Práce věnující se tématu kamerových systémů s biometrickou identifikací obličeje na veřejných prostranstvích podává přehled právních předpisů různých úrovní, které se k problematice vztahují. Rozebírá ochranu základních práv, které mohou být biometrickými kamerovými systémy dotčeny, dále pak související účinnou a připravovanou právní úpravu Evropské unie, a také účinnou českou právní úpravu. Praktickým přínosem práce je vytvoření přehledu doposud známých systémů biometrické identifikace obličeje na veřejných prostranstvích provozovaných Policií České republiky. Podává tak informace o provozu kamerového systému na Letišti Václava Havla v Praze, kde je využívána biometrická identifikace obličeje v reálném čase, a o provozu informačního systému Digitální podoba osob a softwaru EyeDentity, které využívají zpětnou biometrickou identifikaci obličeje. Uvedené tři systémy jsou konfrontovány s účinnou právní úpravou, kterou jsou Směrnice o ochraně osobních údajů při prosazování práva a zákon o Policii České republiky. Dále je pro první dva systémy proveden test proporcionality v souvislosti se zásahem do základních práv. Hodnocen je střet práva na soukromí a práva na informační sebeurčení se zájmem na veřejné bezpečnosti. Právní analýza odpovídá na dvě položené výzkumné otázky vytyčené v úvodu práce, a to zda systémy biometrické identifikace obličeje na veřejném prostranství nasazené za účelem prosazování práva jsou v souladu s účinnou právní úpravou, a zda jsou proporcionální vzhledem k zásahům do základních práv.
Anotace v angličtině
The thesis devoted to the topic of camera systems with biometric facial identification in public spaces provides an overview of the legal regulations of different levels that relate to the issue. It discusses the protection of fundamental rights that may be affected by biometric camera systems, as well as the related effective and upcoming legislation of the European Union, as well as effective Czech legislation. The practical contribution of the thesis is the creation of an overview of the hitherto known systems of biometric facial identification in public spaces operated by the Police of the Czech Republic. It thus provides information on the operation of the camera system at Vaclav Havel Airport in Prague, where "real-time" biometric facial identification is used, and on the operation of the Digital Image of Persons information system and the EyeDentity software, which use "post" biometric facial identification. The three systems mentioned are confronted with effective legal regulation, which are the Law Enforcement Directive and the Law on the Police of the Czech Republic. Furthermore, a proportionality test is carried out for the first two systems in connection with interference with fundamental rights. The conflict between the right to privacy and the right to informational self-determination with the interest in public safety is assessed. The legal analysis answers the two research questions posed at the beginning of the thesis, namely whether biometric facial identification systems in public spaces deployed for the purpose of law enforcement are in accordance with effective legal regulation, and whether they are proportionate to interference with fundamental rights.
Klíčová slova
biometrika, rozpoznání na základě obličeje, základní práva, umělá inteligence, ochrana osobních údajů
Klíčová slova v angličtině
biometrics, facial recognition, fundamental rights, artificial intelligence, data protection
Rozsah průvodní práce
71 s. (119 266 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce věnující se tématu kamerových systémů s biometrickou identifikací obličeje na veřejných prostranstvích podává přehled právních předpisů různých úrovní, které se k problematice vztahují. Rozebírá ochranu základních práv, které mohou být biometrickými kamerovými systémy dotčeny, dále pak související účinnou a připravovanou právní úpravu Evropské unie, a také účinnou českou právní úpravu. Praktickým přínosem práce je vytvoření přehledu doposud známých systémů biometrické identifikace obličeje na veřejných prostranstvích provozovaných Policií České republiky. Podává tak informace o provozu kamerového systému na Letišti Václava Havla v Praze, kde je využívána biometrická identifikace obličeje v reálném čase, a o provozu informačního systému Digitální podoba osob a softwaru EyeDentity, které využívají zpětnou biometrickou identifikaci obličeje. Uvedené tři systémy jsou konfrontovány s účinnou právní úpravou, kterou jsou Směrnice o ochraně osobních údajů při prosazování práva a zákon o Policii České republiky. Dále je pro první dva systémy proveden test proporcionality v souvislosti se zásahem do základních práv. Hodnocen je střet práva na soukromí a práva na informační sebeurčení se zájmem na veřejné bezpečnosti. Právní analýza odpovídá na dvě položené výzkumné otázky vytyčené v úvodu práce, a to zda systémy biometrické identifikace obličeje na veřejném prostranství nasazené za účelem prosazování práva jsou v souladu s účinnou právní úpravou, a zda jsou proporcionální vzhledem k zásahům do základních práv.
Anotace v angličtině
The thesis devoted to the topic of camera systems with biometric facial identification in public spaces provides an overview of the legal regulations of different levels that relate to the issue. It discusses the protection of fundamental rights that may be affected by biometric camera systems, as well as the related effective and upcoming legislation of the European Union, as well as effective Czech legislation. The practical contribution of the thesis is the creation of an overview of the hitherto known systems of biometric facial identification in public spaces operated by the Police of the Czech Republic. It thus provides information on the operation of the camera system at Vaclav Havel Airport in Prague, where "real-time" biometric facial identification is used, and on the operation of the Digital Image of Persons information system and the EyeDentity software, which use "post" biometric facial identification. The three systems mentioned are confronted with effective legal regulation, which are the Law Enforcement Directive and the Law on the Police of the Czech Republic. Furthermore, a proportionality test is carried out for the first two systems in connection with interference with fundamental rights. The conflict between the right to privacy and the right to informational self-determination with the interest in public safety is assessed. The legal analysis answers the two research questions posed at the beginning of the thesis, namely whether biometric facial identification systems in public spaces deployed for the purpose of law enforcement are in accordance with effective legal regulation, and whether they are proportionate to interference with fundamental rights.
Klíčová slova
biometrika, rozpoznání na základě obličeje, základní práva, umělá inteligence, ochrana osobních údajů
Klíčová slova v angličtině
biometrics, facial recognition, fundamental rights, artificial intelligence, data protection
Zásady pro vypracování
Základem pro vypracování bude nejprve vymezení problematiky ve společenských souvislostech, které bude obsahovat teoretické vymezení problematiky z hlediska společenské potřebnosti, technologických možností, bezpečnostních rizik, zdokumentovaných problematických projevů a možného budoucího technologicko-aplikačního vývoje. Hlavním cílem diplomové práce je pak následná analýza účinných právních předpisů ve vztahu k využívání bioemtrických údajů k rozpoznávání tváře na základě obrazového záznamu.
Diplomová práce bude obsahovat nejprve analýzu z hlediska lidských práv (Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Listina základních práv a svobod EU a Listina základních práv a svobod ČR), dále pak analýzu evropské legislativy na ochranu osobních údajů (GDPR, Směrnice o ochraně údajů v oblasti prosazování práva) a nakonec pak analýzu české právní úpravy, která se dotýká biometrického zpracovávání (mj. občanský zákoník, zákon o Policii ČR, zákon o zpracování osobních údajů a zákon o zpravodajských službách). Dalším cílem práce je zhodnotit na základě dokumentů vyžádaných od zodpovědných úřadů souladnost aplikační praxe s právní úpravou a zjištění případných problematických bodů, které by bylo vhodné řešit de lege ferenda.
Zásady pro vypracování
Základem pro vypracování bude nejprve vymezení problematiky ve společenských souvislostech, které bude obsahovat teoretické vymezení problematiky z hlediska společenské potřebnosti, technologických možností, bezpečnostních rizik, zdokumentovaných problematických projevů a možného budoucího technologicko-aplikačního vývoje. Hlavním cílem diplomové práce je pak následná analýza účinných právních předpisů ve vztahu k využívání bioemtrických údajů k rozpoznávání tváře na základě obrazového záznamu.
Diplomová práce bude obsahovat nejprve analýzu z hlediska lidských práv (Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Listina základních práv a svobod EU a Listina základních práv a svobod ČR), dále pak analýzu evropské legislativy na ochranu osobních údajů (GDPR, Směrnice o ochraně údajů v oblasti prosazování práva) a nakonec pak analýzu české právní úpravy, která se dotýká biometrického zpracovávání (mj. občanský zákoník, zákon o Policii ČR, zákon o zpracování osobních údajů a zákon o zpravodajských službách). Dalším cílem práce je zhodnotit na základě dokumentů vyžádaných od zodpovědných úřadů souladnost aplikační praxe s právní úpravou a zjištění případných problematických bodů, které by bylo vhodné řešit de lege ferenda.
Seznam doporučené literatury
Odborné časopisy
Krausová, Alžběta. Zásada autonomie v ochraně soukromí: Možnosti a limity v rozhodování o vlastních biometrických údajích. Právní rozhledy, 2018, č. 6.
Právní předpisy
- aktuální znění: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Rada Evropy 1950. Úmluva byla ratifikována 18. března 1992 a publikována pod č. 209/1992 Sb.
- aktuální znění: Listina základních práv a Evropské unie 2012/C 326/02.
- aktuální znění: Listina základních práv a svobod. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.
- aktuální znění: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
- aktuální znění: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
- aktuální znění: Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
- aktuální znění: Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky.
- aktuální znění: Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník.
- aktuální znění: Zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky.
- aktuální znění: Zákon č. 111/2019 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.
- aktuální znění: Zákon č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii a o změně některých zákonů.
- aktuální znění: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
- aktuální znění: Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.
- aktuální znění: Vyhláška č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu.
Evropská komise. Stanovisko k některým klíčovým otázkám směrnice o prosazování práva (EU 2016/680). 2017. Stanovisko pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 (Working Group 29) přijaté dne 29. listopadu 2017.
European Commission. White Paper: On Artificial Intelligence – A European approach to excellence and trust.
Monografie
Pattynová, Jana, Suchánková, Lenka, Černý, Jiří, Růžička, Miroslav a kol. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) Zákon o zpracování osobních údajů. Komentář. 2. aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2019. 752 s.
Internet
Nonnemann, František, Skácelová, Michaela. Zpracování biometrických údajů ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). [Online]. Epravo.cz, 7. července 2017. Dostupné na
European Union Agency for Fundamental Rights. Facial recognition technology: fundamental rights considerations in the context of law enforcement. [Online]. 2019. Dostupné na
Seznam doporučené literatury
Odborné časopisy
Krausová, Alžběta. Zásada autonomie v ochraně soukromí: Možnosti a limity v rozhodování o vlastních biometrických údajích. Právní rozhledy, 2018, č. 6.
Právní předpisy
- aktuální znění: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Rada Evropy 1950. Úmluva byla ratifikována 18. března 1992 a publikována pod č. 209/1992 Sb.
- aktuální znění: Listina základních práv a Evropské unie 2012/C 326/02.
- aktuální znění: Listina základních práv a svobod. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.
- aktuální znění: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
- aktuální znění: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
- aktuální znění: Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
- aktuální znění: Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky.
- aktuální znění: Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník.
- aktuální znění: Zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky.
- aktuální znění: Zákon č. 111/2019 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.
- aktuální znění: Zákon č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii a o změně některých zákonů.
- aktuální znění: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
- aktuální znění: Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.
- aktuální znění: Vyhláška č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu.
Evropská komise. Stanovisko k některým klíčovým otázkám směrnice o prosazování práva (EU 2016/680). 2017. Stanovisko pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 (Working Group 29) přijaté dne 29. listopadu 2017.
European Commission. White Paper: On Artificial Intelligence – A European approach to excellence and trust.
Monografie
Pattynová, Jana, Suchánková, Lenka, Černý, Jiří, Růžička, Miroslav a kol. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) Zákon o zpracování osobních údajů. Komentář. 2. aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2019. 752 s.
Internet
Nonnemann, František, Skácelová, Michaela. Zpracování biometrických údajů ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). [Online]. Epravo.cz, 7. července 2017. Dostupné na
European Union Agency for Fundamental Rights. Facial recognition technology: fundamental rights considerations in the context of law enforcement. [Online]. 2019. Dostupné na