Experimentální bakalářská práce zkoumala krátkodobý a dlouhodobý vliv ASMR na psychologické a fyziologické reakce těla spojené se stresem. Biometrické ukazatele, včetně tepové frekvence, variability srdečního rytmu a krevního tlaku, byly monitorovány na vzorku 29 participantů. Psychofyziologická odezva těla byla monitorována krátkodobě před ASMR, v jeho průběhu i po něm a dlouhodobě po týdenní pauze při klidovém i stresovém náměru. Krátkodobý vliv ukázal konzistentní relaxaci pouze v kontextu tepové frekvence, s minimálním či nekonzistentním účinkem na ostatní ukazatele. Z dlouhodobého hlediska byly zaznamenány významné změny v kontextu tepové frekvence, a to pouze ve stresové reakci, ne při klidové úrovni. Z dimenzí osobnosti má na účinek ASMR (snížení tepové frekvence) konzistentní vliv Otevřenost ke zkušenosti, Přívětivost pouze krátkodobě. Ani Neuroticismus ani Svědomitost se ve výzkumu neukázaly jako signifikantní faktory pro účinek ASMR. Tato studie poskytuje důležité poznatky o možných benefitech a omezeních ASMR jako techniky relaxace a zvládání stresu.
Anotace v angličtině
The experimental bachelor thesis investigated the short- and long-term effects of ASMR on stress-related psychological and physiological response of the body. Biometric indices, including heart rate, heart rate variability and blood pressure, were monitored on a sample of 29 participants. The psychophysiological body response was monitored short-term before, during and after ASMR and long-term after a one-week break during resting and stressful condition. Short-term effects showed consistent relaxation only in the context of heart rate, with minimal or inconsistent effects in other parameters. In the long term, significant changes were noted in the context of heart rate, and only in the stress response, not at resting levels. Among the personality dimensions, Openness to Experience has a consistent effect on the effect of ASMR (heart rate reduction), Agreeableness also, however, only in the short term. Neither Neuroticism nor Conscientiousness emerged as significant factors in ASMR effect. This study provides important insights into the potential benefits and limitations of ASMR as a relaxation and stress management technique.
Experimentální bakalářská práce zkoumala krátkodobý a dlouhodobý vliv ASMR na psychologické a fyziologické reakce těla spojené se stresem. Biometrické ukazatele, včetně tepové frekvence, variability srdečního rytmu a krevního tlaku, byly monitorovány na vzorku 29 participantů. Psychofyziologická odezva těla byla monitorována krátkodobě před ASMR, v jeho průběhu i po něm a dlouhodobě po týdenní pauze při klidovém i stresovém náměru. Krátkodobý vliv ukázal konzistentní relaxaci pouze v kontextu tepové frekvence, s minimálním či nekonzistentním účinkem na ostatní ukazatele. Z dlouhodobého hlediska byly zaznamenány významné změny v kontextu tepové frekvence, a to pouze ve stresové reakci, ne při klidové úrovni. Z dimenzí osobnosti má na účinek ASMR (snížení tepové frekvence) konzistentní vliv Otevřenost ke zkušenosti, Přívětivost pouze krátkodobě. Ani Neuroticismus ani Svědomitost se ve výzkumu neukázaly jako signifikantní faktory pro účinek ASMR. Tato studie poskytuje důležité poznatky o možných benefitech a omezeních ASMR jako techniky relaxace a zvládání stresu.
Anotace v angličtině
The experimental bachelor thesis investigated the short- and long-term effects of ASMR on stress-related psychological and physiological response of the body. Biometric indices, including heart rate, heart rate variability and blood pressure, were monitored on a sample of 29 participants. The psychophysiological body response was monitored short-term before, during and after ASMR and long-term after a one-week break during resting and stressful condition. Short-term effects showed consistent relaxation only in the context of heart rate, with minimal or inconsistent effects in other parameters. In the long term, significant changes were noted in the context of heart rate, and only in the stress response, not at resting levels. Among the personality dimensions, Openness to Experience has a consistent effect on the effect of ASMR (heart rate reduction), Agreeableness also, however, only in the short term. Neither Neuroticism nor Conscientiousness emerged as significant factors in ASMR effect. This study provides important insights into the potential benefits and limitations of ASMR as a relaxation and stress management technique.
Cílem této bakalářské diplomové práce je ověření předpokladu souvislosti mezi sledováním ASMR a redukcí stresu pomocí sledování psychofyziologických signálů. Jedná se o kvantitativní výzkum s experimentálním designem s metodou pretest-posttest. Zkoumaná populace budou zdraví jedinci a výběr vzorku bude probíhat samovýběrem. Zkoumaný vzorek bude n=30.
Postup: Na začátku budou naměřeny sledované psychofyziologické hodnoty (krevní tlak, tepová frekvence, variabilita srdečního tepu, saturace krve kyslíkem a vodivost kůže) v klidu a při uměle navozené stresové situaci. Poté budou participanti sledovat ASMR video a znovu bude navozena stresová situace. S minimálním rozestupem tak budu sledovat změny naměřených hodnot ve stresu bez předchozí relaxace a s ní. Následovat bude týdenní prostor, ve kterém budou mít participanti za úkol si každý den pustit ASMR video a určit úroveň jejich stresu před sledováním a po něm. Po týdenním sledování videí znovu naměříme hodnoty v laboratoři v klidu a při uměle navozené stresové reakci. Znovu také pustíme ASMR video a změříme okamžitý vliv na hodnoty ve stresu. Z dat poté vyhodnotím krátkodobý i dlouhodobý vliv na psychofyziologické hodnoty.
Zásady pro vypracování
Cílem této bakalářské diplomové práce je ověření předpokladu souvislosti mezi sledováním ASMR a redukcí stresu pomocí sledování psychofyziologických signálů. Jedná se o kvantitativní výzkum s experimentálním designem s metodou pretest-posttest. Zkoumaná populace budou zdraví jedinci a výběr vzorku bude probíhat samovýběrem. Zkoumaný vzorek bude n=30.
Postup: Na začátku budou naměřeny sledované psychofyziologické hodnoty (krevní tlak, tepová frekvence, variabilita srdečního tepu, saturace krve kyslíkem a vodivost kůže) v klidu a při uměle navozené stresové situaci. Poté budou participanti sledovat ASMR video a znovu bude navozena stresová situace. S minimálním rozestupem tak budu sledovat změny naměřených hodnot ve stresu bez předchozí relaxace a s ní. Následovat bude týdenní prostor, ve kterém budou mít participanti za úkol si každý den pustit ASMR video a určit úroveň jejich stresu před sledováním a po něm. Po týdenním sledování videí znovu naměříme hodnoty v laboratoři v klidu a při uměle navozené stresové reakci. Znovu také pustíme ASMR video a změříme okamžitý vliv na hodnoty ve stresu. Z dat poté vyhodnotím krátkodobý i dlouhodobý vliv na psychofyziologické hodnoty.
Seznam doporučené literatury
Barratt, E. L., & Davis, N. J. (2015). Autonomous Sensory Meridian Response (ASMR): A flow-like mental state. PeerJ, 3, e851. https://doi.org/10.7717/peerj.851
McGeoch, P. D., & Rouw, R. (2020). How everyday sounds can trigger strong emotions: ASMR, misophonia and the feeling of wellbeing. BioEssays, 42(2000099). https://doi.org/10.1002/bies.202000099
Paszkiel, S., Dobrakowski, P., & Łysiak, A. (2020). The Impact of Different Sounds on Stress Level in the Context of EEG, Cardiac Measures and Subjective Stress Level: A Pilot Study. Brain Sciences, 10(10). https://doi.org/10.3390/brainsci10100728
Poerio, G. L., Blakey, E., Hostler, T. J., & Veltri, T. (2018). More than a feeling: Autonomous sensory meridian response (ASMR) is characterized by reliable changes in affect and physiology. PLoS One, 13(6). ProQuest Central. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0196645
Smith, N., & Snider, A.-M. (2019). ASMR, affect and digitally-mediated intimacy. Emotion, Space and Society, 30, 41–48. https://doi.org/10.1016/j.emospa.2018.11.002
Seznam doporučené literatury
Barratt, E. L., & Davis, N. J. (2015). Autonomous Sensory Meridian Response (ASMR): A flow-like mental state. PeerJ, 3, e851. https://doi.org/10.7717/peerj.851
McGeoch, P. D., & Rouw, R. (2020). How everyday sounds can trigger strong emotions: ASMR, misophonia and the feeling of wellbeing. BioEssays, 42(2000099). https://doi.org/10.1002/bies.202000099
Paszkiel, S., Dobrakowski, P., & Łysiak, A. (2020). The Impact of Different Sounds on Stress Level in the Context of EEG, Cardiac Measures and Subjective Stress Level: A Pilot Study. Brain Sciences, 10(10). https://doi.org/10.3390/brainsci10100728
Poerio, G. L., Blakey, E., Hostler, T. J., & Veltri, T. (2018). More than a feeling: Autonomous sensory meridian response (ASMR) is characterized by reliable changes in affect and physiology. PLoS One, 13(6). ProQuest Central. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0196645
Smith, N., & Snider, A.-M. (2019). ASMR, affect and digitally-mediated intimacy. Emotion, Space and Society, 30, 41–48. https://doi.org/10.1016/j.emospa.2018.11.002