Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zlepšené motorické a proprioceptivní funkce nohy na funkci svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí. Výzkumný soubor obsahoval 14 pacientek se stresovou močovou inkontinencí v průměrném věku 43,63 let. Pacientky byly náhodně rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Funkce pánevního dna byla hodnocena prostřednictvím přístroje Peritone Plus a PERF-SMR škály. Dále byly použity dotazníky ICIQ-SF a PISQ-IR. Nohy byly vyšetřeny navicular drop testem, foot posture indexem a podografem. Byly vytvořeny dvě cvičební jednotky - jedna zaměřená na terapii pánevního dna, druhá na terapii nohy. Experimentální skupina pacientek cvičila po dobu 8 týdnů obě cvičební jednotky, kontrolní skupina pouze cviky na pánevní dno. Výsledky měření prokázaly statisticky významné zlepšení funkce svalů pánevního dna u obou skupin pacientek. U experimentální skupiny došlo ke statisticky významnému zlepšení parametrů naměřených přístojem Peritone - napětí při maximální kontrakci (p = 0,049), napětí při relaxaci (p = 0,02) a zkrácení doby potřebné ke kontrakci (p = 0,03). U kontrolní skupiny nebyly zaznamenány žádné významné změny v hodnotách z přístroje Peritone. Naopak v PERF-SMR škále bylo patrné významné zlepšení u obou skupin. Výsledky neprokázaly statisticky významné zlepšení ve funkci nohy u žádné ze skupin ani významné rozdíly mezi skupinami při výstupním vyšetření. Z výsledků práce nelze jednoznačně prokázat, zda měla terapie nohy vliv na zlepšení funkce svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the influence of improved motor and proprioceptive foot function on pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence. The research group consisted of 14 patients with stress urinary incontinence aged 43,63 years. The patients were randomly divided into experimental and control groups. The pelvic floor muscle function was evaluated using the Peritone Plus device and the PERF-SMR scheme. The ICIQ-SF and PISQ-IR questionnaires were also used. The feet were evaluated by navicular drop test, foot posture index and podograph. Two physiotherapeutic interventions were created - the first one was focused on the pelvic floor muscle therapy, the second one on the feet therapy. The experimental group of patients attended eigth-week physical therapy focused on both pelvic floor muscle and feet therapy, the control group only on the pelvic floor muscle therapy. The measurement results demonstrate significant improvement in pelvic floor muscle function in both groups of patients. The significant improvement of parameters measured by the Peritone device was found in the experimental group - maximal contraction (p = 0,049), relaxation (p = 0,02) and the time required for contraction (p = 0,03). There were no significant changes in Peritone parameters in the control group. On the other hand, there were significant improvements in the PERF-SMR scheme in both groups. The results did not show significant improvement in foot function or significant differences after the intervention between the groups. The results of the theses do not clearly show whether the foot therapy was effective in improving the pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence.
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zlepšené motorické a proprioceptivní funkce nohy na funkci svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí. Výzkumný soubor obsahoval 14 pacientek se stresovou močovou inkontinencí v průměrném věku 43,63 let. Pacientky byly náhodně rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Funkce pánevního dna byla hodnocena prostřednictvím přístroje Peritone Plus a PERF-SMR škály. Dále byly použity dotazníky ICIQ-SF a PISQ-IR. Nohy byly vyšetřeny navicular drop testem, foot posture indexem a podografem. Byly vytvořeny dvě cvičební jednotky - jedna zaměřená na terapii pánevního dna, druhá na terapii nohy. Experimentální skupina pacientek cvičila po dobu 8 týdnů obě cvičební jednotky, kontrolní skupina pouze cviky na pánevní dno. Výsledky měření prokázaly statisticky významné zlepšení funkce svalů pánevního dna u obou skupin pacientek. U experimentální skupiny došlo ke statisticky významnému zlepšení parametrů naměřených přístojem Peritone - napětí při maximální kontrakci (p = 0,049), napětí při relaxaci (p = 0,02) a zkrácení doby potřebné ke kontrakci (p = 0,03). U kontrolní skupiny nebyly zaznamenány žádné významné změny v hodnotách z přístroje Peritone. Naopak v PERF-SMR škále bylo patrné významné zlepšení u obou skupin. Výsledky neprokázaly statisticky významné zlepšení ve funkci nohy u žádné ze skupin ani významné rozdíly mezi skupinami při výstupním vyšetření. Z výsledků práce nelze jednoznačně prokázat, zda měla terapie nohy vliv na zlepšení funkce svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the influence of improved motor and proprioceptive foot function on pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence. The research group consisted of 14 patients with stress urinary incontinence aged 43,63 years. The patients were randomly divided into experimental and control groups. The pelvic floor muscle function was evaluated using the Peritone Plus device and the PERF-SMR scheme. The ICIQ-SF and PISQ-IR questionnaires were also used. The feet were evaluated by navicular drop test, foot posture index and podograph. Two physiotherapeutic interventions were created - the first one was focused on the pelvic floor muscle therapy, the second one on the feet therapy. The experimental group of patients attended eigth-week physical therapy focused on both pelvic floor muscle and feet therapy, the control group only on the pelvic floor muscle therapy. The measurement results demonstrate significant improvement in pelvic floor muscle function in both groups of patients. The significant improvement of parameters measured by the Peritone device was found in the experimental group - maximal contraction (p = 0,049), relaxation (p = 0,02) and the time required for contraction (p = 0,03). There were no significant changes in Peritone parameters in the control group. On the other hand, there were significant improvements in the PERF-SMR scheme in both groups. The results did not show significant improvement in foot function or significant differences after the intervention between the groups. The results of the theses do not clearly show whether the foot therapy was effective in improving the pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence.
Cíl práce:
Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv motorické a proprioceptivní funkce svalů chodidla na funkci svalů pánevního dna u žen se stresovou.
Zásady pro vypracování:
1. Shromáždění a studium odborné literatury k danému tématu.
2. Metodika a sběr dat:
Výzkumný soubor budou tvořit ženy se stresovou inkontinencí moči. K získání probandů vhodných pro diplomovou práci budou osloveny urogynekologické a gynekologické ambulance v Olomouci a okolí, dále budou probandi osloveni na RRR centru.
V rámci vstupního vyšetření budou vyplněny dotazníky vztahující se k funkci pánevního dna a kvalitě života žen se stresovou inkontinencí (ICIQ-SF, PFIQ-7, PISQ-IR), bude proveden kineziologický rozbor a vyšetření funkce pánevního dna a chodidla. K hodnocení funkce pánevního dna bude využita PERFECT škála, přístroj Peritone (objektivní hodnocení svalové síly). Chodidlo bude vyšetřeno prostřednictvím podoskopu, dále klinicky pomocí Chippaux-Šmiřák indexu a foot posture indexu.
Probandi budou rozdělení na výzkumnou a kontrolní skupinu. Budou vytvořeny dvě cvičební jednotky - jedna zaměřena na ovlivnění funkce svalů pánevního dna a druhá na ovlivnění funkce svalů chodidla. Kontrolní skupina bude cvičit pouze cviky zaměřené na pánevní dno, výzkumná skupina bude cvičit sestavu pro pánevní dno i chodidlo. Terapie bude probíhat 2x týdně po dobu 8 týdnů. Probandi budou instruováni o režimových opatřeních i pro samostatné domácí cvičení.
Po ukončení terapie bude zopakováno vstupní vyšetření, včetně dotazníků. Naměřená data ze vstupního a výstupního vyšetření budou statisticky zpracována.
3. Literární a grafické zpracování diplomové práce v požadovaném rozsahu.
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv motorické a proprioceptivní funkce svalů chodidla na funkci svalů pánevního dna u žen se stresovou.
Zásady pro vypracování:
1. Shromáždění a studium odborné literatury k danému tématu.
2. Metodika a sběr dat:
Výzkumný soubor budou tvořit ženy se stresovou inkontinencí moči. K získání probandů vhodných pro diplomovou práci budou osloveny urogynekologické a gynekologické ambulance v Olomouci a okolí, dále budou probandi osloveni na RRR centru.
V rámci vstupního vyšetření budou vyplněny dotazníky vztahující se k funkci pánevního dna a kvalitě života žen se stresovou inkontinencí (ICIQ-SF, PFIQ-7, PISQ-IR), bude proveden kineziologický rozbor a vyšetření funkce pánevního dna a chodidla. K hodnocení funkce pánevního dna bude využita PERFECT škála, přístroj Peritone (objektivní hodnocení svalové síly). Chodidlo bude vyšetřeno prostřednictvím podoskopu, dále klinicky pomocí Chippaux-Šmiřák indexu a foot posture indexu.
Probandi budou rozdělení na výzkumnou a kontrolní skupinu. Budou vytvořeny dvě cvičební jednotky - jedna zaměřena na ovlivnění funkce svalů pánevního dna a druhá na ovlivnění funkce svalů chodidla. Kontrolní skupina bude cvičit pouze cviky zaměřené na pánevní dno, výzkumná skupina bude cvičit sestavu pro pánevní dno i chodidlo. Terapie bude probíhat 2x týdně po dobu 8 týdnů. Probandi budou instruováni o režimových opatřeních i pro samostatné domácí cvičení.
Po ukončení terapie bude zopakováno vstupní vyšetření, včetně dotazníků. Naměřená data ze vstupního a výstupního vyšetření budou statisticky zpracována.
3. Literární a grafické zpracování diplomové práce v požadovaném rozsahu.
Seznam doporučené literatury
Ashton-Miller, J. A., Howard, D., & DeLancey, J. O. (2001). The functional anatomy of the female pelvic floor and stress continence control system. Scandinavian journal of urology and nephrology. Supplementum, (207), 1-125.
B?, K., Berghmans, B., M?rkved, S., & Van Kampen, M. (Eds.). (2007). Evidence-based physical therapy for the pelvic floor: [bridging science and clinical practice]. Churchill livingstone - Elsevier.
Flores, D. V., Mejía Gómez, C., Fernández Hernando, M., Davis, M. A., & Pathria, M. N. (2019). Adult Acquired Flatfoot Deformity: Anatomy, Biomechanics, Staging, and Imaging Findings. Radiographics : a review publication of the Radiological Society of North America, Inc, 39(5), 1437-1460.
Kannan, P., Winser, S., Goonetilleke, R., & Cheing, G. (2019). Ankle positions potentially facilitating greater maximal contraction of pelvic floor muscles: a systematic review and meta-analysis. Disability and rehabilitation, 41(21), 2483-2491
Khamis, S., Dar, G., Peretz, C., & Yizhar, Z. (2015). The Relationship Between Foot and Pelvic Alignment While Standing. Journal of human kinetics, 46, 85-97.
Kinclová, L. (2016). Využití principů posturální ontogeneze pro aktivaci stabilizační funkce nohy. Umění fyzioterapie, 2016(2), 33-37.
Marques, S., Silveira, S., Pássaro, A. C., Haddad, J. M., Baracat, E. C., & Ferreira, E. (2020). Effect of Pelvic Floor and Hip Muscle Strengthening in the Treatment of Stress Urinary Incontinence: A Randomized Clinical Trial. Journal of manipulative and physiological therapeutics, 43(3), 247-256.
Skalka, P. (2017). Pánevní dno postavené na nohy. Umění fyzioterapie, 2017(3), 37-42. ISSN: 2464-6784.
Skalka, P. (2002). Možnosti léčebné rehabilitace v léčbě močové inkontinence. Urologie pro praxi, 3(3), 94-100.
Zhoolideh, P., Ghaderi, F., & Salahzadeh, Z. (2017). Urinary incontinence in young women: Risk factors, management strategies, help-seeking behavior, and perceptions about bladder control. Neurourology & Urodynamics, 1- 9.
Seznam doporučené literatury
Ashton-Miller, J. A., Howard, D., & DeLancey, J. O. (2001). The functional anatomy of the female pelvic floor and stress continence control system. Scandinavian journal of urology and nephrology. Supplementum, (207), 1-125.
B?, K., Berghmans, B., M?rkved, S., & Van Kampen, M. (Eds.). (2007). Evidence-based physical therapy for the pelvic floor: [bridging science and clinical practice]. Churchill livingstone - Elsevier.
Flores, D. V., Mejía Gómez, C., Fernández Hernando, M., Davis, M. A., & Pathria, M. N. (2019). Adult Acquired Flatfoot Deformity: Anatomy, Biomechanics, Staging, and Imaging Findings. Radiographics : a review publication of the Radiological Society of North America, Inc, 39(5), 1437-1460.
Kannan, P., Winser, S., Goonetilleke, R., & Cheing, G. (2019). Ankle positions potentially facilitating greater maximal contraction of pelvic floor muscles: a systematic review and meta-analysis. Disability and rehabilitation, 41(21), 2483-2491
Khamis, S., Dar, G., Peretz, C., & Yizhar, Z. (2015). The Relationship Between Foot and Pelvic Alignment While Standing. Journal of human kinetics, 46, 85-97.
Kinclová, L. (2016). Využití principů posturální ontogeneze pro aktivaci stabilizační funkce nohy. Umění fyzioterapie, 2016(2), 33-37.
Marques, S., Silveira, S., Pássaro, A. C., Haddad, J. M., Baracat, E. C., & Ferreira, E. (2020). Effect of Pelvic Floor and Hip Muscle Strengthening in the Treatment of Stress Urinary Incontinence: A Randomized Clinical Trial. Journal of manipulative and physiological therapeutics, 43(3), 247-256.
Skalka, P. (2017). Pánevní dno postavené na nohy. Umění fyzioterapie, 2017(3), 37-42. ISSN: 2464-6784.
Skalka, P. (2002). Možnosti léčebné rehabilitace v léčbě močové inkontinence. Urologie pro praxi, 3(3), 94-100.
Zhoolideh, P., Ghaderi, F., & Salahzadeh, Z. (2017). Urinary incontinence in young women: Risk factors, management strategies, help-seeking behavior, and perceptions about bladder control. Neurourology & Urodynamics, 1- 9.