Tato diplomová práce pojednává o problematice restorativních programů a jejich využití v českém trestním právu. V prvé řadě se zabývá samotnými pojmy restorativní justice a restorativní programy. Dále navazuje na současné projevy restorativní justice v České republice. Následně diplomová práce popisuje základní typy restorativních programů, jejich průběh a samotné cíle. Pomocí komparativní metody práce mapuje právní úpravy v zahraničí, ve kterém se již uplatňují restorativní programy. Významným činitelem je také evropská právní úprava, která počítá se zavedením restorativních programů a vymezuje kvalitativní požadavky na jejich náležitosti. Práce se dále zaměřuje na současný stav restorativních programů v České republice a odkazuje na potřebu vést statické údaje za účelem rozvoje samotných institutů. S ohledem na absenci právní úpravy restorativních programů v České republice je stěžejním obsahem práce právní úprava de lege ferenda, která nastiňuje řešení základních právních otázek v souvislosti s ukotvením restorativních programů do právního řádu.
Anotace v angličtině
This thesis focuses on issues of restorative programs and their use in matters of Criminal Law of the Czech Republic. In the first part, the thesis explains definitions and concepts and provides general introduction to restorative justice and restorative programs. Later, it presents current trends and manifestations of restorative justice in the Czech Republic. The thesis also describes basic types of restorative programs, their planned courses, and goals they aim to achieve. Using comparative methods, this thesis reviews legal regulations of foreign countries in which restorative programs are already implemented. An important factor is the European legislation, which both predicts and supports further rise of restorative programs and defines their qualitative requirements. The thesis then focuses on the current state of restorative programs in the Czech Republic and points out the need to collect and keep statistic data to further develop institutes of restorative justice. Considering the absence of legal regulations for restorative programs in the Czech Republic, the main content of this thesis is to outline the legal regulations de lege ferenda, which would provide possible solutions and answers to basic legal questions concerning the anchoring of restorative programs in the Law.
Klíčová slova
Restorativní justice, Restorativní programy, Mediace, Rodinné skupinové konference, Kruhy, Zahraniční právní úprava, Restorativní programy de lege ferenda
Klíčová slova v angličtině
Restorative justice, Restorative justice programs, Mediation, Family group conferences, Restorative circles, Foreign legislation, Restorative justice programs de lege ferenda
Rozsah průvodní práce
58 s. (131 613)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce pojednává o problematice restorativních programů a jejich využití v českém trestním právu. V prvé řadě se zabývá samotnými pojmy restorativní justice a restorativní programy. Dále navazuje na současné projevy restorativní justice v České republice. Následně diplomová práce popisuje základní typy restorativních programů, jejich průběh a samotné cíle. Pomocí komparativní metody práce mapuje právní úpravy v zahraničí, ve kterém se již uplatňují restorativní programy. Významným činitelem je také evropská právní úprava, která počítá se zavedením restorativních programů a vymezuje kvalitativní požadavky na jejich náležitosti. Práce se dále zaměřuje na současný stav restorativních programů v České republice a odkazuje na potřebu vést statické údaje za účelem rozvoje samotných institutů. S ohledem na absenci právní úpravy restorativních programů v České republice je stěžejním obsahem práce právní úprava de lege ferenda, která nastiňuje řešení základních právních otázek v souvislosti s ukotvením restorativních programů do právního řádu.
Anotace v angličtině
This thesis focuses on issues of restorative programs and their use in matters of Criminal Law of the Czech Republic. In the first part, the thesis explains definitions and concepts and provides general introduction to restorative justice and restorative programs. Later, it presents current trends and manifestations of restorative justice in the Czech Republic. The thesis also describes basic types of restorative programs, their planned courses, and goals they aim to achieve. Using comparative methods, this thesis reviews legal regulations of foreign countries in which restorative programs are already implemented. An important factor is the European legislation, which both predicts and supports further rise of restorative programs and defines their qualitative requirements. The thesis then focuses on the current state of restorative programs in the Czech Republic and points out the need to collect and keep statistic data to further develop institutes of restorative justice. Considering the absence of legal regulations for restorative programs in the Czech Republic, the main content of this thesis is to outline the legal regulations de lege ferenda, which would provide possible solutions and answers to basic legal questions concerning the anchoring of restorative programs in the Law.
Klíčová slova
Restorativní justice, Restorativní programy, Mediace, Rodinné skupinové konference, Kruhy, Zahraniční právní úprava, Restorativní programy de lege ferenda
Klíčová slova v angličtině
Restorative justice, Restorative justice programs, Mediation, Family group conferences, Restorative circles, Foreign legislation, Restorative justice programs de lege ferenda
Zásady pro vypracování
Cíle:
1) Právní aspekty širokého užití restorativních programů v České republice.
2) Komparace využití restorativních programů v zahraničí, zejména s ohledem na závažnou trestnou činnost.
3) De lege ferenda zákonná úprava pro restorativní programy v českém trestním právu.
4) Popsat a uvést hodnocení restorativních programů v České republice.
Osnova:
1. ÚVOD
2. RESTORATIVNÍ JUSTICE
A) Vymezení pojmu
B) Základní zásady
C) Projevy restorativní justice v České republice
3. RESTORATIVNÍ PROGRAMY
A) Mediace
B) Konference
C) Kruhy
4. RESTORATIVNÍ PROGRAMY V ZAHRANIČÍ
A) Právní úprava ve vybraných zemích mimo Evropskou unii
B) Právní úprava ve vybraných zemích Evropské unie
5. RESTORATIVNÍ PROGRAMY V ČESKÉ REPUBLICE
A) Právní úprava
B) Typy
C) Zhodnocení
6. PRÁVNÍ ASPEKTY RESTORATIVNÍCH PROGRAMŮ V ČESKÉ REPUBLICE DE LEGE FERENDA
A) Retributivní x Restorativní justice
B) Evropská nařízení a doporučení
C) Právní úprava de lege ferenda
7. ZÁVĚR
Zdůvodnění tématu:
Restorativní programy považuji za vhodné téma k mé diplomové práci z několika důvodů. Obecně vnímám restorativní justici jako základ pro fungování spravedlnosti uvnitř trestního systému každého státu. Smyslem trestání nemá být pouze uvěznění pachatele za účelem ochrany společnosti. Mnohem elegantnějším řešením je využít prostředky restorativních programů jako doplněk v rámci trestního řízení, abychom se pokusili co nejvíce eliminovat negativní dopady trestné činnosti, které se dotýkají nejen oběti, ale také samotného pachatele i komunity. Svým způsobem se jedná o usilování o nastolení rovnováhy uvnitř společnosti. K tomuto výsledku právě směřují restorativní programy jako nástroje nápravy vztahů.
Bohužel, restorativní programy nemají dostatečnou oporu v trestních zákonech. Přitom inspirací můžeme hledat po celém světě. Ať už se jedná o Nový Zéland či, Belgii nebo Německo, kde restorativní programy fungují a přináší kýžené výsledky. Samotná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, která se v článku 12 vyjadřuje k užívání služeb restorativní justice v rámci trestního řízení. Nakonec zde máme i doporučení Rady Evropy CM/Rec(2018)8 Výboru ministrů členským státům o restorativní justici ve věcech trestních, přijato dne 3. října 2018, kde se opět apeluje na členské státy Evropské unie, aby restorativní justice měla svoji adekvátní zákonnou oporu pro její užívání v trestním řízení. Z článku 12 již zmiňované směrnice Evropského parlamentu a Rady vyplývá, že by měly být, při poskytování služeb restorativní justice, zajištěny záruky před sekundární či opakovanou viktimizací, zastrašováním či odvetou. Proto chci svoji diplomovou práci zaměřit také na možnosti, jak správně restorativní programy zakotvit do našich trestních zákonů.
V neposlední řadě je nutné zmínit již fungující restorativní programy v České republice. V praxi se restorativní programy užívají jen pro méně závažnou trestnou činnost. Nicméně zahraniční praxe přináší pozitivní zkušenosti i se závažnou trestnou činností. Považuji za vhodné ve své diplomové práci tyto programy popsat a uvést jejich výsledky, zdali skutečně jsou efektivní a dosahují cílů, které si stanovily.
Na základě výše uvedeného považuji dané téma za vhodné ke zpracování, neboť se nelze spokojit s dosavadní právní úpravou obsaženou v zákoně o obětech trestných činů, která mlčky počítá s užitím restorativních programů. Je nutné rozšířit právní hlediska restorativních programů tak, aby mohly efektivně doplňovat trestní řízení a zaměřit se na aspekty, které jsou v trestním řízení opomíjeny.
Zásady pro vypracování
Cíle:
1) Právní aspekty širokého užití restorativních programů v České republice.
2) Komparace využití restorativních programů v zahraničí, zejména s ohledem na závažnou trestnou činnost.
3) De lege ferenda zákonná úprava pro restorativní programy v českém trestním právu.
4) Popsat a uvést hodnocení restorativních programů v České republice.
Osnova:
1. ÚVOD
2. RESTORATIVNÍ JUSTICE
A) Vymezení pojmu
B) Základní zásady
C) Projevy restorativní justice v České republice
3. RESTORATIVNÍ PROGRAMY
A) Mediace
B) Konference
C) Kruhy
4. RESTORATIVNÍ PROGRAMY V ZAHRANIČÍ
A) Právní úprava ve vybraných zemích mimo Evropskou unii
B) Právní úprava ve vybraných zemích Evropské unie
5. RESTORATIVNÍ PROGRAMY V ČESKÉ REPUBLICE
A) Právní úprava
B) Typy
C) Zhodnocení
6. PRÁVNÍ ASPEKTY RESTORATIVNÍCH PROGRAMŮ V ČESKÉ REPUBLICE DE LEGE FERENDA
A) Retributivní x Restorativní justice
B) Evropská nařízení a doporučení
C) Právní úprava de lege ferenda
7. ZÁVĚR
Zdůvodnění tématu:
Restorativní programy považuji za vhodné téma k mé diplomové práci z několika důvodů. Obecně vnímám restorativní justici jako základ pro fungování spravedlnosti uvnitř trestního systému každého státu. Smyslem trestání nemá být pouze uvěznění pachatele za účelem ochrany společnosti. Mnohem elegantnějším řešením je využít prostředky restorativních programů jako doplněk v rámci trestního řízení, abychom se pokusili co nejvíce eliminovat negativní dopady trestné činnosti, které se dotýkají nejen oběti, ale také samotného pachatele i komunity. Svým způsobem se jedná o usilování o nastolení rovnováhy uvnitř společnosti. K tomuto výsledku právě směřují restorativní programy jako nástroje nápravy vztahů.
Bohužel, restorativní programy nemají dostatečnou oporu v trestních zákonech. Přitom inspirací můžeme hledat po celém světě. Ať už se jedná o Nový Zéland či, Belgii nebo Německo, kde restorativní programy fungují a přináší kýžené výsledky. Samotná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, která se v článku 12 vyjadřuje k užívání služeb restorativní justice v rámci trestního řízení. Nakonec zde máme i doporučení Rady Evropy CM/Rec(2018)8 Výboru ministrů členským státům o restorativní justici ve věcech trestních, přijato dne 3. října 2018, kde se opět apeluje na členské státy Evropské unie, aby restorativní justice měla svoji adekvátní zákonnou oporu pro její užívání v trestním řízení. Z článku 12 již zmiňované směrnice Evropského parlamentu a Rady vyplývá, že by měly být, při poskytování služeb restorativní justice, zajištěny záruky před sekundární či opakovanou viktimizací, zastrašováním či odvetou. Proto chci svoji diplomovou práci zaměřit také na možnosti, jak správně restorativní programy zakotvit do našich trestních zákonů.
V neposlední řadě je nutné zmínit již fungující restorativní programy v České republice. V praxi se restorativní programy užívají jen pro méně závažnou trestnou činnost. Nicméně zahraniční praxe přináší pozitivní zkušenosti i se závažnou trestnou činností. Považuji za vhodné ve své diplomové práci tyto programy popsat a uvést jejich výsledky, zdali skutečně jsou efektivní a dosahují cílů, které si stanovily.
Na základě výše uvedeného považuji dané téma za vhodné ke zpracování, neboť se nelze spokojit s dosavadní právní úpravou obsaženou v zákoně o obětech trestných činů, která mlčky počítá s užitím restorativních programů. Je nutné rozšířit právní hlediska restorativních programů tak, aby mohly efektivně doplňovat trestní řízení a zaměřit se na aspekty, které jsou v trestním řízení opomíjeny.
Seznam doporučené literatury
ZEHR, Howard. Little Book of Restorative Justice: Revised and updated, New York: Good Books, 2015, 112 s.
Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 15. března 2001, o postavení obětí v trestním řízení. Úř. Věst. L 082, 22. března 2001, s. 0001 – 0004
Doporučení CM/Rec(2018)8 Výboru ministrů členským státům o restorativní justici ve věcech trestních, přijato dne 3. října 2018 na 1326. setkání náměstků ministrů.
UNODC. Handbook on RESTORATIVE JUSTICE PROGRAMMES SECOND EDITION, Vienna: United Nations Office, 2020, 126 s.
PALI, Brunilda, PELIKAN, Christa. Building Social Support for Restorative Justice: Media, Civil Society and Citizens, Leuven: European Forum for Restorative Justice, 2010, 210 s.
Ministry of Justice New Zealand. Restorative Justice Best Practice in New Zealand. Wellington: Ministry of Justice New Zealand, 2011, 44 s.
TOMÁŠEK, Jan, DIBLÍKOVÁ, Simona. Rodinné skupinové konference. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2019, 136 s.
FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmarna kol. Trestní právo procesní. 7. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2019, s. 952
MASOPUST ŠACHOVÁ, Petra. Užití restorativních programů v českém trestním procesu. In: KUCHTA, Josef a kolektiv. (eds.). Dny práva – 2013 – Days of Law 2013 [online]. Brno: Masarykova Univerzita, 2014, s. 87-103 [cit. 18.října 2020] Dostupné na: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2013/03_Postaveni_poskozeneho_a_obeti_v_trestnim_rizeni.pdf
Seznam doporučené literatury
ZEHR, Howard. Little Book of Restorative Justice: Revised and updated, New York: Good Books, 2015, 112 s.
Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 15. března 2001, o postavení obětí v trestním řízení. Úř. Věst. L 082, 22. března 2001, s. 0001 – 0004
Doporučení CM/Rec(2018)8 Výboru ministrů členským státům o restorativní justici ve věcech trestních, přijato dne 3. října 2018 na 1326. setkání náměstků ministrů.
UNODC. Handbook on RESTORATIVE JUSTICE PROGRAMMES SECOND EDITION, Vienna: United Nations Office, 2020, 126 s.
PALI, Brunilda, PELIKAN, Christa. Building Social Support for Restorative Justice: Media, Civil Society and Citizens, Leuven: European Forum for Restorative Justice, 2010, 210 s.
Ministry of Justice New Zealand. Restorative Justice Best Practice in New Zealand. Wellington: Ministry of Justice New Zealand, 2011, 44 s.
TOMÁŠEK, Jan, DIBLÍKOVÁ, Simona. Rodinné skupinové konference. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2019, 136 s.
FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmarna kol. Trestní právo procesní. 7. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2019, s. 952
MASOPUST ŠACHOVÁ, Petra. Užití restorativních programů v českém trestním procesu. In: KUCHTA, Josef a kolektiv. (eds.). Dny práva – 2013 – Days of Law 2013 [online]. Brno: Masarykova Univerzita, 2014, s. 87-103 [cit. 18.října 2020] Dostupné na: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2013/03_Postaveni_poskozeneho_a_obeti_v_trestnim_rizeni.pdf