Sociální služby jsou v dnešní době velice aktuální téma, jelikož populace celosvětově stárne a přibývá lidí v pokročilém věku, kteří nejsou schopni se o sebe postarat. Proto by mělo přibývat zdravotnických zařízení a sociálních služeb, které by měly zajistit důstojnou péči o seniory a geronty. V nich je ale nedostatek zdravotnických pracovníků, a navíc je velice náročné tato zdravotnická zařízení vést.
Diplomová práce sumarizuje dohledané aktuální poznatky týkající se problematiky personálního managementu a lidských zdrojů a také stresového zatížení pracovníků v sociálních zařízeních (domovy pro seniory). Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 dílčích cílů. První z nich se zabývá problematikou sociálních služeb, konkrétně domovů pro seniory, jejich fungováním, činností a legislativou. Také jsou v něm rozebrány rozdíly fungování domovů za dob pandemie covid-19. Druhým dílčím cílem je definice manažera a popis charakterových vlastností, které by měl každý vedoucí pracovník mít a které ho předurčují k tomu, aby vykonával vedoucí pozici. Také jsou zde řešeny manažerské činnosti v oblasti sociálních služeb a problémy, kterým musí manažer čelit. Posledním dílčím cílem je vliv stresu na fyzické a mentální zdraví spojené s výkonem profese v sociálních službách u vedoucího i řadového pracovníka a možnosti eliminace těchto nežádoucích jevů. Předložené poznatky byly čerpány z databází EBSCO, MEDVIK, PubMed, Google scholar a odborné literatury.
Cílem empirické části diplomové práce je zjistit, jak na problematiku vedení lidských zdrojů, personálního managementu, odměňování pracovníků a stresového zatížení v těchto zařízeních nahlíží jak vedoucí pracovníci, tak řadový personál Jedná se o kvantitativní výzkum, a to nestandardizovaný dotazník. Výzkumu se zúčastnilo 77 respondentů ze tří zdravotnických zařízení z Královéhradeckého kraje. Z výsledků vyplynulo, že vedoucí pracovníci mají na chod zařízení odlišný názor než pracovníci řadoví. Výsledky výzkumu také naznačily, že stresové zatížení u vedoucích pracovníků v sociálních službách je vysoké, vedoucí pracovníci dosáhli průměrné hodnoty 6,43 bodů (na stupnici 1-10) a v covidu -19 došlo k nárůstu na 6,57. Zjištěn byl i fakt, že míru stresu ovlivňuje úroveň vzdělání. Mezi středoškolsky vzdělaným personálem bez maturity a vysokoškolsky vzdělaným personálem byl rozdíl 1,72. Z výsledků výzkumného šetření také vyplývá, že vedoucí pracovník, tím spíše v odvětví zdravotnictví a sociálních služeb, je permanentně vystaven chronickému stresu, 71,42 % vedoucích pracovníků uvedlo, že výkon vedoucí pozice ovlivňuje jejich osobní život (z toho 57,14 % negativně). Většina (57,14 %) respondentů z řad vedoucích pracovníků uvedla, že kvůli výkonu vedoucí pozice mají zdravotní problémy, které by jinak neměli. Je tedy nezbytně nutné ovládat mechanismy eliminující stres a dbát na prevenci vzniku patologických jevů.
Anotace v angličtině
Social services present a very topical issue nowadays, as the population is ageing globally and there are more and more elderly people who are unable to take care of themselves. That is why there should be more and more health care facilities and social services to provide decent care for the elderly and geriatric patients. However, there is a shortage of healthcare workers, and it is very difficult to run these healthcare facilities.
This thesis summarizes the current knowledge regarding the issues of personnel management and human resources as well as the stress load of workers in social facilities (homes for the elderly). The theoretical part of the thesis is divided into 3 sub-objectives. The first one deals with the issue of social services, specifically homes for the elderly, their functioning, activities and legislation. It also discusses the differences in the functioning of the homes during the pandemic covid-19. The second sub-objective is the definition of a manager and the description of the characteristics that every manager should have and that predispose him/her to perform a managerial position. Managerial activities in the social service field and the problems a manager must face are also addressed. The final sub-objective is the impact of stress on the physical and mental health associated with the social service profession in both the manager and the rank and file and the possibilities for eliminating these undesirable phenomena. The presented knowledge was drawn from EBSCO, MEDVIK, PubMed, Google scholar and literature databases.
The aim of the empirical part of the thesis is to find out how the issues of human resource management, personnel management, remuneration of employees and stress load in these facilities are viewed by both managers and ordinary employees. This is quantitative research, namely a non-standardized questionnaire. Seventy- seven respondents from three healthcare facilities in the Hradec Kralove region participated in the research. The results showed that managers have a different opinion about the running of the facility than the ordinary employees. The research results also indicated that the stress load among social service managers is high, with managers reaching an average of 6.43 points (on the 10-point scale) and an increase to 6.57 points during COVID -19. It was also found that the level of stress is influenced by the level of education. The difference between high school educated staff without high school diploma vs. college educated staff was 1.72. The results of the research also show that the manager, all the more so in the health and social services sector is permanently exposed to chronic stress, 71.42 % of the managers said that the performance of the managerial position affects their personal life of which 57.14 % said that it affects their personal life negatively. The majority (57.14 %) of the respondent executives stated that they have health problems due to their leadership position performance that they would not have otherwise. Thus, it is imperative to control stress elimination mechanisms and take care to prevent the occurrence of pathological phenomena.
Klíčová slova
sociální služby, domovy pro seniory, vedení lidí, management ve zdravotnictví, vůdcovství, personální management, stres, stresové mechanismy, eliminace stresu, stres a zdraví, covid-19.
Klíčová slova v angličtině
social services, homes for the elderly, people management, health care management, leadership, personnel management, stress, stress mechanisms, stress elimination, stress and health, covid-19.
Rozsah průvodní práce
90 s. (131 785 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Sociální služby jsou v dnešní době velice aktuální téma, jelikož populace celosvětově stárne a přibývá lidí v pokročilém věku, kteří nejsou schopni se o sebe postarat. Proto by mělo přibývat zdravotnických zařízení a sociálních služeb, které by měly zajistit důstojnou péči o seniory a geronty. V nich je ale nedostatek zdravotnických pracovníků, a navíc je velice náročné tato zdravotnická zařízení vést.
Diplomová práce sumarizuje dohledané aktuální poznatky týkající se problematiky personálního managementu a lidských zdrojů a také stresového zatížení pracovníků v sociálních zařízeních (domovy pro seniory). Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 dílčích cílů. První z nich se zabývá problematikou sociálních služeb, konkrétně domovů pro seniory, jejich fungováním, činností a legislativou. Také jsou v něm rozebrány rozdíly fungování domovů za dob pandemie covid-19. Druhým dílčím cílem je definice manažera a popis charakterových vlastností, které by měl každý vedoucí pracovník mít a které ho předurčují k tomu, aby vykonával vedoucí pozici. Také jsou zde řešeny manažerské činnosti v oblasti sociálních služeb a problémy, kterým musí manažer čelit. Posledním dílčím cílem je vliv stresu na fyzické a mentální zdraví spojené s výkonem profese v sociálních službách u vedoucího i řadového pracovníka a možnosti eliminace těchto nežádoucích jevů. Předložené poznatky byly čerpány z databází EBSCO, MEDVIK, PubMed, Google scholar a odborné literatury.
Cílem empirické části diplomové práce je zjistit, jak na problematiku vedení lidských zdrojů, personálního managementu, odměňování pracovníků a stresového zatížení v těchto zařízeních nahlíží jak vedoucí pracovníci, tak řadový personál Jedná se o kvantitativní výzkum, a to nestandardizovaný dotazník. Výzkumu se zúčastnilo 77 respondentů ze tří zdravotnických zařízení z Královéhradeckého kraje. Z výsledků vyplynulo, že vedoucí pracovníci mají na chod zařízení odlišný názor než pracovníci řadoví. Výsledky výzkumu také naznačily, že stresové zatížení u vedoucích pracovníků v sociálních službách je vysoké, vedoucí pracovníci dosáhli průměrné hodnoty 6,43 bodů (na stupnici 1-10) a v covidu -19 došlo k nárůstu na 6,57. Zjištěn byl i fakt, že míru stresu ovlivňuje úroveň vzdělání. Mezi středoškolsky vzdělaným personálem bez maturity a vysokoškolsky vzdělaným personálem byl rozdíl 1,72. Z výsledků výzkumného šetření také vyplývá, že vedoucí pracovník, tím spíše v odvětví zdravotnictví a sociálních služeb, je permanentně vystaven chronickému stresu, 71,42 % vedoucích pracovníků uvedlo, že výkon vedoucí pozice ovlivňuje jejich osobní život (z toho 57,14 % negativně). Většina (57,14 %) respondentů z řad vedoucích pracovníků uvedla, že kvůli výkonu vedoucí pozice mají zdravotní problémy, které by jinak neměli. Je tedy nezbytně nutné ovládat mechanismy eliminující stres a dbát na prevenci vzniku patologických jevů.
Anotace v angličtině
Social services present a very topical issue nowadays, as the population is ageing globally and there are more and more elderly people who are unable to take care of themselves. That is why there should be more and more health care facilities and social services to provide decent care for the elderly and geriatric patients. However, there is a shortage of healthcare workers, and it is very difficult to run these healthcare facilities.
This thesis summarizes the current knowledge regarding the issues of personnel management and human resources as well as the stress load of workers in social facilities (homes for the elderly). The theoretical part of the thesis is divided into 3 sub-objectives. The first one deals with the issue of social services, specifically homes for the elderly, their functioning, activities and legislation. It also discusses the differences in the functioning of the homes during the pandemic covid-19. The second sub-objective is the definition of a manager and the description of the characteristics that every manager should have and that predispose him/her to perform a managerial position. Managerial activities in the social service field and the problems a manager must face are also addressed. The final sub-objective is the impact of stress on the physical and mental health associated with the social service profession in both the manager and the rank and file and the possibilities for eliminating these undesirable phenomena. The presented knowledge was drawn from EBSCO, MEDVIK, PubMed, Google scholar and literature databases.
The aim of the empirical part of the thesis is to find out how the issues of human resource management, personnel management, remuneration of employees and stress load in these facilities are viewed by both managers and ordinary employees. This is quantitative research, namely a non-standardized questionnaire. Seventy- seven respondents from three healthcare facilities in the Hradec Kralove region participated in the research. The results showed that managers have a different opinion about the running of the facility than the ordinary employees. The research results also indicated that the stress load among social service managers is high, with managers reaching an average of 6.43 points (on the 10-point scale) and an increase to 6.57 points during COVID -19. It was also found that the level of stress is influenced by the level of education. The difference between high school educated staff without high school diploma vs. college educated staff was 1.72. The results of the research also show that the manager, all the more so in the health and social services sector is permanently exposed to chronic stress, 71.42 % of the managers said that the performance of the managerial position affects their personal life of which 57.14 % said that it affects their personal life negatively. The majority (57.14 %) of the respondent executives stated that they have health problems due to their leadership position performance that they would not have otherwise. Thus, it is imperative to control stress elimination mechanisms and take care to prevent the occurrence of pathological phenomena.
Klíčová slova
sociální služby, domovy pro seniory, vedení lidí, management ve zdravotnictví, vůdcovství, personální management, stres, stresové mechanismy, eliminace stresu, stres a zdraví, covid-19.
Klíčová slova v angličtině
social services, homes for the elderly, people management, health care management, leadership, personnel management, stress, stress mechanisms, stress elimination, stress and health, covid-19.
Zásady pro vypracování
1)Volba tématu a stanovení cílů práce 2)Rešeršní činnost 3)Analýza dohledaných zdrojů 4)Tvorba výzkumné - empirické části (pro etickou komisi) 5)Schválení etické komise 6)Tvorba výzkumu 7)Sběr dat do výzkumné části 8)Tvorba statě BP 9)Tvorba celé struktury BP 10) Zapracování připomínek vedoucího práce 11)Editace textu (kontrola splnění požadavků) 12)Vytisknutí, svázání 13)Obhajoba
Zásady pro vypracování
1)Volba tématu a stanovení cílů práce 2)Rešeršní činnost 3)Analýza dohledaných zdrojů 4)Tvorba výzkumné - empirické části (pro etickou komisi) 5)Schválení etické komise 6)Tvorba výzkumu 7)Sběr dat do výzkumné části 8)Tvorba statě BP 9)Tvorba celé struktury BP 10) Zapracování připomínek vedoucího práce 11)Editace textu (kontrola splnění požadavků) 12)Vytisknutí, svázání 13)Obhajoba
Seznam doporučené literatury
PROCHÁZKA, Jakub a Martin VACULÍK. TRANSFORMAČNÍ VEDENÍ: "NORMATIVNÍ" PSYCHOLOGICKÁ TEORIE EFEKTIVNÍHO VEDENÍ LIDÍ. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2015, 59(2), 137-139 [cit. 2021-12-11]. ISSN 0009062X.
MÜHLFEIT, Jan a Melina COSTI. Pozitivní Leader: Jak energie a štěstí pohánějí špičkové týmy na cestě k úspěchu. 2017. Brno: Management press, 2017. ISBN 978-80-265-0591-4.
GEROPP, Bernd a Iva MICHŇOVÁ, ZELINKOVÁ, Marie, ed. Tajemství úspěšného vedení lidí. 2014. Praha: Grada publishing, 2014. ISBN 978-80-247-5337-9.
PETRA, Vávrová a Pastucha DALIBOR. Psychohygiena (nejen) jako prevence syndromu vyhoření u zdravotnického management. Occupational Medicine / Pracovní Lékarství [online]. 2013, 65(1/2), 53-58 [cit. 2021-12-11]. ISSN 00326291.
STRECKEISEN, Peter. Medicine and Economic Knowledge: The Relevance of Career in the Study of Transformations in the Healthcare System. Historical Social Research [online]. 2021, 46(1), 112-135 [cit. 2021-12-11]. ISSN 01726404. Dostupné z: doi:10.12759/hsr.46.2021.1.112-135
Seznam doporučené literatury
PROCHÁZKA, Jakub a Martin VACULÍK. TRANSFORMAČNÍ VEDENÍ: "NORMATIVNÍ" PSYCHOLOGICKÁ TEORIE EFEKTIVNÍHO VEDENÍ LIDÍ. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2015, 59(2), 137-139 [cit. 2021-12-11]. ISSN 0009062X.
MÜHLFEIT, Jan a Melina COSTI. Pozitivní Leader: Jak energie a štěstí pohánějí špičkové týmy na cestě k úspěchu. 2017. Brno: Management press, 2017. ISBN 978-80-265-0591-4.
GEROPP, Bernd a Iva MICHŇOVÁ, ZELINKOVÁ, Marie, ed. Tajemství úspěšného vedení lidí. 2014. Praha: Grada publishing, 2014. ISBN 978-80-247-5337-9.
PETRA, Vávrová a Pastucha DALIBOR. Psychohygiena (nejen) jako prevence syndromu vyhoření u zdravotnického management. Occupational Medicine / Pracovní Lékarství [online]. 2013, 65(1/2), 53-58 [cit. 2021-12-11]. ISSN 00326291.
STRECKEISEN, Peter. Medicine and Economic Knowledge: The Relevance of Career in the Study of Transformations in the Healthcare System. Historical Social Research [online]. 2021, 46(1), 112-135 [cit. 2021-12-11]. ISSN 01726404. Dostupné z: doi:10.12759/hsr.46.2021.1.112-135