Práce se zabývá problematikou genderové korektnosti, se kterou je úzce spojeno i přechylování příjmení. Její teoretická část se zaměřuje na výklad o přechylování příjmení a také teoretickým základem pro přechylování. Dále se práce soustředí na pojem gender, který je rozebírán společně s genderovou kulturou, genderovými stereotypy a generickým maskulinem. Výzkumná část práce je formou případové studie, která byla realizována formou dotazníkového šetření. Toto šetření se týkalo přechylování a nepřechylování příjmení, společně s užíváním generického maskulina. Zpracování výsledků analýzy bylo realizováno v souladu s výzkumnými otázkami, které byly uvedenu v úvodu práce.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the issue of gender correctness, which is closely connected with the inflection of surnames. The theoretical part of the paper focuses on the interpretation of surname relabelling and the theoretical basis for relabelling. Furthermore, the thesis focuses on the concept of gender, which is discussed together with gender culture, gender stereotypes and generic masculinities. The research part of the thesis is in the form of a case study, which was conducted through a questionnaire survey. This investigation was about the inflection and non-inflection of surnames, along with the use of generic masculinities. The processing of the results of the analysis was carried out in accordance with the research questions that were stated in the introduction of the thesis.
Klíčová slova
přechylování příjmení, gender, genderová korektnost, generické maskulinum, česká příjmení, zahraniční příjmení
Práce se zabývá problematikou genderové korektnosti, se kterou je úzce spojeno i přechylování příjmení. Její teoretická část se zaměřuje na výklad o přechylování příjmení a také teoretickým základem pro přechylování. Dále se práce soustředí na pojem gender, který je rozebírán společně s genderovou kulturou, genderovými stereotypy a generickým maskulinem. Výzkumná část práce je formou případové studie, která byla realizována formou dotazníkového šetření. Toto šetření se týkalo přechylování a nepřechylování příjmení, společně s užíváním generického maskulina. Zpracování výsledků analýzy bylo realizováno v souladu s výzkumnými otázkami, které byly uvedenu v úvodu práce.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the issue of gender correctness, which is closely connected with the inflection of surnames. The theoretical part of the paper focuses on the interpretation of surname relabelling and the theoretical basis for relabelling. Furthermore, the thesis focuses on the concept of gender, which is discussed together with gender culture, gender stereotypes and generic masculinities. The research part of the thesis is in the form of a case study, which was conducted through a questionnaire survey. This investigation was about the inflection and non-inflection of surnames, along with the use of generic masculinities. The processing of the results of the analysis was carried out in accordance with the research questions that were stated in the introduction of the thesis.
Klíčová slova
přechylování příjmení, gender, genderová korektnost, generické maskulinum, česká příjmení, zahraniční příjmení
Teoretická část mé práce se bude věnovat odbornému rozboru pojmu gender a s ním přímo souvisejícím kapitolám jako genderové stereotypy, genderová kultura, genderová identita. Mimo jiné bude věnována pozornost i generickému maskulinu, přechylování ženského příjmení, korektnosti povolání anebo obecnému odrazu ženy v literatuře. Součástí mé práce bude i průzkum věnovaný povědomí lidí o genderu obecně a následně o jejich názorech na přechylování atd.
Zásady pro vypracování
Teoretická část mé práce se bude věnovat odbornému rozboru pojmu gender a s ním přímo souvisejícím kapitolám jako genderové stereotypy, genderová kultura, genderová identita. Mimo jiné bude věnována pozornost i generickému maskulinu, přechylování ženského příjmení, korektnosti povolání anebo obecnému odrazu ženy v literatuře. Součástí mé práce bude i průzkum věnovaný povědomí lidí o genderu obecně a následně o jejich názorech na přechylování atd.
Seznam doporučené literatury
CURRAN, J. D. & M. C. RENZETTI. Ženy, muži a společnost, 2005.
ČMEJRKOVÁ, S. – Hoffmannová, J. (eds.): Jazyk, média, politika. Praha: Academia 2003
ČMEJRKOVÁ, Světla (2008): Jak rozumíme kategorii rodu? Kdy je Češka Čech?. In: Slavia - časopis pro slovanskou filologii 77, č. 1-3, str. 41-53.
IRMEN, L. & U. LINNER. Reprezentace genericky maskulinních názvů osob. Teoretická integrace dosavadních poznatků. Gender, rovné příležitosti, výzkum 12, 2/2010, 3–11.
Kolek, Vít / Valdrová, Jana (2020): Czech gender linguistics: Topics, attitudes, perspective. In: Slovenščina 2.0.: empirical, applied and interdisciplinary research, 8, str. 35-65
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost, 2000.
Směrnice Rady Evropy pro používání genderově vyváženého jazyka (https://wcd.coe.int/).
VALDROVÁ, J. & B. KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ AD. Kultura genderově vyváženého vyjadřování.
VALDROVÁ, J. Gender a společnost, 2006.
VALDROVÁ, J. K české genderové lingvistice. NŘ 80, 1997, 87–97
VALDROVÁ, J. Stereotypy a klišé v mediální projekci genderu. Sociologický časopis 37, 2001, 183–205.
VALDROVÁ, Jana (2001): Novinové titulky z hlediska genderu. In: Naše řeč 84, č. 2, str. 90-96.
VALDROVÁ, Jana (2005): Jak jazyk zabíjí image odbornice. In: Gender / rovné příležitosti / výzkum. Ročník 6, č. 2, str. 1-3.
VALDROVÁ, Jana (2008): "Žena a vědec? To mi nejde dohromady.” Testy generického maskulina v českém jazyce. In: Naše řeč 91, č. 1, str. 26-38.
VALDROVÁ, Jana (2018): Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit. Praha: SLON. 462 s.
ZÁBRODSKÁ, K. Variace na gender. Poststrukturalismus, diskurzívní analýza a genderová identita, 2009.
Seznam doporučené literatury
CURRAN, J. D. & M. C. RENZETTI. Ženy, muži a společnost, 2005.
ČMEJRKOVÁ, S. – Hoffmannová, J. (eds.): Jazyk, média, politika. Praha: Academia 2003
ČMEJRKOVÁ, Světla (2008): Jak rozumíme kategorii rodu? Kdy je Češka Čech?. In: Slavia - časopis pro slovanskou filologii 77, č. 1-3, str. 41-53.
IRMEN, L. & U. LINNER. Reprezentace genericky maskulinních názvů osob. Teoretická integrace dosavadních poznatků. Gender, rovné příležitosti, výzkum 12, 2/2010, 3–11.
Kolek, Vít / Valdrová, Jana (2020): Czech gender linguistics: Topics, attitudes, perspective. In: Slovenščina 2.0.: empirical, applied and interdisciplinary research, 8, str. 35-65
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost, 2000.
Směrnice Rady Evropy pro používání genderově vyváženého jazyka (https://wcd.coe.int/).
VALDROVÁ, J. & B. KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ AD. Kultura genderově vyváženého vyjadřování.
VALDROVÁ, J. Gender a společnost, 2006.
VALDROVÁ, J. K české genderové lingvistice. NŘ 80, 1997, 87–97
VALDROVÁ, J. Stereotypy a klišé v mediální projekci genderu. Sociologický časopis 37, 2001, 183–205.
VALDROVÁ, Jana (2001): Novinové titulky z hlediska genderu. In: Naše řeč 84, č. 2, str. 90-96.
VALDROVÁ, Jana (2005): Jak jazyk zabíjí image odbornice. In: Gender / rovné příležitosti / výzkum. Ročník 6, č. 2, str. 1-3.
VALDROVÁ, Jana (2008): "Žena a vědec? To mi nejde dohromady.” Testy generického maskulina v českém jazyce. In: Naše řeč 91, č. 1, str. 26-38.
VALDROVÁ, Jana (2018): Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit. Praha: SLON. 462 s.
ZÁBRODSKÁ, K. Variace na gender. Poststrukturalismus, diskurzívní analýza a genderová identita, 2009.