Tato magisterská diplomová práce se věnuje nalezení možného kauzálního vztahu mezi fragmentací stranického systému a chováním voličů v 15 evropských postkomunistických zemích v rámci vybraných případů voleb do dolních komor místních parlamentů, které proběhly mezi lety 2001 až 2018. Na základě práce amerického sociologa Barryho Schwartze a dalších výzkumů z oblasti kognitivní psychologie, které se zabývají otázkou kognitivního přetížení, bylo předpokládáno, že zvyšující se počet kandidujících stran povede ke zvýšení volební neúčasti.
K ověření teoretických předpokladů byla využita logistická hierarchická regrese a grafy predikovaných pravděpodobností. Hlavní předpoklad, týkající se vztahu mezi počtem kandidujících stran a volební neúčastí, výsledky praktické části práce potvrdily. Potvrzena byla také hypotéza předpokládající zvýšenou pravděpodobnost volební neúčasti v závislosti na vyšším počtu stran u jedinců, kteří nedeklarují bližší vztah k žádnému politickému uskupení. Předpoklady této diplomové práce se naopak nepotvrdily u hypotéz zaměřených na změnu v počtu stran oproti předcházejícím volbám a potenciální vliv nižší míry politické polarizace.
Anotace v angličtině
This master's thesis analysed a hypothetical causal relationship between the fragmentation of the party system and voter behaviour in 15 European post-communist countries. The relationship was examined in selected cases of elections to the lower houses of local parliaments between 2001 and 2018. Based on the work of American sociologist Barry Schwartz and other theoretical research, which deals with the effects of cognitive overload, it was assumed that an increasing number of candidate parties will lead to an increase in abstention.
Logistic hierarchical regression and graphs of predicted probabilities were used to verify the theoretical assumptions. The main prediction, the relationship between the number of electoral parties and non-participation, was confirmed by the results of the research part of the work. The hypothesis assuming an increased probability of non-participation due to the higher number of parties for individuals who do not declare a closer relationship to any political party was also confirmed. On the contrary, the assumptions about the effect of change in the number of running parties and the potential effect of the degree of political polarization were not confirmed.
Klíčová slova
Barry Schwartz, teorie racionální volby, fragmentace stranického systému, kognitivní přetížení, počet atributů, postkomunistické země, hierarchická regrese
Klíčová slova v angličtině
Barry Schwartz, theory of rational choice, fragmentation of party system, cognitive overload, number of attributes, post-communist countries, hierarchical regression
Rozsah průvodní práce
81 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato magisterská diplomová práce se věnuje nalezení možného kauzálního vztahu mezi fragmentací stranického systému a chováním voličů v 15 evropských postkomunistických zemích v rámci vybraných případů voleb do dolních komor místních parlamentů, které proběhly mezi lety 2001 až 2018. Na základě práce amerického sociologa Barryho Schwartze a dalších výzkumů z oblasti kognitivní psychologie, které se zabývají otázkou kognitivního přetížení, bylo předpokládáno, že zvyšující se počet kandidujících stran povede ke zvýšení volební neúčasti.
K ověření teoretických předpokladů byla využita logistická hierarchická regrese a grafy predikovaných pravděpodobností. Hlavní předpoklad, týkající se vztahu mezi počtem kandidujících stran a volební neúčastí, výsledky praktické části práce potvrdily. Potvrzena byla také hypotéza předpokládající zvýšenou pravděpodobnost volební neúčasti v závislosti na vyšším počtu stran u jedinců, kteří nedeklarují bližší vztah k žádnému politickému uskupení. Předpoklady této diplomové práce se naopak nepotvrdily u hypotéz zaměřených na změnu v počtu stran oproti předcházejícím volbám a potenciální vliv nižší míry politické polarizace.
Anotace v angličtině
This master's thesis analysed a hypothetical causal relationship between the fragmentation of the party system and voter behaviour in 15 European post-communist countries. The relationship was examined in selected cases of elections to the lower houses of local parliaments between 2001 and 2018. Based on the work of American sociologist Barry Schwartz and other theoretical research, which deals with the effects of cognitive overload, it was assumed that an increasing number of candidate parties will lead to an increase in abstention.
Logistic hierarchical regression and graphs of predicted probabilities were used to verify the theoretical assumptions. The main prediction, the relationship between the number of electoral parties and non-participation, was confirmed by the results of the research part of the work. The hypothesis assuming an increased probability of non-participation due to the higher number of parties for individuals who do not declare a closer relationship to any political party was also confirmed. On the contrary, the assumptions about the effect of change in the number of running parties and the potential effect of the degree of political polarization were not confirmed.
Klíčová slova
Barry Schwartz, teorie racionální volby, fragmentace stranického systému, kognitivní přetížení, počet atributů, postkomunistické země, hierarchická regrese
Klíčová slova v angličtině
Barry Schwartz, theory of rational choice, fragmentation of party system, cognitive overload, number of attributes, post-communist countries, hierarchical regression
Zásady pro vypracování
Cílem této diplomové práce je popis a nalezení možného kauzálního vztahu mezi fragmentací stranického systému a chováním voličů v evropských postkomunistických zemích v rámci voleb do dolních komor místních parlamentů. Volební chování a účast ve volbách jsou jedněmi z hlavních oblastí zájmu dnešní politologie, a přesto i dnes není stále zcela jisté, jaké proměnné mají na tuto oblast zkoumání zásadní vliv. Fragmentace stranického systému, respektive počet stran kandidujících ve volbách v dané zemi, je pak jednou z proměnných, která je řadou autorů (Jackman 1987, Taagepera 2014, Norris 2002) nahlížena jako potenciálně vlivná proměnná. Přičemž vyšší počet stran bývá z jejich strany spojován s degresí volební účasti. Jiní autoři tomuto předpokladu naopak oponují a přikládají vyššímu počtu stran buď pozitivní vliv na volební participaci, nebo zcela zanedbatelný účinek.
Z tohoto důvodu budou v rámci této práce jako hlavní výzkumný nástroj využity regresní modely s interakčními efekty. Právě ty by měly poskytnout užší náhled na celkový vztah obou proměnných. Na základě empirických pozorování a teoretických předpokladů, stanovených odbornou literaturou a vědeckými články, by měl být vztah mezi fragmentací stranického systému a volebním chováním doplněn o další vysvětlující sociodemografické, ekonomické a politické ukazatele. Ty by následně měly napomoci přesnějšímu odhadu podmínek, které by mohly z vyšší míry stranické fragmentace činit negativní faktor, jež by mohl případně odradit voliče od participace ve volbách.
Zásady pro vypracování
Cílem této diplomové práce je popis a nalezení možného kauzálního vztahu mezi fragmentací stranického systému a chováním voličů v evropských postkomunistických zemích v rámci voleb do dolních komor místních parlamentů. Volební chování a účast ve volbách jsou jedněmi z hlavních oblastí zájmu dnešní politologie, a přesto i dnes není stále zcela jisté, jaké proměnné mají na tuto oblast zkoumání zásadní vliv. Fragmentace stranického systému, respektive počet stran kandidujících ve volbách v dané zemi, je pak jednou z proměnných, která je řadou autorů (Jackman 1987, Taagepera 2014, Norris 2002) nahlížena jako potenciálně vlivná proměnná. Přičemž vyšší počet stran bývá z jejich strany spojován s degresí volební účasti. Jiní autoři tomuto předpokladu naopak oponují a přikládají vyššímu počtu stran buď pozitivní vliv na volební participaci, nebo zcela zanedbatelný účinek.
Z tohoto důvodu budou v rámci této práce jako hlavní výzkumný nástroj využity regresní modely s interakčními efekty. Právě ty by měly poskytnout užší náhled na celkový vztah obou proměnných. Na základě empirických pozorování a teoretických předpokladů, stanovených odbornou literaturou a vědeckými články, by měl být vztah mezi fragmentací stranického systému a volebním chováním doplněn o další vysvětlující sociodemografické, ekonomické a politické ukazatele. Ty by následně měly napomoci přesnějšímu odhadu podmínek, které by mohly z vyšší míry stranické fragmentace činit negativní faktor, jež by mohl případně odradit voliče od participace ve volbách.
Seznam doporučené literatury
Cancela, Joao, Benny, Geys. 2016. "Explaining voter turnout: A meta-analysis of national and subnational elections." Electoral Studies 42: 264-275.
Geys, Benny. 2006. "Explaining voter turnout: A review of aggregate-level research." Electoral Studies 25 (4): 637-663.
Grofman, Bernard, Peter, Selb. 2010. "Turnout and the effective number of parties at the national and district levels: A puzzle-solving approach." Party Politics 17 (1): 93-117.
Jackman, Robert. 1987. "Political Institutions and Voter Turnout in the Industrial Democracies." The American Political Science Review 81 (2): 405-424.
Kostadinova, Tatiana, Power, Timothy. J. 2007. "Does Democratization Depress Participation? Voter Turnout in the Latin American and Eastern European Transitional Democracies." Political Research Quarterly 60 (3): 363-377.
Kostadinova, Tatiana. 2003. "Voter turnout dynamics in post-Communist Europe." European Journal of Political Research 42: 741-759.
Norris, Pippa. 2002. Democratic Phoenix: Reinventing Political Activism. Cambridge: Cambridge University Press.
Schwartz, Barry. 2004. The paradox of choice: why more is less. New York: Ecco.
Taagepera, Rein, Peter, Selb, Bernard, Grofman. 2014. "How Turnout Depends on the Number of Parties: A Logical Model." Journal of Elections, Public Opinion and Parties 24 (4): 393-413.
Wilford, M. Allan. 2017. "Polarization, Number of Parties, and Voter Turnout: Explaining Turnout in 26 OECD Countries." Social Science Quarterly 98 (5): 1391-1405.
Seznam doporučené literatury
Cancela, Joao, Benny, Geys. 2016. "Explaining voter turnout: A meta-analysis of national and subnational elections." Electoral Studies 42: 264-275.
Geys, Benny. 2006. "Explaining voter turnout: A review of aggregate-level research." Electoral Studies 25 (4): 637-663.
Grofman, Bernard, Peter, Selb. 2010. "Turnout and the effective number of parties at the national and district levels: A puzzle-solving approach." Party Politics 17 (1): 93-117.
Jackman, Robert. 1987. "Political Institutions and Voter Turnout in the Industrial Democracies." The American Political Science Review 81 (2): 405-424.
Kostadinova, Tatiana, Power, Timothy. J. 2007. "Does Democratization Depress Participation? Voter Turnout in the Latin American and Eastern European Transitional Democracies." Political Research Quarterly 60 (3): 363-377.
Kostadinova, Tatiana. 2003. "Voter turnout dynamics in post-Communist Europe." European Journal of Political Research 42: 741-759.
Norris, Pippa. 2002. Democratic Phoenix: Reinventing Political Activism. Cambridge: Cambridge University Press.
Schwartz, Barry. 2004. The paradox of choice: why more is less. New York: Ecco.
Taagepera, Rein, Peter, Selb, Bernard, Grofman. 2014. "How Turnout Depends on the Number of Parties: A Logical Model." Journal of Elections, Public Opinion and Parties 24 (4): 393-413.
Wilford, M. Allan. 2017. "Polarization, Number of Parties, and Voter Turnout: Explaining Turnout in 26 OECD Countries." Social Science Quarterly 98 (5): 1391-1405.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomant představil cíl své magisterské diplomové práce, motivaci pro výběr tématu a závěry bádání. Vedoucí i oponent oceňovali kvalitní zpracování textu a měli jen spíše dílčí výhrady. Diplomant se vyjádřil k posudkům a reagoval na dotazy komise. Práce prošla systémem Theses a nejedná se o plagiát.