Bakalářská práce je zaměřena na floristický průzkum vybraných 9 pasek východního okraje Drahanské vrchoviny, v okolí obcí Podivice, Otaslavice, Račice a Pístovice. Zkoumané paseky vznikly odtěžením převážně smrkové monokultury v období od června 2019 do května 2021. Bylo nalezeno celkem 109 taxonů cévnatých druhů rostlin, řazených do 38 čeledí. Byla zjištěna přítomnost 24 (tj. 22,02 %) nepůvodních taxonů flóry ČR. I přes antropogenní ovlivnění se na pasekách ojediněle vyskytly ohrožené druhy z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, a to zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a čilimník nízký (Chamaecytisus supinus). Paseky se nachází v oblastech předpokládané přirozené vegetace bikových nebo jedlových doubrav, černýšových doubrav nebo ostřicových dubohabřin. Rostliny těchto původních společenstev tvořily 16-30 % květeny pasek. Se 100 % frekvencí výskytu se vyskytovala kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), smrk ztepilý (Picea abies) a naturalizovaný druh nepůvodní vegetace starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius). Celkem 45 druhů bylo zaznamenáno pouze na jedné lokalitě. Smrkové monokultury vykazují nízkou odolnost lesních porostů především vůči biotickým hmyzím škůdcům. I přes tuto skutečnost byla na většině pasek zjištěna opět výsadba smrku.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on a floristic survey of 9 selected clearings of the eastern edge of the Drahanská vrchovina, in the vicinity od the villages od Podivice, Otaslavice, Račice and Pístovice. The investigated clearings were created by extracting mostly spruce monoculture in the period from June 2019 to May 2021. A total of 109 taxa of vascular plant species, classified into 38 families, were found. The presence of 24 (22,02 %) non-native taxa of the Czech flora was found out. Despite anthropogenic influences, endangered species from Red List od Vascular Plants of the Czech Republic were rarely found on clearings, namely the Centaurium erythraea, Epilobium palustre and the Chamaecytisus supinus. The clearings are located in the areas of presumed natural vegetation of Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum, Melampyro nemorosi-Carpinetum or Carici pilosae-Carpinetum. The plants of the original communities made up 16-30 % of the flora of the clearings. Urtica dioica, Picea abies and Erechtites hieraciifolius were found to be 100 % common. A total of 45 species were recorded in only one location. Spruce monocultures show low resistence of forest stands, especially to biotic insect pests. Despite this fact, spruce planting was found on most clearing again.
Klíčová slova
paseka, květena, les, kůrovec
Klíčová slova v angličtině
clearing, flora, forest, bark beetle
Rozsah průvodní práce
60 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce je zaměřena na floristický průzkum vybraných 9 pasek východního okraje Drahanské vrchoviny, v okolí obcí Podivice, Otaslavice, Račice a Pístovice. Zkoumané paseky vznikly odtěžením převážně smrkové monokultury v období od června 2019 do května 2021. Bylo nalezeno celkem 109 taxonů cévnatých druhů rostlin, řazených do 38 čeledí. Byla zjištěna přítomnost 24 (tj. 22,02 %) nepůvodních taxonů flóry ČR. I přes antropogenní ovlivnění se na pasekách ojediněle vyskytly ohrožené druhy z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, a to zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a čilimník nízký (Chamaecytisus supinus). Paseky se nachází v oblastech předpokládané přirozené vegetace bikových nebo jedlových doubrav, černýšových doubrav nebo ostřicových dubohabřin. Rostliny těchto původních společenstev tvořily 16-30 % květeny pasek. Se 100 % frekvencí výskytu se vyskytovala kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), smrk ztepilý (Picea abies) a naturalizovaný druh nepůvodní vegetace starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius). Celkem 45 druhů bylo zaznamenáno pouze na jedné lokalitě. Smrkové monokultury vykazují nízkou odolnost lesních porostů především vůči biotickým hmyzím škůdcům. I přes tuto skutečnost byla na většině pasek zjištěna opět výsadba smrku.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on a floristic survey of 9 selected clearings of the eastern edge of the Drahanská vrchovina, in the vicinity od the villages od Podivice, Otaslavice, Račice and Pístovice. The investigated clearings were created by extracting mostly spruce monoculture in the period from June 2019 to May 2021. A total of 109 taxa of vascular plant species, classified into 38 families, were found. The presence of 24 (22,02 %) non-native taxa of the Czech flora was found out. Despite anthropogenic influences, endangered species from Red List od Vascular Plants of the Czech Republic were rarely found on clearings, namely the Centaurium erythraea, Epilobium palustre and the Chamaecytisus supinus. The clearings are located in the areas of presumed natural vegetation of Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum, Melampyro nemorosi-Carpinetum or Carici pilosae-Carpinetum. The plants of the original communities made up 16-30 % of the flora of the clearings. Urtica dioica, Picea abies and Erechtites hieraciifolius were found to be 100 % common. A total of 45 species were recorded in only one location. Spruce monocultures show low resistence of forest stands, especially to biotic insect pests. Despite this fact, spruce planting was found on most clearing again.
Klíčová slova
paseka, květena, les, kůrovec
Klíčová slova v angličtině
clearing, flora, forest, bark beetle
Zásady pro vypracování
1. Seznámit se s minulostí území a přírodními poměry (geomorfologie, geologie, půdy, klima, fytogeografie, potencionální vegetace, vodstvo).
2. Seznámit se s problematikou pasek a jejich vegetace. Současná krize smrku a borovice a možná řešení budoucích lesů.
3. V terénu vybrat paseky k jejich detailnímu studiu.
4. Provést na nich botanický průzkum.
5. Rostliny dokladovat herbářovými položkami.
6. Provést fotodokumentaci současného stavu lokalit.
7. Provést rozbor květeny studovaných pasek.
8. Řešené otázky: Jak bohatá je květena pasek? Jaký podíl na jejich květeně mají půdovní a nepůvodní druhy rostlin? Přecházejí vzácnější teplomilné rostliny z okolních bezlesí také na paseky? Jaké je zastoupení dřevin v nových výsadbách?
9. Bakalářská práce bude mít rozsah 30-40 stran normovaného textu (54 000 - 72 000 znaků) a bude obsahovat mapovou a fotografickou přílohu.
Zásady pro vypracování
1. Seznámit se s minulostí území a přírodními poměry (geomorfologie, geologie, půdy, klima, fytogeografie, potencionální vegetace, vodstvo).
2. Seznámit se s problematikou pasek a jejich vegetace. Současná krize smrku a borovice a možná řešení budoucích lesů.
3. V terénu vybrat paseky k jejich detailnímu studiu.
4. Provést na nich botanický průzkum.
5. Rostliny dokladovat herbářovými položkami.
6. Provést fotodokumentaci současného stavu lokalit.
7. Provést rozbor květeny studovaných pasek.
8. Řešené otázky: Jak bohatá je květena pasek? Jaký podíl na jejich květeně mají půdovní a nepůvodní druhy rostlin? Přecházejí vzácnější teplomilné rostliny z okolních bezlesí také na paseky? Jaké je zastoupení dřevin v nových výsadbách?
9. Bakalářská práce bude mít rozsah 30-40 stran normovaného textu (54 000 - 72 000 znaků) a bude obsahovat mapovou a fotografickou přílohu.
Seznam doporučené literatury
DANIHELKA J., CHRTEK J. JR. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811.
KOŠULIČ M. ST. (2010): Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. – FSC Česká republika.
KOVÁŘÍKOVÁ Z. (2019): Co odkryla kůrovcová kalamita? – Ekolist.cz, 5.12.2019. URL: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-odkryla-kurovcova-kalamita-postrehy-o-pestovani-a-zpracovani-dreva [cit.: 11.2.2020].
KŘÍSA B. & PRÁŠIL K. (1989): Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. – SPN, Praha, 227 p.
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 927 p.
NEUHÄUSLOVÁ Z. (1997): Clearing communities of the Czech republic. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, Mater. 15: 47-60.
NEUHÄUSLOVÁ Z. & MORAVEC J. [eds] (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Kartografie, Praha.
PETŘÍK P. (2004): Paseková vegetace – známá neznámá. – Bull. Slov. Bot. Spoločn., Suppl. 11: 157-186.
PETŘÍK P., SÁDLO J. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (2009): Bylinná vegetace pasek a narušovaných stanovišť v lesním prostředí (Epilobietea angustifolii). – In: CHYTRÝ M. [ed.], Vegetace České republiky, 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, pp. 379-405, Academia, Praha.
Seznam doporučené literatury
DANIHELKA J., CHRTEK J. JR. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811.
KOŠULIČ M. ST. (2010): Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. – FSC Česká republika.
KOVÁŘÍKOVÁ Z. (2019): Co odkryla kůrovcová kalamita? – Ekolist.cz, 5.12.2019. URL: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-odkryla-kurovcova-kalamita-postrehy-o-pestovani-a-zpracovani-dreva [cit.: 11.2.2020].
KŘÍSA B. & PRÁŠIL K. (1989): Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. – SPN, Praha, 227 p.
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 927 p.
NEUHÄUSLOVÁ Z. (1997): Clearing communities of the Czech republic. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, Mater. 15: 47-60.
NEUHÄUSLOVÁ Z. & MORAVEC J. [eds] (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Kartografie, Praha.
PETŘÍK P. (2004): Paseková vegetace – známá neznámá. – Bull. Slov. Bot. Spoločn., Suppl. 11: 157-186.
PETŘÍK P., SÁDLO J. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (2009): Bylinná vegetace pasek a narušovaných stanovišť v lesním prostředí (Epilobietea angustifolii). – In: CHYTRÝ M. [ed.], Vegetace České republiky, 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, pp. 379-405, Academia, Praha.