Informace o kvalifikační práci Zdravotní rizika související se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života z pohledu veřejného zdravotnictví
Diplomová práce se zabývá zdravotními riziky souvisejícími se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života z pohledu veřejného zdravotnictví a zejména problematikou aterosklerózy a demence. Teoretická část práce je věnována problematice stárnutí populace a prodlužování střední délky života v České republice, dále poznatkům týkajících se aterosklerózy, demence, rizikových faktorů společných pro obě tato onemocnění a možnosti prevence. Cíl výzkumné části je zaměřen na popis vzájemného vztahu vybraných rizikových faktorů aterosklerózy a demence prostřednictvím porovnání vybraných rizikových faktorů (kouření, alkohol, arteriální hypertenze, hypercholesterolémie a diabetes mellitus) u jedinců s demencí, s aterosklerózou a s aterosklerózou i demencí. U jednotlivých rizikových faktorů je navíc zkoumán i statisticky signifikantní rozdíl v souvislosti s rozložením pohlaví. Data pro výzkumnou část byla poskytnuta z grantového projektu zaměřeného na problematiku aterosklerózy a demence, pro diplomovou práci byla poskytnuta data od 1140 pacientů. Podle přítomnosti demence a aterosklerózy byli pacienti rozděleni do tří skupin, první skupina obsahovala pacienty s přítomností demence bez aterosklerózy (399 pacientů), druhá skupina obsahovala pacienty s přítomností demence i aterosklerózy (280 pacientů) a třetí skupina obsahovala pacienty s přítomností aterosklerózy bez demence (461 pacientů). Statisticky významný rozdíl mezi všemi třemi skupinami byl zjištěn ve výskytu kouření (p < 0,001), konzumaci alkoholu (p < 0,001), přítomnosti arteriální hypertenze (p = 0,001) a hypercholesterolémie (p = 0,001). Při parciálním porovnání nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pouze mezi skupinou pacientů s demencí i aterosklerózou a skupinou pacientů s aterosklerózou bez demence. V přítomnosti diabetu mellitu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi všemi třemi skupinami (p = 0,121). Nejvíce kuřáků, hypertoniků a osob s vysokým cholesterolem bylo zastoupeno ve skupině pacientů s aterosklerózou bez demence. Naopak ve skupině pacientů s demencí bez aterosklerózy bylo nejvíce konzumentů alkoholu a ve skupině pacientů s demencí i aterosklerózou nejvíce osob s diabetem mellitem. Kouření, arteriální hypertenze a hypercholesterolémie se dle výsledků této práce tedy jeví jako významnější rizikové faktory pro rozvoj aterosklerózy a konzumace alkoholu pro rozvoj demence. V závislosti na rozdělení podle pohlaví byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve vztahu ke kouření (p < 0,001), konzumaci alkoholu (p < 0,001), přítomnosti arteriální hypertenze (p = 0,029) a hypercholesterolémie (p = 0,017), v případě diabetu mellitu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v jeho přítomnosti mezi ženami a muži (p = 0,079). Výskyt všech vybraných rizikových faktorů v celém souboru pacientů byl celkově častější u mužů ve srovnání s ženami. V případě konzumace alkoholu byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi pohlavími i ve všech třech skupinách pacientů zvlášť. V kouření, přítomnosti arteriální hypertenze a diabetu mellitu byl rozdíl mezi ženami a muži statisticky významný zvlášť jen u skupiny pacientů s demencí bez aterosklerózy. V případě hypercholesterolémie nebyl zjištěn v jednotlivých skupinách statisticky významný rozdíl při rozdělení pacientů podle pohlaví. Se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života se bude postupně zvyšovat i výskyt aterosklerózy a demence v populaci. Je důležité do budoucna rozvíjet výzkum zejména v oblasti vlivu aterosklerózy na rozvoj demence a při potvrzení předpokladu, že ateroskleróza významně přispívá k rozvoji demence, se zaměřit v rámci veřejného zdravotnictví na prevenci rizikových faktorů aterosklerózy, díky které budeme moci předcházet i demenci.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the health risks related to population aging and increasing life expectancy from the perspective of public health and, in particular, the issues of atherosclerosis and dementia. The theoretical part of the work is devoted to the issue of population aging and increasing life expectancy in the Czech Republic, as well as findings regarding atherosclerosis, dementia, risk factors common to both of these diseases, and prevention options. The aim of the research part is to describe the relationship between selected risk factors of atherosclerosis and dementia by comparing selected risk factors (smoking, alcohol, arterial hypertension, hypercholesterolemia and diabetes mellitus) in individuals with dementia, with atherosclerosis and with both atherosclerosis and dementia. In addition, a statistically significant difference in relation to gender distribution is also examined for individual risk factors. The data for the research part was provided from a grant project focused on the issue of atherosclerosis and dementia, for the thesis, data from 1140 patients was provided. According to the presence of dementia and atherosclerosis, the patients were divided into three groups, the first group included patients with the presence of dementia without atherosclerosis (399 patients), the second group included patients with both dementia and atherosclerosis (280 patients), and the third group included patients with the presence of atherosclerosis without dementia (461 patients). A statistically significant difference between all three groups was found in the incidence of smoking (p < 0,001), alcohol consumption (p < 0,001), the presence of arterial hypertension (p = 0,001) and hypercholesterolemia (p = 0,001). In a partial comparison, no statistically significant difference was found only between the group of patients with dementia and atherosclerosis and the group of patients with atherosclerosis without dementia. In the presence of diabetes mellitus, no statistically significant difference was found between all three groups (p = 0,121). Most smokers, hypertensives and people with high cholesterol were represented in the group of patients with atherosclerosis without dementia. Conversely, the group of patients with dementia without atherosclerosis had the highest number of alcohol consumers, and the group of patients with dementia and atherosclerosis had the highest number of people with diabetes mellitus. According to the results of this work, smoking, arterial hypertension and hypercholesterolemia appear to be more important risk factors for the development of atherosclerosis and alcohol consumption for the development of dementia. Depending on the distribution by gender, a statistically significant difference was found in relation to smoking (p < 0,001), alcohol consumption (p < 0,001), the presence of arterial hypertension (p = 0,029) and hypercholesterolemia (p = 0,017), in the case of diabetes mellitus there was not found a statistically significant difference in its presence between women and men (p = 0,079). The occurrence of all selected risk factors in the entire group of patients was overall more frequent in men compared to women. In the case of alcohol consumption, a statistically significant difference was found between the sexes in all three groups of patients separately. In smoking, the presence of arterial hypertension and diabetes mellitus, the difference between women and men was statistically significant, especially only in the group of patients with dementia without atherosclerosis. In the case of hypercholesterolemia, no statistically significant difference was found in individual groups when dividing patients by gender.
Klíčová slova
demence, Alzheimerova choroba, ateroskleróza, kardiovaskulární
onemocnění, rizikový faktor, prevence, kouření, alkohol, arteriální
hypertenze, hypercholesterolémie, diabetes mellitus, stárnutí
populace, střední délka života, veřejné zdravotnictví
Klíčová slova v angličtině
dementia, Alzheimer's disease, atherosclerosis, cardiovascular disease,
risk factor, prevention, smoking, alcohol, arterial hypertension,
hypercholesterolemia, diabetes mellitus, population aging, life
expectancy, public health
Rozsah průvodní práce
123 s. (159 476 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá zdravotními riziky souvisejícími se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života z pohledu veřejného zdravotnictví a zejména problematikou aterosklerózy a demence. Teoretická část práce je věnována problematice stárnutí populace a prodlužování střední délky života v České republice, dále poznatkům týkajících se aterosklerózy, demence, rizikových faktorů společných pro obě tato onemocnění a možnosti prevence. Cíl výzkumné části je zaměřen na popis vzájemného vztahu vybraných rizikových faktorů aterosklerózy a demence prostřednictvím porovnání vybraných rizikových faktorů (kouření, alkohol, arteriální hypertenze, hypercholesterolémie a diabetes mellitus) u jedinců s demencí, s aterosklerózou a s aterosklerózou i demencí. U jednotlivých rizikových faktorů je navíc zkoumán i statisticky signifikantní rozdíl v souvislosti s rozložením pohlaví. Data pro výzkumnou část byla poskytnuta z grantového projektu zaměřeného na problematiku aterosklerózy a demence, pro diplomovou práci byla poskytnuta data od 1140 pacientů. Podle přítomnosti demence a aterosklerózy byli pacienti rozděleni do tří skupin, první skupina obsahovala pacienty s přítomností demence bez aterosklerózy (399 pacientů), druhá skupina obsahovala pacienty s přítomností demence i aterosklerózy (280 pacientů) a třetí skupina obsahovala pacienty s přítomností aterosklerózy bez demence (461 pacientů). Statisticky významný rozdíl mezi všemi třemi skupinami byl zjištěn ve výskytu kouření (p < 0,001), konzumaci alkoholu (p < 0,001), přítomnosti arteriální hypertenze (p = 0,001) a hypercholesterolémie (p = 0,001). Při parciálním porovnání nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pouze mezi skupinou pacientů s demencí i aterosklerózou a skupinou pacientů s aterosklerózou bez demence. V přítomnosti diabetu mellitu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi všemi třemi skupinami (p = 0,121). Nejvíce kuřáků, hypertoniků a osob s vysokým cholesterolem bylo zastoupeno ve skupině pacientů s aterosklerózou bez demence. Naopak ve skupině pacientů s demencí bez aterosklerózy bylo nejvíce konzumentů alkoholu a ve skupině pacientů s demencí i aterosklerózou nejvíce osob s diabetem mellitem. Kouření, arteriální hypertenze a hypercholesterolémie se dle výsledků této práce tedy jeví jako významnější rizikové faktory pro rozvoj aterosklerózy a konzumace alkoholu pro rozvoj demence. V závislosti na rozdělení podle pohlaví byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve vztahu ke kouření (p < 0,001), konzumaci alkoholu (p < 0,001), přítomnosti arteriální hypertenze (p = 0,029) a hypercholesterolémie (p = 0,017), v případě diabetu mellitu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v jeho přítomnosti mezi ženami a muži (p = 0,079). Výskyt všech vybraných rizikových faktorů v celém souboru pacientů byl celkově častější u mužů ve srovnání s ženami. V případě konzumace alkoholu byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi pohlavími i ve všech třech skupinách pacientů zvlášť. V kouření, přítomnosti arteriální hypertenze a diabetu mellitu byl rozdíl mezi ženami a muži statisticky významný zvlášť jen u skupiny pacientů s demencí bez aterosklerózy. V případě hypercholesterolémie nebyl zjištěn v jednotlivých skupinách statisticky významný rozdíl při rozdělení pacientů podle pohlaví. Se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života se bude postupně zvyšovat i výskyt aterosklerózy a demence v populaci. Je důležité do budoucna rozvíjet výzkum zejména v oblasti vlivu aterosklerózy na rozvoj demence a při potvrzení předpokladu, že ateroskleróza významně přispívá k rozvoji demence, se zaměřit v rámci veřejného zdravotnictví na prevenci rizikových faktorů aterosklerózy, díky které budeme moci předcházet i demenci.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the health risks related to population aging and increasing life expectancy from the perspective of public health and, in particular, the issues of atherosclerosis and dementia. The theoretical part of the work is devoted to the issue of population aging and increasing life expectancy in the Czech Republic, as well as findings regarding atherosclerosis, dementia, risk factors common to both of these diseases, and prevention options. The aim of the research part is to describe the relationship between selected risk factors of atherosclerosis and dementia by comparing selected risk factors (smoking, alcohol, arterial hypertension, hypercholesterolemia and diabetes mellitus) in individuals with dementia, with atherosclerosis and with both atherosclerosis and dementia. In addition, a statistically significant difference in relation to gender distribution is also examined for individual risk factors. The data for the research part was provided from a grant project focused on the issue of atherosclerosis and dementia, for the thesis, data from 1140 patients was provided. According to the presence of dementia and atherosclerosis, the patients were divided into three groups, the first group included patients with the presence of dementia without atherosclerosis (399 patients), the second group included patients with both dementia and atherosclerosis (280 patients), and the third group included patients with the presence of atherosclerosis without dementia (461 patients). A statistically significant difference between all three groups was found in the incidence of smoking (p < 0,001), alcohol consumption (p < 0,001), the presence of arterial hypertension (p = 0,001) and hypercholesterolemia (p = 0,001). In a partial comparison, no statistically significant difference was found only between the group of patients with dementia and atherosclerosis and the group of patients with atherosclerosis without dementia. In the presence of diabetes mellitus, no statistically significant difference was found between all three groups (p = 0,121). Most smokers, hypertensives and people with high cholesterol were represented in the group of patients with atherosclerosis without dementia. Conversely, the group of patients with dementia without atherosclerosis had the highest number of alcohol consumers, and the group of patients with dementia and atherosclerosis had the highest number of people with diabetes mellitus. According to the results of this work, smoking, arterial hypertension and hypercholesterolemia appear to be more important risk factors for the development of atherosclerosis and alcohol consumption for the development of dementia. Depending on the distribution by gender, a statistically significant difference was found in relation to smoking (p < 0,001), alcohol consumption (p < 0,001), the presence of arterial hypertension (p = 0,029) and hypercholesterolemia (p = 0,017), in the case of diabetes mellitus there was not found a statistically significant difference in its presence between women and men (p = 0,079). The occurrence of all selected risk factors in the entire group of patients was overall more frequent in men compared to women. In the case of alcohol consumption, a statistically significant difference was found between the sexes in all three groups of patients separately. In smoking, the presence of arterial hypertension and diabetes mellitus, the difference between women and men was statistically significant, especially only in the group of patients with dementia without atherosclerosis. In the case of hypercholesterolemia, no statistically significant difference was found in individual groups when dividing patients by gender.
Klíčová slova
demence, Alzheimerova choroba, ateroskleróza, kardiovaskulární
onemocnění, rizikový faktor, prevence, kouření, alkohol, arteriální
hypertenze, hypercholesterolémie, diabetes mellitus, stárnutí
populace, střední délka života, veřejné zdravotnictví
Klíčová slova v angličtině
dementia, Alzheimer's disease, atherosclerosis, cardiovascular disease,
risk factor, prevention, smoking, alcohol, arterial hypertension,
hypercholesterolemia, diabetes mellitus, population aging, life
expectancy, public health
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu 2. Stanovení cílů práce a designu výzkumu diplomové práce 3. Rešeršní činnost 4. Tvorba teoretické části diplomové práce 5. Realizace výzkumného šetření 6. Zpracování informací získaných výzkumem 7. Zpracování ostatních částí diplomové práce 8. Konzultace s vedoucím práce 9. Zapracování připomínek vedoucího práce 10. Finální úprava práce, tisk, vazba 11. Odevzdání diplomové práce
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu 2. Stanovení cílů práce a designu výzkumu diplomové práce 3. Rešeršní činnost 4. Tvorba teoretické části diplomové práce 5. Realizace výzkumného šetření 6. Zpracování informací získaných výzkumem 7. Zpracování ostatních částí diplomové práce 8. Konzultace s vedoucím práce 9. Zapracování připomínek vedoucího práce 10. Finální úprava práce, tisk, vazba 11. Odevzdání diplomové práce
Seznam doporučené literatury
Alzheimer’s Disease International, 2019. World Alzheimer Report 2019: Attitudes to dementia [online]. London: Alzheimer’s Disease International [cit. 2022-01-26]. Dostupné z: https://www.alzint.org/u/WorldAlzheimerReport2019.pdf
Česká alzheimerovská společnost, 2016. Zpráva o stavu demence 2016 [online]. Praha: Česká alzheimerovská společnost [cit. 2022-01-26]. ISBN 978-80-86541-50-1. Dostupné z: https://www.alzheimer.cz/res/archive/004/000480.pdf?seek=1492589048
ČEŠKA, Richard, 2012. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 4. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-599-2.
ČEVELA, Rostislav a Libuše ČELEDOVÁ, 2014. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4544-2.
KORÁBEČNÝ, Jan, Ondřej SOUKUP a Martin VALIŠ, 2020. Alzheimerova nemoc: patofyziologie, klinika, farmakoterapie. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-643-6.
KISVETROVÁ, Helena, 2020. Demence a kvalita života [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2022-01-26]. ISBN 978-80-244-5708-6. Dostupné z: doi:10.5507/fzv.20.24457086
World Health Organization, 2015. World report on ageing and health [online]. Geneva, Switzerland: WHO. ISBN 978-92-4-069481-1. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/186463/9789240694811_eng.pdf;jsessionid=CE781D2C09A7F9DB033BCFAA6DFD8618?sequence=1
ŽÁK, Aleš a Jaroslav MACÁŠEK, 2011. Ateroskleróza: nové pohledy. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3052-3.
Seznam doporučené literatury
Alzheimer’s Disease International, 2019. World Alzheimer Report 2019: Attitudes to dementia [online]. London: Alzheimer’s Disease International [cit. 2022-01-26]. Dostupné z: https://www.alzint.org/u/WorldAlzheimerReport2019.pdf
Česká alzheimerovská společnost, 2016. Zpráva o stavu demence 2016 [online]. Praha: Česká alzheimerovská společnost [cit. 2022-01-26]. ISBN 978-80-86541-50-1. Dostupné z: https://www.alzheimer.cz/res/archive/004/000480.pdf?seek=1492589048
ČEŠKA, Richard, 2012. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 4. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-599-2.
ČEVELA, Rostislav a Libuše ČELEDOVÁ, 2014. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4544-2.
KORÁBEČNÝ, Jan, Ondřej SOUKUP a Martin VALIŠ, 2020. Alzheimerova nemoc: patofyziologie, klinika, farmakoterapie. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-643-6.
KISVETROVÁ, Helena, 2020. Demence a kvalita života [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2022-01-26]. ISBN 978-80-244-5708-6. Dostupné z: doi:10.5507/fzv.20.24457086
World Health Organization, 2015. World report on ageing and health [online]. Geneva, Switzerland: WHO. ISBN 978-92-4-069481-1. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/186463/9789240694811_eng.pdf;jsessionid=CE781D2C09A7F9DB033BCFAA6DFD8618?sequence=1
ŽÁK, Aleš a Jaroslav MACÁŠEK, 2011. Ateroskleróza: nové pohledy. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3052-3.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Zdravotní rizika související se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života z pohledu veřejného zdravotnictví.
Student/ka prezentoval/a svou práci a závěry z ní vyplývající. Reagoval/a na připomínky vedoucího práce a oponenta a zodpověděl/a následující otázky:
Vedoucí práce: Otázky nebyly položeny.
Oponent: Bylo by možné vyjádřit na základě Vašeho výzkumného zjištění, jakou mírou by omezením rizikových faktorů životního stylu mohlo snížit do budoucna prevalenci neurodegenerativních onemocnění v populaci?