Předložená práce se zabývá studiem cyklické stavby petřkovických vrstev v české
části hornoslezské pánve, kterou se v minulosti zabývalo mnoho autorů. V rešeršní části je popsána geologie české části hornoslezské pánve, vymezení a geologická stavba ostravského a karvinského souvrství, s detailním zaměřením na petřkovické vrstvy. Dále byla popsána cyklická stavba ostravského souvrství a charakterizován genetický cyklus a litologický cyklus. Oba cyklické modely byly vymezeny na vybraném vrtu 1104-95 a zhodnocena jejich aplikovatelnost do podmínek sedimentace petřkovických vrstev. V neposlední řadě byly stručně charakterizovány skupiny faunistických horizontů, jenž spadají do petřkovických vrstev a taktéž byly zmíněny významné tonsteinové a brouskové horizonty, které se zde nachází. Ke zpracování metodické části jsem používala vrtnou databázi, zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč, jenž vlastní Univerzita Palackého v Olomouc - katedra geologie. Vypracovala jsem přehlednou mapu, která zachycuje veškeré vrty zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč v české části hornoslezské pánve a čtyři litologicko-korelační řezy, které jsou vedeny ve směru S-J a V-Z. Bylo zjištěno, že ve studované oblasti je díky vrtné prozkoumanosti možné blíže charakterizovat interval od hlavního ostravského brousku po skupinu faunistických horizontů Bohumily. V tomto intervalu mají horizonty převážně sladkovodní charakter. Pouze u skupiny faunistických horizontů Nanety a Leonarda, který byl doložen pouze u jednoho vrtu, se projevuje vliv ingrese moře. Na základě těchto poznatků a informací o sedimentačním prostředí petřkovických vrstev ze studia vyplynulo, že genetické cykly podle původně zamýšlené metodiky nelze vymezit ve studovaném intervalu. Litologické cykly lze vymezit, ale byl zaznamenán vliv eroze, která se podepsala na stavbě cyklů. Velice často, zde docházelo k absenci některých vrstev v rámci cyklu. Po upravení schématu genetického cyklu do podmínek dobývacího prostoru Paskov a Staříč, se podařilo vymezit 12 cyklů. Litologických cyklů bylo vymezeno 45.
Anotace v angličtině
The presented work deals with the study of the cyclical construction of the Petřkovice Member in the Czech part of the Upper Silesian Basin, which has been dealt with by many authors in the past. The research part describes the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin, the delimitation and geological structure of the Ostrava and Karviná Formations, with a detailed focus on the Petřkovice Member. Furthermore, the cyclic structure of the Ostrava Formation was described and the genetic cycle and the lithological cycle were characterized. Both cyclic models were defined on a selected drill hole 1104-95 and their applicability to the sedimentation conditions of the Petřkovice Member was evaluated. In the last part, the groups of faunal horizons that fall into the Petřkovice Member were briefly characterized, and the important tonstein and grinding horizons that are located here were also mentioned. To process the methodological part, I used a drilling database, covering the Petřkovice Member in the mining areas of Paskov and Staříč, which is owned by Palacký University in Olomouc - Department of Geology. I have prepared a map with all boreholes in
the Petřkovice Member in the Paskov and Staříč mining areas in the Czech part of the Upper Silesian Basin and four lithological-correlation sections, which are in the S-J and V-Z directions. It was found that in the studied area, thanks to drilling research, it is possible to characterize the interval from the main Ostrava whetstone to the group of fauna horizons Bohumila. In this interval, the horizons are predominantly freshwater. Only in the group of faunistic horizons Naneta and Leonard, which was documented in only one drill hole, is the
influence of sea ingress. Based on these findings and information about the sedimentary environment of the Petřkovice Member, the study showed that genetic cycles according to the originally intended methodology cannot be defined in the studied interval. Lithological cycles can be defined, but the effect of erosion on the construction of the cycles has been noted. Very often, there was an absence of some layers within the cycle. After adjusting the scheme of the
genetic cycle to the conditions of the mining area Paskov and Staříč, it was possible to define 12 cycles. Lithological cycles have been defined 45.
Klíčová slova
česká část hornoslezská pánev, ostravské souvrství, petřkovické vrstvy, cyklická
stavba, genetické cykly, hlavní ostravský brousek, faunistické horizonty
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, Petřkovice Member,
cyclic structure, genetic cycles, main ostrava whetstone, faunistic horizons
Rozsah průvodní práce
72 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Předložená práce se zabývá studiem cyklické stavby petřkovických vrstev v české
části hornoslezské pánve, kterou se v minulosti zabývalo mnoho autorů. V rešeršní části je popsána geologie české části hornoslezské pánve, vymezení a geologická stavba ostravského a karvinského souvrství, s detailním zaměřením na petřkovické vrstvy. Dále byla popsána cyklická stavba ostravského souvrství a charakterizován genetický cyklus a litologický cyklus. Oba cyklické modely byly vymezeny na vybraném vrtu 1104-95 a zhodnocena jejich aplikovatelnost do podmínek sedimentace petřkovických vrstev. V neposlední řadě byly stručně charakterizovány skupiny faunistických horizontů, jenž spadají do petřkovických vrstev a taktéž byly zmíněny významné tonsteinové a brouskové horizonty, které se zde nachází. Ke zpracování metodické části jsem používala vrtnou databázi, zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč, jenž vlastní Univerzita Palackého v Olomouc - katedra geologie. Vypracovala jsem přehlednou mapu, která zachycuje veškeré vrty zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč v české části hornoslezské pánve a čtyři litologicko-korelační řezy, které jsou vedeny ve směru S-J a V-Z. Bylo zjištěno, že ve studované oblasti je díky vrtné prozkoumanosti možné blíže charakterizovat interval od hlavního ostravského brousku po skupinu faunistických horizontů Bohumily. V tomto intervalu mají horizonty převážně sladkovodní charakter. Pouze u skupiny faunistických horizontů Nanety a Leonarda, který byl doložen pouze u jednoho vrtu, se projevuje vliv ingrese moře. Na základě těchto poznatků a informací o sedimentačním prostředí petřkovických vrstev ze studia vyplynulo, že genetické cykly podle původně zamýšlené metodiky nelze vymezit ve studovaném intervalu. Litologické cykly lze vymezit, ale byl zaznamenán vliv eroze, která se podepsala na stavbě cyklů. Velice často, zde docházelo k absenci některých vrstev v rámci cyklu. Po upravení schématu genetického cyklu do podmínek dobývacího prostoru Paskov a Staříč, se podařilo vymezit 12 cyklů. Litologických cyklů bylo vymezeno 45.
Anotace v angličtině
The presented work deals with the study of the cyclical construction of the Petřkovice Member in the Czech part of the Upper Silesian Basin, which has been dealt with by many authors in the past. The research part describes the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin, the delimitation and geological structure of the Ostrava and Karviná Formations, with a detailed focus on the Petřkovice Member. Furthermore, the cyclic structure of the Ostrava Formation was described and the genetic cycle and the lithological cycle were characterized. Both cyclic models were defined on a selected drill hole 1104-95 and their applicability to the sedimentation conditions of the Petřkovice Member was evaluated. In the last part, the groups of faunal horizons that fall into the Petřkovice Member were briefly characterized, and the important tonstein and grinding horizons that are located here were also mentioned. To process the methodological part, I used a drilling database, covering the Petřkovice Member in the mining areas of Paskov and Staříč, which is owned by Palacký University in Olomouc - Department of Geology. I have prepared a map with all boreholes in
the Petřkovice Member in the Paskov and Staříč mining areas in the Czech part of the Upper Silesian Basin and four lithological-correlation sections, which are in the S-J and V-Z directions. It was found that in the studied area, thanks to drilling research, it is possible to characterize the interval from the main Ostrava whetstone to the group of fauna horizons Bohumila. In this interval, the horizons are predominantly freshwater. Only in the group of faunistic horizons Naneta and Leonard, which was documented in only one drill hole, is the
influence of sea ingress. Based on these findings and information about the sedimentary environment of the Petřkovice Member, the study showed that genetic cycles according to the originally intended methodology cannot be defined in the studied interval. Lithological cycles can be defined, but the effect of erosion on the construction of the cycles has been noted. Very often, there was an absence of some layers within the cycle. After adjusting the scheme of the
genetic cycle to the conditions of the mining area Paskov and Staříč, it was possible to define 12 cycles. Lithological cycles have been defined 45.
Klíčová slova
česká část hornoslezská pánev, ostravské souvrství, petřkovické vrstvy, cyklická
stavba, genetické cykly, hlavní ostravský brousek, faunistické horizonty
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, Petřkovice Member,
cyclic structure, genetic cycles, main ostrava whetstone, faunistic horizons
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část hornoslezské pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část připadá na Českou republiku. Hornoslezská pánev je již několik desítek let tématem studia mnoha geologů. Některá témata (jako například cykly a cyklická stavba sedimentů v pánvi) se v závislosti na nových datech (informace z nových vrtů) a vývoji laboratorních zařízení opět řeší.
Petřkovické vrstvy tvoří dva megycykly (Jirásek et al. 2018), ty se skládají z několika cyklů, které vykazují podmínky transgresního a regresního vývoje oblasti. Orientaci v sedimentárním záznamu petřkovických vrstev umožňují identifikační a korelační horizonty, tedy skupiny faunistických horizontů (sladkovodních, brakických i mořských) a tufitické horizonty (tonsteiny a brousky). Dopita et al. (1997) uvádí v oblasti Příbora 65 základních cyklů (bez rozlišení auto- a allocyklů), jejich prostorovou distribuci nedokládá.
V rámci teoretické části studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické vrstvy. V praktické části studentka vypracuje několik korelačních řezů v dobývacích prostorech Paskov a Staříč. Při korelování průzkumných vrtů se bude orientovat pomocí tonsteinů, brousků a skupin faunistických horizontů. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi katedry geologie VŠB-TU Ostrava.
V rámci zpracování diplomové práce bude studentka pracovat s programem MicroStation firmy Bentley Systems, Inc., v němž sestaví mapu vrtů studované oblasti. Korelační řezy budou vyhotoveny v programu Corel Draw. V závěrečných částech práce studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a uvede závěry.
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část hornoslezské pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část připadá na Českou republiku. Hornoslezská pánev je již několik desítek let tématem studia mnoha geologů. Některá témata (jako například cykly a cyklická stavba sedimentů v pánvi) se v závislosti na nových datech (informace z nových vrtů) a vývoji laboratorních zařízení opět řeší.
Petřkovické vrstvy tvoří dva megycykly (Jirásek et al. 2018), ty se skládají z několika cyklů, které vykazují podmínky transgresního a regresního vývoje oblasti. Orientaci v sedimentárním záznamu petřkovických vrstev umožňují identifikační a korelační horizonty, tedy skupiny faunistických horizontů (sladkovodních, brakických i mořských) a tufitické horizonty (tonsteiny a brousky). Dopita et al. (1997) uvádí v oblasti Příbora 65 základních cyklů (bez rozlišení auto- a allocyklů), jejich prostorovou distribuci nedokládá.
V rámci teoretické části studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické vrstvy. V praktické části studentka vypracuje několik korelačních řezů v dobývacích prostorech Paskov a Staříč. Při korelování průzkumných vrtů se bude orientovat pomocí tonsteinů, brousků a skupin faunistických horizontů. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi katedry geologie VŠB-TU Ostrava.
V rámci zpracování diplomové práce bude studentka pracovat s programem MicroStation firmy Bentley Systems, Inc., v němž sestaví mapu vrtů studované oblasti. Korelační řezy budou vyhotoveny v programu Corel Draw. V závěrečných částech práce studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a uvede závěry.
Seznam doporučené literatury
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2016): Coal-bearing capacity of the Petřkovice Member (Ostrava Formation, Serpukhovian, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). Geological Quarterly, 60(3), pp. 637-649.
HÝLOVÁ L., JIRÁSEK J., SIVEK M., JURECZKA J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology,106, pp. 11-24.
JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesian Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, 102, pp. 989?1006.
JIRÁSEK J., OPLUŠTIL S., SIVEK M., SCHMITZ M. D., ABELS H. A. (2018): Astronomical forcing of Carboniferous paralic sedimentary cycles in the Upper Silesian Basin, Czech Republic (Serpukhovian, latest Mississippian): New radiometric ages afford an astronomical age model for European biozonations and substages. Earth-Science Reviews, 177, pp. 715-741.
SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
ZEMAN J. (1960): Megacyklothemy v ostravsko-karvinském revíru. Věstník ÚÚG, XXXV(4), pp. 299-314.
Seznam doporučené literatury
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2016): Coal-bearing capacity of the Petřkovice Member (Ostrava Formation, Serpukhovian, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). Geological Quarterly, 60(3), pp. 637-649.
HÝLOVÁ L., JIRÁSEK J., SIVEK M., JURECZKA J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology,106, pp. 11-24.
JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesian Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, 102, pp. 989?1006.
JIRÁSEK J., OPLUŠTIL S., SIVEK M., SCHMITZ M. D., ABELS H. A. (2018): Astronomical forcing of Carboniferous paralic sedimentary cycles in the Upper Silesian Basin, Czech Republic (Serpukhovian, latest Mississippian): New radiometric ages afford an astronomical age model for European biozonations and substages. Earth-Science Reviews, 177, pp. 715-741.
SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
ZEMAN J. (1960): Megacyklothemy v ostravsko-karvinském revíru. Věstník ÚÚG, XXXV(4), pp. 299-314.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM, 1 mapa vrtů, 4 litologicko-korelační řezy
Přílohy vázané v práci
mapy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Téma: Cyklická stavba petřkovických vrstev v dobývacích prostorech Paskov a Staříč
Autorka v powerpointové prezentaci nejprve stručně představila cíle práce, a poté regionálně geologické a stratigrafické zařazení studovaného území hornoslezské pánve - petřkovických vrstev ostravského souvrství. Autorka dále představila genetický cyklus dle Gastalda et al. (2009) a Havleny (1982) a cyklickou stavbu ostravského souvrství převzaté z dřívější literatury. Autorka dále představila metodiku popis dokumentace vrtů, zpracování a korelace v MicroStation. V diskusi byly zjištěné počty genetických cyklů porovnány s údaji dle starších autorů. Prezentace byla završena krátkým závěrem. Teprve poté byla prezentována korelační schémata.
Vedoucí práce dr. Lada Hýlová práci hodnotí kladně, doporučuje ji k obhajobě a navrhuje známku A až B. Oponent práce prof. Martin Sivek (HGF, VŠB TU, u obhajoby nepřítomen) práci hodnotí kladně, doporučuje k obhajobě a navrhuje známku C. Oponent neklade žádné dotazy. V diskusi vystoupili dr. Kropáč, prof. Bábek a prof. Šráček.