Respekt k základním právům ženy během poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je velice významnou složkou její právní sféry. Právě žena je subjektem, jež svými rozhodnutími má právo korigovat průběh svého porodu. Stále ovšem více či méně existuje přístup, dle kterého je žena v rámci svého porodu pouze nečinným subjektem, který nemá příslušnou odbornost na to, aby se podílel na volbě způsobu vedení svého porodu. Nejenže takové pojetí rodičky nemá právní oporu, ale není v souladu ani s moderními přístupy napříč obory jako je psychologie a medicína. Naplňování základních práv rodičky během porodu je nutné považovat za právní standard, na kterém je třeba bezvýhradně trvat. V opačném případě lze hovořit o tzv. porodnickém násilí. Poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je dle zákona o zdravotních službách péčí jako každou jinou. I zde je relevantní informovaný souhlas a právní rámec poskytování zdravotních služeb bez souhlasu rodičky. Poněkud odlišnější situací je zde skutečnost, že vedle zájmu rodičky stojí i legitimní zájmy nenarozeného dítěte. Zákon koriguje tuto skutečnost instituty jako je souhlas zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému či výčtem výjimek, kdy tohoto souhlasu není třeba. Vedle těchto výjimek je nutné mít ovšem na paměti, že lékař nenese odpovědnost za výsledek poskytování péče v souvislosti s porodem. Má pouze odpovědnost za provedení těchto zdravotních služeb v souladu s postupem lege artis. Není tedy vhodné dívat se na poskytování zdravotních služeb při porodu paternalistickou optikou, jelikož vedle zákonem vymezených podmínek rozhoduje o poskytnuté zdravotní péči matka, popřípadě otec.
Tomuto tématu jsem se rozhodla věnovat kvůli citlivosti celé věci, jelikož porod ženy je jedinečným a neopakovatelným zážitkem, kdy porušení práv rodičky či jiný právní nebo i morální zásah může mít velký dopad na její budoucí život i život dítěte. Nezřídka se stává, že žena má z porodu rozporuplný či přímo traumatizující zážitek. Jako důvod bývá uváděn např. nemožnost být v přítomnosti dítěte ihned po porodu, zákaz opuštění porodnice, nátlak k podstoupení určitého zákroku či neinformované zákroky. Dalším výrazným aspektem je fakt, že je toto porušování práv přehlíženo a velice těžce se zpětně prokazuje. Aktuální právní systém nemusí ženě poskytovat vysokou míru jistoty, že její práva budou vždy v dostatečné míře naplňována. Pro samotnou rodičku je poněkud téměř bezpředmětné domáhat se svých práv až následnou soudní cestou, jelikož její porod již proběhl a velice těžko lze hledat relevantní nápravu.
Cílem této práce je analyzovat, zda jsou dostatečným způsobem v současné zdravotnické praxi uplatňována základní práva matky při porodu a následně jakým způsobem dochází k vyvažování základních práv matky a dítěte při případném střetu těchto práv.
Práce je systematicky koncipována do 6 kapitol. První dvě kapitoly se zabývají aktuální právní úpravou zdravotní péče při porodu a katalogem základních práv rodičky. Kapitola 3 a 4 je částí spíše analytickou, jelikož zde uvádí již konkrétní porušování základních práv v rámci judikovaných případů a poskytuje také aplikaci testu proporcionality. Jde o případy, kdy do základních práv matky a dítěte zasahuje třetí strana. Tedy nedochází zde ke konfliktu zájmů mezi samotnou rodičkou a jejím dítětem. Pokud je třeba zasahovat do základních práv matky z důvodu ochrany dítěte, kdy existuje potřeba ochrany legitimního zájmu dítěte, jedná se již o problematiku, která je řešena v kapitole č. 4. Kapitola č. 5 se věnuje možným doporučením v oblasti zefektivnění dodržování práv rodiček.
Mé výzkumné otázky tedy znějí následovně: Do jakých základních práv rodičky a dítěte může být během porodu zasahováno? Jak vyvážit základní práva rodičky a dítěte během porodu při případném střetu těchto práv?
Anotace v angličtině
In the first part, the diploma thesis provides a comprehensive overview of mothers' rights, through the Health Services Act and hereafter especially the enumeration and analysis of fundamental rights that may be violated in the context of childbirth. The analytical part of the thesis thus provides an assessment of some interventions during childbirth in connection with a possible interference with the rights of the mother, through a proportionality test. The second part of the thesis deals with a possible conflict between the human rights of mother and child during childbirth and the possible balance of these rights. At the same time, this issue is supplemented by the findings of the Constitutional Court, which complement the legal solution to this issue. The last chapter deals with possible systemic solutions that would be able to achieve in practice a more effective balancing of the basic rights of mother and child.
Klíčová slova
Rodička, dítě, porod, poskytování zdravotní péče, základní práva, zákon o zdravotních službách, práva matky a dítěte, střet práv matky a dítěte, vhodnost, potřebnost, princip proporcionality, právo na důstojnost, právo na osobní integritu, právo na soukromí, Ústava ČR.
Klíčová slova v angličtině
Woman in labour, childbirth, provide healt care, human rights, Health Services Act, mother's and child's rights, conflict between the human rights of mother and child, suitability test, necessity test, proportionality test, right to dignity, right to personal integrity, right to privacy, The Constitution of the Czech Republic.
Rozsah průvodní práce
48 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Respekt k základním právům ženy během poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je velice významnou složkou její právní sféry. Právě žena je subjektem, jež svými rozhodnutími má právo korigovat průběh svého porodu. Stále ovšem více či méně existuje přístup, dle kterého je žena v rámci svého porodu pouze nečinným subjektem, který nemá příslušnou odbornost na to, aby se podílel na volbě způsobu vedení svého porodu. Nejenže takové pojetí rodičky nemá právní oporu, ale není v souladu ani s moderními přístupy napříč obory jako je psychologie a medicína. Naplňování základních práv rodičky během porodu je nutné považovat za právní standard, na kterém je třeba bezvýhradně trvat. V opačném případě lze hovořit o tzv. porodnickém násilí. Poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je dle zákona o zdravotních službách péčí jako každou jinou. I zde je relevantní informovaný souhlas a právní rámec poskytování zdravotních služeb bez souhlasu rodičky. Poněkud odlišnější situací je zde skutečnost, že vedle zájmu rodičky stojí i legitimní zájmy nenarozeného dítěte. Zákon koriguje tuto skutečnost instituty jako je souhlas zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému či výčtem výjimek, kdy tohoto souhlasu není třeba. Vedle těchto výjimek je nutné mít ovšem na paměti, že lékař nenese odpovědnost za výsledek poskytování péče v souvislosti s porodem. Má pouze odpovědnost za provedení těchto zdravotních služeb v souladu s postupem lege artis. Není tedy vhodné dívat se na poskytování zdravotních služeb při porodu paternalistickou optikou, jelikož vedle zákonem vymezených podmínek rozhoduje o poskytnuté zdravotní péči matka, popřípadě otec.
Tomuto tématu jsem se rozhodla věnovat kvůli citlivosti celé věci, jelikož porod ženy je jedinečným a neopakovatelným zážitkem, kdy porušení práv rodičky či jiný právní nebo i morální zásah může mít velký dopad na její budoucí život i život dítěte. Nezřídka se stává, že žena má z porodu rozporuplný či přímo traumatizující zážitek. Jako důvod bývá uváděn např. nemožnost být v přítomnosti dítěte ihned po porodu, zákaz opuštění porodnice, nátlak k podstoupení určitého zákroku či neinformované zákroky. Dalším výrazným aspektem je fakt, že je toto porušování práv přehlíženo a velice těžce se zpětně prokazuje. Aktuální právní systém nemusí ženě poskytovat vysokou míru jistoty, že její práva budou vždy v dostatečné míře naplňována. Pro samotnou rodičku je poněkud téměř bezpředmětné domáhat se svých práv až následnou soudní cestou, jelikož její porod již proběhl a velice těžko lze hledat relevantní nápravu.
Cílem této práce je analyzovat, zda jsou dostatečným způsobem v současné zdravotnické praxi uplatňována základní práva matky při porodu a následně jakým způsobem dochází k vyvažování základních práv matky a dítěte při případném střetu těchto práv.
Práce je systematicky koncipována do 6 kapitol. První dvě kapitoly se zabývají aktuální právní úpravou zdravotní péče při porodu a katalogem základních práv rodičky. Kapitola 3 a 4 je částí spíše analytickou, jelikož zde uvádí již konkrétní porušování základních práv v rámci judikovaných případů a poskytuje také aplikaci testu proporcionality. Jde o případy, kdy do základních práv matky a dítěte zasahuje třetí strana. Tedy nedochází zde ke konfliktu zájmů mezi samotnou rodičkou a jejím dítětem. Pokud je třeba zasahovat do základních práv matky z důvodu ochrany dítěte, kdy existuje potřeba ochrany legitimního zájmu dítěte, jedná se již o problematiku, která je řešena v kapitole č. 4. Kapitola č. 5 se věnuje možným doporučením v oblasti zefektivnění dodržování práv rodiček.
Mé výzkumné otázky tedy znějí následovně: Do jakých základních práv rodičky a dítěte může být během porodu zasahováno? Jak vyvážit základní práva rodičky a dítěte během porodu při případném střetu těchto práv?
Anotace v angličtině
In the first part, the diploma thesis provides a comprehensive overview of mothers' rights, through the Health Services Act and hereafter especially the enumeration and analysis of fundamental rights that may be violated in the context of childbirth. The analytical part of the thesis thus provides an assessment of some interventions during childbirth in connection with a possible interference with the rights of the mother, through a proportionality test. The second part of the thesis deals with a possible conflict between the human rights of mother and child during childbirth and the possible balance of these rights. At the same time, this issue is supplemented by the findings of the Constitutional Court, which complement the legal solution to this issue. The last chapter deals with possible systemic solutions that would be able to achieve in practice a more effective balancing of the basic rights of mother and child.
Klíčová slova
Rodička, dítě, porod, poskytování zdravotní péče, základní práva, zákon o zdravotních službách, práva matky a dítěte, střet práv matky a dítěte, vhodnost, potřebnost, princip proporcionality, právo na důstojnost, právo na osobní integritu, právo na soukromí, Ústava ČR.
Klíčová slova v angličtině
Woman in labour, childbirth, provide healt care, human rights, Health Services Act, mother's and child's rights, conflict between the human rights of mother and child, suitability test, necessity test, proportionality test, right to dignity, right to personal integrity, right to privacy, The Constitution of the Czech Republic.
Zásady pro vypracování
Výzkumné otázky:
1) Do jakých základních práv rodičky a dítěte můžete být během porodu zasahováno?
2) Jak vyvážit základní práva rodičky a dítěte během porodu při případném střetu těchto práv?
Orientační struktura
Úvod, právní úprava zdravotní péče při porodu, základní práva rodičky během porodu, základní práva dítěte během narození a bezprostřední dobu po porodu, jež mohou být porušeny, střet základních práv matky a dítěte během porodu, návrhy de lege ferenda
Zásady pro vypracování
Výzkumné otázky:
1) Do jakých základních práv rodičky a dítěte můžete být během porodu zasahováno?
2) Jak vyvážit základní práva rodičky a dítěte během porodu při případném střetu těchto práv?
Orientační struktura
Úvod, právní úprava zdravotní péče při porodu, základní práva rodičky během porodu, základní práva dítěte během narození a bezprostřední dobu po porodu, jež mohou být porušeny, střet základních práv matky a dítěte během porodu, návrhy de lege ferenda
Seznam doporučené literatury
ŠUSTEK, Petr a kol. Zdravotnické právo. Praha: Vydavatelství Wolters Kluwer, 2017. 852 s.
Mach, Jan a kol. Univerzita medicínského práva. Praha: Vydavatelství Grada, 2013. 232 s.
TĚŠINOVÁ, Jolana a kol. Medicínské práv. 2. vydání. Praha: Vydavatelství C.H.Beck, 2019, 496 s.
ŽĎÁREK, Roman a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví. Praha: Vydavatelství C.H.Beck, 2015. 184 s.
BARTŮNEK, Petr a kol. Informovaný souhlas: Etické, právní, psychologické a klinické aspekty. Praha: Vydavatelství Galén, 2017,
MACH, Jan, STOLINOVÁ, Jitka. Právní odpovědnost v medicíně. 2. vydání. Praha: Galén, 2017
BARTŮNĚK, Petr a kol. Lege artis v medicíně. Praha: Vydavatelství Grada, 2013,
Komentovaná literatura
BURIÁNEK, Aleš. In MACH, Jan a kol. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (č. 372/2011 Sb.). Zákon o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.): Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018,
SLÁDEČEK, Vladimír. In MIKULE, Vladimír a kol. Ústava České republiky. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016, s. 1320
POSPÍŠIL, Ivo. In LANGÁŠEK, Tomáš a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha. Wolters Kluwer. 2012, s. 931
VANDUCHOVÁ, Marie. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3632
Právní předpisy
Aktuální znění: zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: stavovský předpis č. 10 České lékařské komory, Etický kodex České lékařské komory
Aktuální znění: zákon č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Internetové stránky
KHOSLA, Rajat. International Human Rights and the Mistreatment of Women during Childbirth [online].Health and Human Rights journal, 14. listopadu 2014 [cit. 8. Ledna 2021]. Dostupné na https://www.hhrjournal.org/2016/11/international-human-rights-and-the-mistreatment-of-women-during-childbirth/
MILTENBURG, Andrea Solnes. Maternity care and Human Rights: what do women think? [online]. Us National Library of Medicine National Insitutes of Health, 2. července 2014 [cit. 8. Ledna 2021]. Dostupné https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4930607/
Judikatura
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn 28859/11
Další
VEDAM, Saraswathi, Kathrin STOLL, Tanya Khemet TAIWO, et al. The Giving Voice to Mothers study: inequity and mistreatment during pregnancy and childbirth in the United States. 1.vydání. United states, 2019, 19 s.
Seznam doporučené literatury
ŠUSTEK, Petr a kol. Zdravotnické právo. Praha: Vydavatelství Wolters Kluwer, 2017. 852 s.
Mach, Jan a kol. Univerzita medicínského práva. Praha: Vydavatelství Grada, 2013. 232 s.
TĚŠINOVÁ, Jolana a kol. Medicínské práv. 2. vydání. Praha: Vydavatelství C.H.Beck, 2019, 496 s.
ŽĎÁREK, Roman a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví. Praha: Vydavatelství C.H.Beck, 2015. 184 s.
BARTŮNEK, Petr a kol. Informovaný souhlas: Etické, právní, psychologické a klinické aspekty. Praha: Vydavatelství Galén, 2017,
MACH, Jan, STOLINOVÁ, Jitka. Právní odpovědnost v medicíně. 2. vydání. Praha: Galén, 2017
BARTŮNĚK, Petr a kol. Lege artis v medicíně. Praha: Vydavatelství Grada, 2013,
Komentovaná literatura
BURIÁNEK, Aleš. In MACH, Jan a kol. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (č. 372/2011 Sb.). Zákon o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.): Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018,
SLÁDEČEK, Vladimír. In MIKULE, Vladimír a kol. Ústava České republiky. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016, s. 1320
POSPÍŠIL, Ivo. In LANGÁŠEK, Tomáš a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha. Wolters Kluwer. 2012, s. 931
VANDUCHOVÁ, Marie. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3632
Právní předpisy
Aktuální znění: zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: stavovský předpis č. 10 České lékařské komory, Etický kodex České lékařské komory
Aktuální znění: zákon č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění: zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Internetové stránky
KHOSLA, Rajat. International Human Rights and the Mistreatment of Women during Childbirth [online].Health and Human Rights journal, 14. listopadu 2014 [cit. 8. Ledna 2021]. Dostupné na https://www.hhrjournal.org/2016/11/international-human-rights-and-the-mistreatment-of-women-during-childbirth/
MILTENBURG, Andrea Solnes. Maternity care and Human Rights: what do women think? [online]. Us National Library of Medicine National Insitutes of Health, 2. července 2014 [cit. 8. Ledna 2021]. Dostupné https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4930607/
Judikatura
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn 28859/11
Další
VEDAM, Saraswathi, Kathrin STOLL, Tanya Khemet TAIWO, et al. The Giving Voice to Mothers study: inequity and mistreatment during pregnancy and childbirth in the United States. 1.vydání. United states, 2019, 19 s.