Pohybová aktivita má pozitivní vliv na řadu funkcí lidského organismu. U jedinců s diagnostikovaným vaskulárním kognitivním deficitem a také s různými typy demencí příznivě ovlivňuje jejich kondici, stav kognitivních funkcí, soběstačnost a celkovou kvalitu jejich života. V případě této práce je pohybovou intervencí myšlena měsíční monitorovaná chůze prostřednictvím chytrých hodinek Garmin Vívofit 3. Cílem práce bylo zhodnotit, zda existuje korelace mezi počtem kroků a stavem kognitivních funkcí, soběstačností, kondicí a kvalitou života u jedinců s diagnostikovaným vaskulárním kognitivním deficitem. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 52 probandů, kteří byli rozděleni do experimentální skupiny (29 jedinců) a kontrolní skupiny (23 jedinců). Výzkumné skupiny se od sebe lišily v průměrném počtu denních kroků, kdy probandi z experimentální skupiny ušli 6000 kroků denně a více a probandi z kontrolní skupiny méně než 6000 kroků denně. Rozdíly mezi skupinami byly prokázány ve stavu kognitivních funkcí, v soběstačnosti a v kvalitě života. V hodnotách BMI nebyly prokázány statisticky významné rozdíly.
Anotace v angličtině
Physical activity has a positive effect on many functions of the human body. In individuals with diagnosed vascular cognitive deficit and also with various types of dementia, it positively affects their condition, cognitive functions, self-sufficiency and overall quality of life. In the case of this work, movement monitoring means a monthly monitored walk through a Garmin Vívofit 3 smart watch. A total of 52 probands were included in the study, which were divided into an experimental group (29 individuals) and a control group (23 individuals). The research groups differed in the average number of daily steps, where probands from the experimental group walked 6,000 steps per day and more and probands from the control group less than 6,000 steps per day. Differences between groups were demonstrated in cognitive function, self-sufficiency, and quality of life. There were no statistically significant differences in BMI values.
Pohybová aktivita má pozitivní vliv na řadu funkcí lidského organismu. U jedinců s diagnostikovaným vaskulárním kognitivním deficitem a také s různými typy demencí příznivě ovlivňuje jejich kondici, stav kognitivních funkcí, soběstačnost a celkovou kvalitu jejich života. V případě této práce je pohybovou intervencí myšlena měsíční monitorovaná chůze prostřednictvím chytrých hodinek Garmin Vívofit 3. Cílem práce bylo zhodnotit, zda existuje korelace mezi počtem kroků a stavem kognitivních funkcí, soběstačností, kondicí a kvalitou života u jedinců s diagnostikovaným vaskulárním kognitivním deficitem. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 52 probandů, kteří byli rozděleni do experimentální skupiny (29 jedinců) a kontrolní skupiny (23 jedinců). Výzkumné skupiny se od sebe lišily v průměrném počtu denních kroků, kdy probandi z experimentální skupiny ušli 6000 kroků denně a více a probandi z kontrolní skupiny méně než 6000 kroků denně. Rozdíly mezi skupinami byly prokázány ve stavu kognitivních funkcí, v soběstačnosti a v kvalitě života. V hodnotách BMI nebyly prokázány statisticky významné rozdíly.
Anotace v angličtině
Physical activity has a positive effect on many functions of the human body. In individuals with diagnosed vascular cognitive deficit and also with various types of dementia, it positively affects their condition, cognitive functions, self-sufficiency and overall quality of life. In the case of this work, movement monitoring means a monthly monitored walk through a Garmin Vívofit 3 smart watch. A total of 52 probands were included in the study, which were divided into an experimental group (29 individuals) and a control group (23 individuals). The research groups differed in the average number of daily steps, where probands from the experimental group walked 6,000 steps per day and more and probands from the control group less than 6,000 steps per day. Differences between groups were demonstrated in cognitive function, self-sufficiency, and quality of life. There were no statistically significant differences in BMI values.
2. Stručná formulace cíle, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu
3. Studium zdrojů a literatury vztahujících se k tématu práce
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky
6. Vypracování metodiky výzkumu, jeho provedení a následné vyhodnocení jeho výsledků
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Zkompletování textu
9. Odevzdání diplomové práce
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu a vedoucího diplomové práce
2. Stručná formulace cíle, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu
3. Studium zdrojů a literatury vztahujících se k tématu práce
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky
6. Vypracování metodiky výzkumu, jeho provedení a následné vyhodnocení jeho výsledků
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Zkompletování textu
9. Odevzdání diplomové práce
Seznam doporučené literatury
AMBLER, Z., BEDNAŘÍK, J., RŮŽIČKA, E. 2010. Klinická neurologie. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-389-9.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C. 2009. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2454-6.
KALVACH, P. 2010. Mozkové ischemie a hemoragie (3. vyd.). Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2765-3.
MÁČEK, M., RADVANSKÝ, J. 2011. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-695-3.
RŮŽIČKA, E. 2003. Diferenciální diagnostika a léčba demencí: příručka pro praxi. Praha: Galén. ISBN 80-7262-205-6.
VÁLKOVÁ, L. 2015. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5571-7.
VILIKUS, Z., BRANDEJSKÝ, P., NOVOTNÝ, V. 2004. Tělovýchovné lékařství. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0821-9.
Seznam doporučené literatury
AMBLER, Z., BEDNAŘÍK, J., RŮŽIČKA, E. 2010. Klinická neurologie. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-389-9.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C. 2009. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2454-6.
KALVACH, P. 2010. Mozkové ischemie a hemoragie (3. vyd.). Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2765-3.
MÁČEK, M., RADVANSKÝ, J. 2011. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-695-3.
RŮŽIČKA, E. 2003. Diferenciální diagnostika a léčba demencí: příručka pro praxi. Praha: Galén. ISBN 80-7262-205-6.
VÁLKOVÁ, L. 2015. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5571-7.
VILIKUS, Z., BRANDEJSKÝ, P., NOVOTNÝ, V. 2004. Tělovýchovné lékařství. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0821-9.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Název práce: Vliv pohybové intervence na vaskulární kognitivní deficit
Vedoucí práce: doc. MUDr. Petr Konečný, Ph.D., MBA Oponent práce: MUDr. Stanislav Horák, Ph.D., MBA
Otázky vedoucího práce:
Má rychlost chůze vliv na Vámi sledované parametry (kognice, soběsatčnst, kvalita života…) ?
Otázky oponenta práce:
Jaká je realita pohybové léčby s cílem zlepšení kognice - je tato problematika tedy dostatečně brána v potaz v rámci kompelxní RHB v ČR? Existují v ČR nějaké ucelené či specifické RHB programy s touto tématikou?
(Na otázky vedoucího práce i oponenta studentka reagovala a zodpověděla je.)