Cílem diplomové práce bylo zjistit kvalitu života paliativních pacientů, skrze hodnocení jejich potřeb. Teoretická část práce byla zpracována z dohledaných výzkumných studií z databází EBSCO, Google Scholar, PUBMED, Science Direct a Medvik. Výzkumná část diplomové práce byla provedena kvantitativní metodou, za pomoci měřícího nástroje Integrated Palliative Care Outcome Scale - IPOS, který dokáže hodnotit veškeré paliativní pacienty nehledě na diagnózu a při změně stavu pacienta dokáže reagovat na tento jev. Do výzkumného šetření se zapojilo 113 paliativních respondentů z Fakultní nemocnice Olomouc, z mobilního hospice Nejste sami a z kamenného hospice Na sv. Kopečku. Výzkumné šetření dokládá, že nejnižší kvalita života je v oblasti úzkosti/obav v rodině, dále v pořadí je úzkost/obavy pacienta. Naopak nejvyšší kvalita života byla zjištěna ohledně dušnosti a ohledně zvracení. Dále byla prokázána signifikantně středně silná závislost mezi mírou obtíží v položkách deprese, úzkost/obavy a nechutenstvím a věkem pacientů. Míra obtíží v těchto položkách je vyšší s rostoucím věkem pacientů. Nebyl prokázán signifikantní rozdíl mezi pohlavím a mírou obtíží. Také byl prokázán signifikantní rozdíl mezi mírou obtíží v závislosti na typu zařízení. Signifikantně vyšší míra obtíží byla zjištěna u pacientů ve FNOL. Výsledky by mohly být nápomocné při vzdělávání pracovníků (lékařských i nelékařských), kteří poskytují péči paliativním pacientům.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the quality of life of palliative patients through the assessment of their needs. The theoretical part of the thesis was developed from the retrieved research studies from EBSCO, Google Scholar, PUBMED, Science Direct and Medvik databases. The research part of the thesis was conducted using a quantitative method, using the Integrated Palliative Care Outcome Scale - IPOS measurement tool, which can assess all palliative patients regardless of diagnosis and can respond to this phenomenon when the patient's condition changes. The survey involved 113 palliative respondents from the University Hospital Olomouc, the mobile hospice Nejste sami and hospice Na sv. Kopečku. The research survey shows that the lowest quality of life is in the area of family anxiety/concerns, followed by patient anxiety/concerns. On the other hand, the highest quality of life was found regarding shortness of breath and regarding vomiting. Furthermore, there was a significantly moderate relationship between the level of difficulty in the items depression, anxiety/worry and inappetence and the age of the patients. The degree of difficulty in these items is higher as the age of the patients increases. There was no significant difference between gender and level of difficulty. There was also a significant difference between the degree of difficulty depending on the type of facility. Significantly higher levels of difficulty were found in patients in the FNOL. The results could be helpful in educating staff (medical and non-medical) who provide care to palliative patients.
Klíčová slova
paliativní péče, potřeby pacientů, terminální péče, nemocniční péče, mobilní hospic, domácí hospic, hospicová péče
Klíčová slova v angličtině
palliative care, assessment of the patients, terminal care, hospital care, mobile hospice, home hospice, hospice care
Rozsah průvodní práce
75 stran
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem diplomové práce bylo zjistit kvalitu života paliativních pacientů, skrze hodnocení jejich potřeb. Teoretická část práce byla zpracována z dohledaných výzkumných studií z databází EBSCO, Google Scholar, PUBMED, Science Direct a Medvik. Výzkumná část diplomové práce byla provedena kvantitativní metodou, za pomoci měřícího nástroje Integrated Palliative Care Outcome Scale - IPOS, který dokáže hodnotit veškeré paliativní pacienty nehledě na diagnózu a při změně stavu pacienta dokáže reagovat na tento jev. Do výzkumného šetření se zapojilo 113 paliativních respondentů z Fakultní nemocnice Olomouc, z mobilního hospice Nejste sami a z kamenného hospice Na sv. Kopečku. Výzkumné šetření dokládá, že nejnižší kvalita života je v oblasti úzkosti/obav v rodině, dále v pořadí je úzkost/obavy pacienta. Naopak nejvyšší kvalita života byla zjištěna ohledně dušnosti a ohledně zvracení. Dále byla prokázána signifikantně středně silná závislost mezi mírou obtíží v položkách deprese, úzkost/obavy a nechutenstvím a věkem pacientů. Míra obtíží v těchto položkách je vyšší s rostoucím věkem pacientů. Nebyl prokázán signifikantní rozdíl mezi pohlavím a mírou obtíží. Také byl prokázán signifikantní rozdíl mezi mírou obtíží v závislosti na typu zařízení. Signifikantně vyšší míra obtíží byla zjištěna u pacientů ve FNOL. Výsledky by mohly být nápomocné při vzdělávání pracovníků (lékařských i nelékařských), kteří poskytují péči paliativním pacientům.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the quality of life of palliative patients through the assessment of their needs. The theoretical part of the thesis was developed from the retrieved research studies from EBSCO, Google Scholar, PUBMED, Science Direct and Medvik databases. The research part of the thesis was conducted using a quantitative method, using the Integrated Palliative Care Outcome Scale - IPOS measurement tool, which can assess all palliative patients regardless of diagnosis and can respond to this phenomenon when the patient's condition changes. The survey involved 113 palliative respondents from the University Hospital Olomouc, the mobile hospice Nejste sami and hospice Na sv. Kopečku. The research survey shows that the lowest quality of life is in the area of family anxiety/concerns, followed by patient anxiety/concerns. On the other hand, the highest quality of life was found regarding shortness of breath and regarding vomiting. Furthermore, there was a significantly moderate relationship between the level of difficulty in the items depression, anxiety/worry and inappetence and the age of the patients. The degree of difficulty in these items is higher as the age of the patients increases. There was no significant difference between gender and level of difficulty. There was also a significant difference between the degree of difficulty depending on the type of facility. Significantly higher levels of difficulty were found in patients in the FNOL. The results could be helpful in educating staff (medical and non-medical) who provide care to palliative patients.
Klíčová slova
paliativní péče, potřeby pacientů, terminální péče, nemocniční péče, mobilní hospic, domácí hospic, hospicová péče
Klíčová slova v angličtině
palliative care, assessment of the patients, terminal care, hospital care, mobile hospice, home hospice, hospice care
Zásady pro vypracování
Volba tématu
Počáteční rešeršní činnost
Zpracování informací – zadání tématu diplomové práce
Definování cíle
Tvorba diplomové práce (teoretické části) a konzultace s vedoucí práce
Zapracování připomínek vedoucí práce
Výzkum - intelektuální, organizační, realizační stránka; analýza manažerské situace
Editace práce
Vytištění, svázání a odevzdání
Obhajoba diplomové práce v rámci státní závěrečné zkoušky
Zásady pro vypracování
Volba tématu
Počáteční rešeršní činnost
Zpracování informací – zadání tématu diplomové práce
Definování cíle
Tvorba diplomové práce (teoretické části) a konzultace s vedoucí práce
Zapracování připomínek vedoucí práce
Výzkum - intelektuální, organizační, realizační stránka; analýza manažerské situace
Editace práce
Vytištění, svázání a odevzdání
Obhajoba diplomové práce v rámci státní závěrečné zkoušky
Seznam doporučené literatury
National Cancer Control Programmes. Policies and managerial guidelines. Druhé. Geneva: WHO World Health Organization, 2002. ISBN 92-4-154557-7
SLÁMA, O. Paliativní a hospicová péče v České republice a v Evropě. Klinická Onkologie. 2009, 22(4), 183 - 185
KALVACH, Zdeněk, Libor PRUDKÝ, Jan MAREŠ, Ondřej PTÁČEK, Ondřej SLÁMA, Štěpán ŠPINKA a Martina ŠPINKOVÁ. Umírání a paliativní péče v ČR (situace, reflexe, vyhlídky). Praha: Hospicové občanské sdružení Cesta domů v rámci projektu Podpora rozvoje paliativní péče v České republice financovaného Nadací Open Society Fund Praha, 2004. ISBN 8023928325
MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3171-1
BUŽGOVÁ, Radka. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: Potřeby, hodnocení, kvalita života. Praha: Grada Publishing, 2015, 168 s. ISBN 978-80-247-9037-4
Seznam doporučené literatury
National Cancer Control Programmes. Policies and managerial guidelines. Druhé. Geneva: WHO World Health Organization, 2002. ISBN 92-4-154557-7
SLÁMA, O. Paliativní a hospicová péče v České republice a v Evropě. Klinická Onkologie. 2009, 22(4), 183 - 185
KALVACH, Zdeněk, Libor PRUDKÝ, Jan MAREŠ, Ondřej PTÁČEK, Ondřej SLÁMA, Štěpán ŠPINKA a Martina ŠPINKOVÁ. Umírání a paliativní péče v ČR (situace, reflexe, vyhlídky). Praha: Hospicové občanské sdružení Cesta domů v rámci projektu Podpora rozvoje paliativní péče v České republice financovaného Nadací Open Society Fund Praha, 2004. ISBN 8023928325
MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3171-1
BUŽGOVÁ, Radka. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: Potřeby, hodnocení, kvalita života. Praha: Grada Publishing, 2015, 168 s. ISBN 978-80-247-9037-4
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala svou práci a závěry z ní vyplývající.
Odpověděla na otázky vedoucího a oponenta práce:
Jak se změnil trend umírání v České republice od r. 2013 (str. 17, odst. 3)?
Čím si vysvětlujete vysokou míru obtíží (90 - 100%) v oblasti sdílení pocitů, dostatku informací a řešení praktických problémů u pacientů v mobilním hospici? Jak budete dále pracovat s výsledky vašeho výzkumu? Předáte závěry Centru paliativní péče a jednotlivým zařízením? Je možné již IPOS využívat v České republice?
V průběhu obhajoby studentka prokázala odborné znalosti na nadstandardní úrovni a velmi dobrou orientaci v dané problematice.