Disertační práce je vztažena k aktuálnímu tématu, které je diskutováno napříč vzdělávacím systémem po dobu několika desetiletí. Téma disertační práce je zaměřeno na faktor identity v profesním přesvědčení začínajících akademických pracovníků.
Z hlediska velké fluktuace zaměstnanců a celospolečenského tlaku
v tržní ekonomice prochází lidstvo největší společenskou změnou za poslední tisíciletí. Nástup Průmyslu 4.0, COVID-19 a zefektivnění sou-časných podmínek pro vzdělávání přispívá k otázkám, zda tyto celospolečenské změny výrazně zasáhnou do motivace nových uchazečů o pozice v akademické sféře, případně zda nabídnou vhodnou kvalitu zajišťující historický přístup akademického nadhledu, vzdělanosti, flexibility, efektivity a reflexe.
Společenské vnímání akademických pracovníků v prostředí univerzit přináší odlišné evokace vztahovostí. Nejasnosti, vykreslující aktuální společenskou situaci vůči akademických pracovníků, jejich náplň práce
v oblasti edukace, vedení výukové činnosti a odborných konzultací, dále vlastních výzkumných a badatelských záměrů, jsou často zahaleny mýty a nepochopením. Sebepojetí akademických pracovníků je různorodé
a liší se kulturní zvyklostí dané hierarchie vzdělávacího systému a případného institucionálního členění. Vnímání akademických pracovníků je v České republice normativně vymezeno zákonem o vysokých školách velmi obecně. Sebepojetí začínajícího akademického pracovníka je z pohledu univerzitního prostředí variabilní a obnáší odlišné selektování, potřebné pro celistvé ukotvení komplexity, leckdy nepřesné až přímočaré kategorizace současných přístupů k danému identickému vnímání toho, kam daný jedinec patří.
Hlavním cílem disertační práce je uskutečnění hloubkové fenomenologické analýzy konstruování profesní identity s důrazem na jednotlivé specifické složky oblastí formování a jejich odlišnosti a vytvoření uceleného profesního konstruktu osobnosti začínajícího akademického pracovníka.
Identita se odlišuje za pomoci jemných fenoménů, které jsou zkoumány v procesu kvalitativního designu, a to za pomocí kombinace fenomenologických narativních technik, interview, pojmového mapo-vání aj. Následná analýza dat sumarizuje aktuální reciprocitu začínajícího akademického pracovníka v univerzitním prostředí.
Dílčí cíle poukazují k možnostem a výzvám budoucí predikovatelnosti vývoje kompetencí akademických pracovníků, jejich nutné restrukturalizaci dogmatického vnímání, ? propos legislativních a kurikulárních změn v pojetí pedagogicko-vědecké profilace akademických pracovníků.
Anotace v angličtině
The dissertation is related to the current topic, which has been discussed throughout the education system for several decades. The topic of the dissertation thesis is focused on the identity factor in the professional belief of beginning academics.
In terms of high employee turnover and societal pressure in the market economy, humanity has been undergoing the greatest social change in the last millennium. The advent of Industry 4.0, COVID-19 and the streamlining of current educational conditions contribute to the question of whether these societal changes will significantly affect the motivation of new applicants for academic positions, or whether they will offer appropriate quality to ensure a historical approach to academic insight, education, flexibility, efficiency and reflection.
The social perception of academics in the university environment brings different evocations of relationships. Uncertainties depicting the current social situation vis-?-vis academics, their job description in education, conducting educational activities and expert consultations, as well as their own research and research intentions, are often shrouded in myths and misunderstandings. The self-concept of aca-demic staff is diverse and differs with the cultural custom of the hie-rarchy of the education system and the possible institutional breakdown. The perception of academics in the Czech Republic is normatively defined by the Higher Education Act very generally. The self-perception of a novice academic is variable from the perspective of the university environment and involves different selection required for anchoring complexity, sometimes inaccurate or even straight-forward categorization of current approaches to a given identical perception of where the individual belongs.
The main aim of the dissertation is to carry out an in-depth phenomenological analysis of the construction of professional identity with an emphasis on the individual specific components of the areas of formation and their differences and to create a comprehensive profes-sional construct of the personality of a novice academic.
Identity is distinguished by subtle phenomena that are examined in the qualitative design process, using a combination of narrative techniques, interviews, conceptual mapping, etc. Subsequent data ana-lysis summarizes the current reciprocity of a novice academic in a university setting.
The partial aims point to the possibilities and challenges of the future predictability of the development of the competences of academic staff, their necessary restructuring of dogmatic perception, and the propos of legislative and curricular changes in the concept of pedagogical-scientific profiling of academic staff.
academic staff; identity; qualitative design; professional beliefs, phenomenology
Rozsah průvodní práce
214
Jazyk
CZ
Anotace
Disertační práce je vztažena k aktuálnímu tématu, které je diskutováno napříč vzdělávacím systémem po dobu několika desetiletí. Téma disertační práce je zaměřeno na faktor identity v profesním přesvědčení začínajících akademických pracovníků.
Z hlediska velké fluktuace zaměstnanců a celospolečenského tlaku
v tržní ekonomice prochází lidstvo největší společenskou změnou za poslední tisíciletí. Nástup Průmyslu 4.0, COVID-19 a zefektivnění sou-časných podmínek pro vzdělávání přispívá k otázkám, zda tyto celospolečenské změny výrazně zasáhnou do motivace nových uchazečů o pozice v akademické sféře, případně zda nabídnou vhodnou kvalitu zajišťující historický přístup akademického nadhledu, vzdělanosti, flexibility, efektivity a reflexe.
Společenské vnímání akademických pracovníků v prostředí univerzit přináší odlišné evokace vztahovostí. Nejasnosti, vykreslující aktuální společenskou situaci vůči akademických pracovníků, jejich náplň práce
v oblasti edukace, vedení výukové činnosti a odborných konzultací, dále vlastních výzkumných a badatelských záměrů, jsou často zahaleny mýty a nepochopením. Sebepojetí akademických pracovníků je různorodé
a liší se kulturní zvyklostí dané hierarchie vzdělávacího systému a případného institucionálního členění. Vnímání akademických pracovníků je v České republice normativně vymezeno zákonem o vysokých školách velmi obecně. Sebepojetí začínajícího akademického pracovníka je z pohledu univerzitního prostředí variabilní a obnáší odlišné selektování, potřebné pro celistvé ukotvení komplexity, leckdy nepřesné až přímočaré kategorizace současných přístupů k danému identickému vnímání toho, kam daný jedinec patří.
Hlavním cílem disertační práce je uskutečnění hloubkové fenomenologické analýzy konstruování profesní identity s důrazem na jednotlivé specifické složky oblastí formování a jejich odlišnosti a vytvoření uceleného profesního konstruktu osobnosti začínajícího akademického pracovníka.
Identita se odlišuje za pomoci jemných fenoménů, které jsou zkoumány v procesu kvalitativního designu, a to za pomocí kombinace fenomenologických narativních technik, interview, pojmového mapo-vání aj. Následná analýza dat sumarizuje aktuální reciprocitu začínajícího akademického pracovníka v univerzitním prostředí.
Dílčí cíle poukazují k možnostem a výzvám budoucí predikovatelnosti vývoje kompetencí akademických pracovníků, jejich nutné restrukturalizaci dogmatického vnímání, ? propos legislativních a kurikulárních změn v pojetí pedagogicko-vědecké profilace akademických pracovníků.
Anotace v angličtině
The dissertation is related to the current topic, which has been discussed throughout the education system for several decades. The topic of the dissertation thesis is focused on the identity factor in the professional belief of beginning academics.
In terms of high employee turnover and societal pressure in the market economy, humanity has been undergoing the greatest social change in the last millennium. The advent of Industry 4.0, COVID-19 and the streamlining of current educational conditions contribute to the question of whether these societal changes will significantly affect the motivation of new applicants for academic positions, or whether they will offer appropriate quality to ensure a historical approach to academic insight, education, flexibility, efficiency and reflection.
The social perception of academics in the university environment brings different evocations of relationships. Uncertainties depicting the current social situation vis-?-vis academics, their job description in education, conducting educational activities and expert consultations, as well as their own research and research intentions, are often shrouded in myths and misunderstandings. The self-concept of aca-demic staff is diverse and differs with the cultural custom of the hie-rarchy of the education system and the possible institutional breakdown. The perception of academics in the Czech Republic is normatively defined by the Higher Education Act very generally. The self-perception of a novice academic is variable from the perspective of the university environment and involves different selection required for anchoring complexity, sometimes inaccurate or even straight-forward categorization of current approaches to a given identical perception of where the individual belongs.
The main aim of the dissertation is to carry out an in-depth phenomenological analysis of the construction of professional identity with an emphasis on the individual specific components of the areas of formation and their differences and to create a comprehensive profes-sional construct of the personality of a novice academic.
Identity is distinguished by subtle phenomena that are examined in the qualitative design process, using a combination of narrative techniques, interviews, conceptual mapping, etc. Subsequent data ana-lysis summarizes the current reciprocity of a novice academic in a university setting.
The partial aims point to the possibilities and challenges of the future predictability of the development of the competences of academic staff, their necessary restructuring of dogmatic perception, and the propos of legislative and curricular changes in the concept of pedagogical-scientific profiling of academic staff.
academic staff; identity; qualitative design; professional beliefs, phenomenology
Zásady pro vypracování
1. Práce s odbornou literaturou.
2. Analýza současného stavu a komparace vědeckých poznatků.
3. Konceptualizace teoretického východiska práce.
4. Výzkumné zpracování práce dle metodologického designu.
5. Interpretace výsledků výzkumu disertační práce.
Zásady pro vypracování
1. Práce s odbornou literaturou.
2. Analýza současného stavu a komparace vědeckých poznatků.
3. Konceptualizace teoretického východiska práce.
4. Výzkumné zpracování práce dle metodologického designu.
5. Interpretace výsledků výzkumu disertační práce.
Seznam doporučené literatury
ATKINSON, Robert. The Life Story Interview as a Bridge in Narrative Inquiry. In: Handbook of narrative inquiry: Mapping a methodology. [online]. Thousand Oaks, CA, US: Sage Publications, Inc, 2007, s. 224?245. ISBN 1412915627. Získáno z: doi:10.4135/9781452226552.n9
BEDNAŘÍKOVÁ, Iveta. Profesionalismus a kvalita vysokoškolské výuky. Technológia vzdelávania. 2009, roč. 17, č. 9, s. 11?17. ISSN 1335003X.
CRESWELL, John W. Editorial: Mapping the Field of Mixed Methods Research. Journal of Mixed Methods Research [online]. 2008, roč. 3, č. 2, s. 95?108. ISSN 15586898. Získáno z: doi:10.1177/1558689808330883
ELTON, Lewis. Research and Teaching: Conditions for a positive link. Teaching in Higher Education [online]. 2001, roč. 6, č. 1, s. 43?56. ISSN 13562517. Získáno z: doi:10.1080/13562510020029590
GAVORA, Peter. Úvod od pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 8073151022.
CHUDÝ, Štefan; NEUMEISTER, Pavel. Začínajúcí učitel a zvládanie disciplíny v kontexte 2. stupňa základnej školy. 1. Brno: Paido, 2014, 132 s. ISBN 9788073152505.
VAN LANKVELD, Thea et al. Developing a teacher identity in the university context: a systematic review of the literature. Higher Education Research & Development [online]. 2017, roč. 36, č. 2, s. 325?342. ISSN 07294360. Získáno z: doi:10.1080/07294360.2016.1208154
MAREŠ, Jiří. Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy? Pedagogická orientace [online]. 2013, roč. 23, č. 1, s. 5?26. Získáno z: doi:10.5817/PedOr201315
PÍŠOVÁ, Michaela. Teacher Professional Socialisation: Objective Determinants. Orbis Scholae. 2013, roč. 7, č. 2, s. 67?80. ISSN 18024637.
SHULMAN, Lee. Knowledge and Teaching: Foundations of the New Reform. Harvard Educational Review [online]. 1987, roč. 57, č. 1, s. 1?23. ISSN 00178055. Získáno z: doi:10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
SKELTON, Alan. Teacher identities in a researchled institution: In the ascendancy or on the retreat? British Educational Research Journal [online]. 2012, roč. 38, č. 1, s. 23?39. ISSN 01411926. Získáno z: doi:10.1080/01411926.2010.523454
TOLLINGEROVÁ, Dana. Profese vysokoškolského učitele v kontextu současné reformy anglického vysokého školství. AULA: Revue pro vysokoškolskou a vědní politiku. nedatováno, roč. 9, č. 4, s. 68?82. ISSN 12106658.
VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Strategie výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Praha: UK PedF, 2002, 283 s. ISBN 9788072901005.
WIEGEROVÁ, Adriana et al. Začínající výzkumník: (od magistra k postdoktorandovi) [online]. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013,109 s. ISBN 9788074543159. Získáno z: https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/27486?localeattribute=cs
111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách. Zákony pro lidi [online] b.n. nedatováno [vid. 8. duben 2019]. Získáno z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998111
Seznam doporučené literatury
ATKINSON, Robert. The Life Story Interview as a Bridge in Narrative Inquiry. In: Handbook of narrative inquiry: Mapping a methodology. [online]. Thousand Oaks, CA, US: Sage Publications, Inc, 2007, s. 224?245. ISBN 1412915627. Získáno z: doi:10.4135/9781452226552.n9
BEDNAŘÍKOVÁ, Iveta. Profesionalismus a kvalita vysokoškolské výuky. Technológia vzdelávania. 2009, roč. 17, č. 9, s. 11?17. ISSN 1335003X.
CRESWELL, John W. Editorial: Mapping the Field of Mixed Methods Research. Journal of Mixed Methods Research [online]. 2008, roč. 3, č. 2, s. 95?108. ISSN 15586898. Získáno z: doi:10.1177/1558689808330883
ELTON, Lewis. Research and Teaching: Conditions for a positive link. Teaching in Higher Education [online]. 2001, roč. 6, č. 1, s. 43?56. ISSN 13562517. Získáno z: doi:10.1080/13562510020029590
GAVORA, Peter. Úvod od pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 8073151022.
CHUDÝ, Štefan; NEUMEISTER, Pavel. Začínajúcí učitel a zvládanie disciplíny v kontexte 2. stupňa základnej školy. 1. Brno: Paido, 2014, 132 s. ISBN 9788073152505.
VAN LANKVELD, Thea et al. Developing a teacher identity in the university context: a systematic review of the literature. Higher Education Research & Development [online]. 2017, roč. 36, č. 2, s. 325?342. ISSN 07294360. Získáno z: doi:10.1080/07294360.2016.1208154
MAREŠ, Jiří. Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy? Pedagogická orientace [online]. 2013, roč. 23, č. 1, s. 5?26. Získáno z: doi:10.5817/PedOr201315
PÍŠOVÁ, Michaela. Teacher Professional Socialisation: Objective Determinants. Orbis Scholae. 2013, roč. 7, č. 2, s. 67?80. ISSN 18024637.
SHULMAN, Lee. Knowledge and Teaching: Foundations of the New Reform. Harvard Educational Review [online]. 1987, roč. 57, č. 1, s. 1?23. ISSN 00178055. Získáno z: doi:10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
SKELTON, Alan. Teacher identities in a researchled institution: In the ascendancy or on the retreat? British Educational Research Journal [online]. 2012, roč. 38, č. 1, s. 23?39. ISSN 01411926. Získáno z: doi:10.1080/01411926.2010.523454
TOLLINGEROVÁ, Dana. Profese vysokoškolského učitele v kontextu současné reformy anglického vysokého školství. AULA: Revue pro vysokoškolskou a vědní politiku. nedatováno, roč. 9, č. 4, s. 68?82. ISSN 12106658.
VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Strategie výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Praha: UK PedF, 2002, 283 s. ISBN 9788072901005.
WIEGEROVÁ, Adriana et al. Začínající výzkumník: (od magistra k postdoktorandovi) [online]. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013,109 s. ISBN 9788074543159. Získáno z: https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/27486?localeattribute=cs
111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách. Zákony pro lidi [online] b.n. nedatováno [vid. 8. duben 2019]. Získáno z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998111