Cílem diplomové práce bylo zjistit a porovnat velikost radiační zátěže personálu oddělení intervenční radiologie (intervenčního radiologa, sestry instrumentářky a radiologického asistenta) u vybraných běžně prováděných intervenčních výkonů na oddělení intervenční radiologie Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Teoretická část diplomové práce se zabývá ionizujícím zářením, principy radiační ochrany, radiační ochranou pracovníků, osobní dozimetrií a intervenční radiologií. V praktické části byl použit kvantitativní prospektivní výzkum, kdy pomocí měření osobního dávkového ekvivalentu Hp(10) u pracujícího intervenčního týmu. Celkem bylo provedeno 100 měření, která byla rozdělena do šesti skupin. Statistické testy ukázaly, že existuje signifikantní rozdíl v dávkách mezi skupinami výkonů a mezi jednotlivými členy týmu. K nejvyšší radiační zátěži personálu došlo při výkonech v oblasti břicha a pánve. K nejnižší radiační zátěži personálu došlo při výkonech v oblasti hlavy a krku. Výzkum také ukázal, že nejvíce exponovanou osobou z intervenčního týmu je intervenční radiolog, následuje sestra instrumentářka a nejméně exponovanou osobou je radiologický asistent.
Anotace v angličtině
The aim of the master's thesis was to determine and compare the amount of radiation exposure of the interventional radiology department staff (interventional radiologist, instrument nurse and radiographer) in selected commonly performed interventional procedures at the interventional radiology department of the Olomouc University Hospital (FNOL). The theoretical part of the thesis deals with ionizing radiation, principles of radiation protection, radiation protection of workers, personal dosimetry and interventional radiology. In the practical part, quantitative prospective research was used, using the measurement of the personal equivalent dose of Hp(10) in the working intervention team. A total of 100 measurements were performed, which were divided into six groups. Statistical tests showed that there was significant difference in doses between procedure groups and between individual team members. Greatest radiation exposure of personnel occured during procedures in the abdominal and pelvic area. Lowest radiation exposure of personál occured during procedures in the area of the head and neck. The research also showed that the most exposed person from the interventional team is the interventional radiologist, followed by the instrument nurse and the least exposed person is the radiographer.
Cílem diplomové práce bylo zjistit a porovnat velikost radiační zátěže personálu oddělení intervenční radiologie (intervenčního radiologa, sestry instrumentářky a radiologického asistenta) u vybraných běžně prováděných intervenčních výkonů na oddělení intervenční radiologie Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Teoretická část diplomové práce se zabývá ionizujícím zářením, principy radiační ochrany, radiační ochranou pracovníků, osobní dozimetrií a intervenční radiologií. V praktické části byl použit kvantitativní prospektivní výzkum, kdy pomocí měření osobního dávkového ekvivalentu Hp(10) u pracujícího intervenčního týmu. Celkem bylo provedeno 100 měření, která byla rozdělena do šesti skupin. Statistické testy ukázaly, že existuje signifikantní rozdíl v dávkách mezi skupinami výkonů a mezi jednotlivými členy týmu. K nejvyšší radiační zátěži personálu došlo při výkonech v oblasti břicha a pánve. K nejnižší radiační zátěži personálu došlo při výkonech v oblasti hlavy a krku. Výzkum také ukázal, že nejvíce exponovanou osobou z intervenčního týmu je intervenční radiolog, následuje sestra instrumentářka a nejméně exponovanou osobou je radiologický asistent.
Anotace v angličtině
The aim of the master's thesis was to determine and compare the amount of radiation exposure of the interventional radiology department staff (interventional radiologist, instrument nurse and radiographer) in selected commonly performed interventional procedures at the interventional radiology department of the Olomouc University Hospital (FNOL). The theoretical part of the thesis deals with ionizing radiation, principles of radiation protection, radiation protection of workers, personal dosimetry and interventional radiology. In the practical part, quantitative prospective research was used, using the measurement of the personal equivalent dose of Hp(10) in the working intervention team. A total of 100 measurements were performed, which were divided into six groups. Statistical tests showed that there was significant difference in doses between procedure groups and between individual team members. Greatest radiation exposure of personnel occured during procedures in the abdominal and pelvic area. Lowest radiation exposure of personál occured during procedures in the area of the head and neck. The research also showed that the most exposed person from the interventional team is the interventional radiologist, followed by the instrument nurse and the least exposed person is the radiographer.
HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2350-0.
SEIDL, Zdeněk. Radiologie pro studium i praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4108-6.
SÚKUPOVÁ, Lucie. Radiační ochrana při rentgenových výkonech – to nejdůležitější pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0709-4.
ŠVEC, Jiří. Radiační fyzika: skriptum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-572-3.
ŠVEC, Jiří. Radiační ochrana: skriptum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-571-6.
VOMÁČKA, Jaroslav. Zobrazovací metody pro radiologické asistenty. Druhé, doplněné vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 97880-244-4508-3.
König, A. M., Etzel, R., Thomas, R. P., & Mahnken, A. H. (2019). Personal Radiation Protection and Corresponding Dosimetry in Interventional Radiology: An Overview and Future Developments. Persönliche Strahlenschutzmittel und Dosimetrie des medizinischen Personals in der interventionellen Radiologie: Aktueller Status und neue Entwicklungen. RoFo: Fortschritte auf dem Gebiete der Rontgenstrahlen und der Nuklearmedizin, 191(6), 512–521. https://doi.org/10.1055/a-0800-0113
Seznam doporučené literatury
HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2350-0.
SEIDL, Zdeněk. Radiologie pro studium i praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4108-6.
SÚKUPOVÁ, Lucie. Radiační ochrana při rentgenových výkonech – to nejdůležitější pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0709-4.
ŠVEC, Jiří. Radiační fyzika: skriptum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-572-3.
ŠVEC, Jiří. Radiační ochrana: skriptum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-571-6.
VOMÁČKA, Jaroslav. Zobrazovací metody pro radiologické asistenty. Druhé, doplněné vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 97880-244-4508-3.
König, A. M., Etzel, R., Thomas, R. P., & Mahnken, A. H. (2019). Personal Radiation Protection and Corresponding Dosimetry in Interventional Radiology: An Overview and Future Developments. Persönliche Strahlenschutzmittel und Dosimetrie des medizinischen Personals in der interventionellen Radiologie: Aktueller Status und neue Entwicklungen. RoFo: Fortschritte auf dem Gebiete der Rontgenstrahlen und der Nuklearmedizin, 191(6), 512–521. https://doi.org/10.1055/a-0800-0113
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala svou práci a závěry z ní vyplývající. Reagovala na připomínky vedoucího práce a oponenta a odpověděla na následující otázky:
1) Co může v praxi při provádění dilatací jícnu a zavádění stentů do jícnu ovlivnit velikost radiační zátěže sestry instrumentářky, krom uvedeného použití ochranného štítu?
2) Co ovlivňuje náročnost provedení PTD s ohledem na nutnou délku skiskopie během výkonu, krom v práci diskutované zkušenosti operátera?
3) V diskusi je pro další výzkum v této oblasti navrženo srovnání radiační zátěže personálu u intervenčních výkonů s výkony čistě diagnostickými. U kterých diagnostických výkonů lze předpokládat, že dojde obecně k vyšší radiační zátěži personálu?
Vyjádření oponenta:
Předložená diplomová práce paní Godulové pojednává o problematice radiační zátěže pracovníků v týmu pracovníků na pracovišti intervenční radiologie. Práce je zpracována velmi kvalitně a komplexně. Diskutovat by se dalo o systému formulace hypotéz, s ohledem na počet provedených měření k jednotlivým hypotézám a tím také k jednoznačnosti formulací jejich potvrzení či vyvrácení.
Vyjádření oponenta:
Diplomová práce paní Godulové je praktickým vhledem do problematiky radiační zátěže pracovníků z oddělení intervenční radiologie. Poskytuje detailní a podrobné informace o vystavování jednotlivých členů intervenčního týmu rentgenovému záření v průběhu provádených výkonů. Tyto informace jsou nepochybně velmi užitečné pro běžnou praxi.