Informace o kvalifikační práci Vliv balančního tréninku na vybrané parametry posturální stability s využitím přístroje Biodex Balance System u pacientů s Parkinsonovou nemocí
Jedním z typických motorických příznaků Parkinsonovy nemoci je posturální nestabilita. Názory odborníků se však na možnosti její terapie často různí. Cílem této diplomové práce je zhodnocení vlivu terapie v podobě balančního tréninku na přístroji Biodex Balance System (dvakrát v týdnu po dobu 8 týdnů) na parametry posturální stability u pacientů trpících Parkinsonovou nemocí. Výzkumný soubor tvořilo celkem 13 pacientů trpících Parkinsonovou nemocí ve věku 48-85 let a stadiu onemocnění 1-4 dle Hoehnové a Yahra (H&Y). Ke zhodnocení posturální stability byly použity vybrané klinické testy: 10 Meter Walk Test (10MWT), Timed Up and Go Test (TUG), Five Times Sit to Stand Test (FTSST), Functional Reach Test (FRT), 360-Degree Turn Test (360DTT), 6 Minute Walk Test (6MWT) a dotazník Falls Efficacy Scale-International (FES-I). Dále byly hodnoceny vybrané parametry chůze pomocí přístroje RehaGait Analyzer Pro a vybrané parametry posturální stability pomocí přístroje Biodex Balance System. Po absolvování terapie bylo zaznamenáno průměrně zlepšení v hodnotách tréninkového skóre v tréninkových režimech Random Control Training a Motor Control Training. Dále nedošlo k žádnému statisticky významnému zlepšení v testu modified Clinical Test of Sensory Interaction and Balance (mCTSIB) ani v celkovém skóre dotazníku FES-I. V testu Limits of Stability (LOS) byl prokázán statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve smyslu zvětšení celkové velikosti úhlů náklonů, velikosti úhlů náklonů ve směrech dozadu a doleva, dozadu a doprava a snížení času potřebného pro absolvování testu. Dále byly prokázány statisticky významné závislosti (p < 0,05) mezi vybranými klinickými testy a vybranými testy posturální stability měřenými pomocí přístroje Biodex Balance System. Tyto závislosti byly zaznamenány především mezi variantou testu mCTSIB ve stoji na pevné podložce se zavřenýma očima a neviditelným center of pressure (COP) na monitoru přístroje a různými variantami TUG testu. Další závislosti byly nalezeny zejména mezi vybranými klinickými testy a velikostí jednotlivých úhlů náklonů v různých směrech v testu LOS, konkrétně ve směrech doprava, dozadu a doleva a ve směru dozadu a doprava. Statisticky významné závislosti lze pozorovat také mezi časem potřebným pro absolvování testu LOS a časem pro vykonání jednotlivých klinických testů. Dále byly prokázány statisticky významné závislosti (p < 0,05) mezi vybranými parametry chůze, měřenými pomocí přístroje RehaGait Analyzer Pro a vybranými parametry posturální stability měřenými na přístroji Biodex Balance System. Tyto závislosti byly zaznamenány především mezi rychlostí chůze a velikostí jednotlivých úhlů náklonů v různých směrech v testu LOS, konkrétně ve směru dozadu, doleva a doprava. Statisticky významné rozdíly (p < 0,05) v opakovatelnosti mezi jednotlivými pokusy v rámci jednoho měření vybraných klinických testů a vybraných testů posturální stability měřenými pomocí přístroje Biodex Balance System nebyly prokázány u varianty s rychlou chůzí 10MWT, varianty s motorickým úkolem testu TUG a všech variant testu mCTSIB měřených na přístroji Biodex Balance System. Na podkladě výsledků se osmitýdenní terapie v podobě balančního tréninku na přístroji Biodex Balance System ukazuje jako spíše přínosná pro pacienty trpící Parkinsonovou nemocí. Z důvodů popsaných v části věnující se limitům této práce však nelze stanovovat jednoznačné závěry a je potřeba v této oblasti provést další výzkum.
Anotace v angličtině
Postural instability ranks among one of the typical motor symptoms of Parkinson's disease. However, experts often differ on the possibilities of its therapy. The aim of this diploma thesis is to evaluate the effect of therapy in form of balance training on the Biodex Balance System (twice a week for 8 weeks) on the parameters of postural stability in patients suffering from Parkinson's disease. The research group consisted of a total of 13 patients suffering from Parkinson's disease aged 48-85 years and Hoehn and Yahr (H&Y) stage 1-4. Selected clinical tests were used to assess postural stability: 10 Meter Walk Test (10MWT), Timed Up and Go Test (TUG), Five Times Sit to Stand Test (FTSST), Functional Reach Test (FRT), 360-Degree Turn Test (360DTT), The Six Minute Walk Test (6MWT) and the Falls Efficacy Scale-International (FES-I) questionnaire. Furthermore, selected walking parameters were evaluated using the RehaGait Analyzer Pro device and selected postural stability parameters using the Biodex Balance System device. After completion of therapy, there was an average improvement in the values of the training score in the training regimes Random Control Training and Motor Control Training. In addition, there was no statistically significant improvement in the modified Clinical Test of Sensory Interaction and Balance (mCTSIB) or in the overall score of the FES-I questionnaire. The Limits of Stability (LOS) test showed a statistically significant difference (p < 0.05) in terms of increasing the total size of the angles of inclination, the size of the angles of inclination backwards and to the left, backwards and to the right, and reducing the time required to complete the test. Furthermore, statistically significant dependences (p < 0.05) were demonstrated between selected clinical tests and selected postural stability tests measured using the Biodex Balance System device. These dependencies were noted mainly between the mCTSIB test variant when standing on a solid surface with eyes closed and the invisible center of pressure (COP) on the instrument monitor and various TUG test variants. Other dependencies were found especially between selected clinical tests and the size of individual angles of inclination in different directions in the LOS test, specifically in the directions to the right, backwards and to the left and backwards and to the right. Statistically significant dependencies can also be observed between the time required to complete the LOS test and the time required to perform individual clinical tests. In addition, statistically significant dependences (p < 0.05) were demonstrated between selected walking parameters measured with the RehaGait Analyzer Pro and selected postural stability parameters measured with the Biodex Balance System. These dependences were recorded mainly between the walking speed and the size of the individual angles of inclination in different directions in the LOS test, namely backwards, to the left and to the right. No statistically significant differences (p < 0.05) in repeatability between the individual trials within one measurement of selected clinical tests and selected postural stability tests measured with the Biodex Balance System were demonstrated for the 10MWT fast walking variant, the TUG motor task variant, and all variants of the mCTSIB test measured on the Biodex Balance System. Based on the results, eight weeks of therapy in form of balance training on the Biodex Balance System proves to be rather beneficial for patients suffering from Parkinson's disease. However, for the reasons described in the section dealing with the limits of this thesis, no clear conclusions can be drawn, and further research is needed in this area.
Klíčová slova
Parkinsonova nemoc, posturální stabilita, postura, rovnováha, posturografie, Biodex Balance System
Klíčová slova v angličtině
Parkinson's disease, postural stability, posture, balance, posturography, Biodex Balance System
Rozsah průvodní práce
123
Jazyk
CZ
Anotace
Jedním z typických motorických příznaků Parkinsonovy nemoci je posturální nestabilita. Názory odborníků se však na možnosti její terapie často různí. Cílem této diplomové práce je zhodnocení vlivu terapie v podobě balančního tréninku na přístroji Biodex Balance System (dvakrát v týdnu po dobu 8 týdnů) na parametry posturální stability u pacientů trpících Parkinsonovou nemocí. Výzkumný soubor tvořilo celkem 13 pacientů trpících Parkinsonovou nemocí ve věku 48-85 let a stadiu onemocnění 1-4 dle Hoehnové a Yahra (H&Y). Ke zhodnocení posturální stability byly použity vybrané klinické testy: 10 Meter Walk Test (10MWT), Timed Up and Go Test (TUG), Five Times Sit to Stand Test (FTSST), Functional Reach Test (FRT), 360-Degree Turn Test (360DTT), 6 Minute Walk Test (6MWT) a dotazník Falls Efficacy Scale-International (FES-I). Dále byly hodnoceny vybrané parametry chůze pomocí přístroje RehaGait Analyzer Pro a vybrané parametry posturální stability pomocí přístroje Biodex Balance System. Po absolvování terapie bylo zaznamenáno průměrně zlepšení v hodnotách tréninkového skóre v tréninkových režimech Random Control Training a Motor Control Training. Dále nedošlo k žádnému statisticky významnému zlepšení v testu modified Clinical Test of Sensory Interaction and Balance (mCTSIB) ani v celkovém skóre dotazníku FES-I. V testu Limits of Stability (LOS) byl prokázán statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve smyslu zvětšení celkové velikosti úhlů náklonů, velikosti úhlů náklonů ve směrech dozadu a doleva, dozadu a doprava a snížení času potřebného pro absolvování testu. Dále byly prokázány statisticky významné závislosti (p < 0,05) mezi vybranými klinickými testy a vybranými testy posturální stability měřenými pomocí přístroje Biodex Balance System. Tyto závislosti byly zaznamenány především mezi variantou testu mCTSIB ve stoji na pevné podložce se zavřenýma očima a neviditelným center of pressure (COP) na monitoru přístroje a různými variantami TUG testu. Další závislosti byly nalezeny zejména mezi vybranými klinickými testy a velikostí jednotlivých úhlů náklonů v různých směrech v testu LOS, konkrétně ve směrech doprava, dozadu a doleva a ve směru dozadu a doprava. Statisticky významné závislosti lze pozorovat také mezi časem potřebným pro absolvování testu LOS a časem pro vykonání jednotlivých klinických testů. Dále byly prokázány statisticky významné závislosti (p < 0,05) mezi vybranými parametry chůze, měřenými pomocí přístroje RehaGait Analyzer Pro a vybranými parametry posturální stability měřenými na přístroji Biodex Balance System. Tyto závislosti byly zaznamenány především mezi rychlostí chůze a velikostí jednotlivých úhlů náklonů v různých směrech v testu LOS, konkrétně ve směru dozadu, doleva a doprava. Statisticky významné rozdíly (p < 0,05) v opakovatelnosti mezi jednotlivými pokusy v rámci jednoho měření vybraných klinických testů a vybraných testů posturální stability měřenými pomocí přístroje Biodex Balance System nebyly prokázány u varianty s rychlou chůzí 10MWT, varianty s motorickým úkolem testu TUG a všech variant testu mCTSIB měřených na přístroji Biodex Balance System. Na podkladě výsledků se osmitýdenní terapie v podobě balančního tréninku na přístroji Biodex Balance System ukazuje jako spíše přínosná pro pacienty trpící Parkinsonovou nemocí. Z důvodů popsaných v části věnující se limitům této práce však nelze stanovovat jednoznačné závěry a je potřeba v této oblasti provést další výzkum.
Anotace v angličtině
Postural instability ranks among one of the typical motor symptoms of Parkinson's disease. However, experts often differ on the possibilities of its therapy. The aim of this diploma thesis is to evaluate the effect of therapy in form of balance training on the Biodex Balance System (twice a week for 8 weeks) on the parameters of postural stability in patients suffering from Parkinson's disease. The research group consisted of a total of 13 patients suffering from Parkinson's disease aged 48-85 years and Hoehn and Yahr (H&Y) stage 1-4. Selected clinical tests were used to assess postural stability: 10 Meter Walk Test (10MWT), Timed Up and Go Test (TUG), Five Times Sit to Stand Test (FTSST), Functional Reach Test (FRT), 360-Degree Turn Test (360DTT), The Six Minute Walk Test (6MWT) and the Falls Efficacy Scale-International (FES-I) questionnaire. Furthermore, selected walking parameters were evaluated using the RehaGait Analyzer Pro device and selected postural stability parameters using the Biodex Balance System device. After completion of therapy, there was an average improvement in the values of the training score in the training regimes Random Control Training and Motor Control Training. In addition, there was no statistically significant improvement in the modified Clinical Test of Sensory Interaction and Balance (mCTSIB) or in the overall score of the FES-I questionnaire. The Limits of Stability (LOS) test showed a statistically significant difference (p < 0.05) in terms of increasing the total size of the angles of inclination, the size of the angles of inclination backwards and to the left, backwards and to the right, and reducing the time required to complete the test. Furthermore, statistically significant dependences (p < 0.05) were demonstrated between selected clinical tests and selected postural stability tests measured using the Biodex Balance System device. These dependencies were noted mainly between the mCTSIB test variant when standing on a solid surface with eyes closed and the invisible center of pressure (COP) on the instrument monitor and various TUG test variants. Other dependencies were found especially between selected clinical tests and the size of individual angles of inclination in different directions in the LOS test, specifically in the directions to the right, backwards and to the left and backwards and to the right. Statistically significant dependencies can also be observed between the time required to complete the LOS test and the time required to perform individual clinical tests. In addition, statistically significant dependences (p < 0.05) were demonstrated between selected walking parameters measured with the RehaGait Analyzer Pro and selected postural stability parameters measured with the Biodex Balance System. These dependences were recorded mainly between the walking speed and the size of the individual angles of inclination in different directions in the LOS test, namely backwards, to the left and to the right. No statistically significant differences (p < 0.05) in repeatability between the individual trials within one measurement of selected clinical tests and selected postural stability tests measured with the Biodex Balance System were demonstrated for the 10MWT fast walking variant, the TUG motor task variant, and all variants of the mCTSIB test measured on the Biodex Balance System. Based on the results, eight weeks of therapy in form of balance training on the Biodex Balance System proves to be rather beneficial for patients suffering from Parkinson's disease. However, for the reasons described in the section dealing with the limits of this thesis, no clear conclusions can be drawn, and further research is needed in this area.
Klíčová slova
Parkinsonova nemoc, posturální stabilita, postura, rovnováha, posturografie, Biodex Balance System
Klíčová slova v angličtině
Parkinson's disease, postural stability, posture, balance, posturography, Biodex Balance System
Zásady pro vypracování
Výzkumná východiska
Téměř 70 % pacientů s Parkinsonovou nemocí spadne alespoň jednou za rok a více než 50 % jich během roku padá opakovaně (Pickering et al., 2007).
V pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci se do popředí dostává posturální instabilita, jejímž následkem jsou mimo jiné poruchy chůze a následné pády (Dostál, 2013; Roth & Havránková, 2008; Valkovič, 2009).
Farmakoterapie má jen omezený účinek v řešení posturální instability vedoucí k pádu u pacientů s Parkinsonovou nemocí (Valkovič, 2009).
Fyzioterapeutická intervence v kontextu tréninku posturální stability se ukazuje jako přínosná pro zlepšení chůze, prevenci pádu či samotné zlepšení posturální stability. Jako nejúčinnější se jeví kombinace cvičení zaměřeného na reedukaci chůze, zvětšování rozsahů pohybu, balančního a silového tréninku (Cu?, Duncan, & Wikstrom, 2016; Klamroth, Sarah, Steib, Simon, Devan, Surendar, Pfeifer, & Klaus, 2016; Smania, Corato, Tinazzi, Stanzani, Fiaschi, Girardi, & Gandolfi, 2010; Yitayeh & Teshome, 2016).
K měření i tréninku posturální stability lze využít přístrojů jako například Biodex Balance System, avšak výsledky týkající se jeho účinnosti se různí (Hinman, 2000; de Oliveira Lira, Ugrinowitsch, Fecchio, Coelho, Moreira-Neto, Germano, de Lima Miliatto, Dos Santos Vieira Yano, & Silva-Batista, 2020; J. Raethjen, P. Raethjen, Schmalbach, & Wasner, 2020; Wilczyński, Pedrycz, Zieliński, Ambroży, & Mucha, 2017).
Cíl práce
Cílem práce je zhodnocení vlivu balančního tréninku na vybrané parametry posturální stability s využitím přístroje Biodex Balance System u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Dílčí cíle
Zhodnocení vlivu balančního tréninku na vybrané parametry chůze s využitím přístroje RehaGait u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Zhodnocení vlivu balančního tréninku na poruchy rovnováhy pomocí klinických testů statické a dynamické rovnováhy u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Metodika
Práce bude realizována jako observační prospektivní studie se zaměřením na zhodnocení vybraných parametrů posturální stability u pacientů s Parkinsonovou nemocí s využitím přístroje Biodex Balance System. Vstupní i výstupní měření bude probíhat na přístrojích Biodex Balance System, RehaGait a pomocí klinických testů statické a dynamické rovnováhy. Samotná terapie se bude skládat z balančního cvičení na přístroji Biodex Balance System. Výzkumný soubor bude tvořit 10 probandů ve stádiu onemocnění 1-3 dle Hoehnové a Yahra. Probandi budou docházet 2x týdně na terapii po dobu 6 týdnů. Výstupní měření bude realizováno po 8-12 týdnech od poslední terapie. Měření budou probíhat v prostorách RRR Centra FTK UPOL. Pro zaznamenání dat bude použit Microsoft Excel 2016 a pro statistické zpracování Statistica 12.
Harmonogram
Listopad 2020:
" zpracování literární rešerše a studium literatury.
Prosinec 2020 - leden 2021:
" vypracování teoretické části práce.
Leden 2021 - březen 2021:
" sběr dat potřebných pro vypracování praktické části,
" souhrnné statistické zpracování dat,
" vypracování praktické části práce.
Duben 2021:
" ucelené zpracování práce a korektura,
" odevzdání práce.
Zásady pro vypracování
Výzkumná východiska
Téměř 70 % pacientů s Parkinsonovou nemocí spadne alespoň jednou za rok a více než 50 % jich během roku padá opakovaně (Pickering et al., 2007).
V pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci se do popředí dostává posturální instabilita, jejímž následkem jsou mimo jiné poruchy chůze a následné pády (Dostál, 2013; Roth & Havránková, 2008; Valkovič, 2009).
Farmakoterapie má jen omezený účinek v řešení posturální instability vedoucí k pádu u pacientů s Parkinsonovou nemocí (Valkovič, 2009).
Fyzioterapeutická intervence v kontextu tréninku posturální stability se ukazuje jako přínosná pro zlepšení chůze, prevenci pádu či samotné zlepšení posturální stability. Jako nejúčinnější se jeví kombinace cvičení zaměřeného na reedukaci chůze, zvětšování rozsahů pohybu, balančního a silového tréninku (Cu?, Duncan, & Wikstrom, 2016; Klamroth, Sarah, Steib, Simon, Devan, Surendar, Pfeifer, & Klaus, 2016; Smania, Corato, Tinazzi, Stanzani, Fiaschi, Girardi, & Gandolfi, 2010; Yitayeh & Teshome, 2016).
K měření i tréninku posturální stability lze využít přístrojů jako například Biodex Balance System, avšak výsledky týkající se jeho účinnosti se různí (Hinman, 2000; de Oliveira Lira, Ugrinowitsch, Fecchio, Coelho, Moreira-Neto, Germano, de Lima Miliatto, Dos Santos Vieira Yano, & Silva-Batista, 2020; J. Raethjen, P. Raethjen, Schmalbach, & Wasner, 2020; Wilczyński, Pedrycz, Zieliński, Ambroży, & Mucha, 2017).
Cíl práce
Cílem práce je zhodnocení vlivu balančního tréninku na vybrané parametry posturální stability s využitím přístroje Biodex Balance System u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Dílčí cíle
Zhodnocení vlivu balančního tréninku na vybrané parametry chůze s využitím přístroje RehaGait u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Zhodnocení vlivu balančního tréninku na poruchy rovnováhy pomocí klinických testů statické a dynamické rovnováhy u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Metodika
Práce bude realizována jako observační prospektivní studie se zaměřením na zhodnocení vybraných parametrů posturální stability u pacientů s Parkinsonovou nemocí s využitím přístroje Biodex Balance System. Vstupní i výstupní měření bude probíhat na přístrojích Biodex Balance System, RehaGait a pomocí klinických testů statické a dynamické rovnováhy. Samotná terapie se bude skládat z balančního cvičení na přístroji Biodex Balance System. Výzkumný soubor bude tvořit 10 probandů ve stádiu onemocnění 1-3 dle Hoehnové a Yahra. Probandi budou docházet 2x týdně na terapii po dobu 6 týdnů. Výstupní měření bude realizováno po 8-12 týdnech od poslední terapie. Měření budou probíhat v prostorách RRR Centra FTK UPOL. Pro zaznamenání dat bude použit Microsoft Excel 2016 a pro statistické zpracování Statistica 12.
Harmonogram
Listopad 2020:
" zpracování literární rešerše a studium literatury.
Prosinec 2020 - leden 2021:
" vypracování teoretické části práce.
Leden 2021 - březen 2021:
" sběr dat potřebných pro vypracování praktické části,
" souhrnné statistické zpracování dat,
" vypracování praktické části práce.
Duben 2021:
" ucelené zpracování práce a korektura,
" odevzdání práce.
Seznam doporučené literatury
Cug, M., Duncan, A., & Wikstrom, E. (2016). Comparative Effects of Different Balance-Training-Progression Styles on Postural Control and Ankle Force Production: A Randomized Controlled Trial. Journal of athletic training, 51(2), 101-110.
Dostál, V. (2013). Pozdní komplikace Parkinsonovy choroby. Neurologie pro praxi, 14(1), 28-32.
Hinman, M. R. (2000). Factors Affecting Reliability of the Biodex Balance System: A Summary of Four Studies, Journal of Sport Rehabilitation, 9(3), 240-252.
Klamroth, S., Steib, S., Devan, S., & Pfeifer, K. (2016). Effects of Exercise Therapy on Postural Instability in Parkinson Disease: A Meta-analysis. Journal of neurologic physical therapy : JNPT, 40(1), 3-14.
de Oliveira Lira, J. L., Ugrinowitsch, C., Fecchio, R., Coelho, D. B., Moreira-Neto, A., Germano, R., de Lima Miliatto, A. C., Dos Santos Vieira Yano, B. C., & Silva-Batista, C. (2020). Minimal Detectable Change for Balance Using the Biodex Balance System in Patients with Parkinson Disease. PM & R: the journal of injury, function, and rehabilitation, 12(3), 281-287.
Pickering, R. M., Grimbergen, Y. A., Rigney, U., Ashburn, A., Mazibrada, G., Wood, B., Gray, P., Kerr, G., & Bloem, B. R. (2007). A meta-analysis of six prospective studies of falling in Parkinson's disease. Movement Disorders, 22(13), 1892-1900.
Raethjen, J., Raethjen, P., Schmalbach, B., & Wasner, G. (2020). Dynamic posturography and posturographic training for Parkinson's disease in a routine clinical setting. Gait & posture, 82, 281-286.
Roth, J. & Havránková, P. (2008). Vztah motorických a non-motorických symptomů Parkinsonovy nemoci k dopaminergní terapii: část první. Neurologie pro praxi, 9(1), 33-36.
Smania, N., Corato, E., Tinazzi, M., Stanzani, C., Fiaschi, A., Girardi, P., & Gandolfi, M. (2010). Effect of Balance Training on Postural Instability in Patients With Idiopathic Parkinson's Disease. Neurorehabilitation and Neural Repair, 24(9), 826-834.
Valkovič, P. (2009). Posturálna instabilita u pacientov s Parkinsonovou chorobou a jej liečba. Neurológie pre praxi, 10(6), 348-353.
Wilczyński, J., Pedrycz, A., Zieliński, E., Ambroży, T., & Mucha, D. (2017). Postural stability in Parkinson's disease patients. Acta of bioengineering and biomechanics, 19(4), 135-141.
Yitayeh, A., & Teshome, A. (2016). The effectiveness of physiotherapy treatment on balance dysfunction and postural instability in persons with Parkinson's disease: a systematic review and meta-analysis. BMC sports science, medicine & rehabilitation, 8, 17.
Seznam doporučené literatury
Cug, M., Duncan, A., & Wikstrom, E. (2016). Comparative Effects of Different Balance-Training-Progression Styles on Postural Control and Ankle Force Production: A Randomized Controlled Trial. Journal of athletic training, 51(2), 101-110.
Dostál, V. (2013). Pozdní komplikace Parkinsonovy choroby. Neurologie pro praxi, 14(1), 28-32.
Hinman, M. R. (2000). Factors Affecting Reliability of the Biodex Balance System: A Summary of Four Studies, Journal of Sport Rehabilitation, 9(3), 240-252.
Klamroth, S., Steib, S., Devan, S., & Pfeifer, K. (2016). Effects of Exercise Therapy on Postural Instability in Parkinson Disease: A Meta-analysis. Journal of neurologic physical therapy : JNPT, 40(1), 3-14.
de Oliveira Lira, J. L., Ugrinowitsch, C., Fecchio, R., Coelho, D. B., Moreira-Neto, A., Germano, R., de Lima Miliatto, A. C., Dos Santos Vieira Yano, B. C., & Silva-Batista, C. (2020). Minimal Detectable Change for Balance Using the Biodex Balance System in Patients with Parkinson Disease. PM & R: the journal of injury, function, and rehabilitation, 12(3), 281-287.
Pickering, R. M., Grimbergen, Y. A., Rigney, U., Ashburn, A., Mazibrada, G., Wood, B., Gray, P., Kerr, G., & Bloem, B. R. (2007). A meta-analysis of six prospective studies of falling in Parkinson's disease. Movement Disorders, 22(13), 1892-1900.
Raethjen, J., Raethjen, P., Schmalbach, B., & Wasner, G. (2020). Dynamic posturography and posturographic training for Parkinson's disease in a routine clinical setting. Gait & posture, 82, 281-286.
Roth, J. & Havránková, P. (2008). Vztah motorických a non-motorických symptomů Parkinsonovy nemoci k dopaminergní terapii: část první. Neurologie pro praxi, 9(1), 33-36.
Smania, N., Corato, E., Tinazzi, M., Stanzani, C., Fiaschi, A., Girardi, P., & Gandolfi, M. (2010). Effect of Balance Training on Postural Instability in Patients With Idiopathic Parkinson's Disease. Neurorehabilitation and Neural Repair, 24(9), 826-834.
Valkovič, P. (2009). Posturálna instabilita u pacientov s Parkinsonovou chorobou a jej liečba. Neurológie pre praxi, 10(6), 348-353.
Wilczyński, J., Pedrycz, A., Zieliński, E., Ambroży, T., & Mucha, D. (2017). Postural stability in Parkinson's disease patients. Acta of bioengineering and biomechanics, 19(4), 135-141.
Yitayeh, A., & Teshome, A. (2016). The effectiveness of physiotherapy treatment on balance dysfunction and postural instability in persons with Parkinson's disease: a systematic review and meta-analysis. BMC sports science, medicine & rehabilitation, 8, 17.