Přitahují naši pozornost v novinách a jiných médiích spíše špatné, nebo dobré zprávy? A které jsou které? A existují rozdíly mezi tím, jaké zprávy si volí tvůrci mediálního obsahu a jaké jeho konzumenti? Na tyto otázky jsem hledal odpověď pomocí kvantitativního výzkumu formou on-line dotazníku, ve kterém si respondenti měli ze tří zpráv s různou zamýšlenou polaritou (negativní, neutrální, pozitivní) vybrat tu, kterou by si zvolili ke čtení jako první. Dále uvedli, jestli prezentovaná sdělení hodnotí jako negativní, pozitivní či neutrální, tj. určili vnímanou polaritu. Výzkum probíhal na vzorku 1330 osob, který vznikl kombinací metody záměrného oslovování a metody sněhové koule. Výzkum přinesl přesvědčivé důkazy o tom, že zamýšlená a vnímaná polarita zpráv se liší natolik, že arbitrárně určit, co jsou dobré a co špatné mediální zprávy, je prakticky nemožné. Dále výzkum přinesl zjištění, že zprávy subjektivně vnímané jako negativní častěji preferují tvůrci mediálního obsahu než jeho konzumenti. Nejméně z povolání v mém vzorku tyto zprávy preferovali naopak lidé z oblasti bezpečnosti, tj. policisté, vojáci apod.
Anotace v angličtině
Does bad news or rather good news attract our attention in newspapers? And which are which? And are there differences between what news is chosen by the creators of media content and what news is chosen by its consumers? I sought to answer these questions through quantitative research in the form of an online questionnaire in which respondents were asked to choose which of three news stories with different intended polarities (negative, neutral, positive) they would choose to read first. They also indicated whether they rated the presented messages as negative, positive or neutral, i.e. the perceived polarity. The research was conducted on a sample of 1330 people, which was created by combining the intentional outreach method and the snowball sampling. The research provided evidence that the intended and perceived polarity of news differ so much that it is virtually impossible to determine what is good and bad news. Furthermore, research has produced the finding that negative news is more often preferred by journalists than by content consumers. The least occupational group in my sample preferred such news were people in the security sector, i.e. police officers, soldiers, etc.
Klíčová slova
média, novináři, zpravodajství, dobré zprávy, špatné zprávy, individuální percepce
Klíčová slova v angličtině
media, journalists, news, good news, bad news, individual perception
Rozsah průvodní práce
41 s., (106 153 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Přitahují naši pozornost v novinách a jiných médiích spíše špatné, nebo dobré zprávy? A které jsou které? A existují rozdíly mezi tím, jaké zprávy si volí tvůrci mediálního obsahu a jaké jeho konzumenti? Na tyto otázky jsem hledal odpověď pomocí kvantitativního výzkumu formou on-line dotazníku, ve kterém si respondenti měli ze tří zpráv s různou zamýšlenou polaritou (negativní, neutrální, pozitivní) vybrat tu, kterou by si zvolili ke čtení jako první. Dále uvedli, jestli prezentovaná sdělení hodnotí jako negativní, pozitivní či neutrální, tj. určili vnímanou polaritu. Výzkum probíhal na vzorku 1330 osob, který vznikl kombinací metody záměrného oslovování a metody sněhové koule. Výzkum přinesl přesvědčivé důkazy o tom, že zamýšlená a vnímaná polarita zpráv se liší natolik, že arbitrárně určit, co jsou dobré a co špatné mediální zprávy, je prakticky nemožné. Dále výzkum přinesl zjištění, že zprávy subjektivně vnímané jako negativní častěji preferují tvůrci mediálního obsahu než jeho konzumenti. Nejméně z povolání v mém vzorku tyto zprávy preferovali naopak lidé z oblasti bezpečnosti, tj. policisté, vojáci apod.
Anotace v angličtině
Does bad news or rather good news attract our attention in newspapers? And which are which? And are there differences between what news is chosen by the creators of media content and what news is chosen by its consumers? I sought to answer these questions through quantitative research in the form of an online questionnaire in which respondents were asked to choose which of three news stories with different intended polarities (negative, neutral, positive) they would choose to read first. They also indicated whether they rated the presented messages as negative, positive or neutral, i.e. the perceived polarity. The research was conducted on a sample of 1330 people, which was created by combining the intentional outreach method and the snowball sampling. The research provided evidence that the intended and perceived polarity of news differ so much that it is virtually impossible to determine what is good and bad news. Furthermore, research has produced the finding that negative news is more often preferred by journalists than by content consumers. The least occupational group in my sample preferred such news were people in the security sector, i.e. police officers, soldiers, etc.
Klíčová slova
média, novináři, zpravodajství, dobré zprávy, špatné zprávy, individuální percepce
Klíčová slova v angličtině
media, journalists, news, good news, bad news, individual perception
Zásady pro vypracování
Dvojice výzkumníků Kahneman a Tversky zjistili, že pokud mají lidé na výběr z více možností, ovlivní jejich volbu mimo jiné i to, zda jsou nabízené možnosti rámovány pozitivně, či negativně.
Bakalářská práce počítá s provedením kvantitativního výzkumu zaměřeného na to, zda existuje vazba mezi povoláním a tím, zda lidé preferují pozitivní či negativní rámce.
Postup při vypracování bakalářské práce počítá s rešerší relevantní literatury a provedených výzkumů a se stanovením přesných výzkumných cílů a výzkumných otázek.
Dalším krokem bude realizace vlastního výzkumu formou dotazníkového šetření mezi vybranými cílovými skupinami včetně pilotní studie.
Následovat bude zpracování, vyhodnocení a interpretace dat. A shrnutí výsledků výzkumu.
Pozn: Ačkoli studuji na Katedře psychologie, na vedení bakalářské práce jsem se domluvil s Mgr. et Mgr. Janem Stoklasou, Ph.D. Katedry aplikované ekonomie, neboť zvolené téma se mimo jiné týká i problematiky rozhodování, k čemuž má doktor Stoklasa odborně blízko.
Zásady pro vypracování
Dvojice výzkumníků Kahneman a Tversky zjistili, že pokud mají lidé na výběr z více možností, ovlivní jejich volbu mimo jiné i to, zda jsou nabízené možnosti rámovány pozitivně, či negativně.
Bakalářská práce počítá s provedením kvantitativního výzkumu zaměřeného na to, zda existuje vazba mezi povoláním a tím, zda lidé preferují pozitivní či negativní rámce.
Postup při vypracování bakalářské práce počítá s rešerší relevantní literatury a provedených výzkumů a se stanovením přesných výzkumných cílů a výzkumných otázek.
Dalším krokem bude realizace vlastního výzkumu formou dotazníkového šetření mezi vybranými cílovými skupinami včetně pilotní studie.
Následovat bude zpracování, vyhodnocení a interpretace dat. A shrnutí výsledků výzkumu.
Pozn: Ačkoli studuji na Katedře psychologie, na vedení bakalářské práce jsem se domluvil s Mgr. et Mgr. Janem Stoklasou, Ph.D. Katedry aplikované ekonomie, neboť zvolené téma se mimo jiné týká i problematiky rozhodování, k čemuž má doktor Stoklasa odborně blízko.
Seznam doporučené literatury
Kahneman, D., & Tversky, A. (1984). Choices, values and frames. American Psychologist, 39, 341-350
Kovach, B., & Rosenstiel, T. (2001). The elements of journalism: What newspeople should know and the public should expect. New York: Crown Publishers.
McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: nastolování agendy: masová média a veřejné mínění. Portál.
Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie (přeložil Helena VAĎUROVÁ, přeložil Zuzana PASEKOVÁ, přeložil Milena BILDOVÁ). Edika.
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Academia.
Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211, 453-458
Seznam doporučené literatury
Kahneman, D., & Tversky, A. (1984). Choices, values and frames. American Psychologist, 39, 341-350
Kovach, B., & Rosenstiel, T. (2001). The elements of journalism: What newspeople should know and the public should expect. New York: Crown Publishers.
McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: nastolování agendy: masová média a veřejné mínění. Portál.
Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie (přeložil Helena VAĎUROVÁ, přeložil Zuzana PASEKOVÁ, přeložil Milena BILDOVÁ). Edika.
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Academia.
Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211, 453-458