Úvod: Robotické rehabilitační systémy jsou využívány u neurologických pacientů ke
zmírnění motorických poruch horní končetiny a zlepšení výkonu pacienta ve funkčních
aktivitách.
Cíl: Vyhodnotit efekt roboticky asistované rehabilitace u pacientů se spastickou parézou
horní končetiny po cévní mozkové příhodě (CMP) na míru spasticity, funkci horní končetiny
a soběstačnost v rámci běžných každodenních činností.
Metodika: Výzkumu se zúčastnilo celkem 67 probandů se spastickou parézou horní
končetiny v chronickém stádiu po CMP. Probandi byli náhodně rozděleni do kontrolní
a experimentální skupiny. Obě skupiny podstoupily klasický rehabilitační program doplněný
5 hodinami roboticky asistované rehabilitace (RAR) v experimentální skupině a 1 hodinou
RAR týdně v kontrolní skupině. Probandi absolvovali dvě měření: vstupní vyšetření
proběhlo před zahájením terapie a výstupní po měsíční terapii. Změna spasticity
m. brachialis a m. brachioradialis byla hodnocena dle Modifikované Ashworthovy škály
(MAS) a Tardieu škály (TS). Pro zhodnocení funkce HK byl využit Modifikovaný
Frenchayský test paže (MFS), soběstačnost v ADL byla vyhodnocena na základě Barthel
indexu (BI).
Výsledky: Při porovnání výsledků obou skupin, bylo zjištěno, že došlo v experimentální
skupině ke statisticky signifikantnímu zlepšení (p <0,05) soběstačnosti v rámci ADL, funkce
horní končetiny i stupně spasticity měřené dle Tardieu škály, což potvrdilo efektivitu
robotické terapie. Jediným měřeným parametrem, kde nebyly pozorovány statisticky
signifikantní změny je míra spasticity hodnocená dle MAS.
Závěr: Roboticky asistovaná rehabilitace má pozitivní vliv na snížení spasticity, zlepšení
funkce horní končetiny i zvýšení soběstačnosti v ADL a je možné na ni pohlížet jako na
efektivní doplněk klasické neurorehabilitace.
Anotace v angličtině
Introduction: Robotic rehabilitation systems are being used with neurological patients to
alleviate their upper limb motor disorders and to improve the patient's performance in
functional activities.
Aim: Evaluation of the effect of robot-assisted rehabilitation in stroke patients with upper
limb paresis on the level of spasticity, upper limb function and self-sufficiency in activities
of daily living.
Methods: Overall, a total of 67 patients with spastic upper limb paresis in the chronic stage
after stroke participated in the research. Patients were randomly divided into control and
experimental group. Both groups completed a conventional rehabilitation program
supplemented by 5 hours of robot-assisted rehabilitation (RAR) in the experimental group
and 1 hour of RAR per week in the control group. The patients underwent two
measurements: the initial examination took place before the start of therapy and the final
examination took place after one month of therapy. The change in spasticity of the brachialis
muscle and brachioradialis muscle was assessed by the Modified Ashworth Scale (MAS)
and the Tardieu Scale (TS). The Modified Frenchay arm test (MFS) was used to evaluate
upper limb function and self-sufficiency in ADL was evaluated by the Barthel index (BI).
Results: When comparing the results of both groups, there was a statistically significant
improvement (p < 0.05) in experimental group within: self-sufficiency performing ADL,
upper limb function and the degree of spasticity measured by the Tardieu scale, which
confirmed the effectiveness of the robotic therapy. The only measured parameter, where no
statistically significant changes were observed. is the degree of spasticity evaluated by the
Modified Ashworth Scale.
Conclusion: Robot-assisted rehabilitation has a positive effect on reducing spasticity,
improving upper limb function and increasing self-sufficiency in ADL and can be seen as
an effective complement to the conventional neurorehabilitation.
Úvod: Robotické rehabilitační systémy jsou využívány u neurologických pacientů ke
zmírnění motorických poruch horní končetiny a zlepšení výkonu pacienta ve funkčních
aktivitách.
Cíl: Vyhodnotit efekt roboticky asistované rehabilitace u pacientů se spastickou parézou
horní končetiny po cévní mozkové příhodě (CMP) na míru spasticity, funkci horní končetiny
a soběstačnost v rámci běžných každodenních činností.
Metodika: Výzkumu se zúčastnilo celkem 67 probandů se spastickou parézou horní
končetiny v chronickém stádiu po CMP. Probandi byli náhodně rozděleni do kontrolní
a experimentální skupiny. Obě skupiny podstoupily klasický rehabilitační program doplněný
5 hodinami roboticky asistované rehabilitace (RAR) v experimentální skupině a 1 hodinou
RAR týdně v kontrolní skupině. Probandi absolvovali dvě měření: vstupní vyšetření
proběhlo před zahájením terapie a výstupní po měsíční terapii. Změna spasticity
m. brachialis a m. brachioradialis byla hodnocena dle Modifikované Ashworthovy škály
(MAS) a Tardieu škály (TS). Pro zhodnocení funkce HK byl využit Modifikovaný
Frenchayský test paže (MFS), soběstačnost v ADL byla vyhodnocena na základě Barthel
indexu (BI).
Výsledky: Při porovnání výsledků obou skupin, bylo zjištěno, že došlo v experimentální
skupině ke statisticky signifikantnímu zlepšení (p <0,05) soběstačnosti v rámci ADL, funkce
horní končetiny i stupně spasticity měřené dle Tardieu škály, což potvrdilo efektivitu
robotické terapie. Jediným měřeným parametrem, kde nebyly pozorovány statisticky
signifikantní změny je míra spasticity hodnocená dle MAS.
Závěr: Roboticky asistovaná rehabilitace má pozitivní vliv na snížení spasticity, zlepšení
funkce horní končetiny i zvýšení soběstačnosti v ADL a je možné na ni pohlížet jako na
efektivní doplněk klasické neurorehabilitace.
Anotace v angličtině
Introduction: Robotic rehabilitation systems are being used with neurological patients to
alleviate their upper limb motor disorders and to improve the patient's performance in
functional activities.
Aim: Evaluation of the effect of robot-assisted rehabilitation in stroke patients with upper
limb paresis on the level of spasticity, upper limb function and self-sufficiency in activities
of daily living.
Methods: Overall, a total of 67 patients with spastic upper limb paresis in the chronic stage
after stroke participated in the research. Patients were randomly divided into control and
experimental group. Both groups completed a conventional rehabilitation program
supplemented by 5 hours of robot-assisted rehabilitation (RAR) in the experimental group
and 1 hour of RAR per week in the control group. The patients underwent two
measurements: the initial examination took place before the start of therapy and the final
examination took place after one month of therapy. The change in spasticity of the brachialis
muscle and brachioradialis muscle was assessed by the Modified Ashworth Scale (MAS)
and the Tardieu Scale (TS). The Modified Frenchay arm test (MFS) was used to evaluate
upper limb function and self-sufficiency in ADL was evaluated by the Barthel index (BI).
Results: When comparing the results of both groups, there was a statistically significant
improvement (p < 0.05) in experimental group within: self-sufficiency performing ADL,
upper limb function and the degree of spasticity measured by the Tardieu scale, which
confirmed the effectiveness of the robotic therapy. The only measured parameter, where no
statistically significant changes were observed. is the degree of spasticity evaluated by the
Modified Ashworth Scale.
Conclusion: Robot-assisted rehabilitation has a positive effect on reducing spasticity,
improving upper limb function and increasing self-sufficiency in ADL and can be seen as
an effective complement to the conventional neurorehabilitation.
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu.
3. Stanovení cíle a způsobu provedení praktické části práce.
4. Studium zdrojů a literatury.
5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice.
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky.
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol.
8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat.
9. Zpracování naměřených hodnot a zhodnocení výsledků.
10. Konečné úpravy textu.
11. Odevzdání práce.
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu a vedoucího práce.
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu.
3. Stanovení cíle a způsobu provedení praktické části práce.
4. Studium zdrojů a literatury.
5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice.
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky.
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol.
8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat.
9. Zpracování naměřených hodnot a zhodnocení výsledků.
10. Konečné úpravy textu.
11. Odevzdání práce.
Seznam doporučené literatury
CALABRÒ, R.S., RUSSO, M., NARO, A., MILARDI, D., BALLETTA, T., LEO, A., FILONI, S., BRAMANTI, P. 2016. Who May Benefit From Armeo Power Treatment? A Neurophysiological Approach to Predict Neurorehabilitation Outcomes. PM& R [online]. 8(10), 971-978. ISSN 1934-1563. Dostupné z: doi: 10.1016/j.pmrj.2016.02.004.
DAŇKOVÁ, Š., PASTUCHA, D. 2018. Robotická rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny po cévní mozkové příhodě. Neurologie pro praxi [online]. 19(4), 290-293. ISSN 1213-1814. Dostupné z: doi: 10.36290/neu.2019.054.
DAUNORAVICIENE, K., ADOMAVICIENE, A., GRIGONYTE, A., GRIŠKEVIČIUS, J., JUOCEVICIUS, A. 2018. Effects of robot-assisted training on upper limb functional recovery during the rehabilitation of poststroke patients. Technology and Health Care [online]. 26, 533-541. ISSN 1878-7401. Dostupné z: doi: 10.3233/thc-182500.
FONG, J., CROCHER, V., KLAIC, M., DAVIES, K., ROWSE, A., SUTTON, E., TAN, Y., OETOMO, D., BROCK, K., GALEA, M. 2020. Promoting clinical best practice in a user-centred design study of an upper limb rehabilitation robot. Disability and Rehabilitation: Assistive Technology [online]. 15(8), 23-25. ISSN 1748-3115. Dostupné z: doi: 10.1080/17483107.2020.1785567.
KOLÁŘ, P. 2012. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
KOLÁŘOVÁ, B., STACHO J., JIRÁČKOVÁ, M., KONEČNÝ, P., NAVRÁTILOVÁ L. 2019. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-5403-0.
OPAVSKÝ, J. 2016. Spektrum, trendy a postupy současné neurorehabilitace. Rehabilitace a Fyzikální lékařství [online]. 23(2), 59-63. ISSN 1805-4552.
ROSEN, J., FERGUSON, P. W. 2020. Wearable robotics: systems and applications. London: Academic Press, Elsevier. ISBN 978-0-1281-4659-0.
Seznam doporučené literatury
CALABRÒ, R.S., RUSSO, M., NARO, A., MILARDI, D., BALLETTA, T., LEO, A., FILONI, S., BRAMANTI, P. 2016. Who May Benefit From Armeo Power Treatment? A Neurophysiological Approach to Predict Neurorehabilitation Outcomes. PM& R [online]. 8(10), 971-978. ISSN 1934-1563. Dostupné z: doi: 10.1016/j.pmrj.2016.02.004.
DAŇKOVÁ, Š., PASTUCHA, D. 2018. Robotická rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny po cévní mozkové příhodě. Neurologie pro praxi [online]. 19(4), 290-293. ISSN 1213-1814. Dostupné z: doi: 10.36290/neu.2019.054.
DAUNORAVICIENE, K., ADOMAVICIENE, A., GRIGONYTE, A., GRIŠKEVIČIUS, J., JUOCEVICIUS, A. 2018. Effects of robot-assisted training on upper limb functional recovery during the rehabilitation of poststroke patients. Technology and Health Care [online]. 26, 533-541. ISSN 1878-7401. Dostupné z: doi: 10.3233/thc-182500.
FONG, J., CROCHER, V., KLAIC, M., DAVIES, K., ROWSE, A., SUTTON, E., TAN, Y., OETOMO, D., BROCK, K., GALEA, M. 2020. Promoting clinical best practice in a user-centred design study of an upper limb rehabilitation robot. Disability and Rehabilitation: Assistive Technology [online]. 15(8), 23-25. ISSN 1748-3115. Dostupné z: doi: 10.1080/17483107.2020.1785567.
KOLÁŘ, P. 2012. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
KOLÁŘOVÁ, B., STACHO J., JIRÁČKOVÁ, M., KONEČNÝ, P., NAVRÁTILOVÁ L. 2019. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-5403-0.
OPAVSKÝ, J. 2016. Spektrum, trendy a postupy současné neurorehabilitace. Rehabilitace a Fyzikální lékařství [online]. 23(2), 59-63. ISSN 1805-4552.
ROSEN, J., FERGUSON, P. W. 2020. Wearable robotics: systems and applications. London: Academic Press, Elsevier. ISBN 978-0-1281-4659-0.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Název práce: Roboticky asistovaná rehabilitace horní končetinyRoboticky asistovaná rehabilitace horní končetiny
Vedoucí práce: doc. MUDr. Petr Konečný, Ph.D., MBA Oponent práce: Mgr. Luboš Spisar
Otázky vedoucího práce:
Jaké existují jiné typy robotické a virtuální rehabilitace používané při rehabilitaci horni končetiny ? Jaké jsou jejich výhody event. nevýhody a limity?
Otázky oponenta práce:
V práci jsou významné rozdíly výsledků při hodnocení spasticity - našla jste při studování materiálů nějaké hodnocení spasticity, které by spojovalo výhody Modifikované Ashworthovy škály a Tardieu škály?
(Na otázky vedoucího práce i oponenta studentka reagovala a zodpověděla je.)