Tato případová studie se zabývá občanským a environmentálním aktivismem, který se vzedmul v reakci na ekologickou havárii na řece Bečvě ve Valašském Meziříčí v září roku 2020, a jeho vývojem od počátku kauzy do prvních měsíců roku 2023. Práce s vědomím specifického českého kontextu zkoumá mnohost aktérů a forem tohoto aktivismu, vztahy mezi aktéry, konkrétní repertoár činností, strategie sebeprezentace směrem k veřejnosti a přesahy této sítě i do jiných kauz či oblastí společenského života.
Anotace v angličtině
This case study deals with civil and environmental activism that emerged in response to the ecological disaster on the Bečva River in Valašské Meziříčí in September 2020, and its development from the beginning of the case to the first months of 2023. The work, with an awareness of the specific Czech context, examines the multitude of actors and forms of this activism, the relationships between actors, specific repertoire of activities, strategies of self-presentation towards the public, and the overlaps of this network into other cases or areas of social life.
Tato případová studie se zabývá občanským a environmentálním aktivismem, který se vzedmul v reakci na ekologickou havárii na řece Bečvě ve Valašském Meziříčí v září roku 2020, a jeho vývojem od počátku kauzy do prvních měsíců roku 2023. Práce s vědomím specifického českého kontextu zkoumá mnohost aktérů a forem tohoto aktivismu, vztahy mezi aktéry, konkrétní repertoár činností, strategie sebeprezentace směrem k veřejnosti a přesahy této sítě i do jiných kauz či oblastí společenského života.
Anotace v angličtině
This case study deals with civil and environmental activism that emerged in response to the ecological disaster on the Bečva River in Valašské Meziříčí in September 2020, and its development from the beginning of the case to the first months of 2023. The work, with an awareness of the specific Czech context, examines the multitude of actors and forms of this activism, the relationships between actors, specific repertoire of activities, strategies of self-presentation towards the public, and the overlaps of this network into other cases or areas of social life.
Cíl práce: Popsat vztahy a sítě, které se ustanovily v reakci na únik toxických látek na řece Bečvě v roce 2020 mezi environmentalistickými skupinami, jednotlivci i institucemi, a zachytit jejich vývoj.
Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně odůvodnění): Na podzim roku 2020 došlo na řece Bečvě ve Zlínském kraji k vypuštění neznámé toxické látky, která v řece v úseku desítek kilometrů zahubila většinu života. Jako reakce na vyšetřování kauzy, které bylo a dodnes je značnou částí veřejnosti vnímáno jako laxní a nedostatečné (spekuluje se dokonce o ovlivňování vyšetřování ze strany tehdejšího premiéra Babiše), se vzedmula vlna občanského a environmentalistického aktivismu složená z velmi různorodých aktérů, kteří, spojeni touto kauzou, spolu nyní našli společnou řeč, vzájemně se podporovali a jinak interagovali. Předmětem mého výzkumu je povaha a vývoj vztahů mezi těmito aktéry od katastrofy až do dnešního dne. Ke zvolení tohoto tématu mě motivuje touha nahlédnout do těchto vztahů, pochopit jejich fungování a odhalit případné třecí plochy mezi aktéry či spojenectví fungující i mimo rámec jedné konkrétní kauzy. Věřím, že tyto informace můžou být zobecnitelné a mohly by, byť velmi skromně, přispět k udržení aktivní a zúčastněné společnosti v neklidných časech, které nás vlivem nejen klimatické krize čekají.
Výzkumná otázka: HVO: Jaká je povaha vztahů mezi aktéry spojenými občanským aktivismem iniciovaným kauzou Bečva 2020; jak se tyto vztahy ustanovovaly a jak se proměnily v čase?
1VO: Jak proběhlo navazování vztahů mezi aktéry výše zmíněného aktivismu a kdo jsou tito aktéři? 2VO: Kde a jak nalezly tyto vztahy uplatnění? 3VO: Jak se proměnila povaha těchto vztahů v čase? 44O: Mají tyto vztahy platnost a slouží jako základ něčemu dalšímu i mimo tuto konkrétní kauzu?
Návrh postupu řešení: Pro tvorbu kvalitativních dat potřebných k výzkumu chci využít primárně metodu polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými aktéry, v omezenější míře pak diskurzivní analýzu mediálního obrazu havárie a aktivistů. Ze získaných dat následně vypracuji případovou studii.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Popsat vztahy a sítě, které se ustanovily v reakci na únik toxických látek na řece Bečvě v roce 2020 mezi environmentalistickými skupinami, jednotlivci i institucemi, a zachytit jejich vývoj.
Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně odůvodnění): Na podzim roku 2020 došlo na řece Bečvě ve Zlínském kraji k vypuštění neznámé toxické látky, která v řece v úseku desítek kilometrů zahubila většinu života. Jako reakce na vyšetřování kauzy, které bylo a dodnes je značnou částí veřejnosti vnímáno jako laxní a nedostatečné (spekuluje se dokonce o ovlivňování vyšetřování ze strany tehdejšího premiéra Babiše), se vzedmula vlna občanského a environmentalistického aktivismu složená z velmi různorodých aktérů, kteří, spojeni touto kauzou, spolu nyní našli společnou řeč, vzájemně se podporovali a jinak interagovali. Předmětem mého výzkumu je povaha a vývoj vztahů mezi těmito aktéry od katastrofy až do dnešního dne. Ke zvolení tohoto tématu mě motivuje touha nahlédnout do těchto vztahů, pochopit jejich fungování a odhalit případné třecí plochy mezi aktéry či spojenectví fungující i mimo rámec jedné konkrétní kauzy. Věřím, že tyto informace můžou být zobecnitelné a mohly by, byť velmi skromně, přispět k udržení aktivní a zúčastněné společnosti v neklidných časech, které nás vlivem nejen klimatické krize čekají.
Výzkumná otázka: HVO: Jaká je povaha vztahů mezi aktéry spojenými občanským aktivismem iniciovaným kauzou Bečva 2020; jak se tyto vztahy ustanovovaly a jak se proměnily v čase?
1VO: Jak proběhlo navazování vztahů mezi aktéry výše zmíněného aktivismu a kdo jsou tito aktéři? 2VO: Kde a jak nalezly tyto vztahy uplatnění? 3VO: Jak se proměnila povaha těchto vztahů v čase? 44O: Mají tyto vztahy platnost a slouží jako základ něčemu dalšímu i mimo tuto konkrétní kauzu?
Návrh postupu řešení: Pro tvorbu kvalitativních dat potřebných k výzkumu chci využít primárně metodu polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými aktéry, v omezenější míře pak diskurzivní analýzu mediálního obrazu havárie a aktivistů. Ze získaných dat následně vypracuji případovou studii.
Seznam doporučené literatury
DIANI, Mario a Doug MCADAM. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. 2003, s. 1–368. ISSN 9780199251780. DOI: 10.1093/0199251789.001.0001 LAWSON, Kay a Peter H. MERKL, eds. When parties fail: emerging alternative organizations. Princeton, N.J: Princeton University Press, 1988. ISBN 978-0-691-07758-1. MILTON, Kay. Environmentalism: The View from Anthropology. Routledge, 2003. ISBN 978-1-134-86810-0. DELLA PORTA, Donatella a Mario DIANI. Social movements: an introduction. Third edition. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2020. ISBN 978-1-119-16765-5.
Seznam doporučené literatury
DIANI, Mario a Doug MCADAM. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. Social Movements and Networks: Relational Approaches to Collective Action. 2003, s. 1–368. ISSN 9780199251780. DOI: 10.1093/0199251789.001.0001 LAWSON, Kay a Peter H. MERKL, eds. When parties fail: emerging alternative organizations. Princeton, N.J: Princeton University Press, 1988. ISBN 978-0-691-07758-1. MILTON, Kay. Environmentalism: The View from Anthropology. Routledge, 2003. ISBN 978-1-134-86810-0. DELLA PORTA, Donatella a Mario DIANI. Social movements: an introduction. Third edition. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2020. ISBN 978-1-119-16765-5.