Cílem práce je zjistit podobnosti a rozdíly mezi těmito stranami a poskytnout komplexní pohled na problematiku těchto podnikatelských stran a vysvětlit principy jejich fungování a volebních úspěchů. V práci jsou politické strany porovnávány na základě vnitřní institucionalizace, podoby členské základny, ideologického zakotvení, outsourcingu a profesionálně vedené kampaně, původu v parlamentním základě a jestli jsou součástí sociálního hnutí. Důraz je kladen i na porovnání postavení politických stran v italském a českém právním systému.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to find out the similarities and differences between these parties and to provide a comprehensive view of the problems of these business parties and to explain the principles of their functioning and electoral successes. In the thesis, political parties are compared on the basis of internal institutionalization, form of membership, ideological affiliation, outsourcing and professionally conducted campaign, origin in a parliamentary basis and if they are part of a social movement. Emphasis is also placed on the comparison of the position of political parties in the Italian and Czech legal systems.
Klíčová slova
podnikatelská strana, Forza Italia, ANO 2011, Silvio Berlusconi, Andrej Babiš
Klíčová slova v angličtině
businnes-firm party, Forza Italia, ANO 2011, Silvio Berlusconi, Andrej Babis
Rozsah průvodní práce
61 stran
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je zjistit podobnosti a rozdíly mezi těmito stranami a poskytnout komplexní pohled na problematiku těchto podnikatelských stran a vysvětlit principy jejich fungování a volebních úspěchů. V práci jsou politické strany porovnávány na základě vnitřní institucionalizace, podoby členské základny, ideologického zakotvení, outsourcingu a profesionálně vedené kampaně, původu v parlamentním základě a jestli jsou součástí sociálního hnutí. Důraz je kladen i na porovnání postavení politických stran v italském a českém právním systému.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to find out the similarities and differences between these parties and to provide a comprehensive view of the problems of these business parties and to explain the principles of their functioning and electoral successes. In the thesis, political parties are compared on the basis of internal institutionalization, form of membership, ideological affiliation, outsourcing and professionally conducted campaign, origin in a parliamentary basis and if they are part of a social movement. Emphasis is also placed on the comparison of the position of political parties in the Italian and Czech legal systems.
Klíčová slova
podnikatelská strana, Forza Italia, ANO 2011, Silvio Berlusconi, Andrej Babiš
Klíčová slova v angličtině
businnes-firm party, Forza Italia, ANO 2011, Silvio Berlusconi, Andrej Babis
Zásady pro vypracování
Ujasnění struktury práce (teoretická a praktická část)
Studium literatury
Stanovení cíle práce
Tématem mé bakalářské práce je Komparativní analýza business-firm stran – Forza Italia a hnutí ANO 2011. Především se chci zaměřit na hledání pojítek mezi těmito stranami, co se týče struktury, marketingu, public relations nebo i samotných předsedů. Analyzovat machinace, které jim pomáhají získávat tak velký obdiv, často i silný základ členů a jistou selektivní meritokracii, díky níž dosazují do vrcholných postů své vůdčí osobnosti. Práce má za cíl poukázat na podobnosti a rozdíly mezi italskou business-firm stranou Forza Italia a českou business-firm stranou ANO 2011.
Stanovení výzkumné otázky
Co spojuje stranu Forza Italia s hnutím ANO 2011?
Stanovení metodiky práce
Komparativní analýzu těchto dvou stran budu provádět pomocí politických programů daných stran a jejich naplňování při vládním angažmá. Dále také pomocí mediálních výstupů jednotlivých lídrů a jejich předvolební kampaně. Komparativní analýza se dále bude věnovat podle původu strany, úspěchům ve volbách, ideologickou zakotveností a institucionalizací vnitřních struktur.
Tvorba teoretické části práce
Analýza dat
Tvorba a design praktické části práce
Průběžné konzultace s vedoucím práce
Zásady pro vypracování
Ujasnění struktury práce (teoretická a praktická část)
Studium literatury
Stanovení cíle práce
Tématem mé bakalářské práce je Komparativní analýza business-firm stran – Forza Italia a hnutí ANO 2011. Především se chci zaměřit na hledání pojítek mezi těmito stranami, co se týče struktury, marketingu, public relations nebo i samotných předsedů. Analyzovat machinace, které jim pomáhají získávat tak velký obdiv, často i silný základ členů a jistou selektivní meritokracii, díky níž dosazují do vrcholných postů své vůdčí osobnosti. Práce má za cíl poukázat na podobnosti a rozdíly mezi italskou business-firm stranou Forza Italia a českou business-firm stranou ANO 2011.
Stanovení výzkumné otázky
Co spojuje stranu Forza Italia s hnutím ANO 2011?
Stanovení metodiky práce
Komparativní analýzu těchto dvou stran budu provádět pomocí politických programů daných stran a jejich naplňování při vládním angažmá. Dále také pomocí mediálních výstupů jednotlivých lídrů a jejich předvolební kampaně. Komparativní analýza se dále bude věnovat podle původu strany, úspěchům ve volbách, ideologickou zakotveností a institucionalizací vnitřních struktur.
Tvorba teoretické části práce
Analýza dat
Tvorba a design praktické části práce
Průběžné konzultace s vedoucím práce
Seznam doporučené literatury
McDonnell, D. (2013). Silvio Berlusconi’s Personal Parties: From Forza Italia to the Popolo Della Libertà. Political Studies,61, 217 – 233. https://doi.org/10.1111/j.1467-9248.2012.01007.x
Paolucci, C. (2006). The nature of Forza Italia and the Italian transition. Journal of Southern Europe & the Balkans, 8 (2), 163 – 178. https://doi.org/10.1080/14613190600787260
Raniolo, F. (2006). Forza Italia: A Leader with a Party. South European Society & Politics, 11 (3/4), 439 – 455. https://doi.org/10.1080/13608740600856470
Hopkin, J. (2004). Forza Italia after Ten Years. Italian Politics, 20, 83 – 99.
Maraffi, M., Cooper, T., & Kertzer, S. (1996). Forza Italia: From Government to Opposition. Italian Politics, 11, 119 – 135.
Šárovec, D. (2018). Nástup nových politických stran v ČR od roku 2013: hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie pohledem konceptu novosti. Sociologia, 50 (1), 78 – 113.
Kubánek, M. (2016). Role populismu ve volebním marketingu hnutí ANO před parlamentními volbami v roce 2013. Central European Political Studies Review, 18 (4), 319 – 353. https://doi.org/10.5817/CEPSR.2016.4.319
Newell, J. (2019). Silvio Berlusconi: a study in failure. Manchester University Press
Tripathi, N. N., Raj, A. B., & Sireesha, P. B. (2022). Do business group firms use related party transactions efficiently? An empirical study. Macroeconomics & Finance in Emerging Market Economies, 1 – 23. https://doi.org/10.1080/17520843.2022.2033442
Kopeček, L. (2016). "I’m Paying, So I Decide”: Czech ANO as an Extreme Form of a Business-Firm Party. East European Politics and Societies, 30 (4), 725 – 749.
Just, P., Charvát, J. (2016). Business‑Firm Parties and the Czech Party System after 2010. Politics in Central Europe, 12 (3), 83 – 110. https://doi.org/10.1515/pce-2016-0018
Mazzoleni, O., & Voerman, G. (2017). Memberless parties: Beyond the business-firm party model? Party Politics, 23 (6), 783 – 792. https://doi.org/10.1177/1354068815627398
Hloušek, V. & Kopeček, L. & Vodová, P. (2020). The Rise of Entrepreneurial Parties in European Politics. Palgrave Macmillan.
Šuša, I. (2014). Príspevok Silvia Berlusconiho k transformácii stedopravicových strán a hnutí v Taliansku. Politické vedy 17 (1), 163 - 177.
Seznam doporučené literatury
McDonnell, D. (2013). Silvio Berlusconi’s Personal Parties: From Forza Italia to the Popolo Della Libertà. Political Studies,61, 217 – 233. https://doi.org/10.1111/j.1467-9248.2012.01007.x
Paolucci, C. (2006). The nature of Forza Italia and the Italian transition. Journal of Southern Europe & the Balkans, 8 (2), 163 – 178. https://doi.org/10.1080/14613190600787260
Raniolo, F. (2006). Forza Italia: A Leader with a Party. South European Society & Politics, 11 (3/4), 439 – 455. https://doi.org/10.1080/13608740600856470
Hopkin, J. (2004). Forza Italia after Ten Years. Italian Politics, 20, 83 – 99.
Maraffi, M., Cooper, T., & Kertzer, S. (1996). Forza Italia: From Government to Opposition. Italian Politics, 11, 119 – 135.
Šárovec, D. (2018). Nástup nových politických stran v ČR od roku 2013: hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie pohledem konceptu novosti. Sociologia, 50 (1), 78 – 113.
Kubánek, M. (2016). Role populismu ve volebním marketingu hnutí ANO před parlamentními volbami v roce 2013. Central European Political Studies Review, 18 (4), 319 – 353. https://doi.org/10.5817/CEPSR.2016.4.319
Newell, J. (2019). Silvio Berlusconi: a study in failure. Manchester University Press
Tripathi, N. N., Raj, A. B., & Sireesha, P. B. (2022). Do business group firms use related party transactions efficiently? An empirical study. Macroeconomics & Finance in Emerging Market Economies, 1 – 23. https://doi.org/10.1080/17520843.2022.2033442
Kopeček, L. (2016). "I’m Paying, So I Decide”: Czech ANO as an Extreme Form of a Business-Firm Party. East European Politics and Societies, 30 (4), 725 – 749.
Just, P., Charvát, J. (2016). Business‑Firm Parties and the Czech Party System after 2010. Politics in Central Europe, 12 (3), 83 – 110. https://doi.org/10.1515/pce-2016-0018
Mazzoleni, O., & Voerman, G. (2017). Memberless parties: Beyond the business-firm party model? Party Politics, 23 (6), 783 – 792. https://doi.org/10.1177/1354068815627398
Hloušek, V. & Kopeček, L. & Vodová, P. (2020). The Rise of Entrepreneurial Parties in European Politics. Palgrave Macmillan.
Šuša, I. (2014). Príspevok Silvia Berlusconiho k transformácii stedopravicových strán a hnutí v Taliansku. Politické vedy 17 (1), 163 - 177.
Přílohy volně vložené
Bez příloh
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila hlavní parametry, obsah, cíle práce a motivaci k napsání práce. Hovořila o problematice mediální předpojatosti a zaměření práce. Následně byly přečteny posudky vedoucího a oponenta práce. Vedoucí práce zhodnotil práci velmi pozitivně. Vedoucí kvitoval především samostatnou činnost studentky. Dílčí výtkou byla absence hlubšího kritického hodnocení literatury.Oponentka kvituje celkovou podobu práce. Jistými nedostatkem je obsah teoretické části práce, kterou by oponentka uvítala rozsáhlejší. Oponentka vyzdvihla analytickou část práce, kterou zhodnotila velmi pozitivně. Dále se debata vedla o existenci podobných výzkumů v ČR a potenciálních tématech pro další výzkum. Komise neměla další doplňující otázky.
Práce prošla kontrolou v systému Theses a nejedná se o plagiát.