Opylování představuje jednu z klíčových ekosystémových služeb, na které je závislé rozmnožování nejméně 80% krytosemenných rostlin, včetně mnoha významných zemědělských plodin. Opylovači jsou taxonomicky různorodá a druhově velmi bohatá skupina, která však v průběhu posledního století prodělává významné změny diverzity i početnosti v rámci jednotlivých taxonů. Zatímco ubývají samotářské včely, čmeláci i denní motýli, zástupci dvoukřídlého hmyzu (např. pestřenky) zůstávají relativně početní. Za nejvýznamnějšího opylovače mírného pásu bývá označována včela medonosná, mj. díky značné populační početnosti odrážející všeobecnou oblibu včelaření a schopností létat za potravními zdroji na velké vzdálenosti. Recentní práce však poukazují na výrazně větší podíl volně žijících opylovačů na opylování planě rostoucích rostlin, než by bylo možno očekávat na základě pouhého srovnání početností jednotlivých taxonů na konkrétních lokalitách. V podmínkách ČR byla struktura opylovacích sítí studována dosud pouze ojediněle, cílem bakalářské práce je proto zachytit podobu nejvýznamnějších vazeb opylovací sítě vybrané lokality trvalých travních porostů v širší oblasti Králického Sněžníku. Podhorská otevřená stanoviště disponují ve srovnání s intenzívně zemědělsky využívanými pozemky nížin alespoň částečně zachovalým druhovým bohatstvím rostlin i bezobratlých, prvním cílem práce proto bude výběr vhodné louky či pastviny. Cílem je vytipovat pokud možno stanovištně pestrou lokalitu, podporující bohaté společenstvo rostlin i opylovačů a tuto následně monitorovat z hlediska přítomných mezidruhových interakcí opylovač-rostlina. Fakticky bude nutno se zaměřit na dostatečně zastoupené druhy entomogamních rostlin a pokusit se opakovaně v sezoně vytvořit "momentku" opylovací sítě. Výsledky přispějí k pochopení významu dílčích skupin opylovačů pro jednotlivé taxony rostlin či jejich soubory, a to v různých fenologických fázích vývoje vegetace vybrané lokality.
Zásady pro vypracování
Opylování představuje jednu z klíčových ekosystémových služeb, na které je závislé rozmnožování nejméně 80% krytosemenných rostlin, včetně mnoha významných zemědělských plodin. Opylovači jsou taxonomicky různorodá a druhově velmi bohatá skupina, která však v průběhu posledního století prodělává významné změny diverzity i početnosti v rámci jednotlivých taxonů. Zatímco ubývají samotářské včely, čmeláci i denní motýli, zástupci dvoukřídlého hmyzu (např. pestřenky) zůstávají relativně početní. Za nejvýznamnějšího opylovače mírného pásu bývá označována včela medonosná, mj. díky značné populační početnosti odrážející všeobecnou oblibu včelaření a schopností létat za potravními zdroji na velké vzdálenosti. Recentní práce však poukazují na výrazně větší podíl volně žijících opylovačů na opylování planě rostoucích rostlin, než by bylo možno očekávat na základě pouhého srovnání početností jednotlivých taxonů na konkrétních lokalitách. V podmínkách ČR byla struktura opylovacích sítí studována dosud pouze ojediněle, cílem bakalářské práce je proto zachytit podobu nejvýznamnějších vazeb opylovací sítě vybrané lokality trvalých travních porostů v širší oblasti Králického Sněžníku. Podhorská otevřená stanoviště disponují ve srovnání s intenzívně zemědělsky využívanými pozemky nížin alespoň částečně zachovalým druhovým bohatstvím rostlin i bezobratlých, prvním cílem práce proto bude výběr vhodné louky či pastviny. Cílem je vytipovat pokud možno stanovištně pestrou lokalitu, podporující bohaté společenstvo rostlin i opylovačů a tuto následně monitorovat z hlediska přítomných mezidruhových interakcí opylovač-rostlina. Fakticky bude nutno se zaměřit na dostatečně zastoupené druhy entomogamních rostlin a pokusit se opakovaně v sezoně vytvořit "momentku" opylovací sítě. Výsledky přispějí k pochopení významu dílčích skupin opylovačů pro jednotlivé taxony rostlin či jejich soubory, a to v různých fenologických fázích vývoje vegetace vybrané lokality.
Seznam doporučené literatury
Biesmeijer J. C., Roberts S. P. M., Reemer M., Ohlemüller R., Edwards M., Peeters T., Schafers A. P., Potts S. G., Kleukers R., Thomas C. D., Settele J. & Kunin W. E. 2006: Parallel Declines in Pollinators and Insect-Pollinated Plants in Britain and the Netherlands. Science 313: 351-354.
Hadrava J. 2013: Ekologie opylovacích sítí. Praha, bakalářská práce, PřF UK. V elektronické verzi dostupné na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/131131/
Hadrava J. 2015: Prostorová rozmanitost opylovacích sítí. Praha, diplomová práce, PřF UK. V elektronické verzi dostupné na https://dspace.cuni.cz/handle/20.5000.11956/52977
Janovský Z., Mikát M., Hadrava J., Horčičková E., Kmecová K., Požárová D., Smyčka J. & Herben T. 2013: Conspecific and Heterospecific Plant Densities at Small-Scale Can Drive Plant-Pollinator Interactions. PLoS ONE 8: e77361.
Janovský, Z. (2012): Vztahy rostlin a opylovačů na louce aneb nejen botanici určují rostliny. Živa 4:210-212.
Ollerton J. & Cramner L. 2002: Latitudinal Trends in Plant-Pollinator Interactions: Are Tropical Plants More Specialised? Oikos 98: 340-345.
Seznam doporučené literatury
Biesmeijer J. C., Roberts S. P. M., Reemer M., Ohlemüller R., Edwards M., Peeters T., Schafers A. P., Potts S. G., Kleukers R., Thomas C. D., Settele J. & Kunin W. E. 2006: Parallel Declines in Pollinators and Insect-Pollinated Plants in Britain and the Netherlands. Science 313: 351-354.
Hadrava J. 2013: Ekologie opylovacích sítí. Praha, bakalářská práce, PřF UK. V elektronické verzi dostupné na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/131131/
Hadrava J. 2015: Prostorová rozmanitost opylovacích sítí. Praha, diplomová práce, PřF UK. V elektronické verzi dostupné na https://dspace.cuni.cz/handle/20.5000.11956/52977
Janovský Z., Mikát M., Hadrava J., Horčičková E., Kmecová K., Požárová D., Smyčka J. & Herben T. 2013: Conspecific and Heterospecific Plant Densities at Small-Scale Can Drive Plant-Pollinator Interactions. PLoS ONE 8: e77361.
Janovský, Z. (2012): Vztahy rostlin a opylovačů na louce aneb nejen botanici určují rostliny. Živa 4:210-212.
Ollerton J. & Cramner L. 2002: Latitudinal Trends in Plant-Pollinator Interactions: Are Tropical Plants More Specialised? Oikos 98: 340-345.
Přílohy volně vložené
1. Terénní screening lokalit v roce 2021
2. Fotodokumentace při vytváření momentky opylovací sítě na pastvině v Podlesí
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu obhajoby studentka představila opylování, jakožto klíčovou ekosystémovou službu a popsala nejčastější opylovače a opylovací sítě. Dále podrobně popsala cíle své práce a metodiku. Pomocí map a fotografií blíže přiblížila konkrétní lokality a zkoumané plošky. Výsledky přehledně zobrazila pomocí grafů a nejzajímavější druhy opylovačů představila na fotografiích. Závěrem výsledky shrnula a navrhla možnosti, na které by se chtěla zaměřit v navazující práci.
Vedoucí práce velmi kladně hodnotila rozsáhlou terénní práci studentky, uvědomuje si drobných rezerv, avšak práci bez výhrad doporučila k obhajobě. Poté položila doplňující dotaz, na který studentka odpověděla dostatečně.
Oponent kladně hodnotil aktuálnost tématu práce. Měl připomínky k technickému provedení grafů a k některým částem metodiky, které by zasloužily zjednodušit a zpřehlednit. Podle něj byly cíle práce až příliš ambiciózní, a tak studentka musela design práce zjednodušit, a tím se bohužel nevyhnula metodickým chybám. Celkově však práci hodnotí jako přínosnou. Poté položil několik otázek, na které studentka odpověděla uspokojivě. Doporučil k obhajobě.
Doc. Tuf měl připomínky ke struktuře práce a nevhodně zvolené velikosti grafů. Dále z auditoria položili dotazy dr. Kuras a dr. Hédl, na které studentka odpověděla dostatečně.