Cílem práce je prozkoumat vztah mezi životní smysluplností a postoji k mentálnímu postižení dítěte u jeho rodičů, zaměřuje se také na vztahy mezi těmito proměnnými a dalšími faktory. Teoretická část práce se věnujeme životní smysluplnosti, rodině dítěte s mentálním postižením, její adaptaci na toto postižení a postojům, jež k němu rodiče zaujímají, zmíněny jsou i některé výzkumy zabývající se touto tematikou. Výzkumná část je zaměřena kvantitativně, je v ní ověřováno 24 hypotéz. Výzkumu se zúčastnilo 171 rodičů dětí s mentálním postižením, byl jim předložen dotazník zahrnující Existenciální škálu (ESK) měřící prožívanou smysluplnost a dotazník Illness Identity Questionnare (IIQ), součástí práce je jeho překlad, modifikace pro populaci rodičů dětí s mentálním postižením a ověření psychometrických vlastností metody. Dotazník se zaměřuje na postoje rodičů ke zmíněnému postižení. Byl nalezen signifikantní vztah mezi celkovým skórem ESK a hrubými skóry faktorů IIQ, dále mezi ESK, faktorem akceptace dotazníku IIQ a délkou znalosti diagnózy. Nebyla potvrzena souvislost mezi skóry ESK, IIQ a stupněm mentálního postižení, typem rodiny či přítomností dalšího dítěte v rodině.
Anotace v angličtině
The aim of this paper is to examine the relation between parents' perceived life meaningfulness and their attitude towards the intellectual disability of their child. It also covers the relation between these variables and other factors. The theoretical part of this paper is dedicated to the life meaningfulness, the family of a child with an intellectual disability, its adaptation to this disability and the stands the parents take towards it. The research part is made quantitatively. 171 parents of children with an intellectual disability participated in the research consisting of a questionnaire including Existential Scale (ESK) and Illness Identity Questionnaire (IIQ). The translation and modification for the parents of children with an intellectual disability and verification of the psychometric properties of this method are included. The questionnaire focuses on the parents' attitude towards their child's disability. It was found that the relation between the score of the ESK and the scores of IIQ factors is significant as well as the relationship between ESK, the factor of acceptance of the IIQ and the amount of time passed since getting the child's diagnosis. A connection between the scores of ESK, IIQ, the degree of the mental disability, type of the family or the presence of another child was not proven.
Klíčová slova
životní smysluplnost, mentální postižení, rodič, postoje k postižení, adaptace na postižení, dítě s mentálním postižením
Klíčová slova v angličtině
meaningfulness of life, intellectual disability, parent, attitudes to disability, adaptation to disability, child with intellectual disability
Rozsah průvodní práce
89 s. (148 286 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je prozkoumat vztah mezi životní smysluplností a postoji k mentálnímu postižení dítěte u jeho rodičů, zaměřuje se také na vztahy mezi těmito proměnnými a dalšími faktory. Teoretická část práce se věnujeme životní smysluplnosti, rodině dítěte s mentálním postižením, její adaptaci na toto postižení a postojům, jež k němu rodiče zaujímají, zmíněny jsou i některé výzkumy zabývající se touto tematikou. Výzkumná část je zaměřena kvantitativně, je v ní ověřováno 24 hypotéz. Výzkumu se zúčastnilo 171 rodičů dětí s mentálním postižením, byl jim předložen dotazník zahrnující Existenciální škálu (ESK) měřící prožívanou smysluplnost a dotazník Illness Identity Questionnare (IIQ), součástí práce je jeho překlad, modifikace pro populaci rodičů dětí s mentálním postižením a ověření psychometrických vlastností metody. Dotazník se zaměřuje na postoje rodičů ke zmíněnému postižení. Byl nalezen signifikantní vztah mezi celkovým skórem ESK a hrubými skóry faktorů IIQ, dále mezi ESK, faktorem akceptace dotazníku IIQ a délkou znalosti diagnózy. Nebyla potvrzena souvislost mezi skóry ESK, IIQ a stupněm mentálního postižení, typem rodiny či přítomností dalšího dítěte v rodině.
Anotace v angličtině
The aim of this paper is to examine the relation between parents' perceived life meaningfulness and their attitude towards the intellectual disability of their child. It also covers the relation between these variables and other factors. The theoretical part of this paper is dedicated to the life meaningfulness, the family of a child with an intellectual disability, its adaptation to this disability and the stands the parents take towards it. The research part is made quantitatively. 171 parents of children with an intellectual disability participated in the research consisting of a questionnaire including Existential Scale (ESK) and Illness Identity Questionnaire (IIQ). The translation and modification for the parents of children with an intellectual disability and verification of the psychometric properties of this method are included. The questionnaire focuses on the parents' attitude towards their child's disability. It was found that the relation between the score of the ESK and the scores of IIQ factors is significant as well as the relationship between ESK, the factor of acceptance of the IIQ and the amount of time passed since getting the child's diagnosis. A connection between the scores of ESK, IIQ, the degree of the mental disability, type of the family or the presence of another child was not proven.
Klíčová slova
životní smysluplnost, mentální postižení, rodič, postoje k postižení, adaptace na postižení, dítě s mentálním postižením
Klíčová slova v angličtině
meaningfulness of life, intellectual disability, parent, attitudes to disability, adaptation to disability, child with intellectual disability
Zásady pro vypracování
Práce si klade za cíl prozkoumat vzájemný vztah mezi životní smysluplností a akceptací mentálního postižení dítěte u jeho rodičů. Bude si také všímat, jaké vlivy má na tyto fenomény věk a pohlaví rodičů nebo věk a stupeň závažnosti mentálního postižení dítěte.
Prvním krokem bude studium literatury zaměřené na témata: smysluplnost existence, rodiče osob s mentálním postižením, vyrovnávání se s mentálním postižením dítěte a přijímání tohoto handicapu jeho rodičem. Následovat bude zpracování teoretické části, zabývající se výše zmíněnými tématy.
Empirická část bude zpracována kvantitativně, konkrétně se bude jednat o dotazníkové šetření. Respondentům bude předložena Existenciální škála ESK a modifikace dotazníku Illness Identity Questionnaire uzpůsobená pro rodiče osob s mentálním postižením, jež bude cílit na akceptaci tohoto postižení rodičem. Součástí empirické části proto bude pravděpodobně i pilotáž. Jak je z výše uvedeného zřejmé, výzkumný soubor budou tvořit rodiče osob s mentálním postižením. Pro získání výzkumného souboru budou osloveny instituce a organizace, které sdružují osoby s mentálním postižením a jejich rodiny, nebo s těmito osobami pracují. V podstatě tak bude využita metoda samovýběru výzkumného souboru v kombinaci s metodou sněhové koule. Plánované je rozesílat dotazníky respondentům elektronickou formou. Zpracování a analýza získaných dat a jejich následná interpretace proběhne pomocí statistických metod.
Zásady pro vypracování
Práce si klade za cíl prozkoumat vzájemný vztah mezi životní smysluplností a akceptací mentálního postižení dítěte u jeho rodičů. Bude si také všímat, jaké vlivy má na tyto fenomény věk a pohlaví rodičů nebo věk a stupeň závažnosti mentálního postižení dítěte.
Prvním krokem bude studium literatury zaměřené na témata: smysluplnost existence, rodiče osob s mentálním postižením, vyrovnávání se s mentálním postižením dítěte a přijímání tohoto handicapu jeho rodičem. Následovat bude zpracování teoretické části, zabývající se výše zmíněnými tématy.
Empirická část bude zpracována kvantitativně, konkrétně se bude jednat o dotazníkové šetření. Respondentům bude předložena Existenciální škála ESK a modifikace dotazníku Illness Identity Questionnaire uzpůsobená pro rodiče osob s mentálním postižením, jež bude cílit na akceptaci tohoto postižení rodičem. Součástí empirické části proto bude pravděpodobně i pilotáž. Jak je z výše uvedeného zřejmé, výzkumný soubor budou tvořit rodiče osob s mentálním postižením. Pro získání výzkumného souboru budou osloveny instituce a organizace, které sdružují osoby s mentálním postižením a jejich rodiny, nebo s těmito osobami pracují. V podstatě tak bude využita metoda samovýběru výzkumného souboru v kombinaci s metodou sněhové koule. Plánované je rozesílat dotazníky respondentům elektronickou formou. Zpracování a analýza získaných dat a jejich následná interpretace proběhne pomocí statistických metod.
Seznam doporučené literatury
Aydın, A. & Yamaç, A. (2014). The relations between the acceptance and child-rearing attitudes of parents of children with mental disabilities. Eurasian Journal of Educational Research, 54, 79-98
Bekenkamp, J., Klasina Groothof, H. A., Bloemers, W., & Tomic, W. (2014). The Relationship Between Physical Health and Meaning in Life Among Parents of Special Needs Children. Europe’s Journal of Psychology, 10(1), 67–78. doi:10.5964/ejop.v10i1.674
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Grada.
Lečbych, M., Michalík, J., & Valenta, M. (2018). Mentální postižení. Grada.
Oris, L., Luyckx, K., Rassart, J., Goubert, L., Goossens, E., Apers, S., Arat, S., Vandenberghe, J., Westhovens, R., & Moons, P. (2018). Illness Identity in Adults with a Chronic Illness. Journal of Clinical Psychology in Medical Settings, 25(4), 429–440. doi:10.1007/s10880-018-9552-0
Vančura, J. (2006) Psychologické zisky a ztráty rodičů dětí s mentálním postižením. (Nepublikovaná disertační práce). Masarykova univerzita.
Seznam doporučené literatury
Aydın, A. & Yamaç, A. (2014). The relations between the acceptance and child-rearing attitudes of parents of children with mental disabilities. Eurasian Journal of Educational Research, 54, 79-98
Bekenkamp, J., Klasina Groothof, H. A., Bloemers, W., & Tomic, W. (2014). The Relationship Between Physical Health and Meaning in Life Among Parents of Special Needs Children. Europe’s Journal of Psychology, 10(1), 67–78. doi:10.5964/ejop.v10i1.674
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Grada.
Lečbych, M., Michalík, J., & Valenta, M. (2018). Mentální postižení. Grada.
Oris, L., Luyckx, K., Rassart, J., Goubert, L., Goossens, E., Apers, S., Arat, S., Vandenberghe, J., Westhovens, R., & Moons, P. (2018). Illness Identity in Adults with a Chronic Illness. Journal of Clinical Psychology in Medical Settings, 25(4), 429–440. doi:10.1007/s10880-018-9552-0
Vančura, J. (2006) Psychologické zisky a ztráty rodičů dětí s mentálním postižením. (Nepublikovaná disertační práce). Masarykova univerzita.