Krmení mláďat rodiči je zásadním fenoménem v životě altriciálních ptáků mající vliv na mláďata i na rodiče. Klíčovou charakteristikou rodičovského krmení je jeho frekvence. Frekvenci krmení jsem studoval u lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) jako počet návštěv hnízdní budky rodiči prostřednictvím automatických záznamů s využitím RFID technologie a infračidel v šesti hnízdních sezónách. Počet návštěv jsem monitoroval v celých dnech během celého období od vylíhnutí po vyvedení mláďat. Také jsem sledoval vliv rodičovské investice na přežívání dospělců. Počet návštěv hnízda v jednotlivých dnech pozitivně koreloval s počtem mláďat v hnízdě i s jejich věkem až do období vyvádění. Naopak počet návštěv per capita koreloval s počtem mláďat v hnízdě negativně. Pozitivní korelace byla také mezi počtem návštěv a hmotností mláďat a počtem návštěv a přežíváním mláďat. Korelace mezi počtem návštěv a délkou křídla a tarsu byla nejprve pozitivní, klesala s věkem mláďat a v období před vyváděním se změnila v negativní. Vztah mezi rodičovskou investicí a přežíváním dospělců vyšel pozitivní, protože byl pozitivní u samic. Nebyl ale statisticky významný pravděpodobně kvůli malé velikosti vzorku.
Anotace v angličtině
Parental feeding of offspring is an important phenomenon in the life of altricial birds, affecting both the parents and the young. A key characteristic of parental feeding is its frequency. I studied the frequency of feeding in collared flycatcher (Ficedula albicollis) as the number of parental visits to the nest box by automatic recording using RFID technology and infra sensors in six nesting seasons. I recorded the number of visits in whole days throughout the entire period between hatching and fledging. I also examined the relationship between parental investment and adult survival. The daily number of visits to the nest was positively correlated with brood size and age of the offspring. On the contrary, the number of visits per capita was negatively correlated with the number of chicks in the nest. There was also a positive correlation between the number of visits and chick weight and the number of visits and chick survival. The correlation between number of visits and the length of wing and tarsus was positive in the beginning of feeding, then it declined with nestling age and turned negative before fledging. The relationship between parental investment and their survival showed positive due to being positive in females. But it was not statistically significant probably because of small sample size.
collared flycatcher, feeding the young, RFID readers, PIT tags, survival
Rozsah průvodní práce
48 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Krmení mláďat rodiči je zásadním fenoménem v životě altriciálních ptáků mající vliv na mláďata i na rodiče. Klíčovou charakteristikou rodičovského krmení je jeho frekvence. Frekvenci krmení jsem studoval u lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) jako počet návštěv hnízdní budky rodiči prostřednictvím automatických záznamů s využitím RFID technologie a infračidel v šesti hnízdních sezónách. Počet návštěv jsem monitoroval v celých dnech během celého období od vylíhnutí po vyvedení mláďat. Také jsem sledoval vliv rodičovské investice na přežívání dospělců. Počet návštěv hnízda v jednotlivých dnech pozitivně koreloval s počtem mláďat v hnízdě i s jejich věkem až do období vyvádění. Naopak počet návštěv per capita koreloval s počtem mláďat v hnízdě negativně. Pozitivní korelace byla také mezi počtem návštěv a hmotností mláďat a počtem návštěv a přežíváním mláďat. Korelace mezi počtem návštěv a délkou křídla a tarsu byla nejprve pozitivní, klesala s věkem mláďat a v období před vyváděním se změnila v negativní. Vztah mezi rodičovskou investicí a přežíváním dospělců vyšel pozitivní, protože byl pozitivní u samic. Nebyl ale statisticky významný pravděpodobně kvůli malé velikosti vzorku.
Anotace v angličtině
Parental feeding of offspring is an important phenomenon in the life of altricial birds, affecting both the parents and the young. A key characteristic of parental feeding is its frequency. I studied the frequency of feeding in collared flycatcher (Ficedula albicollis) as the number of parental visits to the nest box by automatic recording using RFID technology and infra sensors in six nesting seasons. I recorded the number of visits in whole days throughout the entire period between hatching and fledging. I also examined the relationship between parental investment and adult survival. The daily number of visits to the nest was positively correlated with brood size and age of the offspring. On the contrary, the number of visits per capita was negatively correlated with the number of chicks in the nest. There was also a positive correlation between the number of visits and chick weight and the number of visits and chick survival. The correlation between number of visits and the length of wing and tarsus was positive in the beginning of feeding, then it declined with nestling age and turned negative before fledging. The relationship between parental investment and their survival showed positive due to being positive in females. But it was not statistically significant probably because of small sample size.
collared flycatcher, feeding the young, RFID readers, PIT tags, survival
Zásady pro vypracování
1) Terénní práce
a) Monitoring rodičovských návštěv pomocí RFID čteček a videozáznamů
b) Měření morfologie mláďat
c) Čipování mláďat a sledování jejich vyvádění
2) Analýzy dat
a) Kalibrace dat z RFID čteček pomocí videozáznamů rodičovských návštěv
b) Nalezení optimálního algoritmu pro odhad rodičovského krmení pomocí RFID čteček
c) Zjištění, které faktory ovlivňují frekvenci krmení (denní doba, počet mláďat, stáří mláďat)
d) Vyhodnocení, jak frekvence krmení ovlivňuje kvalitu mláďat a dobu jejich vyvádění
3) Srovnání s předchozími studiemi a diskuse
Zásady pro vypracování
1) Terénní práce
a) Monitoring rodičovských návštěv pomocí RFID čteček a videozáznamů
b) Měření morfologie mláďat
c) Čipování mláďat a sledování jejich vyvádění
2) Analýzy dat
a) Kalibrace dat z RFID čteček pomocí videozáznamů rodičovských návštěv
b) Nalezení optimálního algoritmu pro odhad rodičovského krmení pomocí RFID čteček
c) Zjištění, které faktory ovlivňují frekvenci krmení (denní doba, počet mláďat, stáří mláďat)
d) Vyhodnocení, jak frekvence krmení ovlivňuje kvalitu mláďat a dobu jejich vyvádění
3) Srovnání s předchozími studiemi a diskuse
Seznam doporučené literatury
Iserbyt, A., Griffioen, M., Borremans, B., Eens, M. & Muller, W. (2018) How to quantify animal activity from radio-frequency identification (RFID) recordings. Ecology and Evolution, 8, 10166-10174.
Lendvai, A.Z., Akcay, C., Ouyang, J.Q., Dakin, R., Domalik, A.D., St John, P.S., Stanback, M., Moore, I.T. & Bonier, F. (2015) Analysis of the Optimal Duration of Behavioral Observations Based on an Automated Continuous Monitoring System in Tree Swallows (Tachycineta bicolor): Is One Hour Good Enough? Plos One, 10, 11.
Santema, P., Schlicht, L., Beck, K.B., Sheldon, B. & Kempenaers, B. (2021) Why do nestling birds fledge early in the day? Animal Behaviour, 174, 79-86
Seznam doporučené literatury
Iserbyt, A., Griffioen, M., Borremans, B., Eens, M. & Muller, W. (2018) How to quantify animal activity from radio-frequency identification (RFID) recordings. Ecology and Evolution, 8, 10166-10174.
Lendvai, A.Z., Akcay, C., Ouyang, J.Q., Dakin, R., Domalik, A.D., St John, P.S., Stanback, M., Moore, I.T. & Bonier, F. (2015) Analysis of the Optimal Duration of Behavioral Observations Based on an Automated Continuous Monitoring System in Tree Swallows (Tachycineta bicolor): Is One Hour Good Enough? Plos One, 10, 11.
Santema, P., Schlicht, L., Beck, K.B., Sheldon, B. & Kempenaers, B. (2021) Why do nestling birds fledge early in the day? Animal Behaviour, 174, 79-86
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Seznámení komise s diplomantem a diplomanta se členy komise.
Vlastní prezentace výsledků diplomantem.
Přečtení posudků vedoucího práce a oponenta.
Odpovědi diplomanta na připomínky z posudků.
Veřejná diskuse:
Prof. Remeš: Kontrola spolehlivosti metody čteček kamerami je cenná. Je známo kolik kusů kořisti nosí lejsci na hnízdo?
Prof. Bureš: Větší kořist neznamená zároveň energeticky a nutričně optimální. Velké rozdíly ve frekvenci krmení způsobuje spíš počet mláďat v hnízdě. Bylo to tak?
Prof. Bureš: Doba péče o mláďata byla u vaší studie 15-16 dnů. V naší 13-14 dnů. Čím může být rozdíl způsobený?