Tato diplomová práce se zabývá tématem a problematikou metody pachové identifikace jako důkazu v trestním řízení. Začátek práce se věnuje seznámení se s pojmem metody pachové identifikace, její historii, průběhu provádění a uvedení do širšího kontextu. Postupně je v práci více rozebírán pohled na metodu z hlediska podmínek její přípustnosti jako důkazu v trestním řízení. Je zde rozebrán i pohled českých soudů na metodu v průběhu let a k vypíchnutí zásadních věcí judikovaných soudy týkající se metody pachové identifikace. Pro lepší pochopení metody jsou v práci zmíněny i procesy a postupy, jak se metoda provádí v jiných státech a jak je brána z hlediska důkazu v trestním řízení. V konečné části práce jsou probrány problematické aspekty související s metodou a úvahy de lege ferenda, které jsou zároveň přínosem práce, neboť mimo jiné mapují možnosti, jestli může být metoda nějakým způsobem zlepšena či ne.
Cílem práce je zjištění, zda je tato metoda stále vhodná, potřebná a přínosná pro české soudnictví a (policejní) praxi.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the topic and issues of the method of scent identification as an evidence in criminal proceedings. The beginning of the thesis is devoted to the introduction of the concept of the method of scent identification, its history, the process of its implementation and introduction to the broader context. Gradually, the thesis discusses more about the method in terms of the conditions of its admissibility as evidence in criminal proceedings. It also discusses the Czech courts' view of the method over the years and highlights key cases decided by the courts concerning the method of scent identification. For a better understanding of the method, the paper also mentions the processes and procedures, how the method is implemented in other countries and how it is taken in terms of evidence in criminal proceedings. In the final part of the thesis, problematic aspects related to the method and de lege ferenda considerations are discussed, which are also a contribution of the thesis as they, among other things, map out the possibilities whether the method can be improved in some way or not.
The aim of the thesis is thus to determine whether the method is still appropriate, necessary and beneficial for the Czech judiciary and (police) practice.
Klíčová slova
metoda pachové identifikace, speciálně vycvičený pes, psovod, důkaz, trestní řízení, otisk pachové stopy, pachový vzorek osoby, kriminalistická odorologie, in dubio pro reo
Klíčová slova v angličtině
method of scent identification, specially trained dog, handler, evidence, criminal proceedings, scent trace, scent sample of a person, criminal odorology, in dubio pro reo
Rozsah průvodní práce
69 s. (151 243 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá tématem a problematikou metody pachové identifikace jako důkazu v trestním řízení. Začátek práce se věnuje seznámení se s pojmem metody pachové identifikace, její historii, průběhu provádění a uvedení do širšího kontextu. Postupně je v práci více rozebírán pohled na metodu z hlediska podmínek její přípustnosti jako důkazu v trestním řízení. Je zde rozebrán i pohled českých soudů na metodu v průběhu let a k vypíchnutí zásadních věcí judikovaných soudy týkající se metody pachové identifikace. Pro lepší pochopení metody jsou v práci zmíněny i procesy a postupy, jak se metoda provádí v jiných státech a jak je brána z hlediska důkazu v trestním řízení. V konečné části práce jsou probrány problematické aspekty související s metodou a úvahy de lege ferenda, které jsou zároveň přínosem práce, neboť mimo jiné mapují možnosti, jestli může být metoda nějakým způsobem zlepšena či ne.
Cílem práce je zjištění, zda je tato metoda stále vhodná, potřebná a přínosná pro české soudnictví a (policejní) praxi.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the topic and issues of the method of scent identification as an evidence in criminal proceedings. The beginning of the thesis is devoted to the introduction of the concept of the method of scent identification, its history, the process of its implementation and introduction to the broader context. Gradually, the thesis discusses more about the method in terms of the conditions of its admissibility as evidence in criminal proceedings. It also discusses the Czech courts' view of the method over the years and highlights key cases decided by the courts concerning the method of scent identification. For a better understanding of the method, the paper also mentions the processes and procedures, how the method is implemented in other countries and how it is taken in terms of evidence in criminal proceedings. In the final part of the thesis, problematic aspects related to the method and de lege ferenda considerations are discussed, which are also a contribution of the thesis as they, among other things, map out the possibilities whether the method can be improved in some way or not.
The aim of the thesis is thus to determine whether the method is still appropriate, necessary and beneficial for the Czech judiciary and (police) practice.
Klíčová slova
metoda pachové identifikace, speciálně vycvičený pes, psovod, důkaz, trestní řízení, otisk pachové stopy, pachový vzorek osoby, kriminalistická odorologie, in dubio pro reo
Klíčová slova v angličtině
method of scent identification, specially trained dog, handler, evidence, criminal proceedings, scent trace, scent sample of a person, criminal odorology, in dubio pro reo
Zásady pro vypracování
Metoda pachové identifikace (dále jen ?MPI?) je metoda, která má v justiční a policejní praxi poměrně krátkou historii v porovnání s ostatními kriminalistickými metodami. Již od svého zavedení vzbuzovala emoce a dokázala laickou i odbornou veřejnost vyburcovat k nejrůznějším diskuzím. Postupem času se její místo v aplikační praxi změnilo z operativně pátracího prostředku na důkazní prostředek v trestním řízení, a to na důkaz nepřímý. Sám o sobě tedy nemůže sloužit k usvědčení pachatele ze spáchání trestného čin. Nutno však podotknout, že MPI přispěla k mnoha spravedlivým rozhodnutím v trestním řízení.
Na tuto metodu je kladen obrovský nárok, jak z hlediska samotného výcviku a výběru specializovaných policejních psů a jejich psovodů v rámci služební kynologie Policie ČR nebo postupu při provádění samotné MPI, tak i z hlediska podmínek přípustnosti této metody v aplikační praxi a její následné využití jako důkazní prostředek v trestním řízení.
Na základě nálezu Ústavního soudu ČR z 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/2015 (a souvisejících) a výzkumu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedry obecné zootechniky a etologie, Centra pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity v Praze, je však osud této metody více než nejistý.
Proto bude cílem mé diplomové práce zjistit, zda má tato metoda v českém soudnictví budoucnost, či zda je už považována za překonanou a může být nahrazena jinými, přesnějšími a spolehlivějšími metodami.
Tato diplomová práce bude rozdělena do 8. kapitol. První kapitola bude popisovat historii a vývoj této metody od jejího zavedení do české justiční a policejní praxe, až po současnost s cílem zasazení MPI do historického kontextu.
Druhá kapitola bude popisovat podstatu a využití této metody s cílem určení k čemu slouží, jaké má postavení a praktické využití v trestním řízení.
Třetí kapitola bude věnována podmínkám pro přípustnost metody v trestním řízení s cílem bližšího vymezení a seznámení se s MPI.
Čtvrtá kapitola bude popisovat samotný průběh pachové zkoušky a zanalyzuje rozdíly mezi Pokyny policejního prezidia České republiky č. 9/2009 a č. 313/2017 zabývající se právě MPI.
Pátá kapitola se bude zabývat judikaturou řešící problematiku MPI, a to především důležitým nálezem ÚS z 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15 a bude analyzovat jeho důsledky pro aplikační praxi.
Šestá kapitola bude obsahovat komparaci MPI, a to z hlediska jejího užití, postavení a podmínek přípustnosti v České republice v porovnání s ostatními státy s cílem najít možnosti vylepšení MPI.
Sedmá kapitola upozorní na problematické aspekty využití této metody v aplikační praxi. V rámci této kapitoly bude také zanalyzováno několik případů, kde MPI sehrála důležitou roli, ať už z pozitivního, či negativního hlediska.
Závěrečná osmá kapitola, která také bude přínosem práce, se bude zabývat úvahami de lege ferenda. Především pak úvahami nad tím, zda může být MPI nějakým způsobem zlepšena, zda je pořád brána za důležitou a potřebnou metodu v trestním řízení a zda nemůže být nahrazena lepšími a přesnějšími metodami. Cílem této kapitoly tak bude nalézt možný směr vývoje MPI v aplikační praxi do budoucna.
Zásady pro vypracování
Metoda pachové identifikace (dále jen ?MPI?) je metoda, která má v justiční a policejní praxi poměrně krátkou historii v porovnání s ostatními kriminalistickými metodami. Již od svého zavedení vzbuzovala emoce a dokázala laickou i odbornou veřejnost vyburcovat k nejrůznějším diskuzím. Postupem času se její místo v aplikační praxi změnilo z operativně pátracího prostředku na důkazní prostředek v trestním řízení, a to na důkaz nepřímý. Sám o sobě tedy nemůže sloužit k usvědčení pachatele ze spáchání trestného čin. Nutno však podotknout, že MPI přispěla k mnoha spravedlivým rozhodnutím v trestním řízení.
Na tuto metodu je kladen obrovský nárok, jak z hlediska samotného výcviku a výběru specializovaných policejních psů a jejich psovodů v rámci služební kynologie Policie ČR nebo postupu při provádění samotné MPI, tak i z hlediska podmínek přípustnosti této metody v aplikační praxi a její následné využití jako důkazní prostředek v trestním řízení.
Na základě nálezu Ústavního soudu ČR z 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/2015 (a souvisejících) a výzkumu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedry obecné zootechniky a etologie, Centra pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity v Praze, je však osud této metody více než nejistý.
Proto bude cílem mé diplomové práce zjistit, zda má tato metoda v českém soudnictví budoucnost, či zda je už považována za překonanou a může být nahrazena jinými, přesnějšími a spolehlivějšími metodami.
Tato diplomová práce bude rozdělena do 8. kapitol. První kapitola bude popisovat historii a vývoj této metody od jejího zavedení do české justiční a policejní praxe, až po současnost s cílem zasazení MPI do historického kontextu.
Druhá kapitola bude popisovat podstatu a využití této metody s cílem určení k čemu slouží, jaké má postavení a praktické využití v trestním řízení.
Třetí kapitola bude věnována podmínkám pro přípustnost metody v trestním řízení s cílem bližšího vymezení a seznámení se s MPI.
Čtvrtá kapitola bude popisovat samotný průběh pachové zkoušky a zanalyzuje rozdíly mezi Pokyny policejního prezidia České republiky č. 9/2009 a č. 313/2017 zabývající se právě MPI.
Pátá kapitola se bude zabývat judikaturou řešící problematiku MPI, a to především důležitým nálezem ÚS z 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15 a bude analyzovat jeho důsledky pro aplikační praxi.
Šestá kapitola bude obsahovat komparaci MPI, a to z hlediska jejího užití, postavení a podmínek přípustnosti v České republice v porovnání s ostatními státy s cílem najít možnosti vylepšení MPI.
Sedmá kapitola upozorní na problematické aspekty využití této metody v aplikační praxi. V rámci této kapitoly bude také zanalyzováno několik případů, kde MPI sehrála důležitou roli, ať už z pozitivního, či negativního hlediska.
Závěrečná osmá kapitola, která také bude přínosem práce, se bude zabývat úvahami de lege ferenda. Především pak úvahami nad tím, zda může být MPI nějakým způsobem zlepšena, zda je pořád brána za důležitou a potřebnou metodu v trestním řízení a zda nemůže být nahrazena lepšími a přesnějšími metodami. Cílem této kapitoly tak bude nalézt možný směr vývoje MPI v aplikační praxi do budoucna.
Seznam doporučené literatury
Monografie
STRAUS, Jiří, KLOUBEK, Martin. Kriminalistická odorologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 192 s.
KALVODOVÁ, Věra, HRUŠÁKOVÁ, Milana. Dokazování v trestním řízení - právní, kriminologické a kriminalistické aspekty. Brno: Masarykova univerzita, 2015
Příspěvek ve sborníku:
KREJČÍ, Zdeněk. Metoda pachové identifikace jako důkaz v trestním řízení. Dny práva ? 2010 ? Days of Law, 1. ed. Brno: Masaryk University, 2010, s. 81 - 104
Články z odborných časopisů:
HAVELKOVÁ, Renata, JIRÁSKO, Vojtěch. Využití metody pachové identifikace v trestním řízení. Trestněprávní revue. 2019, č. 9, s. 192-195.
MAZÁK, Josef. Důkaz pachovou zkouškou v trestním řízení. Trestněprávní revue. 2009, č. 3, s. 70-75
Judikatura:
Nález Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 2587/18
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 4 Tdo 700/2017
Nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15, body 22 ? 47.
Internetové stránky:
BUREŠ, Michal a kol. Rizika aplikační praxe metody pachové identifikace v Policii České republiky: Závěrečná zpráva pracovní skupiny [online]. Pecina.cz, 28. března 2013 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: .
NOVÁK, Antonín. Pachová stopa jako důkaz v trestním řízení [online]. Epravo.cz, 13. Ledna 2003 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: < https://www.epravo.cz/top/clanky/pachova-stopa-jako-dukaz-v-trestnim-rizeni-20647.html>
PINC, Ludvík a kol. Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace. Metodika. [online]. Uocr.cz, 31. Října 2015 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: < http://www.uocr.cz/wp-content/uploads/2018/02/536888007_1_Certifikovan%C3%A1-metodika-a-metodick%C3%A1-p%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka-1.pdf >.
Ostatní:
POKYN ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9 ze dne 1. července 2009, kterým se stanoví postup policistů na úseku činnosti služební kynologie.
POKYN policejního prezidenta č. 313/2017, o pachové identifikaci osob.
Seznam doporučené literatury
Monografie
STRAUS, Jiří, KLOUBEK, Martin. Kriminalistická odorologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 192 s.
KALVODOVÁ, Věra, HRUŠÁKOVÁ, Milana. Dokazování v trestním řízení - právní, kriminologické a kriminalistické aspekty. Brno: Masarykova univerzita, 2015
Příspěvek ve sborníku:
KREJČÍ, Zdeněk. Metoda pachové identifikace jako důkaz v trestním řízení. Dny práva ? 2010 ? Days of Law, 1. ed. Brno: Masaryk University, 2010, s. 81 - 104
Články z odborných časopisů:
HAVELKOVÁ, Renata, JIRÁSKO, Vojtěch. Využití metody pachové identifikace v trestním řízení. Trestněprávní revue. 2019, č. 9, s. 192-195.
MAZÁK, Josef. Důkaz pachovou zkouškou v trestním řízení. Trestněprávní revue. 2009, č. 3, s. 70-75
Judikatura:
Nález Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 2587/18
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 4 Tdo 700/2017
Nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15, body 22 ? 47.
Internetové stránky:
BUREŠ, Michal a kol. Rizika aplikační praxe metody pachové identifikace v Policii České republiky: Závěrečná zpráva pracovní skupiny [online]. Pecina.cz, 28. března 2013 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: .
NOVÁK, Antonín. Pachová stopa jako důkaz v trestním řízení [online]. Epravo.cz, 13. Ledna 2003 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: < https://www.epravo.cz/top/clanky/pachova-stopa-jako-dukaz-v-trestnim-rizeni-20647.html>
PINC, Ludvík a kol. Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace. Metodika. [online]. Uocr.cz, 31. Října 2015 [cit. 26. října 2019]. Dostupné na: < http://www.uocr.cz/wp-content/uploads/2018/02/536888007_1_Certifikovan%C3%A1-metodika-a-metodick%C3%A1-p%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka-1.pdf >.
Ostatní:
POKYN ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9 ze dne 1. července 2009, kterým se stanoví postup policistů na úseku činnosti služební kynologie.
POKYN policejního prezidenta č. 313/2017, o pachové identifikaci osob.