Informace o kvalifikační práci Reflexně seismický profil v Hornomoravském úvalu, interpretace dat a zhodnocení vlivu geometrie měření na kvalitu výsledných dat
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Reflexně seismický profil v Hornomoravském úvalu, interpretace dat a zhodnocení vlivu geometrie měření na kvalitu výsledných dat
Hlavní téma v angličtině
Reflective seismic profile in the Hornomoravský úval, interpretation of data and evaluation of the effect of measurement geometry on the quality of resulting data.
Název dle studenta
Reflexně seismický profil v Hornomoravském úvalu, interpretace dat a zhodnocení vlivu geometrie měření na kvalitu výsledných dat
Název dle studenta v angličtině
Seismic reflection profile in the Upper Morava basin, interpretation of data and evaluation of the effect of measurement geometry on the quality of resulting data
V rešeršní části práce byl geologicky a geomorfologicky vymezen prostor Hornomoravského úvalu. Byla popsána metoda seismiky, od jejího historického vzniku, přes jednotlivé typy seismických vln až po šum, který samotnou kvalitu signálu zhoršuje. Praktická část práce se zabývá detailním popisem metodiky měření a následné filtrace dat s použitím odlišných způsobů odstranění nežádoucího šumu. V práci byly použity dva způsoby stackingu dat - za konstantní rychlosti 1600 m/s a za použití 2D rychlostního modelu. Výsledný profil zobrazuje hlavní reflektor v hloubkách 160 - 250 m. Dále byly identifikovány dvě rychlostní seismické facie RSF1 a RSF2, které jsou korelovány s informacemi z vrtů a srovnány s dostupnými seismickými daty z prostředí HMU. Na základě těchto dat byl hlavní reflektor v profilu spojen s hranicí baden/pliocén. Zlom uváděný v geologické mapě nebyl v profilu Držovice zastižen.
Anotace v angličtině
In the research part of this bachelor thesis, the area of the Upper Moravia basin was geologically and geomorphologically defined. The method of seismics has been described, from its historical origin, through individual types of seismic waves and noise, which deteriorates the quality of the signal itself. The practical part of the thesis deals with a detailed description of the methodology of measurement and subsequent data filtering using different methods of removing unwanted noise. Two methods of data stacking were used in the work - at a constant velocity of 1600 m/s and using a 2D velocity model. The resulting profile shows the main reflector at depths of 160 - 250 m. Moreover, two velocity seismic facies RSF1 and RSF2 were identified. The facies are correlated with information from drill holes and compared with available seismic data from the Upper Moravia basin. Based on these data, the main reflector in the profile was connected with the Baden/Pliocene boundary. Fault structure displayed in the geological map was not identified in the Držovice profile.
V rešeršní části práce byl geologicky a geomorfologicky vymezen prostor Hornomoravského úvalu. Byla popsána metoda seismiky, od jejího historického vzniku, přes jednotlivé typy seismických vln až po šum, který samotnou kvalitu signálu zhoršuje. Praktická část práce se zabývá detailním popisem metodiky měření a následné filtrace dat s použitím odlišných způsobů odstranění nežádoucího šumu. V práci byly použity dva způsoby stackingu dat - za konstantní rychlosti 1600 m/s a za použití 2D rychlostního modelu. Výsledný profil zobrazuje hlavní reflektor v hloubkách 160 - 250 m. Dále byly identifikovány dvě rychlostní seismické facie RSF1 a RSF2, které jsou korelovány s informacemi z vrtů a srovnány s dostupnými seismickými daty z prostředí HMU. Na základě těchto dat byl hlavní reflektor v profilu spojen s hranicí baden/pliocén. Zlom uváděný v geologické mapě nebyl v profilu Držovice zastižen.
Anotace v angličtině
In the research part of this bachelor thesis, the area of the Upper Moravia basin was geologically and geomorphologically defined. The method of seismics has been described, from its historical origin, through individual types of seismic waves and noise, which deteriorates the quality of the signal itself. The practical part of the thesis deals with a detailed description of the methodology of measurement and subsequent data filtering using different methods of removing unwanted noise. Two methods of data stacking were used in the work - at a constant velocity of 1600 m/s and using a 2D velocity model. The resulting profile shows the main reflector at depths of 160 - 250 m. Moreover, two velocity seismic facies RSF1 and RSF2 were identified. The facies are correlated with information from drill holes and compared with available seismic data from the Upper Moravia basin. Based on these data, the main reflector in the profile was connected with the Baden/Pliocene boundary. Fault structure displayed in the geological map was not identified in the Držovice profile.
Reflexně seismický průzkum je v geologii hojně využívanou geofyzikální metodou sběru informací. Zároveň jsou vědomosti o terénním sběru seismických dat, jejich procesingu a interpretaci v praxi velmi ceněny. Prostřednictvím této práce má student možnost seznámit se s metodou seismické reflexe a aplikovat ji na konkrétní problematiku.
Prostředí Hornomoravského úvalu, ačkoli v minulosti jinými metodami hojně probádané, poskytuje nespočet příležitostí k měření seismických profilů. Zejména okrajové části s předpokládanými zlomovými poruchami jsou vhodné pro reflexní seismiku a interpretaci odlišných litologických jednotek a poruch.
Cíle a výsledky:
Cílem práce je provést sérii reflexních seismických měření na vybraném profilu, v rámci Hornomoravského úvalu. Zpracovat a filtrovat naměřená data do podoby reflexního seismického profilu, porovnat výsledky různých geometrií odpalů s ohledem na kvalitu dat a hloubkovou penetraci. Výstupem práce bude interpretovaný seismický profil korelovaný na data z vrtné databáze ČGS (geofond).
Rozvržení práce:
Literární rešerše bude zahrnovat:
Vymezení území Hornomoravského úvalu, regionální geologie, stratigrafie a tektonickou struktura pánve hornomoravského úvalu. Fyzikální podstatu použité metody včetně základních filtračních kroků používaných v reflexní seismice.
Praktická část:
1) terénní měření seismografem ABEM Terraloc MK-8 s využitím seismického zdroje PEG-40
2) zpracování a filtrace naměřených dat v softwaru (ReflexW)
3) Interpretace dat v návaznosti na vrtnou databázi
Rozsah textové části:
40-50 stran včetně příloh a seznamu literatury
Rozsah grafických příloh:
Převzaté tabulky a obrázky v rešeršní části; mapové výstupy (pozice zvoleného profilu); grafické výstupy z měření reflexní seismiky a interpretace dat.
Zásady pro vypracování
Úvod:
Reflexně seismický průzkum je v geologii hojně využívanou geofyzikální metodou sběru informací. Zároveň jsou vědomosti o terénním sběru seismických dat, jejich procesingu a interpretaci v praxi velmi ceněny. Prostřednictvím této práce má student možnost seznámit se s metodou seismické reflexe a aplikovat ji na konkrétní problematiku.
Prostředí Hornomoravského úvalu, ačkoli v minulosti jinými metodami hojně probádané, poskytuje nespočet příležitostí k měření seismických profilů. Zejména okrajové části s předpokládanými zlomovými poruchami jsou vhodné pro reflexní seismiku a interpretaci odlišných litologických jednotek a poruch.
Cíle a výsledky:
Cílem práce je provést sérii reflexních seismických měření na vybraném profilu, v rámci Hornomoravského úvalu. Zpracovat a filtrovat naměřená data do podoby reflexního seismického profilu, porovnat výsledky různých geometrií odpalů s ohledem na kvalitu dat a hloubkovou penetraci. Výstupem práce bude interpretovaný seismický profil korelovaný na data z vrtné databáze ČGS (geofond).
Rozvržení práce:
Literární rešerše bude zahrnovat:
Vymezení území Hornomoravského úvalu, regionální geologie, stratigrafie a tektonickou struktura pánve hornomoravského úvalu. Fyzikální podstatu použité metody včetně základních filtračních kroků používaných v reflexní seismice.
Praktická část:
1) terénní měření seismografem ABEM Terraloc MK-8 s využitím seismického zdroje PEG-40
2) zpracování a filtrace naměřených dat v softwaru (ReflexW)
3) Interpretace dat v návaznosti na vrtnou databázi
Rozsah textové části:
40-50 stran včetně příloh a seznamu literatury
Rozsah grafických příloh:
Převzaté tabulky a obrázky v rešeršní části; mapové výstupy (pozice zvoleného profilu); grafické výstupy z měření reflexní seismiky a interpretace dat.
Seznam doporučené literatury
Seznam doporučené odborné literatury:
Alsadi, H. N. (2017). Seismic Hydrocarbon Exploration. 2D and 3D Techniques, Seismic waves.
Čtyroký, P. (1995). Stratigrafie svrchního miocénu a pliocénu Hornomoravského úvalu. Zprávy o geologických výzkumech, 1994, 28-31.
Bábek, O., Sedláček, J., Novák, A., Létal, A. (2018). Electrical resistivity imaging of anastomosing river subsurface stratigraphy and possible controls of fluvial style change in a graben-like basin, Czech Republic. Geomorphology, 317, 139-156.
Everett, M. E. (2013). Near-surface applied geophysics. Cambridge University Press.
Mussett, A. E., Khan, M. A. (2000). Looking into the earth: an introduction to geological geophysics. Cambridge University Press.
Novák, A., Bábek, O., Kapusta, J. (2017). Late Quaternary tectonic switching of siliciclastic provenance in the strike-slip-dominated foreland of the Western Carpathians; Upper Morava Basin, Bohemian Massif. Sedimentary Geology, 355, 58-74.
Růžička, M. (1989). Pliocén Hornomoravského úvalu a Mohelnické brázdy. Sborník geologických věd, A, 19, 129-151.
Špaček, P., Bábek, O., Štěpančíková, P., Švancara, J., Pazdírková, J., & Sedláček, J. (2015). The Nysa-Morava Zone: an active tectonic domain with Late Cenozoic sedimentary grabens in the Western Carpathians? foreland (NE Bohemian Massif). International Journal of Earth Sciences, 104(4), 963-990.
Špaček, P., Valenta, J., Tábořík, P., Ambrož, V., Urban, M., & Štěpančíková, P. (2017). Fault slip versus slope deformations: Experience from paleoseismic trenches in the region with low slip-rate faults and strong Pleistocene periglacial mass wasting (Bohemian Massif). Quaternary International, 451, 56-73.
Zapletal, J. (2016). Poznámky ke geologickému vývoji severozápadní části Hornomoravského úvalu. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 12.
Zeman, A. (1971). Pleistocenní fluviolakustrinní a fluviální sedimenty v jižní části Hornomoravského úvalu. Vest. ústř. úst. geol, 46(1), 19-30
Seznam doporučené literatury
Seznam doporučené odborné literatury:
Alsadi, H. N. (2017). Seismic Hydrocarbon Exploration. 2D and 3D Techniques, Seismic waves.
Čtyroký, P. (1995). Stratigrafie svrchního miocénu a pliocénu Hornomoravského úvalu. Zprávy o geologických výzkumech, 1994, 28-31.
Bábek, O., Sedláček, J., Novák, A., Létal, A. (2018). Electrical resistivity imaging of anastomosing river subsurface stratigraphy and possible controls of fluvial style change in a graben-like basin, Czech Republic. Geomorphology, 317, 139-156.
Everett, M. E. (2013). Near-surface applied geophysics. Cambridge University Press.
Mussett, A. E., Khan, M. A. (2000). Looking into the earth: an introduction to geological geophysics. Cambridge University Press.
Novák, A., Bábek, O., Kapusta, J. (2017). Late Quaternary tectonic switching of siliciclastic provenance in the strike-slip-dominated foreland of the Western Carpathians; Upper Morava Basin, Bohemian Massif. Sedimentary Geology, 355, 58-74.
Růžička, M. (1989). Pliocén Hornomoravského úvalu a Mohelnické brázdy. Sborník geologických věd, A, 19, 129-151.
Špaček, P., Bábek, O., Štěpančíková, P., Švancara, J., Pazdírková, J., & Sedláček, J. (2015). The Nysa-Morava Zone: an active tectonic domain with Late Cenozoic sedimentary grabens in the Western Carpathians? foreland (NE Bohemian Massif). International Journal of Earth Sciences, 104(4), 963-990.
Špaček, P., Valenta, J., Tábořík, P., Ambrož, V., Urban, M., & Štěpančíková, P. (2017). Fault slip versus slope deformations: Experience from paleoseismic trenches in the region with low slip-rate faults and strong Pleistocene periglacial mass wasting (Bohemian Massif). Quaternary International, 451, 56-73.
Zapletal, J. (2016). Poznámky ke geologickému vývoji severozápadní části Hornomoravského úvalu. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 12.
Zeman, A. (1971). Pleistocenní fluviolakustrinní a fluviální sedimenty v jižní části Hornomoravského úvalu. Vest. ústř. úst. geol, 46(1), 19-30
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Reflexně seismický profil v Hornomoravském úvalu, interpretace dat a zhodnocení vlivu geometrie měření na kvalitu výsledných dat
Autor shrnul výsledky své bakalářské práce v powerpointové prezentaci. Na úvod byly představeny cíle práce a geologie studovaného území. Autor dále představil principy reflexně seismických měření a v metodické části práce pak geometrii profilů (konfigurace zdroj ? přijímač). Dále byly představeny kroky filtrace dat v prostředí programu ReflexW, gain, bandpass frequency, muting, FK filtr, rychlostní analýza, dynamické korekce a seskupování (stacking). Dále byly představeny výsledky ? rozdíly v zobrazení hlavního reflexního rozhraní při použití různých kombinace FK filtrace a surgical muting, a různého nastavení seismických rychlostí. Autor diskutuje výhody a nevýhody použití filtrů. Dále autor konfrontuje seismický profil s geologickou situací v mapě a ve vrtech, a poskytuje geologickou interpretaci rozhraní. Výsledky a interpretace byly shrnuty v krátkém závěru.
Vedoucí práce dr. Lenďáková práci hodnotí kladně, práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku B. Oponent práce prof. Ondřej Bábek práci rovněž hodnotí kladně a rovněž navrhuje známku B.
V diskuzi vystoupil dr. Kropáč, prof. Bábek, prof. Šráček, dr. Hýlová.
Komise dospěla k hodnocení B.