které byly testovány prostřednictvím adaptovaného Testu porozumění větám. Analýzou dat byly zjištěny signifikantní rozdíly ve výsledcích testu mezi osobami, a to z hlediska věku a dosaženého vzdělání. K testu byly dále vytvořeny percentilové normy pro dvě věkové kategorie. Ad b) Test porozumění větám byl rovněž administrován osobám s afázií (N = 20) a s roztroušenou sklerózou (N = 36). Zatímco u osob se získanou fatickou poruchou se projevily statisticky významné rozdíly v dosažených výsledcích oproti kontrolní skupině, u osob s roztroušenou sklerózou nikoliv. Na individuální úrovni však byly zaznamenány obtíže s porozumění větám, které jsou dále diskutovány. V doporučení pro praxi jsou dále zahrnuty mimo jiné čtyři kazuistiky, ve kterých jsou blíže analyzovány a interpretovány výsledky v Testu porozumění větám a které demonstrují vysokou interindividuální variabilitu výkonů u osob s neurogenními poruchami komunikace.
Výsledkem disertační práce je vznik nového diagnostického nástroje s názvem Test porozumění větám (TPVcz) určenému pro výzkumné i klinické účely a jeho prvotní ověření u osob s afázií a s roztroušenou sklerózou.
Anotace v angličtině
There are speech/language comprehension difficulties in people with neurogenic communication disorders that might be seen only in grammatically demanding sentences. These difficulties can be identified with diagnostic tools which are, however, insufficient in Czechia. Therefore, the theoretical part of the thesis defines selected neurogenic communication disorders - aphasia, primary progressive aphasia, and neurocognitive disorders - and particularly their speech/language comprehension difficulties. The speech/language comprehension process, including the diagnostic tools in Czechia as well as abroad and in addition, the procedure of diagnostic tool standardization are described.
The aims of the empirical part of the thesis include a) the adaptation of a foreign language diagnostic tool focused on sentence comprehension and the development of standards for adults in Czechia, b) the administration of the diagnostic tool to persons with selected neurogenic communication disorders as a part of preliminary research.
For the research, a quantitative approach was chosen and therefore the data are processed using non-parametric statistical methods. A) People without speech/language difficulties (N = 273) were assessed with the Czech version of the Sentence Comprehension Test (Test porozumění větám, TPVcz). Statistically significant differences in results between individuals according to their age and educational level were found. Percentile standards for the adults were determined with respect to age. B) TPVcz was administered to people with aphasia (N = 20) and with multiple sclerosis (N = 36). Whereas the former proved statistically significant differences in test results compared to the control group, the latter did not. Nevertheless, difficulties in sentence comprehension were detected at least in some individuals with multiple sclerosis. The practice recommendation includes i.a. four case studies in which the test results are analysed and interpreted in more detail, and which demonstrate high interindividual variability of performance in people with neurogenic communication disorders.
The adaptation of a new diagnostic tool TPVcz which is intended for research as well as practice and its preliminary testing in persons with aphasia and multiple sclerosis are the results of the dissertation.
Klíčová slova
porozumění řeči, porozumění větám, Test porozumění větám, neurogenní poruchy komunikace, afázie, roztroušená skleróza, diagnostika
U osob s neurogenními poruchami komunikace jsou přítomné poruchy porozumění mluvené řeči, mohou se však manifestovat až na úrovni gramaticky náročných vět. Tyto obtíže je možné detekovat diagnostickými nástroji, které jsou však v tuzemsku nedostačující. Teoretická část práce proto vymezuje problematiku vybraných neurogenních poruch komunikace - afázie, primární progresivní afázie a neurokognitivních poruch - se zaměřením na popis obtíží s porozuměním, dále objasňuje proces porozumění řeči, včetně možností její diagnostiky v tuzemsku a zahraničí, a stručně charakterizuje samotný postup standardizace diagnostického nástroje.
Cíle empirické části zahrnují a) převzetí cizojazyčného diagnostického nástroje se zaměřením na porozumění mluvené řeči na větné úrovni a vytvoření norem pro českou populaci dospělých osob, b) ověření tohoto nástroje u vybraných skupin osob s neurogenními poruchami komunikace v rámci předvýzkumu.
Výzkum byl realizován v rovině kvantitativní, data jsou zpracována pomocí neparametrických statistických metod. Ad a) Byly osloveny tzv. jazykově typické osoby (N = 273), které byly testovány prostřednictvím adaptovaného Testu porozumění větám. Analýzou dat byly zjištěny signifikantní rozdíly ve výsledcích testu mezi osobami, a to z hlediska věku a dosaženého vzdělání. K testu byly dále vytvořeny percentilové normy pro dvě věkové kategorie. Ad b) Test porozumění větám byl rovněž administrován osobám s afázií (N = 20) a s roztroušenou sklerózou (N = 36). Zatímco u osob se získanou fatickou poruchou se projevily statisticky významné rozdíly v dosažených výsledcích oproti kontrolní skupině, u osob s roztroušenou sklerózou nikoliv. Na individuální úrovni však byly zaznamenány obtíže s porozumění větám, které jsou dále diskutovány. V doporučení pro praxi jsou dále zahrnuty mimo jiné čtyři kazuistiky, ve kterých jsou blíže analyzovány a interpretovány výsledky v Testu porozumění větám a které demonstrují vysokou interindividuální variabilitu výkonů u osob s neurogenními poruchami komunikace.
Výsledkem disertační práce je vznik nového diagnostického nástroje s názvem Test porozumění větám (TPVcz) určenému pro výzkumné i klinické účely a jeho prvotní ověření u osob s afázií a s roztroušenou sklerózou.
Anotace v angličtině
There are speech/language comprehension difficulties in people with neurogenic communication disorders that might be seen only in grammatically demanding sentences. These difficulties can be identified with diagnostic tools which are, however, insufficient in Czechia. Therefore, the theoretical part of the thesis defines selected neurogenic communication disorders - aphasia, primary progressive aphasia, and neurocognitive disorders - and particularly their speech/language comprehension difficulties. The speech/language comprehension process, including the diagnostic tools in Czechia as well as abroad and in addition, the procedure of diagnostic tool standardization are described.
The aims of the empirical part of the thesis include a) the adaptation of a foreign language diagnostic tool focused on sentence comprehension and the development of standards for adults in Czechia, b) the administration of the diagnostic tool to persons with selected neurogenic communication disorders as a part of preliminary research.
For the research, a quantitative approach was chosen and therefore the data are processed using non-parametric statistical methods. A) People without speech/language difficulties (N = 273) were assessed with the Czech version of the Sentence Comprehension Test (Test porozumění větám, TPVcz). Statistically significant differences in results between individuals according to their age and educational level were found. Percentile standards for the adults were determined with respect to age. B) TPVcz was administered to people with aphasia (N = 20) and with multiple sclerosis (N = 36). Whereas the former proved statistically significant differences in test results compared to the control group, the latter did not. Nevertheless, difficulties in sentence comprehension were detected at least in some individuals with multiple sclerosis. The practice recommendation includes i.a. four case studies in which the test results are analysed and interpreted in more detail, and which demonstrate high interindividual variability of performance in people with neurogenic communication disorders.
The adaptation of a new diagnostic tool TPVcz which is intended for research as well as practice and its preliminary testing in persons with aphasia and multiple sclerosis are the results of the dissertation.
Klíčová slova
porozumění řeči, porozumění větám, Test porozumění větám, neurogenní poruchy komunikace, afázie, roztroušená skleróza, diagnostika
1. Rešerše odborné literatury vztahující se k problematice neurogenních poruch komunikace, porozumění mluvené řeči a standardizace.
2. Zpracování teoretické části práce.
3. Příprava podkladů pro zpracování praktické části práce, adaptace diagnostického nástroje.
4. Realizace předvýzkumu.
5. Sběr dat - oslovení institucí, testování osob.
6. Analýza dat, jejich statistické zpracování a vytvoření norem k diagnostickému nástroji.
7. Ověření aplikace diagnostického nástroje u osob s neurogenními poruchami komunikace - sběr dat, analýza a zpracování výsledků.
8. Ukončení realizace výzkumu a vyhodnocení souhrnných výsledků výzkumu.
Zásady pro vypracování
1. Rešerše odborné literatury vztahující se k problematice neurogenních poruch komunikace, porozumění mluvené řeči a standardizace.
2. Zpracování teoretické části práce.
3. Příprava podkladů pro zpracování praktické části práce, adaptace diagnostického nástroje.
4. Realizace předvýzkumu.
5. Sběr dat - oslovení institucí, testování osob.
6. Analýza dat, jejich statistické zpracování a vytvoření norem k diagnostickému nástroji.
7. Ověření aplikace diagnostického nástroje u osob s neurogenními poruchami komunikace - sběr dat, analýza a zpracování výsledků.
8. Ukončení realizace výzkumu a vyhodnocení souhrnných výsledků výzkumu.
Seznam doporučené literatury
1. BAUEROVÁ, I., CSÉFALVAY, Z. MARKOVÁ, J. Jazykové deficity při demenci. In KEREKRÉTIOVÁ, A. et al. Logopédia. Bratislava: Univerzita Komenského, 2016, s. 249-265. ISBN 978-80-223-4165-3.
2. BOLCEKOVÁ, E., PREISS, M., KREJČOVÁ, L. Token test pro děti a dospělé. Otrokovice: Propsyco, 2015.
3. BRUSTMANNOVÁ, S. et al. Token test – validační studie české verze u osob vyššího věku a pacientů s neurodegenerativním onemocněním mozku. Cesk Slov Neurol N. 2017, roč. 80/113, č.3, s. 300-306. DOI: 10.14735/amcsnn2017300.
4. CSÉFALVAY, Z., JÁNOŠKOVÁ, P. Poruchy jazykových procesov u pacientov s Parkinsonovou chorobou bez demencie. Neurol. praxi. 2018, roč. 19, č. 6, s. 417-420.
5. CSÉFALVAY, Z. et al. Primární progresivní afázie. Cesk Slov Neurol N, 2020, roč. 83/116, č.3, s. 226-239. DOI: 10.14735/amcsnn2020226.
6. FLANDERKOVÁ, E. Čeština v afázii: teorie a empirie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4251-2.
7. GROSSMAN, M. et al. Sentence comprehension in multiple sclerosis. Acta Neurol Scand. 1995, roč. 92, s. 324-331. DOI: 10.1111/j.1600-0404.1995.tb00137.x.
8. GROSSMAN, M., MOORE, P. A longitudinal study of sentence comprehension difficulty in primary progressive aphasia. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2005, roč. 76, s. 644-649. DOI: 10.1136/jnnp.2004.039966.
9. GROSSMAN, M. WHITE-DEVINE, T. Sentence Comprehension in Alzheimer´s Disease. Brain and Language. 1998, roč. 62, s. 186-201. DOI: 10.1006/brln.1997.1898.
10. HUDOUSKOVÁ, A. et al. Hypotéza vymazávání stop a její platnost v češtině u pacientů s Brocovou afázií. Slovo a slovesnost. 2014, roč. 75, č. 3, s. 163-181.
11. LEHEČKOVÁ, H. Afázie jako zdroj poznatků o fungování jazyka. Slovo a slovesnost. 2009, roč. 70, č. 1, s. 23-25.
12. LEVELT, W. J. M. Language use in normal speakers and its disorders. In: BLANKEN, G. et al. (Eds.). Linguistic disorders and pathologies: An international handbook. Berlin: Walter de Gruyte, 1995, s. 1-15.
13. LIU, X. et al. Sentence comprehension in patients with dementia of the Alzheimer´s type. PeerJ. 2019, roč. 7,e8181. DOI: 10.7717/peerj.8181.
14. MARKOVÁ, J. et al. Kognitívno-komunikačné poruchy u pacientov s demenciou pri Alzheimerovej chorobe. Cesk Slov Neurol N. 2015, roč. 78/111, č. 5, s. 536-541.
15. MARKOVÁ, J. et al. Sentence comprehension in Slovak-speaking patients with Alzheimer´s disease. Int J Lang Commun Disord. 2017, roč. 52, č. 4, s. 456-468. DOI: 10.1111/1460-6984.1228.
16. MARKOVÁ, J. et al. Analýza porozumenia viet v slovenčine: test porozumenia viet s normami. V Bratislave: Univerzita Komenského, 2015. ISBN 978-80-223-3797-7.
17. MARKOVÁ, J. et al.. Porozumenie viet u slovensky hovoriacich pacientov s Parkinsonovou chorobou. Cesk Slov Neurol N. 2018, roč. 81/114, č. 1, s. 60-64. DOI: 10.14735/amcsnn201860.
18. MARKOVÁ, J., DŘÍMALOVÁ, L. Porozumenie viet u pacientov so sklerózou multiplex. Logopaedica XXII. 2020, roč. 22, č. 1-2, s. 59-63. ISSN 2453-8450.
19. VAN BOXTEL, W., LAWYER, L. Sentence comprehension in ageing and Alzheimer´s disease. Lang Linguist Compass. 2021, e12430. DOI: 10.1111/lnc3.12430.
Seznam doporučené literatury
1. BAUEROVÁ, I., CSÉFALVAY, Z. MARKOVÁ, J. Jazykové deficity při demenci. In KEREKRÉTIOVÁ, A. et al. Logopédia. Bratislava: Univerzita Komenského, 2016, s. 249-265. ISBN 978-80-223-4165-3.
2. BOLCEKOVÁ, E., PREISS, M., KREJČOVÁ, L. Token test pro děti a dospělé. Otrokovice: Propsyco, 2015.
3. BRUSTMANNOVÁ, S. et al. Token test – validační studie české verze u osob vyššího věku a pacientů s neurodegenerativním onemocněním mozku. Cesk Slov Neurol N. 2017, roč. 80/113, č.3, s. 300-306. DOI: 10.14735/amcsnn2017300.
4. CSÉFALVAY, Z., JÁNOŠKOVÁ, P. Poruchy jazykových procesov u pacientov s Parkinsonovou chorobou bez demencie. Neurol. praxi. 2018, roč. 19, č. 6, s. 417-420.
5. CSÉFALVAY, Z. et al. Primární progresivní afázie. Cesk Slov Neurol N, 2020, roč. 83/116, č.3, s. 226-239. DOI: 10.14735/amcsnn2020226.
6. FLANDERKOVÁ, E. Čeština v afázii: teorie a empirie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4251-2.
7. GROSSMAN, M. et al. Sentence comprehension in multiple sclerosis. Acta Neurol Scand. 1995, roč. 92, s. 324-331. DOI: 10.1111/j.1600-0404.1995.tb00137.x.
8. GROSSMAN, M., MOORE, P. A longitudinal study of sentence comprehension difficulty in primary progressive aphasia. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2005, roč. 76, s. 644-649. DOI: 10.1136/jnnp.2004.039966.
9. GROSSMAN, M. WHITE-DEVINE, T. Sentence Comprehension in Alzheimer´s Disease. Brain and Language. 1998, roč. 62, s. 186-201. DOI: 10.1006/brln.1997.1898.
10. HUDOUSKOVÁ, A. et al. Hypotéza vymazávání stop a její platnost v češtině u pacientů s Brocovou afázií. Slovo a slovesnost. 2014, roč. 75, č. 3, s. 163-181.
11. LEHEČKOVÁ, H. Afázie jako zdroj poznatků o fungování jazyka. Slovo a slovesnost. 2009, roč. 70, č. 1, s. 23-25.
12. LEVELT, W. J. M. Language use in normal speakers and its disorders. In: BLANKEN, G. et al. (Eds.). Linguistic disorders and pathologies: An international handbook. Berlin: Walter de Gruyte, 1995, s. 1-15.
13. LIU, X. et al. Sentence comprehension in patients with dementia of the Alzheimer´s type. PeerJ. 2019, roč. 7,e8181. DOI: 10.7717/peerj.8181.
14. MARKOVÁ, J. et al. Kognitívno-komunikačné poruchy u pacientov s demenciou pri Alzheimerovej chorobe. Cesk Slov Neurol N. 2015, roč. 78/111, č. 5, s. 536-541.
15. MARKOVÁ, J. et al. Sentence comprehension in Slovak-speaking patients with Alzheimer´s disease. Int J Lang Commun Disord. 2017, roč. 52, č. 4, s. 456-468. DOI: 10.1111/1460-6984.1228.
16. MARKOVÁ, J. et al. Analýza porozumenia viet v slovenčine: test porozumenia viet s normami. V Bratislave: Univerzita Komenského, 2015. ISBN 978-80-223-3797-7.
17. MARKOVÁ, J. et al.. Porozumenie viet u slovensky hovoriacich pacientov s Parkinsonovou chorobou. Cesk Slov Neurol N. 2018, roč. 81/114, č. 1, s. 60-64. DOI: 10.14735/amcsnn201860.
18. MARKOVÁ, J., DŘÍMALOVÁ, L. Porozumenie viet u pacientov so sklerózou multiplex. Logopaedica XXII. 2020, roč. 22, č. 1-2, s. 59-63. ISSN 2453-8450.
19. VAN BOXTEL, W., LAWYER, L. Sentence comprehension in ageing and Alzheimer´s disease. Lang Linguist Compass. 2021, e12430. DOI: 10.1111/lnc3.12430.