Cílem diplomové práce je sumarizovat nejčastější indikace k použití prenatální magnetické rezonance ve FNOL za období pěti let, zjistit, které diagnózy se na MR plodu vyskytují nejčastěji a zda magnetická rezonance plodu přináší jiné nebo rozšiřující výsledky oproti ultrazvuku. Poprvé byla prenatální MR použita zhruba před 40 lety. Pro zobrazování plodu je standardně používán ultrazvuk. Ultrazvuk je velice dostupnou metodou, umožňuje vyšetření v reálném čase a není tolik nákladný. Avšak magnetická rezonance, díky svým schopnostem, dokáže zvýšit diagnostický výtěžek z vyšetření během těhotenství. Celkem bylo do výzkumu této práce zahrnuto 146 plodů. Nejčastější indikace k provedení fetální MR jsou anomálie CNS, urotraktu či hrudníku. Nejčastěji jsou na MR diagnostikovány anomálie CNS, jedná se především o ventrikulomegalii, colpocephalii či agenezi corpus callosum. Nejčastěji bylo vyšetření plodu na MR prováděno ve 23. týdnu gestace. U všech vyšetřovaných oblastí plodu se vyskytuje více než 50% shoda US a MR nálezů, přičemž při vyšetřování urotraktu je tato shoda významně větší (p< 0,001). V 45,6 % MR poskytuje další diagnostické informace oproti ultrazvuku, podíl rozšiřujících nálezu na MR je statisticky významný. Výsledky se v některých případech liší od ostatních zahraničních studií v procentu diagnostické shody, rozšiřujícího nálezu či zjištěných diagnózách na MR. Závěrem lze říci, že MR plodu je užitečnou bezpečnou vyšetřovací metodou, jenž poskytuje významné rozšiřující informace.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to summarize the most common indications for the use of prenatal magnetic resonance imaging in FNOL over a period of five years,to find out which diagnoses occur most frequently on MR fetus and whether fetal magnetic resonance imaging has different or extended results than ultrasound. Prenatal MR was first used about 40 years ago. Ultrasound is used as standard for fetal imaging. Ultrasound is a very affordable method, allows real-time examination and is not so expensive. However, magnetic resonance imaging, thanks to its capabilities, can increase the diagnostic yield of examinations during pregnancy. A total of 146 fetuses were included in the research of this work. The most common indications for fetal MR are anomalies of the CNS, urotract or chest. CNS anomalies are most often diagnosed on MR, mainly ventriculomegaly, colpocephaly or agenesis of the corpus callosum. The most frequent examination of the fetus for MR was performed in the 23rd week of gestation. In all examined areas of the fetus, there is more than 50% agreement of US and MR findings, while in the examination of the urotract, this agreement is significantly greater (p <0.001). In 45.6% MR imaging provides additional diagnostic information compared to ultrasound, the share of expanding findings on MR is statistically significant. In some cases, the results differ from other studies in the percentage of diagnostic agreement, extension finding, or diagnosed diagnoses for MR. In conclusion, fetal MR is a useful safe examination method that provides significant dissemination information.
magnetic resonance, prenatal diagnostics, MR imaging, fetus, indications, congenital malformations
Rozsah průvodní práce
96 s. (115 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem diplomové práce je sumarizovat nejčastější indikace k použití prenatální magnetické rezonance ve FNOL za období pěti let, zjistit, které diagnózy se na MR plodu vyskytují nejčastěji a zda magnetická rezonance plodu přináší jiné nebo rozšiřující výsledky oproti ultrazvuku. Poprvé byla prenatální MR použita zhruba před 40 lety. Pro zobrazování plodu je standardně používán ultrazvuk. Ultrazvuk je velice dostupnou metodou, umožňuje vyšetření v reálném čase a není tolik nákladný. Avšak magnetická rezonance, díky svým schopnostem, dokáže zvýšit diagnostický výtěžek z vyšetření během těhotenství. Celkem bylo do výzkumu této práce zahrnuto 146 plodů. Nejčastější indikace k provedení fetální MR jsou anomálie CNS, urotraktu či hrudníku. Nejčastěji jsou na MR diagnostikovány anomálie CNS, jedná se především o ventrikulomegalii, colpocephalii či agenezi corpus callosum. Nejčastěji bylo vyšetření plodu na MR prováděno ve 23. týdnu gestace. U všech vyšetřovaných oblastí plodu se vyskytuje více než 50% shoda US a MR nálezů, přičemž při vyšetřování urotraktu je tato shoda významně větší (p< 0,001). V 45,6 % MR poskytuje další diagnostické informace oproti ultrazvuku, podíl rozšiřujících nálezu na MR je statisticky významný. Výsledky se v některých případech liší od ostatních zahraničních studií v procentu diagnostické shody, rozšiřujícího nálezu či zjištěných diagnózách na MR. Závěrem lze říci, že MR plodu je užitečnou bezpečnou vyšetřovací metodou, jenž poskytuje významné rozšiřující informace.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to summarize the most common indications for the use of prenatal magnetic resonance imaging in FNOL over a period of five years,to find out which diagnoses occur most frequently on MR fetus and whether fetal magnetic resonance imaging has different or extended results than ultrasound. Prenatal MR was first used about 40 years ago. Ultrasound is used as standard for fetal imaging. Ultrasound is a very affordable method, allows real-time examination and is not so expensive. However, magnetic resonance imaging, thanks to its capabilities, can increase the diagnostic yield of examinations during pregnancy. A total of 146 fetuses were included in the research of this work. The most common indications for fetal MR are anomalies of the CNS, urotract or chest. CNS anomalies are most often diagnosed on MR, mainly ventriculomegaly, colpocephaly or agenesis of the corpus callosum. The most frequent examination of the fetus for MR was performed in the 23rd week of gestation. In all examined areas of the fetus, there is more than 50% agreement of US and MR findings, while in the examination of the urotract, this agreement is significantly greater (p <0.001). In 45.6% MR imaging provides additional diagnostic information compared to ultrasound, the share of expanding findings on MR is statistically significant. In some cases, the results differ from other studies in the percentage of diagnostic agreement, extension finding, or diagnosed diagnoses for MR. In conclusion, fetal MR is a useful safe examination method that provides significant dissemination information.
magnetic resonance, prenatal diagnostics, MR imaging, fetus, indications, congenital malformations
Zásady pro vypracování
1. volba tématu práce
2. rešerše a analýza vstupní literatury
3.stanovení cílů a metodiky práce
4. vymezení zkoumaného vzorku
5. tvorba teoretické části DP
6.příprava a realizace výzkumného šetření
7.studium a analýza dokumentů
8. statistické zpracování a vyhodnocení dat
9. odevzdání DP
10. obhajoba DP
Zásady pro vypracování
1. volba tématu práce
2. rešerše a analýza vstupní literatury
3.stanovení cílů a metodiky práce
4. vymezení zkoumaného vzorku
5. tvorba teoretické části DP
6.příprava a realizace výzkumného šetření
7.studium a analýza dokumentů
8. statistické zpracování a vyhodnocení dat
9. odevzdání DP
10. obhajoba DP
Seznam doporučené literatury
1. POLÁK, Petr, Jaroslav LOUCKÝ a Viktor TOMEK. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad. Praha: Maxdorf. Jessenius, 2017. 288 s. ISBN 978-80-7345-499-9
2. HÁJEK, Zdeněk, Milan MACEK a Eduard KULOVANÝ. Základy prenatální diagnostiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 423 s. ISBN 80-7169-391-X
3. COPEL, Joshua A. Obstetric imaging. Philadelphia, PA: Elsevier/Saunders. Expert radiology series, 2012. 808 s. ISBN 9781437725568
4. MALÍKOVÁ, Hana. Základy radiologie a zobrazovacích metod. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. 156 s. ISBN 978-80-246-4036-5
5. PRAYER, Daniela a Albert L. BAERT. Fetal MRI. Berlin: Springer, 2011. 528 s. ISBN 978-3-540-73270-9
Seznam doporučené literatury
1. POLÁK, Petr, Jaroslav LOUCKÝ a Viktor TOMEK. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad. Praha: Maxdorf. Jessenius, 2017. 288 s. ISBN 978-80-7345-499-9
2. HÁJEK, Zdeněk, Milan MACEK a Eduard KULOVANÝ. Základy prenatální diagnostiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 423 s. ISBN 80-7169-391-X
3. COPEL, Joshua A. Obstetric imaging. Philadelphia, PA: Elsevier/Saunders. Expert radiology series, 2012. 808 s. ISBN 9781437725568
4. MALÍKOVÁ, Hana. Základy radiologie a zobrazovacích metod. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. 156 s. ISBN 978-80-246-4036-5
5. PRAYER, Daniela a Albert L. BAERT. Fetal MRI. Berlin: Springer, 2011. 528 s. ISBN 978-3-540-73270-9
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala svou práci a závěry z ní vyplývající. Reagovala na připomínky vedoucího práce a oponenta a zodpověděla následující otázky:
1) Jaké jsou možnosti využití výsledků v praxi?
2) Jaké faktory nepříznivě ovlivňují kvalitu obrazů MR vyšetření ze strany matky i plodu?
3) Proč je vhodné přízpůsobovat echové časy (TE) gestačnímu stáří plodu při vyšetřování mozku?
4) Proč se běžně neprovádí vyšetření celého plodu a místo toho se vyšetření cílí buď na vyšetření CNS anebo trupu plodu?