V předložené diplomové práci se zabývám petrografickým studiem stavebního materiálu vybraných zřícenin hradů v Nízkém Jeseníku. Jedná se o tyto zříceniny hradů: Vikštejn, Puchart, Drahotuš, Šelenburk, Hluboký a Tepenec. Cílem práce je petrograficky popsat odebraný stavební materiál a zjistit přibližnou provenienci stavebních kamenů. V úvodu mé práce jsem stručně popsal Nízký Jeseník po geomorfologické a geologické stránce. Následovala stručná historie zřícenin hradů, včetně jejich geografické lokalizace. Odebraný materiál jsem zpracoval v laboratorní etapě, která se skládá především z makroskopického a mikroskopického studia stavebních materiálů, dále z výzkumu asociací průsvitných těžkých minerálů včetně určení chemismu detritických granátů u spodnokarbonských stavebních kamenů. U historických malt byl navíc studován poměr pojiva a kameniva, včetně rozdělení kameniva do jednotlivých zrnitostních frakcí. Ze zříceniny hradu Vikštejn jsem odebral střednozrnnou drobu, drobnozrnný polymiktní slepenec, historickou maltu a bosovanou omítku. V asociacích průsvitné těžké frakce vyskytujících se ve spodnokarbonských sedimentech z Vikštejna lze pozorovat převahu detritických granátů, které zastupují především pyrop-almandiny. S tímto zjištěním lze tvrdit, že je střednozrnná droba a polymiktní drobnozrnný slepenec z hradu Vikštejn místní provenience. V areálu hradní zříceniny Puchart byla odebrána jemnozrnná droba, drobnozrnný polymiktní slepenec a historická malta. Planimetrická analýza výbrusových preparátů, studium APTM a chemismus granátů ukazuje na místní původ hornin. Ze zříceniny hradu Drahotuš jsem odebral jemnozrnnou drobu a historickou maltu. U vzorku droby lze předpokládat původ z přirozených výchozů spodnokarbonských hornin vyskytujících se v okolí hradu Drahotuš. Ze zříceniny hradu Šelenburk jsem odebral střednozrnnou drobu, drobnozrnný polymiktní slepenec, tzv. razovský tufit a historickou maltu. V APTM střednozrnné droby se nachází hlavně pyrop-almandinové granáty, které jsou velmi podobné APTM drob nacházejících se ssv. od města Krnov (polská část česko-polských hranic), lze tedy předpokládat původ ze širšího okolí hradu. Drobnozrnný slepenec má svým petrografickým složením nejblíže slepencům ze spodní části moravického souvrství, takže lze také předpokládat místní provenienci. V areálu zříceniny hradu Hluboký jsem odebral jemnozrnnou drobu a historickou maltu. Ze zříceniny hradu Tepenec jsem odebral střednozrnnou drobu a historickou maltu. Obě zříceniny se nachází ve spodní části moravického souvrství, ve které u se u spodnokarbonských drob vyskytují polymiktní APTM. Polymiktní APTM lze pozorovat u vzorků drob z obou zřícenin, tudíž lze s největší pravděpodobností předpokládat místní původ vzorků. Všechny historické malty jsou karbonátového typu a obsahují dobře opracované kamenivo, které je pravděpodobně fluviálního původu.
Anotace v angličtině
In this thesis I study the building material of selected ruins of castles situated in the Nízký Jeseník: Vikštejn, Puchart, Drahotuš, Šelenburk, Hluboký and Tepenec. The aim of the work is to describe petrographically the collected building material and to determine the approximate provenance of the building stones. In the introduction of my thesis, I briefly characterized the Culm of Nízký Jeseník geomorphologically and geologically. This was followed by a description of the history of the individual castle ruins, including their location. I processed the collected material in the laboratory stage, which consists mainly of macroscopic and microscopic studies, as well as research on the associations of translucent heavy minerals, including the determination of the chemistry of detrital garnets. In addition, the binder-filler ratio was studied for the historic mortars, including the distribution of aggregates into different grain size fractions. From the ruins of Vikštejn Castle, I collected and classified medium-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate, historic mortar, and plaster with bossage. In the associations of the translucent heavy fraction occurring in the sediments from Vikštejn, a predominance of detrital garnets can be observed, represented mainly by pyrop-almandines. With this finding, it can be argued that the medium-grained graywacke and polymictic fine-grained conglomerate from Vikštejn Castle is of local provenance. Fine-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate and historic mortar were collected from the area of the Puchart Castle ruins. Planimetric analysis of the thin sections, APTM and garnet chemistry studies indicate a local provenance of sedimentary rocks. The ruins of Drahotuš Castle are located in a similar stratigraphic position to Puchart. I successively removed fine-grained greywacke and historic mortar from the ruins of Drahotuš Castle. The APTM of greywacke contain similar heavy minerals (predominance of zircon with apatite, then garnet, rutile and tourmaline) to the Lower Carboniferous greywacke taken from the ruins of Puchart Castle, so local provenance can also be assumed. From the ruins of Šelenburk Castle I took medium-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate, the so-called razovský tuffite and historic mortar. The APTM of the medium-grained greywacke contains mainly pyrope-almandine garnets, which are very similar to the APTM of the greywackes found near the northern part of the town of Krnov (Polish part of the Czech-Polish border), so provenance from the wider vicinity of the castle can be assumed. The fine-grained conglomerate is closest in petrographic composition to the conglomerates from the lower part of the moravice formation, so local provenance can also be assumed. In the area of the ruins of Hluboký Castle I collected fine-grained greywacke and historic mortar. From the ruins of Tepenec castle I took medium-grained greywacke and historical mortar. Both ruins are located in the lower part of the moravice formation, which differs in APTM (zircon, apatite, epidote, titanite, garnet) and detrital garnet chemistry (more polymictic associations predominate). Such APTMs were found in both samples of greywackes from individual ruins, so a local provenance can most likely be assumed. All of the historic mortars are of carbonate type and contain well-worked aggregate that is likely to be of fluvial origin.
V předložené diplomové práci se zabývám petrografickým studiem stavebního materiálu vybraných zřícenin hradů v Nízkém Jeseníku. Jedná se o tyto zříceniny hradů: Vikštejn, Puchart, Drahotuš, Šelenburk, Hluboký a Tepenec. Cílem práce je petrograficky popsat odebraný stavební materiál a zjistit přibližnou provenienci stavebních kamenů. V úvodu mé práce jsem stručně popsal Nízký Jeseník po geomorfologické a geologické stránce. Následovala stručná historie zřícenin hradů, včetně jejich geografické lokalizace. Odebraný materiál jsem zpracoval v laboratorní etapě, která se skládá především z makroskopického a mikroskopického studia stavebních materiálů, dále z výzkumu asociací průsvitných těžkých minerálů včetně určení chemismu detritických granátů u spodnokarbonských stavebních kamenů. U historických malt byl navíc studován poměr pojiva a kameniva, včetně rozdělení kameniva do jednotlivých zrnitostních frakcí. Ze zříceniny hradu Vikštejn jsem odebral střednozrnnou drobu, drobnozrnný polymiktní slepenec, historickou maltu a bosovanou omítku. V asociacích průsvitné těžké frakce vyskytujících se ve spodnokarbonských sedimentech z Vikštejna lze pozorovat převahu detritických granátů, které zastupují především pyrop-almandiny. S tímto zjištěním lze tvrdit, že je střednozrnná droba a polymiktní drobnozrnný slepenec z hradu Vikštejn místní provenience. V areálu hradní zříceniny Puchart byla odebrána jemnozrnná droba, drobnozrnný polymiktní slepenec a historická malta. Planimetrická analýza výbrusových preparátů, studium APTM a chemismus granátů ukazuje na místní původ hornin. Ze zříceniny hradu Drahotuš jsem odebral jemnozrnnou drobu a historickou maltu. U vzorku droby lze předpokládat původ z přirozených výchozů spodnokarbonských hornin vyskytujících se v okolí hradu Drahotuš. Ze zříceniny hradu Šelenburk jsem odebral střednozrnnou drobu, drobnozrnný polymiktní slepenec, tzv. razovský tufit a historickou maltu. V APTM střednozrnné droby se nachází hlavně pyrop-almandinové granáty, které jsou velmi podobné APTM drob nacházejících se ssv. od města Krnov (polská část česko-polských hranic), lze tedy předpokládat původ ze širšího okolí hradu. Drobnozrnný slepenec má svým petrografickým složením nejblíže slepencům ze spodní části moravického souvrství, takže lze také předpokládat místní provenienci. V areálu zříceniny hradu Hluboký jsem odebral jemnozrnnou drobu a historickou maltu. Ze zříceniny hradu Tepenec jsem odebral střednozrnnou drobu a historickou maltu. Obě zříceniny se nachází ve spodní části moravického souvrství, ve které u se u spodnokarbonských drob vyskytují polymiktní APTM. Polymiktní APTM lze pozorovat u vzorků drob z obou zřícenin, tudíž lze s největší pravděpodobností předpokládat místní původ vzorků. Všechny historické malty jsou karbonátového typu a obsahují dobře opracované kamenivo, které je pravděpodobně fluviálního původu.
Anotace v angličtině
In this thesis I study the building material of selected ruins of castles situated in the Nízký Jeseník: Vikštejn, Puchart, Drahotuš, Šelenburk, Hluboký and Tepenec. The aim of the work is to describe petrographically the collected building material and to determine the approximate provenance of the building stones. In the introduction of my thesis, I briefly characterized the Culm of Nízký Jeseník geomorphologically and geologically. This was followed by a description of the history of the individual castle ruins, including their location. I processed the collected material in the laboratory stage, which consists mainly of macroscopic and microscopic studies, as well as research on the associations of translucent heavy minerals, including the determination of the chemistry of detrital garnets. In addition, the binder-filler ratio was studied for the historic mortars, including the distribution of aggregates into different grain size fractions. From the ruins of Vikštejn Castle, I collected and classified medium-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate, historic mortar, and plaster with bossage. In the associations of the translucent heavy fraction occurring in the sediments from Vikštejn, a predominance of detrital garnets can be observed, represented mainly by pyrop-almandines. With this finding, it can be argued that the medium-grained graywacke and polymictic fine-grained conglomerate from Vikštejn Castle is of local provenance. Fine-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate and historic mortar were collected from the area of the Puchart Castle ruins. Planimetric analysis of the thin sections, APTM and garnet chemistry studies indicate a local provenance of sedimentary rocks. The ruins of Drahotuš Castle are located in a similar stratigraphic position to Puchart. I successively removed fine-grained greywacke and historic mortar from the ruins of Drahotuš Castle. The APTM of greywacke contain similar heavy minerals (predominance of zircon with apatite, then garnet, rutile and tourmaline) to the Lower Carboniferous greywacke taken from the ruins of Puchart Castle, so local provenance can also be assumed. From the ruins of Šelenburk Castle I took medium-grained greywacke, fine-grained polymictic conglomerate, the so-called razovský tuffite and historic mortar. The APTM of the medium-grained greywacke contains mainly pyrope-almandine garnets, which are very similar to the APTM of the greywackes found near the northern part of the town of Krnov (Polish part of the Czech-Polish border), so provenance from the wider vicinity of the castle can be assumed. The fine-grained conglomerate is closest in petrographic composition to the conglomerates from the lower part of the moravice formation, so local provenance can also be assumed. In the area of the ruins of Hluboký Castle I collected fine-grained greywacke and historic mortar. From the ruins of Tepenec castle I took medium-grained greywacke and historical mortar. Both ruins are located in the lower part of the moravice formation, which differs in APTM (zircon, apatite, epidote, titanite, garnet) and detrital garnet chemistry (more polymictic associations predominate). Such APTMs were found in both samples of greywackes from individual ruins, so a local provenance can most likely be assumed. All of the historic mortars are of carbonate type and contain well-worked aggregate that is likely to be of fluvial origin.
Na území Nízkého Jeseníku se nachází několik významných zřícenin hradů. Diplomová práce bude zaměřena na petrografickou charakteristiku stavebních materiálů (kamene, malt, cihel, příp. omítek) šesti vybraných hradních komplexů: Tepenec, Hluboký, Drahotuš, Puchart, Vikštejn a Šelenburk. Doposud neproběhly žádné studie, které by se zabývaly detailním petrografickým popisem stavebních materiálů těchto hradů.
V úvodních kapitolách diplomové práce podá student stručnou rešerši o geologické stavbě Nízkého Jeseníku (se zaměřením na moravické souvrství) a historii jednotlivých hradů, včetně popisu jednotlivých metod studia odebraných vzorků. Metody studia odebraných vzorků: 1) makroskopický popis a fotodokumentace stavebních kamenů, malt, cihel a omítek; 2) zhotovení a petrografické vyhodnocení leštěných zakrytých výbrusů z reprezentativních vzorků (klasická mikroskopie v procházejícím polarizovaném světle); 3) planimetrická analýza; 4) separace průsvitné těžké frakce s následnou analýzou na mikrosondě (včetně určení chemismu detritických granátů); 5) zrnitostní analýza pojivového materiálu; 6) v případě vhodnosti/nezbytnosti lze uvažovat i o využití dalších doplňkových metod (celkový chemismus metodou XRF, katodoluminiscence, magnetická susceptibilita atd.).
Na základě získaných dat se student pokusí: 1) přinést nové poznatky o petrografickém složení stavebních materiálů vybraných zřícenin; 2) zjistit preferenci jednotlivých frakcí ve zdivu v rámci souvrství Nízkého Jeseníku; 3) porovnat stavební kámen s horninami z přirozených výchozů potencionálních zdrojových lokalit; 4) přiblížit provenienci stavebních kamenů.
Zásady pro vypracování
Na území Nízkého Jeseníku se nachází několik významných zřícenin hradů. Diplomová práce bude zaměřena na petrografickou charakteristiku stavebních materiálů (kamene, malt, cihel, příp. omítek) šesti vybraných hradních komplexů: Tepenec, Hluboký, Drahotuš, Puchart, Vikštejn a Šelenburk. Doposud neproběhly žádné studie, které by se zabývaly detailním petrografickým popisem stavebních materiálů těchto hradů.
V úvodních kapitolách diplomové práce podá student stručnou rešerši o geologické stavbě Nízkého Jeseníku (se zaměřením na moravické souvrství) a historii jednotlivých hradů, včetně popisu jednotlivých metod studia odebraných vzorků. Metody studia odebraných vzorků: 1) makroskopický popis a fotodokumentace stavebních kamenů, malt, cihel a omítek; 2) zhotovení a petrografické vyhodnocení leštěných zakrytých výbrusů z reprezentativních vzorků (klasická mikroskopie v procházejícím polarizovaném světle); 3) planimetrická analýza; 4) separace průsvitné těžké frakce s následnou analýzou na mikrosondě (včetně určení chemismu detritických granátů); 5) zrnitostní analýza pojivového materiálu; 6) v případě vhodnosti/nezbytnosti lze uvažovat i o využití dalších doplňkových metod (celkový chemismus metodou XRF, katodoluminiscence, magnetická susceptibilita atd.).
Na základě získaných dat se student pokusí: 1) přinést nové poznatky o petrografickém složení stavebních materiálů vybraných zřícenin; 2) zjistit preferenci jednotlivých frakcí ve zdivu v rámci souvrství Nízkého Jeseníku; 3) porovnat stavební kámen s horninami z přirozených výchozů potencionálních zdrojových lokalit; 4) přiblížit provenienci stavebních kamenů.
Seznam doporučené literatury
Bábek, O. – Mikuláš, R. – Zapletal, J. – Lehotský, T. (2004): Combined tectonic-sediment supply-driven cycles in a Lower Carboniferous deep-marine foreland basin, Moravice Formation, Czech Republic. – International Journal of Earth Sciences (Geologische Rundschau), 93, 241-261. Springer Verlag, Berlin/Heidelberg.
Červinka, I. L. (1942): Zapomenuté hrady, hrádky a tvrze moravské, – rkp. AU ČSAV v Brně. Brno.
Dvořák, J. (1994): Variský flyšový vývoj v Nízkém Jeseníku na Moravě a ve Slezsku. – Práce Českého geologického ústavu, 3, 1-77. Praha.
Gilíková, H. – Maštera, L. – Otava, J. (2003): Charakteristika spodnokarbonských klastických sedimentů na mapovém listu 25–123 Hranice. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2003, 44–47.
Gregerová, M. - Fojt, B. - Vávra, V. (2002): Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. – Vyd. MZM a PřF MU Brno.
Hosák L. - Zemek, M. eds. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku I. – Svoboda, Praha.
Kropáč, K. – Dolníček, Z. (2013): Non-metallurgical Slags in the Masonry of Obřany Castle in the Czech Republic: Evidence for the Local Production of Hydraulic Lime in the 14th Century? – Geoarchaeology: An International Journal, 28, 544–556.
Kumpera, O. (1983): Geologie spodního karbonu jesenického bloku. – Knihovna Ústředního Ústavu geologického, 59, 172 str.
Kuthan, J. (1994): Česká architektura v době posledních Přemyslovců. – Města, hrady, kláštery, kostely. Praha. Plaček, M. (1996): Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. – Nakladatelství LIBRI, Praha 1996. 418 s. ISBN 80-85983-08-7.
Zapletal, J. - Dvořák, J. - Kumpera, O. (1989): Stratigrafická klasifikace kulmu Nízkého Jeseníku. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 64, 4, 243-250. Praha.
Zavřel, J. (2002): Petrografický výzkum hradu Týřova. – Archeologické rozhledy 54. Praha 2002, s. 681-686.
Seznam doporučené literatury
Bábek, O. – Mikuláš, R. – Zapletal, J. – Lehotský, T. (2004): Combined tectonic-sediment supply-driven cycles in a Lower Carboniferous deep-marine foreland basin, Moravice Formation, Czech Republic. – International Journal of Earth Sciences (Geologische Rundschau), 93, 241-261. Springer Verlag, Berlin/Heidelberg.
Červinka, I. L. (1942): Zapomenuté hrady, hrádky a tvrze moravské, – rkp. AU ČSAV v Brně. Brno.
Dvořák, J. (1994): Variský flyšový vývoj v Nízkém Jeseníku na Moravě a ve Slezsku. – Práce Českého geologického ústavu, 3, 1-77. Praha.
Gilíková, H. – Maštera, L. – Otava, J. (2003): Charakteristika spodnokarbonských klastických sedimentů na mapovém listu 25–123 Hranice. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2003, 44–47.
Gregerová, M. - Fojt, B. - Vávra, V. (2002): Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. – Vyd. MZM a PřF MU Brno.
Hosák L. - Zemek, M. eds. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku I. – Svoboda, Praha.
Kropáč, K. – Dolníček, Z. (2013): Non-metallurgical Slags in the Masonry of Obřany Castle in the Czech Republic: Evidence for the Local Production of Hydraulic Lime in the 14th Century? – Geoarchaeology: An International Journal, 28, 544–556.
Kumpera, O. (1983): Geologie spodního karbonu jesenického bloku. – Knihovna Ústředního Ústavu geologického, 59, 172 str.
Kuthan, J. (1994): Česká architektura v době posledních Přemyslovců. – Města, hrady, kláštery, kostely. Praha. Plaček, M. (1996): Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. – Nakladatelství LIBRI, Praha 1996. 418 s. ISBN 80-85983-08-7.
Zapletal, J. - Dvořák, J. - Kumpera, O. (1989): Stratigrafická klasifikace kulmu Nízkého Jeseníku. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 64, 4, 243-250. Praha.
Zavřel, J. (2002): Petrografický výzkum hradu Týřova. – Archeologické rozhledy 54. Praha 2002, s. 681-686.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Petrografická charakteristika stavebního materiálu vybraných hradních zřícenin v Nízkém Jeseníku
Autor shrnul svoji práci v powerpointové prezentaci. Na úvod byly krátce představeny cíle, metodika práce (odběr, fotodokumentace, zrnitostní analýzy, mikroskopická charakteristika hornin a technických materiálů (omítky, malty), těžké minerály, chemismus granátů na WDX SEM). Dále byly představeny lokality – jednotlivé hrady v Nízkém Jeseníku. Ve výsledkové části byly prezentovány mikrofotografie výbrusů hornin a technolitů, grafické výstupy analýz asociací průsvitných těžkých minerálů, chemismus granátů ze stavebních materiálů i okolních hornin ve výchozech. Autor dále klasifikoval studované materiály (pískovce a slepence) v klasifikačních diagramech, a diskutoval své výsledky ve vztahu ke stratigrafické pozici souvrství v rámci kulmu Nízkého Jeseníku. Autor výsledky shrnul v krátkém závěru.
Vedoucí práce dr. Tomáš Lehotský v posudku shrnuje jak práci samotnou, tak průběh práce, doporučuje diplomovou práci k obhajobě a hodnotí ji známkou A. Oponent práce dr. Jiří Otava (ČGS Brno) má jen minimální kritické poznámky, práci hodnotí kladně, doporučuje ji k obhajobě a navrhuj známku A.
V diskuzi se ptali dr. Kropáč a prof. Bábek. Autor reagoval bez problémů.