Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký dopad má práce ve směnném provozu na výkonnost zdravotnických záchranářů. Výkonnost záchranářů jsme porovnávali v souvislosti s druhem odsloužené směny, počtem odsloužených směn v řadě za sebou a v závislosti na chronotypu záchranáře. Doménou, na kterou jsme se zaměřili pro zjištění změn ve výkonnosti, byla pozornost. Sekundárním cílem bylo zjistit, jaké preferují směny a z jakého důvodu, i co záchranáře motivuje v jejich práci.
Teoretická část práce se zabývá charakteristikou a specifiky práce záchranářů, ukotvení jejich práce v zákoně, organizační strukturou záchranné služby a způsobem výběru zaměstnanců. V další části se zaměřujeme na biorytmy (zejména na cirkadiánní rytmus) a jejich neuroanatomické řízení, vliv na tělesné systémy a kognitivní výkon jedince. V poslední části popisujeme aspekty pracovního výkonu, specifika noční práce a pracovní výkon v kontextu kognitivních funkcí, zejména pozornosti.
Data jsme získali ve spolupráci s 22 záchranáři, kteří před každou službou a po každé službě absolvovali Test psychomotorické bdělosti (PVT) a zaznamenávali druh služby, počty směn v řadě za sebou a subjektivní psychickou kondici.
Annotation in English
The aim of this thesis was to explore the impact of the shift work on the performance of paramedics. The performance was compared in connection with the type of shift, the number of consecutive shifts served and one's chronotype. The domain of our interest was attention. The secondary goal was to find out which shifts paramedics prefer and why, as well as what motivates paramedics in their work.
The theoretical part focuses on the characteristics and specifics of paramedic's work, the anchoring in law, organizational structure of emergency medical services and the employee selection methods. The next part is focused on biorhytms (esp. circadian rhytms) and their neuroanatomic regulation, their effects on body systems and cognitive performance. Lastly, we describe the aspects of work performance, specifics of night shifts and work performance regarding the cognitive functions, especially attention.
Data were obtained in collaboration with 22 paramedics that were completing Psychomotor vigilance task before and after each shift. Participants were also asked to specify the type of shift worked, number of consecutive shifts and subjective mental state.
Our analysis found decrease in attention span after night shifts as well as differences in attention regarding the chronotype. However, the differences in attention performance in connection with number of consecutive shifts were not found.
Keywords
směnný provoz, pracovní výkon, pozornost, záchranáři, chronotypy
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký dopad má práce ve směnném provozu na výkonnost zdravotnických záchranářů. Výkonnost záchranářů jsme porovnávali v souvislosti s druhem odsloužené směny, počtem odsloužených směn v řadě za sebou a v závislosti na chronotypu záchranáře. Doménou, na kterou jsme se zaměřili pro zjištění změn ve výkonnosti, byla pozornost. Sekundárním cílem bylo zjistit, jaké preferují směny a z jakého důvodu, i co záchranáře motivuje v jejich práci.
Teoretická část práce se zabývá charakteristikou a specifiky práce záchranářů, ukotvení jejich práce v zákoně, organizační strukturou záchranné služby a způsobem výběru zaměstnanců. V další části se zaměřujeme na biorytmy (zejména na cirkadiánní rytmus) a jejich neuroanatomické řízení, vliv na tělesné systémy a kognitivní výkon jedince. V poslední části popisujeme aspekty pracovního výkonu, specifika noční práce a pracovní výkon v kontextu kognitivních funkcí, zejména pozornosti.
Data jsme získali ve spolupráci s 22 záchranáři, kteří před každou službou a po každé službě absolvovali Test psychomotorické bdělosti (PVT) a zaznamenávali druh služby, počty směn v řadě za sebou a subjektivní psychickou kondici.
Annotation in English
The aim of this thesis was to explore the impact of the shift work on the performance of paramedics. The performance was compared in connection with the type of shift, the number of consecutive shifts served and one's chronotype. The domain of our interest was attention. The secondary goal was to find out which shifts paramedics prefer and why, as well as what motivates paramedics in their work.
The theoretical part focuses on the characteristics and specifics of paramedic's work, the anchoring in law, organizational structure of emergency medical services and the employee selection methods. The next part is focused on biorhytms (esp. circadian rhytms) and their neuroanatomic regulation, their effects on body systems and cognitive performance. Lastly, we describe the aspects of work performance, specifics of night shifts and work performance regarding the cognitive functions, especially attention.
Data were obtained in collaboration with 22 paramedics that were completing Psychomotor vigilance task before and after each shift. Participants were also asked to specify the type of shift worked, number of consecutive shifts and subjective mental state.
Our analysis found decrease in attention span after night shifts as well as differences in attention regarding the chronotype. However, the differences in attention performance in connection with number of consecutive shifts were not found.
Keywords
směnný provoz, pracovní výkon, pozornost, záchranáři, chronotypy
Hlavní cíl práce: Cílem mé magisterské práce je zmapovat a popsat jak denní a noční směny ovlivňují výkonnost a prožívání záchranářů zdravotnické záchranné služby. Dalším cílem je identifikovat faktory, které zvyšují či naopak snižují pracovní výkonnost a míru prožívaného stresu záchranáře.
Teoretická část: V teoretické části se zaměříme na faktory ovlivňující výkonnost a míru stresu zaměstnance. Popíšeme cirkadiální rytmy se zaměřením na rozdíly ve výkonnosti jedince. Seznámíme se s klíčovými kompetencemi záchranářů a specifiky jejich práce ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby.
Praktická část: Praktická část bude realizována prostřednictvím smíšeného designu. Pro výzkum bude osloveno cca 20 probandů z řad záchranářů, přičemž budou sbírána anonymní data z jednotlivých výjezdů (minimálně 3 denní směny a 3 noční směny = cca 500 výjezdů).
Kvantitativní část bude realizována prostřednictvím dotazníkového šetření.
Kvalitativní část bude realizována prostřednictvím tematické analýzy dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů se záchranáři a písemných záznamů jednotlivých pracovníků po směnách.
Postup práce bude pravidelně konzultován s vedoucím práce a při vypracování budu postupovat v následujících krocích:
Bude provedena rešerše relevantní literatury a výzkumu k tématu
Zpracuji teoretickou a praktickou část dle zadaného tématu
Zavazuji se dodržet základní etická pravidla výzkumu
Zpracuji písemnou podobu práce dle norem katedry
Research Plan
Hlavní cíl práce: Cílem mé magisterské práce je zmapovat a popsat jak denní a noční směny ovlivňují výkonnost a prožívání záchranářů zdravotnické záchranné služby. Dalším cílem je identifikovat faktory, které zvyšují či naopak snižují pracovní výkonnost a míru prožívaného stresu záchranáře.
Teoretická část: V teoretické části se zaměříme na faktory ovlivňující výkonnost a míru stresu zaměstnance. Popíšeme cirkadiální rytmy se zaměřením na rozdíly ve výkonnosti jedince. Seznámíme se s klíčovými kompetencemi záchranářů a specifiky jejich práce ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby.
Praktická část: Praktická část bude realizována prostřednictvím smíšeného designu. Pro výzkum bude osloveno cca 20 probandů z řad záchranářů, přičemž budou sbírána anonymní data z jednotlivých výjezdů (minimálně 3 denní směny a 3 noční směny = cca 500 výjezdů).
Kvantitativní část bude realizována prostřednictvím dotazníkového šetření.
Kvalitativní část bude realizována prostřednictvím tematické analýzy dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů se záchranáři a písemných záznamů jednotlivých pracovníků po směnách.
Postup práce bude pravidelně konzultován s vedoucím práce a při vypracování budu postupovat v následujících krocích:
Bude provedena rešerše relevantní literatury a výzkumu k tématu
Zpracuji teoretickou a praktickou část dle zadaného tématu
Zavazuji se dodržet základní etická pravidla výzkumu
Zpracuji písemnou podobu práce dle norem katedry
Recommended resources
Armstrong, M. (2015). Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada
Books, C., Coody, L. C., Kauffman, R., & Abraham, S. (2020). Night Shift Work and Its Health Effects on Nurses. Health Care Manager, 39(3), 122-127.
de Cordova, P. B., Bradford, M. A., & Stone, P. W. (2016). Increased errors and decreased performance at night: A systematic review of the evidence concerning shift work and quality. Work, 53(4), 825.
Kecklund, G., & Axelsson, J. (2016). Health consequences of shift work and insufficient sleep. BMJ: British Medical Journal (Online), 355. http://doi.org/10.1136/bmj.i5210
Narciso, F. V., Barela, J. A., Aguiar, S. A., Carvalho, A. N. S., Tufik, S., & de Mello, M. T. (2016). Effects of Shift Work on the Postural and Psychomotor Performance of Night Workers. PLoS ONE, 11(4), 1.
Pereira-Jorge, I. M., Bittencourt-Varella, P., de Espíndola, T. K., Marquine-Raymundo, T., & Dias-Bernardo, L. (2018). Identification of stress among night shift workers. Revista Facultad de Medicina, 66(3), 327-333. https://doi.org/10.15446/revfacmed.v66n3.64408
Vajravelu, H. R., Krishnan, P., Ayyavoo, S., & Narayanan, K. (2016). Evaluation of cognition using neurophysiological and neuropsychological tests in rotating night shift workers: a pilot study. National Journal of Physiology, Pharmacy & Pharmacology, 6(2), 146.
Recommended resources
Armstrong, M. (2015). Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada
Books, C., Coody, L. C., Kauffman, R., & Abraham, S. (2020). Night Shift Work and Its Health Effects on Nurses. Health Care Manager, 39(3), 122-127.
de Cordova, P. B., Bradford, M. A., & Stone, P. W. (2016). Increased errors and decreased performance at night: A systematic review of the evidence concerning shift work and quality. Work, 53(4), 825.
Kecklund, G., & Axelsson, J. (2016). Health consequences of shift work and insufficient sleep. BMJ: British Medical Journal (Online), 355. http://doi.org/10.1136/bmj.i5210
Narciso, F. V., Barela, J. A., Aguiar, S. A., Carvalho, A. N. S., Tufik, S., & de Mello, M. T. (2016). Effects of Shift Work on the Postural and Psychomotor Performance of Night Workers. PLoS ONE, 11(4), 1.
Pereira-Jorge, I. M., Bittencourt-Varella, P., de Espíndola, T. K., Marquine-Raymundo, T., & Dias-Bernardo, L. (2018). Identification of stress among night shift workers. Revista Facultad de Medicina, 66(3), 327-333. https://doi.org/10.15446/revfacmed.v66n3.64408
Vajravelu, H. R., Krishnan, P., Ayyavoo, S., & Narayanan, K. (2016). Evaluation of cognition using neurophysiological and neuropsychological tests in rotating night shift workers: a pilot study. National Journal of Physiology, Pharmacy & Pharmacology, 6(2), 146.
Enclosed appendices
CD ROM 1x, Podklad pro zadání diplomové práce studenta