Bakalářská práce se zabývá karbonátovými konkrecemi, které byly odkryty během výstavby dálničního obchvatu nedaleko Starého Města u Frýdku-Místku. Cílem práce bylo petrograficky a mineralogicky určit původ studovaných karbonátových konkrecí. V úvodní části je práce zaměřena na geologickou charakteristiku zájmového území, výzkumy podobných hornin a mineralizací v okolí a vznik karbonátových konkrecí. V terénní etapě se práce zaměřuje na zmapování studované lokality. V rámci makroskopického a mikroskopického pozorování bylo v žilné mineralizaci identifikováno až pět generací kalcitu. Jde většinou o chemicky velmi čisté kalcity (93,5 - 96,7 mol. % kalcitové komponenty). Dále se v konkreci v malém množství nachází siderit s pyritem, který byl identifikován pomocí bodové analýzy elektronovou mikrosondou. Podle celkového chemismu byla karbonátová konkrece porovnána se sedimenty slezské jednotky z typových lokalit v Nové Dědině, ve Vendryni a Štramberku.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis deals with carbonate concretions that were uncovered during the construction of the motorway bypass near the Old Town near Frýdek-Místek. The aim of the work was to determine the origin of the studied carbonate nodules by petrography and mineralogical. In the introductory part, the thesis is focused on the geological characteristics of the area of interest, research of similar rocks and mineralization in the vicinity and the formation of carbonate nodules. In the field phase, the work focuses on mapping the studied locality. In macroscopic and microscopic observations, up to five generations of calcite have been identified in venous mineralization. These are mostly chemically very pure calcites (93.5-96.7 mol. % calcite component). Furthermore, in the concretion in small amounts there is a siderite with pyrite, which was identified by point analysis by electron microprobe. According to the overall chemistry, the carbonate concretion was compared with sediments of the Silesian Unit from type localities in Nová Dědina, Vendryně and Štramberk.
Klíčová slova
karbonátové konkrece, karbonátová mineralizace, Frýdek-Místek, slezská jednotka, Vnější Západní Karpaty
Klíčová slova v angličtině
Carbonate concretions, Carbonate mineralization, Frýdek-Místek, Silesian Unit, Outer Western Carpathians
Rozsah průvodní práce
56 (10 901 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá karbonátovými konkrecemi, které byly odkryty během výstavby dálničního obchvatu nedaleko Starého Města u Frýdku-Místku. Cílem práce bylo petrograficky a mineralogicky určit původ studovaných karbonátových konkrecí. V úvodní části je práce zaměřena na geologickou charakteristiku zájmového území, výzkumy podobných hornin a mineralizací v okolí a vznik karbonátových konkrecí. V terénní etapě se práce zaměřuje na zmapování studované lokality. V rámci makroskopického a mikroskopického pozorování bylo v žilné mineralizaci identifikováno až pět generací kalcitu. Jde většinou o chemicky velmi čisté kalcity (93,5 - 96,7 mol. % kalcitové komponenty). Dále se v konkreci v malém množství nachází siderit s pyritem, který byl identifikován pomocí bodové analýzy elektronovou mikrosondou. Podle celkového chemismu byla karbonátová konkrece porovnána se sedimenty slezské jednotky z typových lokalit v Nové Dědině, ve Vendryni a Štramberku.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis deals with carbonate concretions that were uncovered during the construction of the motorway bypass near the Old Town near Frýdek-Místek. The aim of the work was to determine the origin of the studied carbonate nodules by petrography and mineralogical. In the introductory part, the thesis is focused on the geological characteristics of the area of interest, research of similar rocks and mineralization in the vicinity and the formation of carbonate nodules. In the field phase, the work focuses on mapping the studied locality. In macroscopic and microscopic observations, up to five generations of calcite have been identified in venous mineralization. These are mostly chemically very pure calcites (93.5-96.7 mol. % calcite component). Furthermore, in the concretion in small amounts there is a siderite with pyrite, which was identified by point analysis by electron microprobe. According to the overall chemistry, the carbonate concretion was compared with sediments of the Silesian Unit from type localities in Nová Dědina, Vendryně and Štramberk.
Klíčová slova
karbonátové konkrece, karbonátová mineralizace, Frýdek-Místek, slezská jednotka, Vnější Západní Karpaty
Klíčová slova v angličtině
Carbonate concretions, Carbonate mineralization, Frýdek-Místek, Silesian Unit, Outer Western Carpathians
Zásady pro vypracování
Během výstavby dálničního obchvatu Frýdku-Místku byl na kótě Hůrky u Starého Města odkryt geologicky zajímavý materiál, představovaný (pelo)karbonátovými konkrecemi s bohatou žilnou mineralizací, menilitovými rohovci a horninami těšínitové asociace. Cílem bakalářské práce je podrobné mineralogické a petrografické zhodnocení tohoto materiálu s bližším zaměřením na zmíněné karbonátové konkrece. V rešeršní části se studentka zaměří na geologickou charakteristiku zájmového území a výzkumy podobných hornin a mineralizací v oblasti. Součástí rešeršní části bude také obecné pojednání o vzniku (pelo)karbonátových konkrecí. Metodika laboratorní části práce se bude opírat především o klasickou mikroskopii výbrusů v procházejícím polarizovaném světle a studium chemismu minerálů pomocí elektronové mikrosondy. Karbonátová mineralizace bude studována i s pomocí katodové luminiscence.
Zásady pro vypracování
Během výstavby dálničního obchvatu Frýdku-Místku byl na kótě Hůrky u Starého Města odkryt geologicky zajímavý materiál, představovaný (pelo)karbonátovými konkrecemi s bohatou žilnou mineralizací, menilitovými rohovci a horninami těšínitové asociace. Cílem bakalářské práce je podrobné mineralogické a petrografické zhodnocení tohoto materiálu s bližším zaměřením na zmíněné karbonátové konkrece. V rešeršní části se studentka zaměří na geologickou charakteristiku zájmového území a výzkumy podobných hornin a mineralizací v oblasti. Součástí rešeršní části bude také obecné pojednání o vzniku (pelo)karbonátových konkrecí. Metodika laboratorní části práce se bude opírat především o klasickou mikroskopii výbrusů v procházejícím polarizovaném světle a studium chemismu minerálů pomocí elektronové mikrosondy. Karbonátová mineralizace bude studována i s pomocí katodové luminiscence.
Seznam doporučené literatury
Buriánek D., Bubík M., Krejčí O. (2011): Karbonátové konkrece moravskoslezských Beskyd (Česká republika). – Geol. Výzk. Mor. Slez., 2, 13–18. Brno.
Gabrhelová P., Osovský M., Matýsek D., Sivek M., Jirásek J. (2014): Pelokarbonátový horizont nad 22. slojí ve svrchních sušských vrstvách české části hornoslezské pánve. – Bull. mineral. petrolog. Odd. Nár. Muz., 22, 2, 293–302. Praha.
Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J., Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia Praha.
Marshall J. D., Pirrie D. (2013): Carbonate concretions – explained. – Geology Today, 29, 2, 53–62.
Matýsek D., Bubík M. (2012): Fosfát a pelokarbonát z pelitů podslezské jednotky na stavbě silnice R48 u Frýdku-Místku (Česká republika). – Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 88-91. Brno.
Matýsek D., Skupien, P. (2005): Fosforitové konkrece ve svrchní křídě slezské jednotky. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2004, 34–36.
Menčík E., Adamová M., Dvořák J., Dudek A., Jetel J., Jurková A., Hanzlíková E., Houša V., Peslová H., Rybářová L., Šmíd B., Šebesta J., Tyráček J., Vašíček Z. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – Ústř. úst. geol., Praha.
Osovský M., Jirásek J., Matýsek D. (2018): První nález anatasu v mineralizaci karbonátových konkrecí v české části hornoslezské pánve (Slezsko, Česká republika). – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 103, 2, 53–61.
Roth Z., Matějka A. (1953): Pelosiderity moravskoslezských beskyd, jejich historický význam, geologický výskyt, petrografická a chemická povaha. – Nakl. Českoslov. Akademie věd, Praha.
Sellés-Martínez J. (1996): Concretion morphology, classification and genesis. – Earth Sci. Rev., 41, 177–210.
Stráník, Z., Menčík, E., Eliáš, M., Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska, 107–122, Mor. zem. muz. a Sekce geol. věd PřF MU, Brno.
a další literatura dle aktuálního doporučení vedoucího práce.
Seznam doporučené literatury
Buriánek D., Bubík M., Krejčí O. (2011): Karbonátové konkrece moravskoslezských Beskyd (Česká republika). – Geol. Výzk. Mor. Slez., 2, 13–18. Brno.
Gabrhelová P., Osovský M., Matýsek D., Sivek M., Jirásek J. (2014): Pelokarbonátový horizont nad 22. slojí ve svrchních sušských vrstvách české části hornoslezské pánve. – Bull. mineral. petrolog. Odd. Nár. Muz., 22, 2, 293–302. Praha.
Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J., Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia Praha.
Marshall J. D., Pirrie D. (2013): Carbonate concretions – explained. – Geology Today, 29, 2, 53–62.
Matýsek D., Bubík M. (2012): Fosfát a pelokarbonát z pelitů podslezské jednotky na stavbě silnice R48 u Frýdku-Místku (Česká republika). – Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 88-91. Brno.
Matýsek D., Skupien, P. (2005): Fosforitové konkrece ve svrchní křídě slezské jednotky. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2004, 34–36.
Menčík E., Adamová M., Dvořák J., Dudek A., Jetel J., Jurková A., Hanzlíková E., Houša V., Peslová H., Rybářová L., Šmíd B., Šebesta J., Tyráček J., Vašíček Z. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – Ústř. úst. geol., Praha.
Osovský M., Jirásek J., Matýsek D. (2018): První nález anatasu v mineralizaci karbonátových konkrecí v české části hornoslezské pánve (Slezsko, Česká republika). – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 103, 2, 53–61.
Roth Z., Matějka A. (1953): Pelosiderity moravskoslezských beskyd, jejich historický význam, geologický výskyt, petrografická a chemická povaha. – Nakl. Českoslov. Akademie věd, Praha.
Sellés-Martínez J. (1996): Concretion morphology, classification and genesis. – Earth Sci. Rev., 41, 177–210.
Stráník, Z., Menčík, E., Eliáš, M., Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska, 107–122, Mor. zem. muz. a Sekce geol. věd PřF MU, Brno.
a další literatura dle aktuálního doporučení vedoucího práce.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Karbonátové konkrece na kótě Hůrky ve Starém Městě u Frýdku – Místku
Kandidátka shrnula svoji práci v powerpointové prezentaci. Na úvod autorka formulovala cíle práce, poté krátce představila geologickou situaci studované lokality, popsala použitou metodiku práce v terénu, laboratorního výzkumu (makroskopický popis hornin, mikrofotografie a popisy výbrusů, zonální výplně kalcitových žil, mikrofotografie a popisy z katodové luminiscence, fotografie z UV luminiscence, výsledky EDX SEM analýz a výsledky celkových analýz hornin (ICP-MS). Autorka výsledky adekvátně diskutuje, a pozorování shrnuje do krátkého závěru.
Vedoucí práce dr. Kamil Kropáč hodnotí průběh práce i vlastní manuskript, práci hodnotí kladně, práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku C. Oponent práce dr. Daniel Šimíček shrnuje obsah a rozsah práce, hodnotí věcnou a formální stránku práce, kritizuje drobné nedostatky, práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku C a vznáší 3 dotazy k obhajobě. Na dotazy kandidátka odpověděla.
V diskuzi se ptal prof. Šráček (geneze konkrecí), prof. Bábek (ternární diagram, framboidy), dr. Lehotský (srovnání s jinými lokalitami).