Informace o kvalifikační práci Návrh optimalizace hodnotícího kritéria společenské relevance při hodnocení vědy, za použití METODIKY 2017+, na základě komparace metodik hodnocení společenské relevance odborné činnosti výzkumně-infrastrukturních pracovišť Akademie věd České republiky, Akademie věd Finské republiky (Suomen Akatemia) a Akademie věd Švýcarské konfederace (Akademien der Wiessenschaften Schweiz)
Dokončená práce zatím bez pokusu o obhajobu (DBPOO).
Úplnost vyplnění požadovaných údajů
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Návrh optimalizace hodnotícího kritéria společenské relevance při hodnocení vědy, za použití METODIKY 2017+, na základě komparace metodik hodnocení společenské relevance odborné činnosti výzkumně-infrastrukturních pracovišť Akademie věd České republiky, Akademie věd Finské republiky (Suomen Akatemia) a Akademie věd Švýcarské konfederace (Akademien der Wiessenschaften Schweiz)
Hlavní téma v angličtině
Proposal for Optimization of the Evaluation Criterion of Social Relevance in the Evaluation of Science, Using METHODOLOGY 2017+, Based on a Comparison of Methodologies for Evaluating the Social Relevance of Professional Activities of Research and Infrastructure Institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Academy of Sciences of the Republic of Finland (Suomen Akatemia) and Academy of Sciences of the Swiss Confederation (Akademien der Wiessenschaften Schweiz)
Název dle studenta
Návrh optimalizace hodnotícího kritéria společenské relevance při hodnocení vědy, za použití METODIKY 2017+, na základě komparace metodik hodnocení společenské relevance odborné činnosti výzkumně-infrastrukturních pracovišť Akademie věd České republiky, Akademie věd Finské republiky (Suomen Akatemia) a Akademie věd Švýcarské konfederace (Akademien der Wiessenschaften Schweiz)
Název dle studenta v angličtině
Proposal for Optimization of the Evaluation Criterion of Social Relevance in the Evaluation of Science, Using METHODOLOGY 2017+, Based on a Comparison of Methodologies for Evaluating the Social Relevance of Professional Activities of Research and Infrastructure Institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Academy of Sciences of the Republic of Finland (Suomen Akatemia) and Academy of Sciences of the Swiss Confederation (Akademien der Wiessenschaften Schweiz).
Práce se zabývá hodnotícím kritériem společenské relevance při procesu hodnocení humanitních oborů na Akademii věd České republiky. Cílem této diplomové práce je navržení optimalizace používané Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací - METODIKA 2017+.
Práce je založena na komparační studii platných metodických příruček k hodnocení humanitních oborů na Suomen Akatemie (Finsko) a Akademien der Wiessenschaften Schweiz (Švýcarsko).
Práce předkládá odpovědi na výzkumnou otázku, jak by se měla používaná Metodika M17+, přesněji hodnotící kritérium společenské relevance, upravit,aby výzkumné instituce AV ČR, zabývající se studiem a výzkumem v oblasti humanitních věd dokázali:
- správně porozumět procesu hodnocení AVČR, - co nejlépe popsat jejich předkládané výsledky - co nejefektivněji vyhodnotit výběr svých předkládaných výsledků,
- prováděly kvalitní a mezinárodně dobře hodnocený výzkum,
- mohly lépe podporovat stát v jeho odborných rozhodnutích,
- přinášely nová řešení pro výzkum, který co nejlépe koresponduje s požadavky na společenskou relevanci.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the evaluation criterion of social relevance in the process of evaluation of humanities at the Academy of Sciences of the Czech Republic. The aim of this diploma thesis is to propose an optimization of the used Methodology for the evaluation of research organizations and the evaluation of targeted support programs for research, development and innovation - METHODOLOGY 2017+.
Klíčová slova
Humanitní vědy, Sociální relevance, Metodiky hodnocení výzkumně orientovaných pracovišť,
Akademie věd, Metodiky 2017+
Klíčová slova v angličtině
Humanities, Social Relevance, Methodology for Evaluating Research-Oriented Institutes, Academy of Sciences, Methodologies 2017+
Rozsah průvodní práce
193
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá hodnotícím kritériem společenské relevance při procesu hodnocení humanitních oborů na Akademii věd České republiky. Cílem této diplomové práce je navržení optimalizace používané Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací - METODIKA 2017+.
Práce je založena na komparační studii platných metodických příruček k hodnocení humanitních oborů na Suomen Akatemie (Finsko) a Akademien der Wiessenschaften Schweiz (Švýcarsko).
Práce předkládá odpovědi na výzkumnou otázku, jak by se měla používaná Metodika M17+, přesněji hodnotící kritérium společenské relevance, upravit,aby výzkumné instituce AV ČR, zabývající se studiem a výzkumem v oblasti humanitních věd dokázali:
- správně porozumět procesu hodnocení AVČR, - co nejlépe popsat jejich předkládané výsledky - co nejefektivněji vyhodnotit výběr svých předkládaných výsledků,
- prováděly kvalitní a mezinárodně dobře hodnocený výzkum,
- mohly lépe podporovat stát v jeho odborných rozhodnutích,
- přinášely nová řešení pro výzkum, který co nejlépe koresponduje s požadavky na společenskou relevanci.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the evaluation criterion of social relevance in the process of evaluation of humanities at the Academy of Sciences of the Czech Republic. The aim of this diploma thesis is to propose an optimization of the used Methodology for the evaluation of research organizations and the evaluation of targeted support programs for research, development and innovation - METHODOLOGY 2017+.
Klíčová slova
Humanitní vědy, Sociální relevance, Metodiky hodnocení výzkumně orientovaných pracovišť,
Akademie věd, Metodiky 2017+
Klíčová slova v angličtině
Humanities, Social Relevance, Methodology for Evaluating Research-Oriented Institutes, Academy of Sciences, Methodologies 2017+
Zásady pro vypracování
Jako stěžejní cíl své diplomové práce jsem si zvolila komparaci metodik zhodnocení kritéria Společenské relevance (METODIKA 2017+, Modul M1, Kritérium Společenské relevance) odborné činnosti výzkumně-infrastrukturních pracovišť ve 3 institucích, Akademie věd České republiky, Suomen Akatemia (Finská republika) a Akademien der Wiessenschaften Schweiz (Švýcarská konfederace). Kritérium hodnocení Společenské relevance se mi z pozice Administrátora hodnocení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde jsem několik let působila, jevilo jako jedno z nejproblematičtějších míst hodnotícího systému METODIKY 2017+ a to pro často diskutabilní, někdy nesnáze popsatelnou až téměř filozofickou podstatu některých předkládaných vědeckých výsledků.
Do míry, do jaké to dovolí vývoj výzkumu, bych ráda dospěla k následnému vypracování návrhu optimalizace metodiky hodnocení tohoto kritéria Společenské relevance pro AV ČR, právě na základě posouzení případových studií užívaných metodik hodnocení výše zmíněných institucí.
Svůj komparační výzkum bych ráda opřela o širší šetření jednotlivých fází samotné metodiky, tedy o porovnání např. délky hodnoceného období, doby provedení hodnocení, cíle hodnocení pracovišť (posouzení výkonů a následné stanovení výše institucionální podpory), komparaci zásad hodnocení (např. posuzování strategických cílů), složení hodnotících komisí, posouzení stanovených kritérií, možnosti a využívání zahraničních konzultantů ze strany renomovaných expertů jako členů hodnotící komise ovšem se zvláštním zaměřením na sledování hodnotícího kritéria Společenské relevance.
V neposlední řadě bude sledováno i kritérium promítání výsledků hodnocení Společenské relevance do pedagogické a popularizační činnosti institucí.
Sledována bude v širším kontextu také forma zprávy o hodnocení (opět se zvláštním zaměřením na kritérium Společenské relevance vědecko-výzkumné činnosti) a zejména finální stanovení výše institucionálního financování.
Jako zdroje informací budou užívány primárně manuály a následující legislativou dané složky jako např.: Metodický pokyn pro zpracování podkladových materiálů pracoviště, Metodický pokyn pro postup hodnotících komisí, Statut hodnotících komisí, Jednací řád hodnotících komisí, Složení hodnotících komisí a Definice konfliktů zájmů členů hodnotících komisí. Výše uvedené zdroje jmenuji z hlediska prostudovaných zdrojů užívaných při hodnocení AV ČR.
V komparačním výzkumu budou sledovány svojí povahou korespondující materiály, které jsou užívány komisemi v Suomen Akatemia a Akademien der Wiessenschaften.
Dosažení nejobjektivnějších výsledků, při ověřování faktů získaných na základě studia dostupných zdrojů, však očekávám na základě místního šetření formou rozhovorů s členy hodnotících komisí vybraných institucí a otevřenou diskusí nad výsledky bádání z vybraných, všeobecně dostupných zdrojů.
Výzkum bude strukturován do kapitol rozdělených dle jednotlivých vybraných pracovišť, kdy podkapitoly budou sledovat jasně stanovený, korelující segment výzkumných otázek tak, aby naplnily svojí povahou rysy komparační studie. Neopomenutelným výstupem bude návrh optimalizace kritéria hodnocení Společenské relevance METODIKY 2017+ při systému hodnocení vědeckých výstupů a ostatních předkládaných výsledků AV ČR. Návrh optimalizace bude vytvářen na základě závěrů komparace jednotlivých sledovaných segmentů výzkumu sledovaného kritéria.
Zásady pro vypracování
Jako stěžejní cíl své diplomové práce jsem si zvolila komparaci metodik zhodnocení kritéria Společenské relevance (METODIKA 2017+, Modul M1, Kritérium Společenské relevance) odborné činnosti výzkumně-infrastrukturních pracovišť ve 3 institucích, Akademie věd České republiky, Suomen Akatemia (Finská republika) a Akademien der Wiessenschaften Schweiz (Švýcarská konfederace). Kritérium hodnocení Společenské relevance se mi z pozice Administrátora hodnocení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde jsem několik let působila, jevilo jako jedno z nejproblematičtějších míst hodnotícího systému METODIKY 2017+ a to pro často diskutabilní, někdy nesnáze popsatelnou až téměř filozofickou podstatu některých předkládaných vědeckých výsledků.
Do míry, do jaké to dovolí vývoj výzkumu, bych ráda dospěla k následnému vypracování návrhu optimalizace metodiky hodnocení tohoto kritéria Společenské relevance pro AV ČR, právě na základě posouzení případových studií užívaných metodik hodnocení výše zmíněných institucí.
Svůj komparační výzkum bych ráda opřela o širší šetření jednotlivých fází samotné metodiky, tedy o porovnání např. délky hodnoceného období, doby provedení hodnocení, cíle hodnocení pracovišť (posouzení výkonů a následné stanovení výše institucionální podpory), komparaci zásad hodnocení (např. posuzování strategických cílů), složení hodnotících komisí, posouzení stanovených kritérií, možnosti a využívání zahraničních konzultantů ze strany renomovaných expertů jako členů hodnotící komise ovšem se zvláštním zaměřením na sledování hodnotícího kritéria Společenské relevance.
V neposlední řadě bude sledováno i kritérium promítání výsledků hodnocení Společenské relevance do pedagogické a popularizační činnosti institucí.
Sledována bude v širším kontextu také forma zprávy o hodnocení (opět se zvláštním zaměřením na kritérium Společenské relevance vědecko-výzkumné činnosti) a zejména finální stanovení výše institucionálního financování.
Jako zdroje informací budou užívány primárně manuály a následující legislativou dané složky jako např.: Metodický pokyn pro zpracování podkladových materiálů pracoviště, Metodický pokyn pro postup hodnotících komisí, Statut hodnotících komisí, Jednací řád hodnotících komisí, Složení hodnotících komisí a Definice konfliktů zájmů členů hodnotících komisí. Výše uvedené zdroje jmenuji z hlediska prostudovaných zdrojů užívaných při hodnocení AV ČR.
V komparačním výzkumu budou sledovány svojí povahou korespondující materiály, které jsou užívány komisemi v Suomen Akatemia a Akademien der Wiessenschaften.
Dosažení nejobjektivnějších výsledků, při ověřování faktů získaných na základě studia dostupných zdrojů, však očekávám na základě místního šetření formou rozhovorů s členy hodnotících komisí vybraných institucí a otevřenou diskusí nad výsledky bádání z vybraných, všeobecně dostupných zdrojů.
Výzkum bude strukturován do kapitol rozdělených dle jednotlivých vybraných pracovišť, kdy podkapitoly budou sledovat jasně stanovený, korelující segment výzkumných otázek tak, aby naplnily svojí povahou rysy komparační studie. Neopomenutelným výstupem bude návrh optimalizace kritéria hodnocení Společenské relevance METODIKY 2017+ při systému hodnocení vědeckých výstupů a ostatních předkládaných výsledků AV ČR. Návrh optimalizace bude vytvářen na základě závěrů komparace jednotlivých sledovaných segmentů výzkumu sledovaného kritéria.
Seznam doporučené literatury
Blažka, M., Kraus, L. (2019). Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Praha: COMTES FHT.
Frascati Manual 2015: Guidelines for Collecting and Reporting Data on Research and Experimental Development, Classification and distribution by Fields of Research and Development (FORD), OECD Publishing, Paris.
Kishi, N. (2020). How does policy focus influence scientific research? Science and Public Policy, 47/ 1, 2/2020, s. 114–124.
Souček, M. (2012). Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. roč. 16, č. 12. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/7762>. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.
Úřad Vlády ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&ad=1&attid=847687
Zákon 130/2002 Sb. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a navazující dokumenty
Seznam doporučené literatury
Blažka, M., Kraus, L. (2019). Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Praha: COMTES FHT.
Frascati Manual 2015: Guidelines for Collecting and Reporting Data on Research and Experimental Development, Classification and distribution by Fields of Research and Development (FORD), OECD Publishing, Paris.
Kishi, N. (2020). How does policy focus influence scientific research? Science and Public Policy, 47/ 1, 2/2020, s. 114–124.
Souček, M. (2012). Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. roč. 16, č. 12. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/7762>. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.
Úřad Vlády ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&ad=1&attid=847687
Zákon 130/2002 Sb. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a navazující dokumenty