Práce pracuje se dvěma teoretickými rámci, které vycházejí ze dvou různých vědeckých disciplín. První vychází z kognitivních věd, specifičtěji z kognitivní religionistiky a jedná se o epidemiologii reprezentací od Dana Sperbera. Druhým je politologická konceptualizace populismu, zvlášť v definičním rámci představovaným Cas Muddem, Kurtem Weylandem a Pierrem Ostiguyem. Prostor je věnován i vztahu populismu a médií, se zvláštním důrazem na sociální sítě.
Cílem práce je teoretická aplikace epidemiologie reprezentací na výzkum populismu a představení potenciálních přínosů interdisciplinární spolupráce mezi kognitivními vědami a politologií. V rámci analýzy dominantních přístupu užívaných pro studium populismu jsou identifikovány hlavní problematické aspekty z kognitivní perspektivy, na základě čehož jsou vytvořeny definiční znaky hlavních východisek pro kognitivně založený politologický výzkum při zkoumaní populistických fenoménů.
Přínosem kognitivního přístupu je změna optiky, skrze kterou jsou kulturní fenomény nahlíženy. Kognitivní přístup vybízí k obratu k jedinci, jelikož základem pro kauzální vztahy je lidská kognice. Populistické ideje, extremistické názory nebo konspirační teorie se nemusí vysvětlovat pomocí ekologických faktorů, ale spíše nastavením lidského mozku, který funguje stejně již tisíce let.
Ideálním prostředím pro kognitivně-politologický výzkum nejen populistických fenoménů jsou sociální sítě, které představují materializovanou formu kulturního prostředí, ve které lze analyzovat všechny podstatné epidemiologické prvky - šíření, míru transformace a atraktivitu jednotlivých sdělení. Využívané algoritmy společností Meta se stávají hrozbou pro demokratickou společnost a sociální sítě typu Facebook a Instagram se transformují na místo, na kterém lze zorganizovat genocidu (příklad Rohingů v Myanmaru) nebo pokus o převrat (útok na americký Kapitol ze 6. ledna 2021). Kognitivní obrat v politologii má potenciál s těmito hrozbami aktivně bojovat.
Anotace v angličtině
The thesis works with two theoretical frameworks that are based on two different scientific disciplines. The first one is based on cognitive science, more specifically on cognitive religious studies, and is Dan Sperber's Epidemiology of Representations. The second is the political science conceptualization of populism, especially in the definitional framework presented by Cas Mudd, Kurt Weyland and Pierre Ostiguy. Space is also devoted to the relationship between populism and the media, with particular emphasis on social networks. The aim of the paper is to theoretically apply the epidemiology of representations to research on populism and to present the potential benefits of interdisciplinary collaboration between cognitive science and political science. Analyzing the dominant approaches used for the study of populism, the main problematic aspects from a cognitive perspective are identified, based on which the defining features of the main starting points for cognitive-based political science research in the investigation of populist phenomena are developed. The contribution of the cognitive approach is to change the optics through which cultural phenomena are viewed. The cognitive approach encourages a turn to the individual, as the basis for causal relationships is human cognition. Populist ideas, extremist views or conspiracy theories need not be explained by ecological factors, but rather by the settings of the human brain, which has functioned in the same way for thousands of years. The ideal environment for cognitive-political research, not only on populist phenomena, is social networks, which represent a materialised form of cultural environment in which all the essential epidemiological elements can be analysed - the spread, the rate of transformation and the attractiveness of individual messages. The algorithms used by Meta companies are becoming a threat to democratic society, and social networks such as Facebook and Instagram are being transformed into a place where genocide (the example of the Rohingya in Myanmar) or a coup attempt (the attack on the US Capitol on 6 January 2021) can be organised. The cognitive turn in political science has the potential to actively combat these threats.
Klíčová slova
epidemiologie reprezentací, populismus, sociální sítě, kognice, mentální reprezentace
Klíčová slova v angličtině
epidemiology of representations, populism, social networks, cognition, mental representations
Rozsah průvodní práce
63 s. (117 262)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce pracuje se dvěma teoretickými rámci, které vycházejí ze dvou různých vědeckých disciplín. První vychází z kognitivních věd, specifičtěji z kognitivní religionistiky a jedná se o epidemiologii reprezentací od Dana Sperbera. Druhým je politologická konceptualizace populismu, zvlášť v definičním rámci představovaným Cas Muddem, Kurtem Weylandem a Pierrem Ostiguyem. Prostor je věnován i vztahu populismu a médií, se zvláštním důrazem na sociální sítě.
Cílem práce je teoretická aplikace epidemiologie reprezentací na výzkum populismu a představení potenciálních přínosů interdisciplinární spolupráce mezi kognitivními vědami a politologií. V rámci analýzy dominantních přístupu užívaných pro studium populismu jsou identifikovány hlavní problematické aspekty z kognitivní perspektivy, na základě čehož jsou vytvořeny definiční znaky hlavních východisek pro kognitivně založený politologický výzkum při zkoumaní populistických fenoménů.
Přínosem kognitivního přístupu je změna optiky, skrze kterou jsou kulturní fenomény nahlíženy. Kognitivní přístup vybízí k obratu k jedinci, jelikož základem pro kauzální vztahy je lidská kognice. Populistické ideje, extremistické názory nebo konspirační teorie se nemusí vysvětlovat pomocí ekologických faktorů, ale spíše nastavením lidského mozku, který funguje stejně již tisíce let.
Ideálním prostředím pro kognitivně-politologický výzkum nejen populistických fenoménů jsou sociální sítě, které představují materializovanou formu kulturního prostředí, ve které lze analyzovat všechny podstatné epidemiologické prvky - šíření, míru transformace a atraktivitu jednotlivých sdělení. Využívané algoritmy společností Meta se stávají hrozbou pro demokratickou společnost a sociální sítě typu Facebook a Instagram se transformují na místo, na kterém lze zorganizovat genocidu (příklad Rohingů v Myanmaru) nebo pokus o převrat (útok na americký Kapitol ze 6. ledna 2021). Kognitivní obrat v politologii má potenciál s těmito hrozbami aktivně bojovat.
Anotace v angličtině
The thesis works with two theoretical frameworks that are based on two different scientific disciplines. The first one is based on cognitive science, more specifically on cognitive religious studies, and is Dan Sperber's Epidemiology of Representations. The second is the political science conceptualization of populism, especially in the definitional framework presented by Cas Mudd, Kurt Weyland and Pierre Ostiguy. Space is also devoted to the relationship between populism and the media, with particular emphasis on social networks. The aim of the paper is to theoretically apply the epidemiology of representations to research on populism and to present the potential benefits of interdisciplinary collaboration between cognitive science and political science. Analyzing the dominant approaches used for the study of populism, the main problematic aspects from a cognitive perspective are identified, based on which the defining features of the main starting points for cognitive-based political science research in the investigation of populist phenomena are developed. The contribution of the cognitive approach is to change the optics through which cultural phenomena are viewed. The cognitive approach encourages a turn to the individual, as the basis for causal relationships is human cognition. Populist ideas, extremist views or conspiracy theories need not be explained by ecological factors, but rather by the settings of the human brain, which has functioned in the same way for thousands of years. The ideal environment for cognitive-political research, not only on populist phenomena, is social networks, which represent a materialised form of cultural environment in which all the essential epidemiological elements can be analysed - the spread, the rate of transformation and the attractiveness of individual messages. The algorithms used by Meta companies are becoming a threat to democratic society, and social networks such as Facebook and Instagram are being transformed into a place where genocide (the example of the Rohingya in Myanmar) or a coup attempt (the attack on the US Capitol on 6 January 2021) can be organised. The cognitive turn in political science has the potential to actively combat these threats.
Klíčová slova
epidemiologie reprezentací, populismus, sociální sítě, kognice, mentální reprezentace
Klíčová slova v angličtině
epidemiology of representations, populism, social networks, cognition, mental representations
Zásady pro vypracování
Vědecké bádání 21. století musí odpovídat požadavkům své doby. Je tedy třeba prohlubovat mezioborovou spolupráci a multidisciplinaritu. Posunování humanitních věd blíže ke standardům věd přírodních, a přitom uchování jejich specifik je jedním z cílů této práce.
Práce bude vycházet z teorií kognitivního studia náboženství, které aplikuji na výzkum populismu. Proč je populistický styl a rétorika tak úspěšná? Co tuto úspěšnost způsobuje? Jak to, že je populismus v dnešní době vyhledávanější než politika tradičních stran? Lze nalézt vysvětlení pro obnovování inklinace k autoritarismu v kognitivních mechanismech? Těmito otázkami se budu ve své práci zabývat. Práce bude mít spíše teoretický charakter, a to zvláště proto, že podobně zaměřených projektů v české politologii mnoho není, a kvalitně zpracovaný teoretický podklad je nutný. Základními kognitivními teoriemi budou např. epidemiologie reprezentací od Dana Sperbera nebo teorie minimální kontra-intuitivity Pascala Boyera. Po představení kognitivního paradigmatu a jednotlivých teorií aplikuji jejich principy na výzkumy populismu a ukáži, jakým způsobem může být kognitivní přístup pro politologii přínosný.
Cílem práce v širším rámci je otevřít politologii poznatkům kognitivních věd, což by mohlo vést k přijetí zcela nových perspektiv ve výzkumu politických fenoménů. Výsledkem by byly jasnější definiční rámce a hlubší pochopení vnitřních mechanismů zkoumaných jevů. Bezpochyby hlavní výhodou je využitelnost nikoli pouze pro teoretické účely, ale zvláště pro účely praktické. Kognitivní výzkumy tohoto typu mohou být velmi užitečné např. pro zlepšování kvality deliberativní demokracie, demokratických inovací apod.
Zásady pro vypracování
Vědecké bádání 21. století musí odpovídat požadavkům své doby. Je tedy třeba prohlubovat mezioborovou spolupráci a multidisciplinaritu. Posunování humanitních věd blíže ke standardům věd přírodních, a přitom uchování jejich specifik je jedním z cílů této práce.
Práce bude vycházet z teorií kognitivního studia náboženství, které aplikuji na výzkum populismu. Proč je populistický styl a rétorika tak úspěšná? Co tuto úspěšnost způsobuje? Jak to, že je populismus v dnešní době vyhledávanější než politika tradičních stran? Lze nalézt vysvětlení pro obnovování inklinace k autoritarismu v kognitivních mechanismech? Těmito otázkami se budu ve své práci zabývat. Práce bude mít spíše teoretický charakter, a to zvláště proto, že podobně zaměřených projektů v české politologii mnoho není, a kvalitně zpracovaný teoretický podklad je nutný. Základními kognitivními teoriemi budou např. epidemiologie reprezentací od Dana Sperbera nebo teorie minimální kontra-intuitivity Pascala Boyera. Po představení kognitivního paradigmatu a jednotlivých teorií aplikuji jejich principy na výzkumy populismu a ukáži, jakým způsobem může být kognitivní přístup pro politologii přínosný.
Cílem práce v širším rámci je otevřít politologii poznatkům kognitivních věd, což by mohlo vést k přijetí zcela nových perspektiv ve výzkumu politických fenoménů. Výsledkem by byly jasnější definiční rámce a hlubší pochopení vnitřních mechanismů zkoumaných jevů. Bezpochyby hlavní výhodou je využitelnost nikoli pouze pro teoretické účely, ale zvláště pro účely praktické. Kognitivní výzkumy tohoto typu mohou být velmi užitečné např. pro zlepšování kvality deliberativní demokracie, demokratických inovací apod.
Seznam doporučené literatury
Alford, John R. Hibbing, John R. 2004. "The Origin of Politics: An Evolutionary Theory of Political Behavior" Perspectives on Politics 2 (4): 707?723.
Arceneaux, Kevin. 2012. "Cognitive Biases and the Strength of Political Arguments." American Journal of Political Science 56 (2): 271-285.
Barrett, Louise, Robin Dunbar, John Lycett. 2007. Evoluční psychologie člověka. Praha: Portál.
Boyer, Pascal, Pierre, Liénard. 2006. "Why ritualized behavior? Precaution Systems and action parsing in developmental, pathological and cultural rituals" Behavioral and Brain Sciences 29: 1?56. New York: Cambridge University Press.
Linz, Juan. 2000. Totalitarian and Authoritarian Regimes. London: Boulder.
Lužný, Dušan. 1999. Náboženství a moderní společnost. Brno: Masarykova Univerzita.
Mudde, Cas. 2004. "The Populist Zeitgeist." Government and Opposition 39 (4). Pp: 541?563.
Petersen, Michael Bang. 2015. "Evolutionary Political Psychology: On the Origin and Structure of Heuristics and Biases in Politics." Advances in Political Psychology 36 (1): 45?78.
Scott-Phillips, Thomas C. "A (Simple) Experimental Demonstration that Cultural Evolution is not Replicative, but Reconstructive ? and an Explanation of Why this Difference Matters." Journal of Cognition and Culture 17 (1?2): 1?11.
Sperber, Dan, Hirschfeld, Lawrence. 1999. Culture, Cognition, and Evolution in MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences. New York: Cambridge, Mass: MIT Press.
Sperber, Dan, Hirschfeld, Lawrence. 2004. "The cognitive foundations of cultural stability and diversity." TRENDS in Cognitive Sciences 8 (1): 40?46.
Seznam doporučené literatury
Alford, John R. Hibbing, John R. 2004. "The Origin of Politics: An Evolutionary Theory of Political Behavior" Perspectives on Politics 2 (4): 707?723.
Arceneaux, Kevin. 2012. "Cognitive Biases and the Strength of Political Arguments." American Journal of Political Science 56 (2): 271-285.
Barrett, Louise, Robin Dunbar, John Lycett. 2007. Evoluční psychologie člověka. Praha: Portál.
Boyer, Pascal, Pierre, Liénard. 2006. "Why ritualized behavior? Precaution Systems and action parsing in developmental, pathological and cultural rituals" Behavioral and Brain Sciences 29: 1?56. New York: Cambridge University Press.
Linz, Juan. 2000. Totalitarian and Authoritarian Regimes. London: Boulder.
Lužný, Dušan. 1999. Náboženství a moderní společnost. Brno: Masarykova Univerzita.
Mudde, Cas. 2004. "The Populist Zeitgeist." Government and Opposition 39 (4). Pp: 541?563.
Petersen, Michael Bang. 2015. "Evolutionary Political Psychology: On the Origin and Structure of Heuristics and Biases in Politics." Advances in Political Psychology 36 (1): 45?78.
Scott-Phillips, Thomas C. "A (Simple) Experimental Demonstration that Cultural Evolution is not Replicative, but Reconstructive ? and an Explanation of Why this Difference Matters." Journal of Cognition and Culture 17 (1?2): 1?11.
Sperber, Dan, Hirschfeld, Lawrence. 1999. Culture, Cognition, and Evolution in MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences. New York: Cambridge, Mass: MIT Press.
Sperber, Dan, Hirschfeld, Lawrence. 2004. "The cognitive foundations of cultural stability and diversity." TRENDS in Cognitive Sciences 8 (1): 40?46.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Bc. Anna Daušová na začátku představila téma, záměr a výsledky své diplomové práce.
Dr. Lebedová seznámila komisi se svým posudkem. DP hodnotí celkově D. DP dlouho diskutovaná, nakonec se úplně nepodařilo, z čehož plynou její limity. Nepodařilo se naplnit potenciál tématu, přínosy pro vědu jsou poměrně malé. V DP se nepodařilo naplnit syntézu poznání a teoretických východisek. Poměrně obtížná čitelnost, složitější stylistika. Dr. Lebedová nicméně DP doporučuje k obhajobě.
Doc. Šaradín seznámil komisi se svým posudkem. DP hodnotí celkově D. DP je poměrně obtížně čitelná; je třeba některé záležitosti lépe vysvětlit. Doc. Šaradín vytkl roztříštěnost práce, nízkou kritičnost existujících výzkumů.
Bc. Daušová reagovala na posudky. Souhlasila s výtkami vedoucí práce i oponenta. Hájila se v oblasti predikce některých výsledků.
Dr. Lysek zmínil, že politologie se zabývá kognitivními přístupy a literatury je poměrně značné množství, je možné ji vyhledat. Vytýká proto přísnost studentky vůči nezájmu politologie o kognitivní přístupy. Doc. Lebeda přímo připomněl, že na KPES byla úspěšně obhájena doktorská práce syntetizující politologii a kognitivní přístupy.
DP prošla kontrolou programu Thesis a není plagiát.