Diplomová práce popisuje syntézu axiálně chirálních derivátů benzimidazolu a benzimidazolonu a jejich analog obsahující kyselou funkční skupinu. Diskutovány jsou jednotlivé kroky vedoucí k přípravě finálních atropisomerních derivátů. Část práce je také věnována modifikaci kyselé funkční skupiny. Dále je také diskutováno rozdělení vybraných atropisomerních látek a následné stanovení energetické bariéry. Vybrané deriváty, jakožto potenciální Br?nstedovy kyselé katalyzátory, jsou dále srovnány dle naměřené hodnoty pKA a otestovány na modelové reakci.
Anotace v angličtině
The thesis describes the synthesis of axially chiral derivatives of benzimidazole and benzimidazolone and their analogue containing acidic functional group. The individual steps leading to the preparation of final atropisomeric derivatives are discussed. Part of the work is also devoted to the modification of the acidic functional group. A separation of selected atropisomeric compounds and determination of energy barrier is also discussed. The prepared derivatives, potential Br?nsted acidic catalysts, are further compared according to the measured pKA value and tested for model reaction.
Diplomová práce popisuje syntézu axiálně chirálních derivátů benzimidazolu a benzimidazolonu a jejich analog obsahující kyselou funkční skupinu. Diskutovány jsou jednotlivé kroky vedoucí k přípravě finálních atropisomerních derivátů. Část práce je také věnována modifikaci kyselé funkční skupiny. Dále je také diskutováno rozdělení vybraných atropisomerních látek a následné stanovení energetické bariéry. Vybrané deriváty, jakožto potenciální Br?nstedovy kyselé katalyzátory, jsou dále srovnány dle naměřené hodnoty pKA a otestovány na modelové reakci.
Anotace v angličtině
The thesis describes the synthesis of axially chiral derivatives of benzimidazole and benzimidazolone and their analogue containing acidic functional group. The individual steps leading to the preparation of final atropisomeric derivatives are discussed. Part of the work is also devoted to the modification of the acidic functional group. A separation of selected atropisomeric compounds and determination of energy barrier is also discussed. The prepared derivatives, potential Br?nsted acidic catalysts, are further compared according to the measured pKA value and tested for model reaction.
V úvodní části obhajoby studentka Iva Vaňková seznámila komisi s hlavními částmi a výsledky své závěrečné práce: "Axiálně chirální benzimidazoly odvozené od naftalensulfonové kyseliny"
Následovalo přečtení posudku vedoucí diplomové práce Mgr. Tomanové a poté oponenta Doc. Stýskaly.
1. V průběhu diplomové práce se objevily dvě dost podobné publikace, které popisují enantioselektivní acylaci N-sulfonamidů stericky bráněných derivátů anilinu. Přitom reakční podmínky a použité chirální katalyzátory se dost podobají těm, které popisujete v diplomové práci. V čem vidíte největší rozdíl mezi vašim projektem a zmíněnými publikacemi (Li, D. et al. Org. Lett. 2020, 22, 5331-5336; Ong, J. et al. Org. Lett. 2020, 22, 6447-6451)? Čím si vysvětlujete větší reaktivitu a stereoselektivitu s použitím N-sulfonamidů? Lze na základě vašich výsledků a zmíněných publikací navrhnout úpravy projektu tak, aby se maximalizovala šance úspěšně dosáhnout atroposelektivní acylace?
2. Na straně 15 uvádíte, že přítomnost elektron-akceptorních skupin v para polohách zvyšuje rotační bariéru (viz. sloučenina 10d). Můžete diskutovat, proč u sloučeniny 10e rotační bariéra klesá? Jaká je situace v případě kombinace elektron-akceptorních a elektron-donorních skupin?
3. Domnívám se, že struktura sloučeniny 25 na straně 20 je chybná. Prosím uveďte na pravou míru.
4. Ve schématu 9 prezentujete příklad Steglichova přesmyku. Jedná se o přesmyk intramolekulární, nebo intermolekulární? Prosím demonstrujte mechanismus.
5. Na straně 29 uvádíte příklady využití axiálně chirálních anilidů. Jsou zmíněné látky využívány jako atropisomery, nebo racemické směsi? Skutečně se metakvalon stále využívá jako léčivo?
6. Ve schématu 26 se objevuje sloučenina 93. Můžete objasnit její vznik při dané reakci?
7. Látky 99a a 100a byly připraveny různými způsoby (označeny jako Metoda A, B). Nikde však nenacházím srovnání těchto dvou metod, resp. zdůvodnění, proč vlastně byly vyvíjeny dva alternativní postupy.
8. Na straně 36 je uveden souhrn testovaných acylačních činidel. Při pohledu na struktury mě napadá, zda by bylo racionální využít pro daný účel také např. HOBt ester octové kyseliny. Prosím komentujte.
9. Intermediát 109 ve schématu 31 má dle mého názoru dosti pochybnou strukturu. Prosím demonstrujte detailní mechanismus konverze látky 108 na produkt 110 pomocí aktivace DCC.
10. U chirálních katalyzátorů bylo součástí jejich charakterizace stanovení specifické otáčivosti. V některých případech se hodnoty shodují s publikovanými výsledky, mnohdy se však naměřené hodnoty liší až o desítky stupňů. Prosím diskutujte, čím tyto odchylky mohly vzniknout.
Další dotazy z řad členů komise a auditoria:
1. Doc. Pospíšil - dotaz školitele - ten mechanismus jste převzal z literatury? Myslíte, že deprotonace poběží přednostně? Myslím, že ty interakce jsou komplexnější. Slide 11 - struktura 131 - z jakého důvodu znázorňujete interakce na síru?
Všechny dotazy položené oponentem i členy komise student uspokojivě zodpověděl.
Práce byla hodnocena známkou: B