Diplomová práce mapuje přístup obecných soudů České republiky k povinnosti zohlednit nejlepší zájem dítěte při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody jeho rodiči. Tato povinnost plyne z Úmluvy o právech dítěte, jejíž smluvní stranou je také Česká republika. Nutnost dodržování této povinnosti již zdůraznil také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 7. srpna 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17.
V popředí uvedené práce tedy stojí problematika nejlepšího zájmu dítěte a reflexe nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17. Proto mezi další výchozí prameny patří Listina základních práv a svobod, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv EU ale také judikatura Ústavního soudu České republiky či Evropského soudu pro lidská práva.
Skutečný přístup obecných soudů k dodržování mezinárodních závazků vyplývá z praktické analýzy 250 prvostupňových rozsudků jimiž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, 6 prvostupňových rozsudků, v nichž byl posuzován nejlepší zájem dítěte, ale nedošlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody a 49 odpovědí obecných soudů týkajících se posuzování nejlepšího zájmu dítěte. Analýza pracuje s výzkumnými kritérii, jež mají odrazit způsob posuzování nejlepšího zájmu dětí, případné vlivy na výsledek tohoto posuzování a kvalitu odůvodnění zmíněných rozsudků.
Přínos této analýzy tudíž spočívá v odhalení reality v oblasti trestání pachatelů rodičů v České republice a nedostatků právní úpravy a praxe s ohledem na lidskoprávní požadavky vnitrostátního a mezinárodního práva. V tomto směru práce nabízí doporučení k systémové změně tak, aby došlo ke zvýšení ochrany zájmů dětí při trestání jejich rodičů.
Anotace v angličtině
This thesis maps the approach of the general courts of the Czech Republic to the obligation to take into account the best interests of the child when imposing an unconditional prison sentence on his/her parents. This obligation stems from the Convention on the Rights of the Child, of which the Czech Republic is a member. The necessity to comply with this obligation has also been emphasised by the Constitutional Court of the Czech Republic in its decision of 7 August 2017, No. II ÚS 2027/17.
In the foreground of this thesis is the issue of the best interests of the child and the reflection of the decision of the Constitutional Court of the Czech Republic of 7 August 2017, No. II. ÚS 2027/17. The main sources consist of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, the EU Charter of Fundamental Rights, and the case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the European Court of Human Rights.
The actual approach of the general courts to the compliance with international obligations is shown by a practical analysis of 250 first instance court judgments, that imposed unconditional imprisonment, 6 first instance court judgments in which the best interests of the child were considered but no unconditional imprisonment was imposed, and 49 responses of the general courts regarding the assessment of the best interests of the child. The analysis works with research criteria to reflect the way in which the best interests of children are assessed, the possible influences on the outcome of this assessment and the quality of the reasoning of these judgments.
Therefore, the contribution of this analysis lies in revealing the reality of punishment of parents-offenders in the Czech Republic and the shortcomings of legislation and practice with regard to human rights requirements of national and international law. In this respect, the thesis offers recommendations for systemic change in order to increase the protection of children's interests in the punishment of their parents.
Klíčová slova
alternativní trest, anonymní rozhovor, empirický výzkum, dítě, nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2027/17, nejlepší zájem dítěte, nepodmíněný trest odnětí svobody, mezinárodní závazky, ohrožení pod vlivem návykové látky, péče poskytovaná rodičem, právo na informace, rodič, rodina, sociálně-právní ochrana dětí, spravedlivý trest, test proporcionality/, Úmluva o právech dítěte, Výbor pro práva dítěte
Klíčová slova v angličtině
alternative sentence, anonymous interview, empirical research, child, Decision of Constitutional Court No. II 2027/17, the best interests of the child, unconditional imprisonment, international commitments, endangement under the influence of an addictive substance, care provided by the parent, right to information, parent, family, social and legal protection of children, fair punishment, proportionality test, Convention on the Rights of the Child, Committee on the Rights of the Child
Rozsah průvodní práce
75 s. (142 653 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce mapuje přístup obecných soudů České republiky k povinnosti zohlednit nejlepší zájem dítěte při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody jeho rodiči. Tato povinnost plyne z Úmluvy o právech dítěte, jejíž smluvní stranou je také Česká republika. Nutnost dodržování této povinnosti již zdůraznil také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 7. srpna 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17.
V popředí uvedené práce tedy stojí problematika nejlepšího zájmu dítěte a reflexe nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17. Proto mezi další výchozí prameny patří Listina základních práv a svobod, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv EU ale také judikatura Ústavního soudu České republiky či Evropského soudu pro lidská práva.
Skutečný přístup obecných soudů k dodržování mezinárodních závazků vyplývá z praktické analýzy 250 prvostupňových rozsudků jimiž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, 6 prvostupňových rozsudků, v nichž byl posuzován nejlepší zájem dítěte, ale nedošlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody a 49 odpovědí obecných soudů týkajících se posuzování nejlepšího zájmu dítěte. Analýza pracuje s výzkumnými kritérii, jež mají odrazit způsob posuzování nejlepšího zájmu dětí, případné vlivy na výsledek tohoto posuzování a kvalitu odůvodnění zmíněných rozsudků.
Přínos této analýzy tudíž spočívá v odhalení reality v oblasti trestání pachatelů rodičů v České republice a nedostatků právní úpravy a praxe s ohledem na lidskoprávní požadavky vnitrostátního a mezinárodního práva. V tomto směru práce nabízí doporučení k systémové změně tak, aby došlo ke zvýšení ochrany zájmů dětí při trestání jejich rodičů.
Anotace v angličtině
This thesis maps the approach of the general courts of the Czech Republic to the obligation to take into account the best interests of the child when imposing an unconditional prison sentence on his/her parents. This obligation stems from the Convention on the Rights of the Child, of which the Czech Republic is a member. The necessity to comply with this obligation has also been emphasised by the Constitutional Court of the Czech Republic in its decision of 7 August 2017, No. II ÚS 2027/17.
In the foreground of this thesis is the issue of the best interests of the child and the reflection of the decision of the Constitutional Court of the Czech Republic of 7 August 2017, No. II. ÚS 2027/17. The main sources consist of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, the EU Charter of Fundamental Rights, and the case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the European Court of Human Rights.
The actual approach of the general courts to the compliance with international obligations is shown by a practical analysis of 250 first instance court judgments, that imposed unconditional imprisonment, 6 first instance court judgments in which the best interests of the child were considered but no unconditional imprisonment was imposed, and 49 responses of the general courts regarding the assessment of the best interests of the child. The analysis works with research criteria to reflect the way in which the best interests of children are assessed, the possible influences on the outcome of this assessment and the quality of the reasoning of these judgments.
Therefore, the contribution of this analysis lies in revealing the reality of punishment of parents-offenders in the Czech Republic and the shortcomings of legislation and practice with regard to human rights requirements of national and international law. In this respect, the thesis offers recommendations for systemic change in order to increase the protection of children's interests in the punishment of their parents.
Klíčová slova
alternativní trest, anonymní rozhovor, empirický výzkum, dítě, nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2027/17, nejlepší zájem dítěte, nepodmíněný trest odnětí svobody, mezinárodní závazky, ohrožení pod vlivem návykové látky, péče poskytovaná rodičem, právo na informace, rodič, rodina, sociálně-právní ochrana dětí, spravedlivý trest, test proporcionality/, Úmluva o právech dítěte, Výbor pro práva dítěte
Klíčová slova v angličtině
alternative sentence, anonymous interview, empirical research, child, Decision of Constitutional Court No. II 2027/17, the best interests of the child, unconditional imprisonment, international commitments, endangement under the influence of an addictive substance, care provided by the parent, right to information, parent, family, social and legal protection of children, fair punishment, proportionality test, Convention on the Rights of the Child, Committee on the Rights of the Child
Zásady pro vypracování
Podle Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 odst. 1 musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Z toho plyne nutnost zohlednění nejlepšího zájmu dítěte při jakékoli činnosti týkající se dítěte, včetně soudního rozhodování, jak judikoval Ústavní soud v nálezu II. ÚS 2027/17. Je tomu tak však v praxi? Na tuto otázku se pokusím najít odpověď v rámci své práce. Dále se také pokusím kriticky zhodnotit závěry plynoucí z tohoto nálezu. Pokusím se tedy odpovědět na otázku, zda se obecné soudy při ukládání trestů zabývají nejlepším zájmem dítěte, tj. pokusím se zhodnotit dopady nálezu na rozhodovací praxi. Cílem práce je prozkoumat rozsudky obecných soudů, které získám přes zákon o svobodném přístupu k informacím. Zaměřím se na to, zda obecné soudy zohledňují nejlepší zájem dítěte, tj. na to, zda se soudci ptají na to, jestli jsou pachatelé rodiče a zkoumají to, jak by se případně např. uložení trestu odnětí svobody odrazilo na péči o dítě atd.
Předběžná osnova práce:
1. Úvod
2. Závěry plynoucí z nálezu II. ÚS 2027/17
3. Zjištění z empirického výzkumu
4. Zhodnocení dopadů nálezu
5. Diskuse
6. Závěr
Zásady pro vypracování
Podle Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 odst. 1 musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Z toho plyne nutnost zohlednění nejlepšího zájmu dítěte při jakékoli činnosti týkající se dítěte, včetně soudního rozhodování, jak judikoval Ústavní soud v nálezu II. ÚS 2027/17. Je tomu tak však v praxi? Na tuto otázku se pokusím najít odpověď v rámci své práce. Dále se také pokusím kriticky zhodnotit závěry plynoucí z tohoto nálezu. Pokusím se tedy odpovědět na otázku, zda se obecné soudy při ukládání trestů zabývají nejlepším zájmem dítěte, tj. pokusím se zhodnotit dopady nálezu na rozhodovací praxi. Cílem práce je prozkoumat rozsudky obecných soudů, které získám přes zákon o svobodném přístupu k informacím. Zaměřím se na to, zda obecné soudy zohledňují nejlepší zájem dítěte, tj. na to, zda se soudci ptají na to, jestli jsou pachatelé rodiče a zkoumají to, jak by se případně např. uložení trestu odnětí svobody odrazilo na péči o dítě atd.
Předběžná osnova práce:
1. Úvod
2. Závěry plynoucí z nálezu II. ÚS 2027/17
3. Zjištění z empirického výzkumu
4. Zhodnocení dopadů nálezu
5. Diskuse
6. Závěr
Seznam doporučené literatury
Monografie
BARTOŇ M. a kol. Základní práva. 1. vydání., Praha, Leges, 2016
ČERVÍNEK, Zdeněk. Metoda proporcionality v praxi Ústavního soudu. Praha: Leges, 2021, 258 s. ISBN 978-80-7502-526-5.
Komentáře
Sládeček, V. a kol. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1264 s.
Husseini, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021.
Jan F. a kol. Zákon o Ústavním soudu, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 929 s.
Furek, A. a kol. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1256 s.
Odborné články
VNENK, Vladislav. Nejlepší zájem dítěte ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/20, aneb (nemilé) překvapení v převaze námitky politické úvahy zákonodárce. Právní rozhledy [online]. 2021(5) [cit. 2021-11-01]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpxa4s7gvpxgxzrg44q
KOMEL, Martin. Některé problematické aspekty principu nejlepšího zájmu dítěte. Právní rozhledy [online]. 2013(3) [cit. 2021-11-01]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembrgnpxa4s7gnpxgxzyha&groupIndex=6&rowIndex=0#
Právní předpisy
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve zněn pozdějších předpisů
sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
zákon č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím
Judikatura
Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2O27/17, ze dne 7.8.2017
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 950/19, ze dne 14. dubna 2020
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 478/2021, ze dne 22.6.2021
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 684/2021, ze dne 30. 6. 2021
jednotlivá rozhodnutí, která získám přes zákon o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.)
Seznam doporučené literatury
Monografie
BARTOŇ M. a kol. Základní práva. 1. vydání., Praha, Leges, 2016
ČERVÍNEK, Zdeněk. Metoda proporcionality v praxi Ústavního soudu. Praha: Leges, 2021, 258 s. ISBN 978-80-7502-526-5.
Komentáře
Sládeček, V. a kol. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1264 s.
Husseini, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021.
Jan F. a kol. Zákon o Ústavním soudu, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 929 s.
Furek, A. a kol. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1256 s.
Odborné články
VNENK, Vladislav. Nejlepší zájem dítěte ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/20, aneb (nemilé) překvapení v převaze námitky politické úvahy zákonodárce. Právní rozhledy [online]. 2021(5) [cit. 2021-11-01]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpxa4s7gvpxgxzrg44q
KOMEL, Martin. Některé problematické aspekty principu nejlepšího zájmu dítěte. Právní rozhledy [online]. 2013(3) [cit. 2021-11-01]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembrgnpxa4s7gnpxgxzyha&groupIndex=6&rowIndex=0#
Právní předpisy
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve zněn pozdějších předpisů
sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
zákon č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím
Judikatura
Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2O27/17, ze dne 7.8.2017
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 950/19, ze dne 14. dubna 2020
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 478/2021, ze dne 22.6.2021
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 684/2021, ze dne 30. 6. 2021
jednotlivá rozhodnutí, která získám přes zákon o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.)