Diplomová práce s názvem Budování image na sociálních sítích: případová studie vybraného politika se zaměřila na analýzu Lubomíra Volného, jenž je bývalým členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volný je také minulým zastupitelem Moravskoslezského kraje, dále někdejší člen hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). V období let 2019 až 2021 působil v čele hnutí Jednotní - alternativa pro patrioty (JAP), od roku 2021 je hlavní postavou strany VOLNÝ blok. Lubomír Volný aktivně působil zejména na sociální síti Facebook, kde do jara roku 2021 disponoval nejvyšším počtem interakcí (dokázal nasbírat skoro dva miliony interakcí, což z něj činilo v té době nejaktivnějšího politika), poté mu byl jeho Facebook zrušen, takže se přesunul na sociální síť Twitter. Sociální sítě jsou v posledních letech hlavní arénou komunikačního a informačního dění, a proto i některé politické strany si je berou jako svojí hlavní komunikační a propagační sílu. Cíl této případové studie bylo ukázat, jak funguje česká dezinformační scéna prostřednictvím jednoho z bývalých členů PS PČR, konkrétně již zmíněného Lubomíra Volného. Pro splnění zadaného cíle autorka vybrala šest dezinformačních kauz, které vyvolal Volný za účelem záměrně šířit dezinformace mezi českými občany.
Anotace v angličtině
The diploma thesis entitled Building an Image on Social Networks: A Case Study of a Selected Politician focused on the analysis of Lubomír Volný, who is a former member of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. Volný is also a former representative of the Moravian-Silesian Region, a former member of the Freedom and Direct Democracy (SPD) movement. In the period from 2019 to 2021, he led the Unity - Alternative for Patriots (JAP) movement, and since 2021 he has been the main figure of the FREE Bloc party. Lubomír Volný was active on the social network Facebook, where by the spring of 2021 he had the highest number of interactions (he managed to collect almost two million interactions, which made him the most active politician at the time), then his Facebook was canceled, so he moved to social Twitter network. Social networks have been the main arena of communication and information events in recent years, and therefore some political parties also consider them as their main communication and promotional force.
The aim of this case study is to show how the Czech disinformation scene works through one of the former members of the Parliament of the Czech Republic, specifically the already mentioned Lubomír Volný. To meet the set goal, the author selected six disinformation cases, which were provoked by Volný in order to deliberately spread misinformation among Czech citizens.
Klíčová slova
Dezinformace, Sociální sítě, Facebook, Twitter, Lubomír Volný
Klíčová slova v angličtině
Disinformation, Social Networks, Facebook, Twitter, Lubomír Volný
Rozsah průvodní práce
92 stran, 183 885 znaků
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce s názvem Budování image na sociálních sítích: případová studie vybraného politika se zaměřila na analýzu Lubomíra Volného, jenž je bývalým členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volný je také minulým zastupitelem Moravskoslezského kraje, dále někdejší člen hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). V období let 2019 až 2021 působil v čele hnutí Jednotní - alternativa pro patrioty (JAP), od roku 2021 je hlavní postavou strany VOLNÝ blok. Lubomír Volný aktivně působil zejména na sociální síti Facebook, kde do jara roku 2021 disponoval nejvyšším počtem interakcí (dokázal nasbírat skoro dva miliony interakcí, což z něj činilo v té době nejaktivnějšího politika), poté mu byl jeho Facebook zrušen, takže se přesunul na sociální síť Twitter. Sociální sítě jsou v posledních letech hlavní arénou komunikačního a informačního dění, a proto i některé politické strany si je berou jako svojí hlavní komunikační a propagační sílu. Cíl této případové studie bylo ukázat, jak funguje česká dezinformační scéna prostřednictvím jednoho z bývalých členů PS PČR, konkrétně již zmíněného Lubomíra Volného. Pro splnění zadaného cíle autorka vybrala šest dezinformačních kauz, které vyvolal Volný za účelem záměrně šířit dezinformace mezi českými občany.
Anotace v angličtině
The diploma thesis entitled Building an Image on Social Networks: A Case Study of a Selected Politician focused on the analysis of Lubomír Volný, who is a former member of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. Volný is also a former representative of the Moravian-Silesian Region, a former member of the Freedom and Direct Democracy (SPD) movement. In the period from 2019 to 2021, he led the Unity - Alternative for Patriots (JAP) movement, and since 2021 he has been the main figure of the FREE Bloc party. Lubomír Volný was active on the social network Facebook, where by the spring of 2021 he had the highest number of interactions (he managed to collect almost two million interactions, which made him the most active politician at the time), then his Facebook was canceled, so he moved to social Twitter network. Social networks have been the main arena of communication and information events in recent years, and therefore some political parties also consider them as their main communication and promotional force.
The aim of this case study is to show how the Czech disinformation scene works through one of the former members of the Parliament of the Czech Republic, specifically the already mentioned Lubomír Volný. To meet the set goal, the author selected six disinformation cases, which were provoked by Volný in order to deliberately spread misinformation among Czech citizens.
Klíčová slova
Dezinformace, Sociální sítě, Facebook, Twitter, Lubomír Volný
Klíčová slova v angličtině
Disinformation, Social Networks, Facebook, Twitter, Lubomír Volný
Zásady pro vypracování
Diplomová práce s názvem Budování image na sociálních sítích: případová studie vybraného politika se zaměří na analýzu Lubomíra Volného, jenž je od října 2017 členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volný je bývalým zastupitelem Moravskoslezského kraje, dále někdejší člen hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). V období let 2019 až 2021 působil v čele hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty (JAP), aktuálně působí ve straně VOLNÝ blok.
Lubomír Volný aktivně působí zejména na sociální síti Facebook, kde momentálně disponuje nejvyšším počtem interakcí, od začátku ledna 2021 dokázal Volný na jeho Facebookové stránce nasbírat skoro dva miliony interakcí, což z něj činí momentálně nejaktivnějšího politika.
Sociální sítě jsou v posledních letech hlavní arénou komunikačního a informačního dění, a proto i některé politické strany si je berou jako svojí hlavní komunikační a propagační sílu. Cílem této práce bude zaměření na Volného populistické chování na Facebooku a následná analýza jeho příspěvků v kontextu s teorií sociálních sítí a teorií komunikace. K nejuznávanějším autorům těchto teorií patří Barry Wellman a Mark Granovetter, jejichž práce vytvoří teoretický rámec pro mou diplomovou práci.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce s názvem Budování image na sociálních sítích: případová studie vybraného politika se zaměří na analýzu Lubomíra Volného, jenž je od října 2017 členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volný je bývalým zastupitelem Moravskoslezského kraje, dále někdejší člen hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). V období let 2019 až 2021 působil v čele hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty (JAP), aktuálně působí ve straně VOLNÝ blok.
Lubomír Volný aktivně působí zejména na sociální síti Facebook, kde momentálně disponuje nejvyšším počtem interakcí, od začátku ledna 2021 dokázal Volný na jeho Facebookové stránce nasbírat skoro dva miliony interakcí, což z něj činí momentálně nejaktivnějšího politika.
Sociální sítě jsou v posledních letech hlavní arénou komunikačního a informačního dění, a proto i některé politické strany si je berou jako svojí hlavní komunikační a propagační sílu. Cílem této práce bude zaměření na Volného populistické chování na Facebooku a následná analýza jeho příspěvků v kontextu s teorií sociálních sítí a teorií komunikace. K nejuznávanějším autorům těchto teorií patří Barry Wellman a Mark Granovetter, jejichž práce vytvoří teoretický rámec pro mou diplomovou práci.
Seznam doporučené literatury
Garton, Laura, Caroline Haythornthwaite, Barry Wellman. (1997). Studying Online Social Networks. Journal of Computer-Mediated Communication, 3, (1). Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00062.x
Jirák, J. Sociální komunikace. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD
Jirák, J. Teorie komunikace. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace
Jordan, Tim. Information Politics: Liberation and Exploitation in the Digital Society. (2015). Londýn: Pluto Press.
Miller, P., Bobkowski, P., Maliniak, D., & Rapoport, R. (2015). Talking Politics on Facebook: Network Centrality and Political Discussion Practices in Social Media. Political Research Quarterly,68(2), 377-391. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/24371839
Miller, Daniel, Costa, E., Haynes, N., McDonald, T., Nicolescu, R., Sinanan, J., Wang, X. (2016). How the World Changed Social Media. Londýn: UCL Press.
Mitchell, J. (1974). Social Networks. Annual Review of Anthropology, (3), 279-299. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2949292
Pieterse, J. (2019). What Do People Want?: Unscrambling Populism. Soundings: An Interdisciplinary Journal,102(2-3), 111-127. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/10.5325/soundings.102.2-3.0111
Petrusek, M. Teorie sociálních sítí. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%AD
Schroeder, Ralph. (2018). Social Theory After the Internet: Media, Technology, and Globalization. Londýn: UCL Press.
Spruyt, B., Keppens, G., & Van Droogenbroeck, F. (2016). Who Supports Populism and What Attracts People to It? Political Research Quarterly,69(2), 335-346. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/44018014
Vellema, Sietze. (2011). Transformation and Sustainability in Agriculture: Connecting Practice With Social Theory. Wageningen: Wageningen Academic Publishers.
Seznam doporučené literatury
Garton, Laura, Caroline Haythornthwaite, Barry Wellman. (1997). Studying Online Social Networks. Journal of Computer-Mediated Communication, 3, (1). Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00062.x
Jirák, J. Sociální komunikace. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD
Jirák, J. Teorie komunikace. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace
Jordan, Tim. Information Politics: Liberation and Exploitation in the Digital Society. (2015). Londýn: Pluto Press.
Miller, P., Bobkowski, P., Maliniak, D., & Rapoport, R. (2015). Talking Politics on Facebook: Network Centrality and Political Discussion Practices in Social Media. Political Research Quarterly,68(2), 377-391. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/24371839
Miller, Daniel, Costa, E., Haynes, N., McDonald, T., Nicolescu, R., Sinanan, J., Wang, X. (2016). How the World Changed Social Media. Londýn: UCL Press.
Mitchell, J. (1974). Social Networks. Annual Review of Anthropology, (3), 279-299. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2949292
Pieterse, J. (2019). What Do People Want?: Unscrambling Populism. Soundings: An Interdisciplinary Journal,102(2-3), 111-127. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/10.5325/soundings.102.2-3.0111
Petrusek, M. Teorie sociálních sítí. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%AD
Schroeder, Ralph. (2018). Social Theory After the Internet: Media, Technology, and Globalization. Londýn: UCL Press.
Spruyt, B., Keppens, G., & Van Droogenbroeck, F. (2016). Who Supports Populism and What Attracts People to It? Political Research Quarterly,69(2), 335-346. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/44018014
Vellema, Sietze. (2011). Transformation and Sustainability in Agriculture: Connecting Practice With Social Theory. Wageningen: Wageningen Academic Publishers.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Bc. Linda Vildová na začátku představila téma, záměr a výsledky své diplomové práce.
Doc. Šaradín seznámil komisi se svým posudkem. DP hodnotí celkově D/E. Vybrán dobrý případ pro posouzení. Teoretická část zvládnuta lépe než praktická; analytická část nevyužívá potenciál první části (řada teoretických poznatků zůstala nevyužita). DP se jeví tak, že se jedná o dva odlišné texty. Doc. Šaradín se zeptal, jakou image si tedy vytvořil Lubomír Volný na sociálních sítích.
Dr. Lebedová seznámila komisi se svým posudkem. DP hodnotí celkově F. Studentka zpracovává zajímavé téma. Dr. Lebedová má nicméně k práci mnoho závažných výhrad. Hlavní výtka spočívala ve spekulativním charakteru studie; špatně nastavená výzkumná otázka, není s čím srovnávat. Vytknuta problematická práce se zdroji a nízká stylistická, argumentační úroveň. Absence hlubší rešerše zdrojů, především chybí nejnovější/lépe zacílené časopisecké studie. K samotnému budování image politika není ani jeden zdroj. Naopak jsou v DP přítomné zdroje, které se nevztahují k tématu; teoretická část je tudíž povrchní. Studentka se následně v práci až nadbytečně věnuje životopisu Lubomíra Volného. Metoda obsahové analýzy nebyla dobře aplikována, závěry jsou spekulativní.
Bc. Vildová reagovala na posudky. Hájila především zvolenou literaturu, poté popis vývoje Lubomíra Volného (za několik let již nikdo nebude vědět, o koho šlo), spojení image politika s jeho komunikací na sociálních sítích atd.
Dr. Lebedovou nepřesvědčila odpověď na dotaz o spekulativní výzkumné otázce. Studentka si odpověď nedokázala ani poté přesvědčivě obhájit. Dr. Lebedová následně položila ještě dvě otázky na vnímání největšího přínosu DP a potenciál finančního výdělku Volného ze svého počínání. Na obě otázky diplomantka odpověděla.
DP prošla kontrolou programu Thesis a není plagiát.