Úvod: Pacienti po cévní mozkové příhodě (CMP) často trpí foot drop syndromem, kdy během švihové fáze chůze nedochází k dorsiflexi, a tím se chůze zpomaluje a hrozí riziko pádu. Funkční elektrostimulace je jedním ze způsobů, jak zlepšit parametry chůze.
Cíl: Ověřit, zda používání FES zlepší parametry chůze, jako je rychlost chůze a kvalita chůze. Dále také zjistit, zda má rehabilitace s FES vliv na spasticitu a soběstačnost pacienta.
Metodika: Studie se zúčastnilo 10 probandů v subakutním až chronickém stádiu po CMP. Všichni pacienti trpěli spastickou parézou dorsiflektorů a spasticitou plantiflexorů. Před zahájením terapie byla všem odebrána anamnéza a provedeny klinické testy a byly vyplněny dotazníky. Po absolvování 3týdenní hospitalizace s intenzivní rehabilitací a tréninkem chůze s FES bylo provedeno výstupní vyšetření. Hodnotila se zde rychlost chůze, subjektivní vnímání kvality chůze, soběstačnost, spasticita a paréza.
Výsledky: Při výstupním vyšetření vykazovali pacienti statisticky významné (p <0,05) zlepšení oproti vstupnímu vyšetření. Projevilo se to ve všech měřených oblastech, tj.: rychlost chůze, subjektivní vnímání kvality chůze, soběstačnost, spasticita a paréza.
Závěr: Kombinace fyzioterapie a tréninku chůze s FES pozitivně ovlivňuje poruchy chůze u pacientů v subakutním a chronickém stadiu po CMP.
Annotation in English
Introduction: Patients after stroke often suffer from foot drop syndrome, where dorsiflexion is not achieved during the swing phase of gait, slowing down the gait and increasing the risk of falling. Functional electrical stimulation (FES) is one way to improve gait parameters.
Aim: To test whether the use of FES will improve gait parameters such as gait speed and gait quality. Also, to determine if rehabilitation with FES has an effect on spasticity and self-sufficiency of the patient.
Methods: 10 probands in the subacute to chronic stage after stroke participated in the study. All patients had spastic dorsiflexor paresis and plantiflexor spasticity. Before starting therapy, a medical history was taken and clinical tests were performed and questionnaires were completed by all of them. After a 3-week hospitalization with intensive rehabilitation and gait training with FES, an exit examination was performed. Gait speed, self-reported gait quality, self-sufficiency, spasticity, and paresis were assessed.
Results: At the exit examination, patients showed statistically significant (p < 0.05) improvement compared to the entrance examination. This was evident in all measured areas, i.e.: gait speed, subjective perception of gait quality, self-sufficiency, spasticity, and paresis.
Conclusion: The combination of physiotherapy and gait training with FES positively affects gait disturbances in patients in the subacute and chronic stages after stroke.
Keywords
funkční elektrostimulace, chůze, kvalita chůze, aktivity denního života, spasticita, spastická paréza, foot drop syndrom, syndrom horního motoneuronu, cévní mozková příhoda
Keywords in English
functional electrical stimulation, gait, gait quality, activities of daily living, spasticity, spastic paresis, foot drop syndrome, upper motor neuron syndrome, stroke
Length of the covering note
84 s., 7 příloh
Language
CZ
Annotation
Úvod: Pacienti po cévní mozkové příhodě (CMP) často trpí foot drop syndromem, kdy během švihové fáze chůze nedochází k dorsiflexi, a tím se chůze zpomaluje a hrozí riziko pádu. Funkční elektrostimulace je jedním ze způsobů, jak zlepšit parametry chůze.
Cíl: Ověřit, zda používání FES zlepší parametry chůze, jako je rychlost chůze a kvalita chůze. Dále také zjistit, zda má rehabilitace s FES vliv na spasticitu a soběstačnost pacienta.
Metodika: Studie se zúčastnilo 10 probandů v subakutním až chronickém stádiu po CMP. Všichni pacienti trpěli spastickou parézou dorsiflektorů a spasticitou plantiflexorů. Před zahájením terapie byla všem odebrána anamnéza a provedeny klinické testy a byly vyplněny dotazníky. Po absolvování 3týdenní hospitalizace s intenzivní rehabilitací a tréninkem chůze s FES bylo provedeno výstupní vyšetření. Hodnotila se zde rychlost chůze, subjektivní vnímání kvality chůze, soběstačnost, spasticita a paréza.
Výsledky: Při výstupním vyšetření vykazovali pacienti statisticky významné (p <0,05) zlepšení oproti vstupnímu vyšetření. Projevilo se to ve všech měřených oblastech, tj.: rychlost chůze, subjektivní vnímání kvality chůze, soběstačnost, spasticita a paréza.
Závěr: Kombinace fyzioterapie a tréninku chůze s FES pozitivně ovlivňuje poruchy chůze u pacientů v subakutním a chronickém stadiu po CMP.
Annotation in English
Introduction: Patients after stroke often suffer from foot drop syndrome, where dorsiflexion is not achieved during the swing phase of gait, slowing down the gait and increasing the risk of falling. Functional electrical stimulation (FES) is one way to improve gait parameters.
Aim: To test whether the use of FES will improve gait parameters such as gait speed and gait quality. Also, to determine if rehabilitation with FES has an effect on spasticity and self-sufficiency of the patient.
Methods: 10 probands in the subacute to chronic stage after stroke participated in the study. All patients had spastic dorsiflexor paresis and plantiflexor spasticity. Before starting therapy, a medical history was taken and clinical tests were performed and questionnaires were completed by all of them. After a 3-week hospitalization with intensive rehabilitation and gait training with FES, an exit examination was performed. Gait speed, self-reported gait quality, self-sufficiency, spasticity, and paresis were assessed.
Results: At the exit examination, patients showed statistically significant (p < 0.05) improvement compared to the entrance examination. This was evident in all measured areas, i.e.: gait speed, subjective perception of gait quality, self-sufficiency, spasticity, and paresis.
Conclusion: The combination of physiotherapy and gait training with FES positively affects gait disturbances in patients in the subacute and chronic stages after stroke.
Keywords
funkční elektrostimulace, chůze, kvalita chůze, aktivity denního života, spasticita, spastická paréza, foot drop syndrom, syndrom horního motoneuronu, cévní mozková příhoda
Keywords in English
functional electrical stimulation, gait, gait quality, activities of daily living, spasticity, spastic paresis, foot drop syndrome, upper motor neuron syndrome, stroke
Research Plan
výběr tématu diplomové práce
stanovení cílů práce a zvolené metodiky
vyhledávání klíčových slov, literatury a odborných článků
vypracování přehledu poznatků o vybrané problematice
tvorba teoretické části práce
stanovení hypotéz
meření na vybraném vzorku subjektů
zpracování naměřených dat
sepsání diskuze, zhodnocení poznatků, závěr
Research Plan
výběr tématu diplomové práce
stanovení cílů práce a zvolené metodiky
vyhledávání klíčových slov, literatury a odborných článků
vypracování přehledu poznatků o vybrané problematice
tvorba teoretické části práce
stanovení hypotéz
meření na vybraném vzorku subjektů
zpracování naměřených dat
sepsání diskuze, zhodnocení poznatků, závěr
Recommended resources
DA CUNHA, M. J., RECH, K. D., SALAZAR, A. P., & PAGNUSSAT, A. S. 2021. Functional electrical stimulation of the peroneal nerve improves post-stroke gait speed when combined with physiotherapy. A systematic review and meta-analysis. Annals of physical and rehabilitation medicine, 64(1), 101388. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.rehab.2020.03.012.
KANG, G. E., FREDERICK, R., NUNLEY, B., LAVERY, L., DHAHER, Y., NAJAFI, B., & COGAN, S. 2021. The Effect of Implanted Functional Electrical Stimulation on Gait Performance in Stroke Survivors: A Systematic Review. Sensors (Basel, Switzerland), 21(24), 8323. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.3390/s21248323.
KAŇOVSKÝ, P., BAREŠ, M., DUFEK, J. 2004. Spasticita: mechanismy, diagnostika, léčba. Praha: Maxdorf. 423 s. ISBN 80-7345-042-9.
MILLER, L., MCFADYEN, A., LORD, A. C., HUNTER, R., PAUL, L., RAFFERTY, D., BOWERS, R., & MATTISON, P. 2017. Functional Electrical Stimulation for Foot Drop in Multiple Sclerosis: A Systematic Review and Meta-Analysis of the Effect on Gait Speed. Archives of physical medicine and rehabilitation, 98(7), s. 1435–1452. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.apmr.2016.12.007
PERRY, J., BURNFIELD, J. D. 2010. Gait analysis: normal and pathological function. 2nd ed. Ilustroval CABICO, L. M. SLACK, 551 s. ISBN 978-1-55642-766-4.
PODĚBRADSKÝ, J., PODĚBRADSKÁ, R. 2009. Fyzikální terapie. Praha: Grada. s. 218. ISBN 978-80-247-2899-5.
SPRINGER, S., & KHAMIS, S. 2017. Effects of functional electrical stimulation on gait in people with multiple sclerosis - A systematic review. Multiple sclerosis and related disorders, 13, 4–12. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.msard.2017.01.010.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., EHLER, E., JECH, R. et al. 2012. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf, 291 s. ISBN 978-80-7345-302-2.
Recommended resources
DA CUNHA, M. J., RECH, K. D., SALAZAR, A. P., & PAGNUSSAT, A. S. 2021. Functional electrical stimulation of the peroneal nerve improves post-stroke gait speed when combined with physiotherapy. A systematic review and meta-analysis. Annals of physical and rehabilitation medicine, 64(1), 101388. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.rehab.2020.03.012.
KANG, G. E., FREDERICK, R., NUNLEY, B., LAVERY, L., DHAHER, Y., NAJAFI, B., & COGAN, S. 2021. The Effect of Implanted Functional Electrical Stimulation on Gait Performance in Stroke Survivors: A Systematic Review. Sensors (Basel, Switzerland), 21(24), 8323. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.3390/s21248323.
KAŇOVSKÝ, P., BAREŠ, M., DUFEK, J. 2004. Spasticita: mechanismy, diagnostika, léčba. Praha: Maxdorf. 423 s. ISBN 80-7345-042-9.
MILLER, L., MCFADYEN, A., LORD, A. C., HUNTER, R., PAUL, L., RAFFERTY, D., BOWERS, R., & MATTISON, P. 2017. Functional Electrical Stimulation for Foot Drop in Multiple Sclerosis: A Systematic Review and Meta-Analysis of the Effect on Gait Speed. Archives of physical medicine and rehabilitation, 98(7), s. 1435–1452. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.apmr.2016.12.007
PERRY, J., BURNFIELD, J. D. 2010. Gait analysis: normal and pathological function. 2nd ed. Ilustroval CABICO, L. M. SLACK, 551 s. ISBN 978-1-55642-766-4.
PODĚBRADSKÝ, J., PODĚBRADSKÁ, R. 2009. Fyzikální terapie. Praha: Grada. s. 218. ISBN 978-80-247-2899-5.
SPRINGER, S., & KHAMIS, S. 2017. Effects of functional electrical stimulation on gait in people with multiple sclerosis - A systematic review. Multiple sclerosis and related disorders, 13, 4–12. [cit. 2022-12-26]. Dostupné z doi: 10.1016/j.msard.2017.01.010.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., EHLER, E., JECH, R. et al. 2012. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf, 291 s. ISBN 978-80-7345-302-2.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
illustrations, graphs, tables
Taken from the library
No
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Název práce: Funkční elektrostimulace chůze
Vedoucí práce: doc. MUDr. Petr Konečný, Ph.D., MBA. Oponent práce: Mgr. Kateřina Macháčková, Ph.D.
Otázky vedoucího práce:
Jaké jsou rozdíly (výhody/nevýhody/ limity) mezi FES chůze a stadardně v terapii používané dynamické AFO peroneální dlahy?
Proč bývá většinou spinální spasticita těžší než cerebrální?
Otázky oponenta práce:
1. Které příznaky CMP považujete za limitující úpravu motorických funkcí a funkční obnovu?
2. Existuje škála/test hodnocení spasticity s prokázanou validitou?
3. Na str. 41 uvádíte výsledky 10MWT. Z nich vyplývá, že došlo ke zhoršení souboru. Tomu by pak neodpovídalo hodnocení výsledků a výzkumné otázky č. 1.
4. Je podle vás možné, že byla míra spasticity ovlivněna více předchozí aplikací BTX než aplikací FES?
(Na otázky vedoucího práce i oponenta studentka reagovala a zodpověděla je.)