Výzkumný problém této diplomové práce byl zaměřen na Zátěž, stres a riziko vyhoření výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby a cílem bylo zmapovat individuální pohled členů výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby na pracovní zátěž
a stres a zjistit podobu možných faktorů podílejících se na vzniku burnout syndromu
a jeho prevenci. Teoretická část přibližuje systém zdravotnických záchranných služeb, problematiku zátěže, stresu a syndromu vyhoření. Výzkumná část byla provedena v rámci kvalitativní metodologie, za pomoci interpretativní fenomenologické analýzy. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny s 8 respondenty s širokou škálou jejich praxe na zdravotnické záchranné službě. Výsledky ukázaly, že rostoucí psychická zátěž
a klesající energie participantů do značné míry ovlivňují spory s pacienty či zdravotnickým personálem při předávání v nemocnici. Důvody sporů, které vyplývají z analýzy rozhovorů zahrnují aspekty lidské psychiky, indikaci a povahou jednotlivých výjezdových událostí. Pozitivním posilovačem se v tomto případě projevila sociální opora a pracovní kolektiv.
Anotace v angličtině
The research problem of this master thesis was physical and psychological stress and the risk of burnout syndrome in the emergency medical service crews and the aim was to find out the work load in the perspective of emergency medical crews and find out the form of possible factors involved in the development of burnout syndrome. The theoretical part introduces the emergency medical services system, the issues of workload, stress and burnout syndrome. The research part was conducted within a qualitative methodology, using an interpretative phenomenological analysis. Semi-structured interviews were conducted with 8 respondents with a wide range of their experience in the emergency medical service. The results showed that increasing psychological strain and decreasing energy of the participants largely influenced disputes with patients or medical staff during handover in the hospital. The reasons for the disputes that arise from the analysis of the interwievs include aspects of the human psyche, the indications and the nature of the individual events. Social support and the work team proved to be a positive reinforcer in this case.
emergency medical service crew, burnout syndrome, burden, stress, prevention, risk factors
Rozsah průvodní práce
75 s. (115 310 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Výzkumný problém této diplomové práce byl zaměřen na Zátěž, stres a riziko vyhoření výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby a cílem bylo zmapovat individuální pohled členů výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby na pracovní zátěž
a stres a zjistit podobu možných faktorů podílejících se na vzniku burnout syndromu
a jeho prevenci. Teoretická část přibližuje systém zdravotnických záchranných služeb, problematiku zátěže, stresu a syndromu vyhoření. Výzkumná část byla provedena v rámci kvalitativní metodologie, za pomoci interpretativní fenomenologické analýzy. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny s 8 respondenty s širokou škálou jejich praxe na zdravotnické záchranné službě. Výsledky ukázaly, že rostoucí psychická zátěž
a klesající energie participantů do značné míry ovlivňují spory s pacienty či zdravotnickým personálem při předávání v nemocnici. Důvody sporů, které vyplývají z analýzy rozhovorů zahrnují aspekty lidské psychiky, indikaci a povahou jednotlivých výjezdových událostí. Pozitivním posilovačem se v tomto případě projevila sociální opora a pracovní kolektiv.
Anotace v angličtině
The research problem of this master thesis was physical and psychological stress and the risk of burnout syndrome in the emergency medical service crews and the aim was to find out the work load in the perspective of emergency medical crews and find out the form of possible factors involved in the development of burnout syndrome. The theoretical part introduces the emergency medical services system, the issues of workload, stress and burnout syndrome. The research part was conducted within a qualitative methodology, using an interpretative phenomenological analysis. Semi-structured interviews were conducted with 8 respondents with a wide range of their experience in the emergency medical service. The results showed that increasing psychological strain and decreasing energy of the participants largely influenced disputes with patients or medical staff during handover in the hospital. The reasons for the disputes that arise from the analysis of the interwievs include aspects of the human psyche, the indications and the nature of the individual events. Social support and the work team proved to be a positive reinforcer in this case.
emergency medical service crew, burnout syndrome, burden, stress, prevention, risk factors
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude zabývat zátěží, stresem a rizikem vyhoření u výjezdových posádek zdravotnických záchranných služeb České republiky.
CÍLEM TEORETICKÉ ČÁSTI je seznámit čtenáře s problematikou zdravotnické záchranné služby a jejího personálu v souvislosti se zátěží, stresem a rozvojem syndromu vyhoření. Součástí je rešerše odborné literatury a přinesení základního seznámení s problematikou syndromu vyhoření u pomáhajících profesí.Teoretická část bude členěna a strukturována do logických celků, kterými budou Zdravotnická záchranná služba, Vyhoření, Zátěž a stres.
CÍLE PRAKTICKÉ ČÁSTI jsou zjistit, zda indikované / neindikované výjezdy ovlivňují rozvoj syndromu vyhoření u výjezdových posádek zdravotnických záchranných služeb a v neposlední řadě zjistit, možnou podobu faktorů, podílejících se na rizikovosti vzniku syndromu vyhoření. U oslovených respondentů přiblížím možné faktory ovlivňující případný rozvoj syndromu vyhoření a názor na případné (ne)indikované výjezdy v souvislosti s rozvojem syndromu vyhoření. Plánovaný výzkum dané práce vychází z kvalitativního rámce. Budou realizovány polostrukturované rozhovory s minimálně 6 účastníky. Rozhovory budou nahrávány, následně přepisovány a analyzovány. Vyhodnocovány budou kvalitativní metodikou podle IPA.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude zabývat zátěží, stresem a rizikem vyhoření u výjezdových posádek zdravotnických záchranných služeb České republiky.
CÍLEM TEORETICKÉ ČÁSTI je seznámit čtenáře s problematikou zdravotnické záchranné služby a jejího personálu v souvislosti se zátěží, stresem a rozvojem syndromu vyhoření. Součástí je rešerše odborné literatury a přinesení základního seznámení s problematikou syndromu vyhoření u pomáhajících profesí.Teoretická část bude členěna a strukturována do logických celků, kterými budou Zdravotnická záchranná služba, Vyhoření, Zátěž a stres.
CÍLE PRAKTICKÉ ČÁSTI jsou zjistit, zda indikované / neindikované výjezdy ovlivňují rozvoj syndromu vyhoření u výjezdových posádek zdravotnických záchranných služeb a v neposlední řadě zjistit, možnou podobu faktorů, podílejících se na rizikovosti vzniku syndromu vyhoření. U oslovených respondentů přiblížím možné faktory ovlivňující případný rozvoj syndromu vyhoření a názor na případné (ne)indikované výjezdy v souvislosti s rozvojem syndromu vyhoření. Plánovaný výzkum dané práce vychází z kvalitativního rámce. Budou realizovány polostrukturované rozhovory s minimálně 6 účastníky. Rozhovory budou nahrávány, následně přepisovány a analyzovány. Vyhodnocovány budou kvalitativní metodikou podle IPA.
Seznam doporučené literatury
1) Bartošíková, I. (2006). O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Brno: NCO NZO
2) Baštecká, B. (2005). Terénní krizová práce: psychosociální intervenční týmy. Praha: Grada.
3) Baštecká, B. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál.
4) Fontana, D. (2016). Stres v práci a v životě: jak ho pochopit a zvládat (přeložila Alice ZAVADILOVÁ). Praha: Portál.
5) Hawkins, P., & Shohet, R. (2004). Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál.
6) Kebza, V. (2012). Psychická zátěž, stres a psychohygiena v lékařských profesích. Praha: Grada.
7) Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
8) Pelcák, S. (2015). Stres a syndrom vyhoření. Hradec Králové: Gaudeamus.
9) Pešek, R., & Praško, J. (2016). Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit: pohledem kognitivně behaviorální terapie. Praha: Pasparta Publishing s.r.o.
10) Ptáček, R., & Čeledová, L. (2011). Stres a syndrom vyhoření u lékařů posudkové služby. Praha: Karolinum.
11) Stock, C. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
12) Vašina, B. (2009). Základy psychologie zdraví. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.
13) Vilášek, J., Fiala, M., & Vondrášek, D. (2014). Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum.
14) Vymětal, J. (2004). Obecná psychoterapie (2., rozš. a přeprac. vyd). Praha: Grada.
Seznam doporučené literatury
1) Bartošíková, I. (2006). O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Brno: NCO NZO
2) Baštecká, B. (2005). Terénní krizová práce: psychosociální intervenční týmy. Praha: Grada.
3) Baštecká, B. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál.
4) Fontana, D. (2016). Stres v práci a v životě: jak ho pochopit a zvládat (přeložila Alice ZAVADILOVÁ). Praha: Portál.
5) Hawkins, P., & Shohet, R. (2004). Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál.
6) Kebza, V. (2012). Psychická zátěž, stres a psychohygiena v lékařských profesích. Praha: Grada.
7) Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
8) Pelcák, S. (2015). Stres a syndrom vyhoření. Hradec Králové: Gaudeamus.
9) Pešek, R., & Praško, J. (2016). Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit: pohledem kognitivně behaviorální terapie. Praha: Pasparta Publishing s.r.o.
10) Ptáček, R., & Čeledová, L. (2011). Stres a syndrom vyhoření u lékařů posudkové služby. Praha: Karolinum.
11) Stock, C. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
12) Vašina, B. (2009). Základy psychologie zdraví. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.
13) Vilášek, J., Fiala, M., & Vondrášek, D. (2014). Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum.
14) Vymětal, J. (2004). Obecná psychoterapie (2., rozš. a přeprac. vyd). Praha: Grada.