Diplomová práce se zabývá preferenčním hlasováním koalice PirSTAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Základním cílem práce je nalézt důvody, které stojí za tím, proč Starostové a nezávislí získali více preferenčních hlasů než Česká pirátská strana. Práce dále zkoumá charakteristiky kandidátů obou koaličních stran a rozdíly mezi nimi. Práce je založena na teoretickém základu informačních zkratek. Výsledných výstupů práce a jejich následné interpretování je dosaženo pomocí deskriptivní statistiky, modelů logistické regrese a faktorové analýze.
Anotace v angličtině
This master thesis deals with the preferential voting of the PirSTAN coalition in the 2021 election to the Chamber of Deputies. The main aim of the thesis is to find reasons behind the reason why the Mayors and Independents won more preferential votes than the Czech Pirate Party. The thesis also examines the characteristics of the candidates of both coalition parties and the differences among them. The thesis is based on the theoretical foundation of the information cues. Results of the thesis and their subsequent interpretation are achieved by means of descriptive statistics, logistic regression models and factor analysis.
preferential voting, election, PirSTAN, information cues
Rozsah průvodní práce
74 s. (129 796 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá preferenčním hlasováním koalice PirSTAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Základním cílem práce je nalézt důvody, které stojí za tím, proč Starostové a nezávislí získali více preferenčních hlasů než Česká pirátská strana. Práce dále zkoumá charakteristiky kandidátů obou koaličních stran a rozdíly mezi nimi. Práce je založena na teoretickém základu informačních zkratek. Výsledných výstupů práce a jejich následné interpretování je dosaženo pomocí deskriptivní statistiky, modelů logistické regrese a faktorové analýze.
Anotace v angličtině
This master thesis deals with the preferential voting of the PirSTAN coalition in the 2021 election to the Chamber of Deputies. The main aim of the thesis is to find reasons behind the reason why the Mayors and Independents won more preferential votes than the Czech Pirate Party. The thesis also examines the characteristics of the candidates of both coalition parties and the differences among them. The thesis is based on the theoretical foundation of the information cues. Results of the thesis and their subsequent interpretation are achieved by means of descriptive statistics, logistic regression models and factor analysis.
preferential voting, election, PirSTAN, information cues
Zásady pro vypracování
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 soutěžily o hlasy voličů kromě samostatně kandidujících subjektů také dvě koalice, a to SPOLU, skládající se ze tří politických stran, a koalice PirSTAN, do které se spojily Česká pirátská strana a Starostové a nezávislí. Diplomová práce se zaměřuje na analýzu preferenčního hlasování menší ze dvou koalic, PirSTAN. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké faktory se zajistily o vyšší zisk preferenčních hlasů Starostů a nezávislých. Práce analyzuje charakteristiky kandidátů a vysvětluje jejich roli při získávání preferencí a také poslaneckých mandátů. K nalezení spojitostí mezi preferenčním hlasováním a charakteristikami kandidátů je využita teorie informačních zkratek. Práce má za cíl zobrazit strukturu kandidátů obou stran a efektivitu preferenčního hlasování. Hlavním výstupem práce je pak zobrazení poměrů šancí na zisk mandátu mezi různými kategoriemi osobních charakteristik kandidátů, k čemuž jsou využity modely logistické regrese.
Zásady pro vypracování
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 soutěžily o hlasy voličů kromě samostatně kandidujících subjektů také dvě koalice, a to SPOLU, skládající se ze tří politických stran, a koalice PirSTAN, do které se spojily Česká pirátská strana a Starostové a nezávislí. Diplomová práce se zaměřuje na analýzu preferenčního hlasování menší ze dvou koalic, PirSTAN. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké faktory se zajistily o vyšší zisk preferenčních hlasů Starostů a nezávislých. Práce analyzuje charakteristiky kandidátů a vysvětluje jejich roli při získávání preferencí a také poslaneckých mandátů. K nalezení spojitostí mezi preferenčním hlasováním a charakteristikami kandidátů je využita teorie informačních zkratek. Práce má za cíl zobrazit strukturu kandidátů obou stran a efektivitu preferenčního hlasování. Hlavním výstupem práce je pak zobrazení poměrů šancí na zisk mandátu mezi různými kategoriemi osobních charakteristik kandidátů, k čemuž jsou využity modely logistické regrese.
Seznam doporučené literatury
Balík, Stanislav. Jan, Hruška. (2022). When Preferential Voting Really Matters: Explaining the Surprising Results of Parties in Electoral Coalitions. Politologický časopis 29 (3), 316-341. https://doi.org/10.5817/PC2022‑3‑316
Bernard, Josef. (2012). Individuální charakteristiky kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a jejich vliv na volební výsledky. Sociologický časopis, 48 (4), 613-640.
Gallagher, Michael. Paul, Mitchell. (2005). Introduction to Electoral Systems. In: Michael Gallager, Paul Mitchell The politics of Electoral Systems (s. 3-25). Oxford University Press.
Chytilek. Roman. Jakub, Šedo. Tomáš, Lebeda et al. (2009). Volební systémy. Praha: Portál.
Kahneman, David. (2011). Thinking Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
Kneblová, Eva. (2010). Využívání preferenčních hlasů. In Stanislav Balík a kol. (eds.) Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (s. 159-184). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
McDermott, Monika. (2005). Candidate Occupations and Voter Information Shortcuts. The Journal of Politics, 67 (1), 201-219. http://dx.doi.org/10.1111/j.1468-2508.2005.00314.x
Mondak, J. (1993). Public Opinion and Heuristic Processing of Source Cues. Political Behavior, 15(2), 167-192.
Šedo, Jakub. (2009). Preferenční hlasy v komunálních volbách - zdroj obměny či stability volených reprezentantů? Acta Politologica, 1 (3), 344-365.
Tversky, Amos. Daniel, Kahneman. (1974). Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science, 185 (4157), 1124-1131. https://doi.org/10.1126/science.185.4157.1124
Seznam doporučené literatury
Balík, Stanislav. Jan, Hruška. (2022). When Preferential Voting Really Matters: Explaining the Surprising Results of Parties in Electoral Coalitions. Politologický časopis 29 (3), 316-341. https://doi.org/10.5817/PC2022‑3‑316
Bernard, Josef. (2012). Individuální charakteristiky kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a jejich vliv na volební výsledky. Sociologický časopis, 48 (4), 613-640.
Gallagher, Michael. Paul, Mitchell. (2005). Introduction to Electoral Systems. In: Michael Gallager, Paul Mitchell The politics of Electoral Systems (s. 3-25). Oxford University Press.
Chytilek. Roman. Jakub, Šedo. Tomáš, Lebeda et al. (2009). Volební systémy. Praha: Portál.
Kahneman, David. (2011). Thinking Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
Kneblová, Eva. (2010). Využívání preferenčních hlasů. In Stanislav Balík a kol. (eds.) Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (s. 159-184). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
McDermott, Monika. (2005). Candidate Occupations and Voter Information Shortcuts. The Journal of Politics, 67 (1), 201-219. http://dx.doi.org/10.1111/j.1468-2508.2005.00314.x
Mondak, J. (1993). Public Opinion and Heuristic Processing of Source Cues. Political Behavior, 15(2), 167-192.
Šedo, Jakub. (2009). Preferenční hlasy v komunálních volbách - zdroj obměny či stability volených reprezentantů? Acta Politologica, 1 (3), 344-365.
Tversky, Amos. Daniel, Kahneman. (1974). Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science, 185 (4157), 1124-1131. https://doi.org/10.1126/science.185.4157.1124
Přílohy volně vložené
CD ROM
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil hlavní parametry, cíle práce, hlavní zjištění a motivaci k napsání práce. Následně byly přečteny posudky vedoucího a oponenta práce. Vedoucí práce kvitoval aktuálnost tématu, řádné zasazení práce do teoretického rámce, k zodpovězení hlavní výzkumné otázky ovšem nedošlo, což dle vedoucího je otázkou, zda bylo vůbec možné s dostupnými daty. O něco lépe mohla být zpracována analytická část práce. Oponent práci kvitoval z hlediska analytické části. Zlepšit by se mohla struktura práce a provázání výzkumných otázek a samotné analýzy. Výzkumná otázka č. 1 měla být více diskutována v závěrech práce. Student souhlasí s tím, že zmíněná výzkumná otázka mohla být lépe diskutována, v rámci možností a dat se snažil o zodpovězení zaměřené na vnitrostranické příčiny.
Práce prošla kontrolou v systému Theses a nejedná se o plagiát.