Informace o kvalifikační práci SEDIMENTOLOGICKÉ A PROVENIENČNÍ STUDIUM HORNIN BAŠSKÉHO
VÝVOJE SLEZSKÉ JEDNOTKY FLYŠOVÝCH PŘÍKROVŮ VNĚJŠÍCH
ZÁPADNÍCH KARPAT
Práce je zaměřena na studium bašského vývoje na lokalitách Libhošťská hůrka,
kopec Hradisko, Vlčovice, lom Myslík, lom Ostružná, lom Kotouč a výchozy v řece
Ondřejnici u Hukvald. Na lokalitách byl proveden litologický popis, fotodokumentace, odběr
vzorků a měření terénní gamaspektrometrie. V laboratoři následovala rentgenová
fluorescenční spektroskopie, optická mikroskopie, analýza těžkých minerálů, rtg difrakční
analýza, hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýza celkové
koncentrace uhlíku. Bylo vyčleněno devět faciálních tříd, které zahrnují sedimenty
hemipelagického spadu, úlomkotoků, zrnotoků a turbiditních proudů. Faciální architektura
přisuzuje sedimentaci jak proximální části submarinního vějíře, tak i distální části.
Z minerálního hlediska je bašský vývoj chudý, dominuje křemen a karbonátový tmel nad
litickými klasty prachovců či jílovců. Z těžkých minerálů v chlebovické facii a bašském
souvrství dominují rutil a granát, v palkovickém dominuje zirkon. Z geotektonického hlediska
lze stanovit provenienci zdroje materiálu do recyklovaného orogénu či kontinentálního bloku.
K faciální analýze dopomohla geochemická analýza. Zrnitostní proxy (Si/Al, Zr/Rb) reagují
dobře na litologické změny. Poměr K/Al se neosvědčil, jako nosiče těchto prvků určil živce,
na které je bašský vývoj velice chudý, což potvrdila gamaspektrometrie, rentgenová difrakce i
optická mikroskopie. Geochemie mimojiné též pomohla k určení hranice mezi bašským a
palkovickým souvrstvím. Rozdíly jsou patrné na křivkách gamaspektrometrického signálu,
Si/Al, Zr/Rb, K/Al a Rb/Sr. Litologickou změnu lze vidět makroskopicky i mikroskopicky.
Anotace v angličtině
The work focuses on the study of the Baška subunit at Libhoštská hůrka, Hradisko
hill, Vlčovice, Myslík quarry, Ostružná quarry, Kotouč quarry and outcrop in the Ondřejnice
river near Hukvaldy. There was made lithological description, photodocumentation, sampling
and field gamma spectrometry measurement. X-ray fluorescence spectroscopy, optical
microscopy, heavy mineral analysis, X-ray diffraction analysis, ICP MS and total carbon
concentration analysis followed in the laboratory. Nine facies classes were defined which
include hemipelagic fallout sediments, debris flows, grain flows and turbidity currents. Facies
represents the proximal part of the submarine fan and the distal part. These sediments are
dominated by quartz and carbonate cement over lithic clasts of silt and clay. Most of heavy
minerals are represented by rutile and garnet in the the Chlebovice facie and the Baška
Formation, while zircon dominates in the Palkovice Formation. From a geotectonic point of
view, the provenance of the source material can be established in a recycled orogene or
continental block. Geochemical analysis well supported facies analysis. Grain size proxies
(Si/Al, Zr/Rb) respond well to lithological changes. The K/Al ratio has not proved to be
successful, it shows these elements are largely assigned to feldspars, which are very poor in
the Baška subunit. It was also confirmed by gamma-ray spectrometry, X-ray diffraction and
optical microscopy. However, geochemistry has also helped to define the boundary between
the Baška Formation and the Palkovice Formation. The differences can be seen in the gamma
spectrometric data curves, Si/Al, Zr/Rb, K/Al and Rb/Sr. The lithological changes can be seen
macroscopically and microscopically.
Práce je zaměřena na studium bašského vývoje na lokalitách Libhošťská hůrka,
kopec Hradisko, Vlčovice, lom Myslík, lom Ostružná, lom Kotouč a výchozy v řece
Ondřejnici u Hukvald. Na lokalitách byl proveden litologický popis, fotodokumentace, odběr
vzorků a měření terénní gamaspektrometrie. V laboratoři následovala rentgenová
fluorescenční spektroskopie, optická mikroskopie, analýza těžkých minerálů, rtg difrakční
analýza, hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýza celkové
koncentrace uhlíku. Bylo vyčleněno devět faciálních tříd, které zahrnují sedimenty
hemipelagického spadu, úlomkotoků, zrnotoků a turbiditních proudů. Faciální architektura
přisuzuje sedimentaci jak proximální části submarinního vějíře, tak i distální části.
Z minerálního hlediska je bašský vývoj chudý, dominuje křemen a karbonátový tmel nad
litickými klasty prachovců či jílovců. Z těžkých minerálů v chlebovické facii a bašském
souvrství dominují rutil a granát, v palkovickém dominuje zirkon. Z geotektonického hlediska
lze stanovit provenienci zdroje materiálu do recyklovaného orogénu či kontinentálního bloku.
K faciální analýze dopomohla geochemická analýza. Zrnitostní proxy (Si/Al, Zr/Rb) reagují
dobře na litologické změny. Poměr K/Al se neosvědčil, jako nosiče těchto prvků určil živce,
na které je bašský vývoj velice chudý, což potvrdila gamaspektrometrie, rentgenová difrakce i
optická mikroskopie. Geochemie mimojiné též pomohla k určení hranice mezi bašským a
palkovickým souvrstvím. Rozdíly jsou patrné na křivkách gamaspektrometrického signálu,
Si/Al, Zr/Rb, K/Al a Rb/Sr. Litologickou změnu lze vidět makroskopicky i mikroskopicky.
Anotace v angličtině
The work focuses on the study of the Baška subunit at Libhoštská hůrka, Hradisko
hill, Vlčovice, Myslík quarry, Ostružná quarry, Kotouč quarry and outcrop in the Ondřejnice
river near Hukvaldy. There was made lithological description, photodocumentation, sampling
and field gamma spectrometry measurement. X-ray fluorescence spectroscopy, optical
microscopy, heavy mineral analysis, X-ray diffraction analysis, ICP MS and total carbon
concentration analysis followed in the laboratory. Nine facies classes were defined which
include hemipelagic fallout sediments, debris flows, grain flows and turbidity currents. Facies
represents the proximal part of the submarine fan and the distal part. These sediments are
dominated by quartz and carbonate cement over lithic clasts of silt and clay. Most of heavy
minerals are represented by rutile and garnet in the the Chlebovice facie and the Baška
Formation, while zircon dominates in the Palkovice Formation. From a geotectonic point of
view, the provenance of the source material can be established in a recycled orogene or
continental block. Geochemical analysis well supported facies analysis. Grain size proxies
(Si/Al, Zr/Rb) respond well to lithological changes. The K/Al ratio has not proved to be
successful, it shows these elements are largely assigned to feldspars, which are very poor in
the Baška subunit. It was also confirmed by gamma-ray spectrometry, X-ray diffraction and
optical microscopy. However, geochemistry has also helped to define the boundary between
the Baška Formation and the Palkovice Formation. The differences can be seen in the gamma
spectrometric data curves, Si/Al, Zr/Rb, K/Al and Rb/Sr. The lithological changes can be seen
macroscopically and microscopically.
Horniny bašského vývoje se vyskytují v úzkém pruhu na čele slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Většina provenienčních a sedimentologických studii se dosud zabývala hlavně godulským vývojem, zatímco ostatní vývoje slezské jednotky zůstávaly vzhledem k omezenému plošnému i stratigrafickému rozšíření stranou zájmu.
Cílem práce je podrobný sedimentologický, petrologický a geochemický výzkum profilů, reprezentující jednotlivé stratigrafické členy bašského vývoje na Moravě. Hlavním výstupem práce bude rozšíření dosavadních informací o bašském vývoji, především o paleogeografických a provenienčních změnách během křídy a spodních třetihor, které ovlivňovaly transport materiálu a depozici v okrajové části slezské pánve. Potřebné technické a softwarové zařízení je dostupné na Katedře geologie UP v Olomouci.
Rozvržení práce:
Přehledná literární rešerše na téma:
charakteristika slezské jednotky flyšového pásma Západních Karpat; metody provenienčního studia klastických sedimentů a charakteristika vybraných geochemických proxy dat a vysvětlení jejich využití pro paleogeografické, paleooceanografické a paleoklimatologické interpretace.
Praktická část:
terénní práce: detailní sedimentologický popis a fotodokumentace profilů, gamaspektrometrie a odběr vzorků pro laboratorní zpracování
V diskuzní části práce budou získaná data interpretována a srovnávána se závěry dřívějších prací.
Zásady pro vypracování
Horniny bašského vývoje se vyskytují v úzkém pruhu na čele slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Většina provenienčních a sedimentologických studii se dosud zabývala hlavně godulským vývojem, zatímco ostatní vývoje slezské jednotky zůstávaly vzhledem k omezenému plošnému i stratigrafickému rozšíření stranou zájmu.
Cílem práce je podrobný sedimentologický, petrologický a geochemický výzkum profilů, reprezentující jednotlivé stratigrafické členy bašského vývoje na Moravě. Hlavním výstupem práce bude rozšíření dosavadních informací o bašském vývoji, především o paleogeografických a provenienčních změnách během křídy a spodních třetihor, které ovlivňovaly transport materiálu a depozici v okrajové části slezské pánve. Potřebné technické a softwarové zařízení je dostupné na Katedře geologie UP v Olomouci.
Rozvržení práce:
Přehledná literární rešerše na téma:
charakteristika slezské jednotky flyšového pásma Západních Karpat; metody provenienčního studia klastických sedimentů a charakteristika vybraných geochemických proxy dat a vysvětlení jejich využití pro paleogeografické, paleooceanografické a paleoklimatologické interpretace.
Praktická část:
terénní práce: detailní sedimentologický popis a fotodokumentace profilů, gamaspektrometrie a odběr vzorků pro laboratorní zpracování
V diskuzní části práce budou získaná data interpretována a srovnávána se závěry dřívějších prací.
Seznam doporučené literatury
Golonka, J., Picha, F.J., (Eds.), 2006. The Carpathians and their foreland: Geology and hydrocarbon resources. Mem. Am. Assoc. Petrol. Geol. 84, 608 s.
IAEA, 1990. The use of gamma ray data to define the natural radiation environment. IAEATECDOC-566, Vídeň, 173 s.
Menčík, E., Adamová, M., Dvořák, J., Dudek, A., Jetel, J., Jurková, A., Hanzlíková, E., Houša, V., Peslová, H., Rybářová, L., Šmíd, B., Šebesta, J., Tyráček, J., Vašíček, Z., 1983. Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Ústř. Úst. geol., Praha, 304 s.
Pickering, K.T., Stow, D.A.V., Watson, M., Hiscott, R.N., 1986. Deep-water facies, processes and models: a review and classification scheme for modern and ancient sediments. Earth Sci. Rev. 22, 75?174.
Reading, H.G., Richards, M., 1994. Turbidite systems in deep-water basin margins classified by grain size and feeder system. Bull. Am. Assoc. Petrol. Geol., 78, 792?822.
Zuffa, G.G., (Ed.), 1985. Provenance of Arenites. NATO ASI Series, C 148. D. Reidel Publishing Company, Dordrecht, 408 s.
+ další literatura podle potřeby a vývoje práce
Seznam doporučené literatury
Golonka, J., Picha, F.J., (Eds.), 2006. The Carpathians and their foreland: Geology and hydrocarbon resources. Mem. Am. Assoc. Petrol. Geol. 84, 608 s.
IAEA, 1990. The use of gamma ray data to define the natural radiation environment. IAEATECDOC-566, Vídeň, 173 s.
Menčík, E., Adamová, M., Dvořák, J., Dudek, A., Jetel, J., Jurková, A., Hanzlíková, E., Houša, V., Peslová, H., Rybářová, L., Šmíd, B., Šebesta, J., Tyráček, J., Vašíček, Z., 1983. Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Ústř. Úst. geol., Praha, 304 s.
Pickering, K.T., Stow, D.A.V., Watson, M., Hiscott, R.N., 1986. Deep-water facies, processes and models: a review and classification scheme for modern and ancient sediments. Earth Sci. Rev. 22, 75?174.
Reading, H.G., Richards, M., 1994. Turbidite systems in deep-water basin margins classified by grain size and feeder system. Bull. Am. Assoc. Petrol. Geol., 78, 792?822.
Zuffa, G.G., (Ed.), 1985. Provenance of Arenites. NATO ASI Series, C 148. D. Reidel Publishing Company, Dordrecht, 408 s.
+ další literatura podle potřeby a vývoje práce
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Název práce: Sedimentologické a provenienční stadium hornin bašského vývoje slezské jednotky flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat
Kandidát přiedstavil diplomovou práci z pdf souboru. Po představení úvodních informací a cílů práce (určení prostředí sedimentace a určení zdrojové oblasti hornin bašského vývoje slezské jednotky flyšového pásma). Autor dale stručně představil studované území z hlediska lokalizace, geografického a geologického vymezení, geologického vývoje a geologickou charakterstiku flyšového pásma, a představil studované lokality (4 profily). V metodické části byly zmíněny metody terénnního dokumentace profilů a měření terénní gamaspektrometrie, RTG fluorescenční spektrometrie, RTG difrakční analýza, analýza těžkých minerálů, analýzy celkového organického uhlíku, hmotnostní spektrometrie a optická petrografie výbrusů. Ve výsledkové části kandidát předvedl klasifikaci faciálních typů (9 vyčleněných facií), jejich distribuce na profilech a gamaspektrometrická charakteristika. Autor dale představil syntézu gamaspektrometrických dat, výsledky optické petrografie (stanovení provenience Gazzi-Dickinsonovou metodou), výsledky prvkové geochemie, a výsledky dalších metod, a společně s výsledky autor data přímo interpretoval. Autor nakonec shrnul výsledky a interpretace prostředí sedimentace a silicicklastické provenience ve stručném závěru.
Autor data adekvátně diskutoval a interpretoval; koreloval OSL datovaný profil Držovice s publikovanými daty z Dolních Věstonic, interpretoval míru zvětrávání z naměřených dat a předvedl představu o paleoklimatologickém vývoji území. Autor nakonec práci shrnul do několika závěrečných bodů.
Vedoucím práce byl dr. Daniel Šimíček, který práci hodnotí kladně, avšak upozornuje na formální a věcné nedostatky, a časový spěch při finalizaci práce. Vedoucí navrhuje klasifikaci známkou C. Oponentem práce byl dr. Roland Nádaskay (ČGS Praha, u obhajoby nepřítomen). Oponent práci hodnotí kladně, upozornuje na řadu formálních a věcných nedostatků, neklade žádné dotazy a celkově navrhuje známku 2 (B-C). V diskuzi vystoupila dr. Hýlová a prof. Bábek.