Úvod: Představa pohybu je definována jako mentální úkol, při kterém je pohyb představován, ale není vykonáván. Tento přístup zahrnuje opakované imaginární pohyby těla nebo nacvičování imaginárních činností ke zlepšení motorického výkonu v rámci rehabilitace. Cíl: Cílem této práce bylo zjistit vliv představy chůze a její modifikace chůze po čáře na aktivitu vybraných svalů dolních končetin. Metodika: Měření se zúčastnilo 20 zdravých probandů v průměrném věku 56,7 let (? 6,0), průměrné výšky 172,6 cm (? 9,4) a hmotnosti 74 kg (? 12,1). Všichni jedinci prokázali dobrou schopnost představy pohybu podle MIQ-R, MIQ-RS. Bilaterální aktivita vybraných svalů, konkrétně m. rectus femoris a m. biceps femoris, byla snímána ve stoji povrchovou elektromyografií. Experimentální měření se skládalo ze dvou částí, z představy chůze a představy chůze po čáře, v randomizovaném pořadí. Každá z těchto částí obsahovala následující situace: klidová poloha (KCH, KČ), představa chůze/chůze po čáře před její realizací (PCH před, PČ před), reálná chůze/chůze po čáře, představa chůze/chůze po čáře po její realizaci (PCH po, PČ po). Výsledky: Při představě chůze byl zaznamenán signifikantní pokles svalové aktivity u m. rectus femoris dx. v těchto situacích: KCH x PCH po, PCH před x PCH po, u m. rectus femoris sin. při KCH x PCH po. Během představy chůze po čáře, byl signifikantní pokles zjištěn u m. rectus femoris dx. při KČ x PČ před, KČ x PČ po, PČ před x PČ po, u m. rectus femoris sin. při srovnání KČ x PČ před, PČ před x PČ po a u m. biceps femoris sin. KČ x PČ před. Byl zaznamenán postupný pokles svalové aktivity, od nejvyšších hodnot v klidové poloze k nejnižším po realizaci chůze/chůze po čáře.
Závěr: Představa chůze i představa chůze po čáře má vliv na svalovou aktivitu dolních končetin.
Annotation in English
Introduction: Motor imagery is defined as a mentally task in which movement is imagined but is not performed. The approach includes repetitive imagined body movements or rehearsing imagined acts to improve motor performance in terms of rehabilitation. Aim: The aim of this thesis was to detect the activity of selected lower limb muscles during motor imagery of gait and its modification gait imagery along the line. Methods: 20 healthy probands participated in the measurement: the average age of 56,7 years (? 6,0), height 172,6 cm (? 9,4) and weight 74 kg (? 12,1). All subjects exhibited a good motor imagery ability according to MIQ-R, MIQ-RS. The billateral activity of the selected muscles, specifically m. rectus femoris, m. biceps femoris, was measured by surface electromyography in the standing position. The experimental measurement consisted of two parts - gait imagery and gait imagery along the line, the order was randomized. Each of these parts contained following situations: rest position (KCH, KČ), gait imagery/gait imagery along the line before realization (PCH před, PČ před), real gait/gait along the line, gait imagery/gait imagery along the line after realization (PCH po, PČ po). Results: Statistical results showed a significant decrease in muscle activity during gait imagery in the rectus femoris dx. in these situations: KCH x PCH po, PCH před x PCH po, in the m. rectus femoris sin. in KCH x PCH po. During gait along the line imagery there was found a significant decrease in the rectus femoris dx. KČ x PČ před, KČ před x PČ po, PČ před x PČ po, in the m. rectus femoris sin. KČ x PČ před, PČ před x PČ po, in the m. biceps femoris sin. KČ x PČ před. A gradual decrease in muscle activity was detected, from the highest values in a rest position to the lowest after the realization gait imagery/gait imagery along the line. Conclusion: The gait imagery and the gait imagery along the line affects the muscle activity of lower limbs.
motor imagery, mental practice, gait imagery, gait, electromyography
Length of the covering note
122 s. (146 488)
Language
CZ
Annotation
Úvod: Představa pohybu je definována jako mentální úkol, při kterém je pohyb představován, ale není vykonáván. Tento přístup zahrnuje opakované imaginární pohyby těla nebo nacvičování imaginárních činností ke zlepšení motorického výkonu v rámci rehabilitace. Cíl: Cílem této práce bylo zjistit vliv představy chůze a její modifikace chůze po čáře na aktivitu vybraných svalů dolních končetin. Metodika: Měření se zúčastnilo 20 zdravých probandů v průměrném věku 56,7 let (? 6,0), průměrné výšky 172,6 cm (? 9,4) a hmotnosti 74 kg (? 12,1). Všichni jedinci prokázali dobrou schopnost představy pohybu podle MIQ-R, MIQ-RS. Bilaterální aktivita vybraných svalů, konkrétně m. rectus femoris a m. biceps femoris, byla snímána ve stoji povrchovou elektromyografií. Experimentální měření se skládalo ze dvou částí, z představy chůze a představy chůze po čáře, v randomizovaném pořadí. Každá z těchto částí obsahovala následující situace: klidová poloha (KCH, KČ), představa chůze/chůze po čáře před její realizací (PCH před, PČ před), reálná chůze/chůze po čáře, představa chůze/chůze po čáře po její realizaci (PCH po, PČ po). Výsledky: Při představě chůze byl zaznamenán signifikantní pokles svalové aktivity u m. rectus femoris dx. v těchto situacích: KCH x PCH po, PCH před x PCH po, u m. rectus femoris sin. při KCH x PCH po. Během představy chůze po čáře, byl signifikantní pokles zjištěn u m. rectus femoris dx. při KČ x PČ před, KČ x PČ po, PČ před x PČ po, u m. rectus femoris sin. při srovnání KČ x PČ před, PČ před x PČ po a u m. biceps femoris sin. KČ x PČ před. Byl zaznamenán postupný pokles svalové aktivity, od nejvyšších hodnot v klidové poloze k nejnižším po realizaci chůze/chůze po čáře.
Závěr: Představa chůze i představa chůze po čáře má vliv na svalovou aktivitu dolních končetin.
Annotation in English
Introduction: Motor imagery is defined as a mentally task in which movement is imagined but is not performed. The approach includes repetitive imagined body movements or rehearsing imagined acts to improve motor performance in terms of rehabilitation. Aim: The aim of this thesis was to detect the activity of selected lower limb muscles during motor imagery of gait and its modification gait imagery along the line. Methods: 20 healthy probands participated in the measurement: the average age of 56,7 years (? 6,0), height 172,6 cm (? 9,4) and weight 74 kg (? 12,1). All subjects exhibited a good motor imagery ability according to MIQ-R, MIQ-RS. The billateral activity of the selected muscles, specifically m. rectus femoris, m. biceps femoris, was measured by surface electromyography in the standing position. The experimental measurement consisted of two parts - gait imagery and gait imagery along the line, the order was randomized. Each of these parts contained following situations: rest position (KCH, KČ), gait imagery/gait imagery along the line before realization (PCH před, PČ před), real gait/gait along the line, gait imagery/gait imagery along the line after realization (PCH po, PČ po). Results: Statistical results showed a significant decrease in muscle activity during gait imagery in the rectus femoris dx. in these situations: KCH x PCH po, PCH před x PCH po, in the m. rectus femoris sin. in KCH x PCH po. During gait along the line imagery there was found a significant decrease in the rectus femoris dx. KČ x PČ před, KČ před x PČ po, PČ před x PČ po, in the m. rectus femoris sin. KČ x PČ před, PČ před x PČ po, in the m. biceps femoris sin. KČ x PČ před. A gradual decrease in muscle activity was detected, from the highest values in a rest position to the lowest after the realization gait imagery/gait imagery along the line. Conclusion: The gait imagery and the gait imagery along the line affects the muscle activity of lower limbs.
motor imagery, mental practice, gait imagery, gait, electromyography
Research Plan
1. Volba tématu a vedoucího práce 2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu 3. Stanovení cíle a způsobu provedení praktické části práce 4. Studium zdrojů a literatury 5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice 6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky 7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol 8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat 9. Zpracování naměřených dat a zhodnocení výsledku 10. Finalizace textu 11. Odevzdání práce
Research Plan
1. Volba tématu a vedoucího práce 2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu 3. Stanovení cíle a způsobu provedení praktické části práce 4. Studium zdrojů a literatury 5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice 6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky 7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol 8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat 9. Zpracování naměřených dat a zhodnocení výsledku 10. Finalizace textu 11. Odevzdání práce
Recommended resources
FRIEDLOVÁ, K. 2007. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči (1. vydání). Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1314-4. KLEIM, J. A., JONES, T. A. 2008. Principles of experience-dependent neural plasticity: implications for rehabilitation after brain damage. Journal of speech, language, and hearing research [on-line]. 51(1), 225-239, [cit. 2020-01-10]. ISSN 1092-4388. Dostupné z: doi 10.1044/1092-4388(2008/018). KOLÁŘ, P. et al. 2009. Rehabilitace v klinické praxi (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1. KOLÁŘOVÁ, Barbora, Jiří STACHO, Martina JIRÁČKOVÁ, Petr KONEČNÝ a Lucie NAVRÁTILOVÁ. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci. 2., přepracované a doplněné vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019. ISBN 978-80-244-5403-0. KULIŠŤÁK, P. 2011. Neuropsychologie (2. vydání). Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-891-3. LOTZE M., COHEN L. G. 2006. Volition and imagery in neurorehabilitation. Behavioral and Cognitive Neurology [on-line]. 19, 135-140. ISSN 1543-3641, [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi:10.1097/01.wnn.0000209875.56060.06. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2005. Neurorehabilitace (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 80-7262-317-6. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2013. Rehabilitace pacientů v kómatu (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-761-5. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2009. Trauma mozku a jeho rehabilitace (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-569-7. MACINTYRE, T. E., MADAN, C. R., MORAN, A. P., COLLET, C., GUILLOT, A. 2018. Motor imagery, performance and motor rehabilitation. Sport and the Brain: The Science of Preparing, Enduring and Winning, Part C [online]. 141-159,[cit. 2020-01-17] ISBN 9780444641878. Dostupné z: doi: 10.1016/bs.pbr.2018.09.010. MIRELMAN, A., SHEMA, S., MAIDAN, I., HAUSDORF, J. M. 2018. Gait. Balance, Gait, and Falls. Handbook of Clinical Neurology [on-line] 119?134, [cit. 2020-01-16]. ISBN 9780444639165. Dostupné z: doi:10.1016/b978-0-444-63916-5.00007-0 MULDER T. H. 2008. Motor imagery and action observation: cognitive tools for rehabilitation. Journal of Neural Trasmission [online] 114, 1265-127, [cit. 2020-01-15]. ISSN 0300-9564. Dostupné z: doi: 10.1007/s00702-007-0763-z. MULDER, T., ZIJLSTRA S., ZIJLSTRA W.,HOCHSTENBACH J. 2004. The role of motor imagery in learning a totally novel movement. Experimental Brain Research [online]. 2004, 154(2), 211-217, [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi: 10.1007/s00221-003-1647-6. ISSN 00144819. MUNZERT, J., LOREY, B., ZENTGRAF, K., 2009. Cognitive motor processes: the role of motorimagery in the study of motor representations. Brain research reviewJournal [online]. 60(2), 306?326. [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.brainresrev.2008.12.024. MURATA, Y., HIGO, N., HAYASHI, T., NISHIMURA, Y., SUGIYAMA, Y., OISHI, T., TSUKADA, H., ISA, T., ONOE, H. 2015. Temporal Plasticity Involved in Recovery from Manual Dexterity Deficit after Motor Cortex Lesion in Macaque Monkeys. Journal of Neuroscience [on-line]. 35 (1), 84-95, [cit. 2020-01-10]. ISSN 0270-6474. Dostupné z: doi 10.1523/JNEUROSCI.1737-14.2015. SAVAKI, H., RAOS,V. 2019 Action perception and motor imagery: Mentalpracticeofaction. Progress in Neurobiology [online] 175, 107-125 [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi: 10.1016/j.pneurobio.2019.01.007. ISSN 03010082. TUROLLA, A., VENNERI, A., FARINA, D., CAGNIN, A., CHEUNG V. C. K. 2018. Rehabilitation induced neural plasticity after acquired brain Injury. Neural plasticity [on-line]. 2018, 1-3, [cit. 2020-01-10]. ISSN 2090-5904. Dostupné z: doi 10.1155/2018/6565418.
Recommended resources
FRIEDLOVÁ, K. 2007. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči (1. vydání). Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1314-4. KLEIM, J. A., JONES, T. A. 2008. Principles of experience-dependent neural plasticity: implications for rehabilitation after brain damage. Journal of speech, language, and hearing research [on-line]. 51(1), 225-239, [cit. 2020-01-10]. ISSN 1092-4388. Dostupné z: doi 10.1044/1092-4388(2008/018). KOLÁŘ, P. et al. 2009. Rehabilitace v klinické praxi (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1. KOLÁŘOVÁ, Barbora, Jiří STACHO, Martina JIRÁČKOVÁ, Petr KONEČNÝ a Lucie NAVRÁTILOVÁ. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci. 2., přepracované a doplněné vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019. ISBN 978-80-244-5403-0. KULIŠŤÁK, P. 2011. Neuropsychologie (2. vydání). Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-891-3. LOTZE M., COHEN L. G. 2006. Volition and imagery in neurorehabilitation. Behavioral and Cognitive Neurology [on-line]. 19, 135-140. ISSN 1543-3641, [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi:10.1097/01.wnn.0000209875.56060.06. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2005. Neurorehabilitace (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 80-7262-317-6. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2013. Rehabilitace pacientů v kómatu (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-761-5. LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. 2009. Trauma mozku a jeho rehabilitace (1. vydání). Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-569-7. MACINTYRE, T. E., MADAN, C. R., MORAN, A. P., COLLET, C., GUILLOT, A. 2018. Motor imagery, performance and motor rehabilitation. Sport and the Brain: The Science of Preparing, Enduring and Winning, Part C [online]. 141-159,[cit. 2020-01-17] ISBN 9780444641878. Dostupné z: doi: 10.1016/bs.pbr.2018.09.010. MIRELMAN, A., SHEMA, S., MAIDAN, I., HAUSDORF, J. M. 2018. Gait. Balance, Gait, and Falls. Handbook of Clinical Neurology [on-line] 119?134, [cit. 2020-01-16]. ISBN 9780444639165. Dostupné z: doi:10.1016/b978-0-444-63916-5.00007-0 MULDER T. H. 2008. Motor imagery and action observation: cognitive tools for rehabilitation. Journal of Neural Trasmission [online] 114, 1265-127, [cit. 2020-01-15]. ISSN 0300-9564. Dostupné z: doi: 10.1007/s00702-007-0763-z. MULDER, T., ZIJLSTRA S., ZIJLSTRA W.,HOCHSTENBACH J. 2004. The role of motor imagery in learning a totally novel movement. Experimental Brain Research [online]. 2004, 154(2), 211-217, [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi: 10.1007/s00221-003-1647-6. ISSN 00144819. MUNZERT, J., LOREY, B., ZENTGRAF, K., 2009. Cognitive motor processes: the role of motorimagery in the study of motor representations. Brain research reviewJournal [online]. 60(2), 306?326. [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.brainresrev.2008.12.024. MURATA, Y., HIGO, N., HAYASHI, T., NISHIMURA, Y., SUGIYAMA, Y., OISHI, T., TSUKADA, H., ISA, T., ONOE, H. 2015. Temporal Plasticity Involved in Recovery from Manual Dexterity Deficit after Motor Cortex Lesion in Macaque Monkeys. Journal of Neuroscience [on-line]. 35 (1), 84-95, [cit. 2020-01-10]. ISSN 0270-6474. Dostupné z: doi 10.1523/JNEUROSCI.1737-14.2015. SAVAKI, H., RAOS,V. 2019 Action perception and motor imagery: Mentalpracticeofaction. Progress in Neurobiology [online] 175, 107-125 [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: doi: 10.1016/j.pneurobio.2019.01.007. ISSN 03010082. TUROLLA, A., VENNERI, A., FARINA, D., CAGNIN, A., CHEUNG V. C. K. 2018. Rehabilitation induced neural plasticity after acquired brain Injury. Neural plasticity [on-line]. 2018, 1-3, [cit. 2020-01-10]. ISSN 2090-5904. Dostupné z: doi 10.1155/2018/6565418.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
graphs, schemes, tables
Taken from the library
No
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Název práce: Představa chůze aspektem povrchové elektromyografie
Vedoucí práce: Mgr. Hana Haltmar Oponent práce: PhDr. Barbora Kolářová, Ph.D.
Otázky vedoucího práce:
Uveďte, jak by bylo možné využít ve fyzioterapeutické praxi výsledky experimentu Vaší diplomové práce? Jak si vysvětlujete snížení svalové aktivity?
Proč shledáváte limitem experimentu diplomové práce využití povrchové elektromyografie?
Otázky oponenta práce:
Je chůze jednoduchou aktivitou pro představu? Jakou modalitu a jaké podmínky představy chůze považujete za nejvýtěžnjěší pro využití v klinické praxi?