Diplomová práce je zaměřena na výzkum údolí potoka Mečůvky v obci Horní Bečva. Oblast je součástí slezské jednotky flyšového pásma Západních Karpat. Byl zde proveden podrobný geologický průzkum devíti skalních výchozů godulského souvrství. Stěžejním záměrem bylo systematické zařazení ichnofosilií a paleoekologická rekonstrukce někdejšího prostředí údolí potoka Mečůvky na základě toponomických a etologických charakteristik nalezených fosilních stop. Z hornin byly popsány následující ichnotaxony: Arthrophycus isp., ?Bergaueria prantli, Cochlichnus isp., Cosmorhaphe lobata, Desmograpton ichthyphorme, Gyrochorte comosa, Halopoa annulata, Helminthopsis hieroglyphica, H. tenuis, Megagrapton irregulare, M. submontanum, Multina magna, Ophiomorpha rudis, O. annulata, Phycosiphon incertum, Planolites beverleyensis, ?Protopalaeodictyon incompositum, Protovirgularia isp., ?Saerichnites isp., Scolicia plana, Strobilorhaphe glandifer, Thalassinoides suevicus a T. isp. V taxonomické části byly stopy řazeny dle Książkiewicze (1977) a Uchmana (1998) do kategorií circular and eliptical structures, simple structures, branched structures, rosetted structures, spreite structures, winding structures, spiral structures, meandering structures, branched winding and meandering structures a net structures, dle etologické klasifikace Seilachera (1964) jsou zastoupeny kategorie domichnia, repichnia, pascichnia, fodinichnia a chemichnia. Veškeré fosilní stopy spadají dle Martinssonovy toponomické klasifikace (1970) do kategorie hypichnia. Hypichnia i endichnia reprezentují ichnodruhy Ophiomorpha rudis a Planolites beverleyensis. Bližší analýza byla věnována grafoglyptidním fosilním stopám, do kterých patří ichnotaxony Cosmorhaphe lobata, Gyrochorte comosa, Megagrapton irregulare, M. submontanum a Multina magna. Fosilní stopy údolí Mečůvky indikují hlubokomořské prostředí, kontrolované turbiditní sedimentací.
Anotace v angličtině
The diploma thesis is focused on reasearch of the valley of the stream of Mečůvka in the village of Horní Bečva. The area is the part of the Silesian unit of the flysch zone of the Western Carpathians. A detailed geological surfy of nine rock outcrops of Godula formation was carried out there. The key intention was the systematic inclusion of the ichnofossils and the paleoecological reconstruction of the former environment of the valley of Mečůvka stream based on the toponomic and ethological characteristics of found fossil tracks. The following ichnotaxons were described from the rocks: Arthrophycus isp., ?Bergaueria prantli, Cochlichnus isp., Cosmorhaphe lobata, Desmograpton ichthyphorme, Gyrochorte comosa, Halopoa annulata, Helminthopsis hieroglyphica, H. tenuis, Megagrapton irregulare, M. submontanum, Multina magna, Ophiomorpha rudis, O. annulata, Phycosiphon incertum, Planolites beverleyensis, ?Protopalaeodictyon incompositum, Protovirgularia isp., ?Saerichnites isp., Scolicia plana, Strobilorhaphe glandifer, Thalassinoides suevicus a T. isp. In the taxonomic part, the tracks were sorted by Książkiewicz (1977) and Uchman (1998) in to categories Circular and Eliptical Structures, Simple Structures, Branched Structures, Spreite Structures, Winding Structures, Spiral Structures, Meandering Structures, Branched Winding and Meandering Structures and Net Structures, according to the Ethological Classification by Seilacher (1964) the category of Domichnia, Repichnia, Pascichnia, Fodinichnia and Chemichnia are represented. All fossil tracks fall according to Martinsson's Toponomic Classification (1970) to the hypichnia category. Hypichnia and endichnia represent ichnospacies Ophiomorpha rudis and Planolites beverleyensis. A more detailed analysis was devoted to graphoglyptid fossil tracks, which include ichnotaxons Cosmorhaphe lobata, Gyrochorte comosa, Megagrapton irregulare, M. submontanum and Multina magna. Fossil tracks of the valley of Mečůvka indicate a deep-sea environment, controlled by turbidity sedimentation.
Western Carpathians, Flysch belt, Silesian unit, Mečůvka, Godula formation, ichnofossils, graphoglyptids, Nereites ichnofacies, Ophiomorpha subichnofacies paleoecology, etology, toponomy
Rozsah průvodní práce
105 s. (132 892 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je zaměřena na výzkum údolí potoka Mečůvky v obci Horní Bečva. Oblast je součástí slezské jednotky flyšového pásma Západních Karpat. Byl zde proveden podrobný geologický průzkum devíti skalních výchozů godulského souvrství. Stěžejním záměrem bylo systematické zařazení ichnofosilií a paleoekologická rekonstrukce někdejšího prostředí údolí potoka Mečůvky na základě toponomických a etologických charakteristik nalezených fosilních stop. Z hornin byly popsány následující ichnotaxony: Arthrophycus isp., ?Bergaueria prantli, Cochlichnus isp., Cosmorhaphe lobata, Desmograpton ichthyphorme, Gyrochorte comosa, Halopoa annulata, Helminthopsis hieroglyphica, H. tenuis, Megagrapton irregulare, M. submontanum, Multina magna, Ophiomorpha rudis, O. annulata, Phycosiphon incertum, Planolites beverleyensis, ?Protopalaeodictyon incompositum, Protovirgularia isp., ?Saerichnites isp., Scolicia plana, Strobilorhaphe glandifer, Thalassinoides suevicus a T. isp. V taxonomické části byly stopy řazeny dle Książkiewicze (1977) a Uchmana (1998) do kategorií circular and eliptical structures, simple structures, branched structures, rosetted structures, spreite structures, winding structures, spiral structures, meandering structures, branched winding and meandering structures a net structures, dle etologické klasifikace Seilachera (1964) jsou zastoupeny kategorie domichnia, repichnia, pascichnia, fodinichnia a chemichnia. Veškeré fosilní stopy spadají dle Martinssonovy toponomické klasifikace (1970) do kategorie hypichnia. Hypichnia i endichnia reprezentují ichnodruhy Ophiomorpha rudis a Planolites beverleyensis. Bližší analýza byla věnována grafoglyptidním fosilním stopám, do kterých patří ichnotaxony Cosmorhaphe lobata, Gyrochorte comosa, Megagrapton irregulare, M. submontanum a Multina magna. Fosilní stopy údolí Mečůvky indikují hlubokomořské prostředí, kontrolované turbiditní sedimentací.
Anotace v angličtině
The diploma thesis is focused on reasearch of the valley of the stream of Mečůvka in the village of Horní Bečva. The area is the part of the Silesian unit of the flysch zone of the Western Carpathians. A detailed geological surfy of nine rock outcrops of Godula formation was carried out there. The key intention was the systematic inclusion of the ichnofossils and the paleoecological reconstruction of the former environment of the valley of Mečůvka stream based on the toponomic and ethological characteristics of found fossil tracks. The following ichnotaxons were described from the rocks: Arthrophycus isp., ?Bergaueria prantli, Cochlichnus isp., Cosmorhaphe lobata, Desmograpton ichthyphorme, Gyrochorte comosa, Halopoa annulata, Helminthopsis hieroglyphica, H. tenuis, Megagrapton irregulare, M. submontanum, Multina magna, Ophiomorpha rudis, O. annulata, Phycosiphon incertum, Planolites beverleyensis, ?Protopalaeodictyon incompositum, Protovirgularia isp., ?Saerichnites isp., Scolicia plana, Strobilorhaphe glandifer, Thalassinoides suevicus a T. isp. In the taxonomic part, the tracks were sorted by Książkiewicz (1977) and Uchman (1998) in to categories Circular and Eliptical Structures, Simple Structures, Branched Structures, Spreite Structures, Winding Structures, Spiral Structures, Meandering Structures, Branched Winding and Meandering Structures and Net Structures, according to the Ethological Classification by Seilacher (1964) the category of Domichnia, Repichnia, Pascichnia, Fodinichnia and Chemichnia are represented. All fossil tracks fall according to Martinsson's Toponomic Classification (1970) to the hypichnia category. Hypichnia and endichnia represent ichnospacies Ophiomorpha rudis and Planolites beverleyensis. A more detailed analysis was devoted to graphoglyptid fossil tracks, which include ichnotaxons Cosmorhaphe lobata, Gyrochorte comosa, Megagrapton irregulare, M. submontanum and Multina magna. Fossil tracks of the valley of Mečůvka indicate a deep-sea environment, controlled by turbidity sedimentation.
Western Carpathians, Flysch belt, Silesian unit, Mečůvka, Godula formation, ichnofossils, graphoglyptids, Nereites ichnofacies, Ophiomorpha subichnofacies paleoecology, etology, toponomy
Zásady pro vypracování
V katastru obce Horní Bečva jsou odkryty sedimenty godulského souvrství slezské jednotky a klastika istebňanského souvrství. V údolí říčky Mečůvky, která je pravostranným přítokem Rožnovské Bečvy, vystupuje řada přirozených skalních výchozů s výskytem relativně hojné doposud však systematicky nezpracované ichnofauny.
Diplomová práce tematicky navazuje na obhájenou bakalářskou práci. Student provede detailní terénní výzkum v údolí potoka Mečůvky, zdokumentuje jednotlivé výchozy a provede systematický sběr ichnofosilií. V rešerši vypracuje geologickou charakteristiku zkoumaného území. Ve vlastní práci se soustředí na popis jednotlivých lokalit se sestrojenými grafickými profily. Stěžejní část práce bude spočívat ve sběru fosilního materiálu; dále taxonomické a etologické charakteristice zjištěných zástupců fosilních stop. Taxonomická analýza fosilních stop bude spočívat v determinaci nalezených vzorků a jejich zařazení do morfologické klasifikace podle např. Książkiewicze (1977) a Uchmana (1998). Na základě druhového složení ichnocenóz se student pokusí o paleoekologické interpretace někdejšího sedimentačního prostředí.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. geologická charakteristika údolí Mečůvky (regionální geologie, stratigrafie?), 5. systematická část, 6. paleoekologická a etologická charakteristika fosilních stop, 7. diskuse, 8. závěr, 9. použitá literatura, 10. přílohy.
Zásady pro vypracování
V katastru obce Horní Bečva jsou odkryty sedimenty godulského souvrství slezské jednotky a klastika istebňanského souvrství. V údolí říčky Mečůvky, která je pravostranným přítokem Rožnovské Bečvy, vystupuje řada přirozených skalních výchozů s výskytem relativně hojné doposud však systematicky nezpracované ichnofauny.
Diplomová práce tematicky navazuje na obhájenou bakalářskou práci. Student provede detailní terénní výzkum v údolí potoka Mečůvky, zdokumentuje jednotlivé výchozy a provede systematický sběr ichnofosilií. V rešerši vypracuje geologickou charakteristiku zkoumaného území. Ve vlastní práci se soustředí na popis jednotlivých lokalit se sestrojenými grafickými profily. Stěžejní část práce bude spočívat ve sběru fosilního materiálu; dále taxonomické a etologické charakteristice zjištěných zástupců fosilních stop. Taxonomická analýza fosilních stop bude spočívat v determinaci nalezených vzorků a jejich zařazení do morfologické klasifikace podle např. Książkiewicze (1977) a Uchmana (1998). Na základě druhového složení ichnocenóz se student pokusí o paleoekologické interpretace někdejšího sedimentačního prostředí.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. geologická charakteristika údolí Mečůvky (regionální geologie, stratigrafie?), 5. systematická část, 6. paleoekologická a etologická charakteristika fosilních stop, 7. diskuse, 8. závěr, 9. použitá literatura, 10. přílohy.
Seznam doporučené literatury
Bubík M. et al. (2006): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 25-234 Horní Bečva, - MS, ČGS.
Plička, M. (1986): A new Body Fossil and a new trace fossil from the Outer Carpathian Flysch of Moravia (Czechoslovakia). Západ. Karpaty, sér. pal., Geol. Úst. D. Štúra, 11, 77-88. Bratislava.
Plička, M. (1978): Ichnofosilie Planolites vulgaris NICHOLSON AND HINDE 1875 ze svrchní křídy (godulské vrstvy) v jádrech vrtu Staré Hamry 1A (Moravskoslezské Beskydy, Československo). Geol. Práce, Správy, Geol. Úst. D. Štúra, 70, 159-175. Bratislava.
Stráník Z., Menčík E., Eliáš M., Josef A. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. - In: Přichystal A., Obstová V., Suk M. (Eds.): Geologie Moravy a Slezska, pp. 107-122. Moravské Zemské muzeum a Sekce geologických věd PřF MU, Brno.
Mikuláš R., Uchman A. (2006): Some bivalve trace fossils in the Miroslav Plička collection. ? Abstract book: Workshop on Ichnotaxonomy ? III, Prague and Moravia, Czech Republic, September 2006, 25-26. Praha.
Uchman A. (1995): Taxonomy and paleoecology of flysch trace-fossils: The Marnoso-Arenacea Formation and associated facies (Northern Appenines, Italy). - Beringeria 15, 1-115. Würzburg.
Uchman A. (1998): Ichnology of the Rhenodanubian flysch (Lower Cretaceous-Eocene) in Austria and Germany. ? Beringeria, 25, 65-171. Wurzburg.
Uchman A. (2004): Phanerozoic history of deep-sea trace-fossils. In: McIlroy, D. (ed.): The Application of Ichnology to Palaeoenvironmental and Stratigraphic Analysis. ? Geological Society of London, Special Publication, 228, 125-141.
Uchman A., Caruso C., Sonnino M. (2012): Taxonomic review of Chondrites affinis (Sternberg, 1833) from Cretaceous-Neogene offshore-deep-sea Tethyan sediments and recommendation for its further use. - Rivista Italiana di Paleontologia e Stratigrafia, 118, 2, 313-324. Milano.
Seznam doporučené literatury
Bubík M. et al. (2006): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 25-234 Horní Bečva, - MS, ČGS.
Plička, M. (1986): A new Body Fossil and a new trace fossil from the Outer Carpathian Flysch of Moravia (Czechoslovakia). Západ. Karpaty, sér. pal., Geol. Úst. D. Štúra, 11, 77-88. Bratislava.
Plička, M. (1978): Ichnofosilie Planolites vulgaris NICHOLSON AND HINDE 1875 ze svrchní křídy (godulské vrstvy) v jádrech vrtu Staré Hamry 1A (Moravskoslezské Beskydy, Československo). Geol. Práce, Správy, Geol. Úst. D. Štúra, 70, 159-175. Bratislava.
Stráník Z., Menčík E., Eliáš M., Josef A. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. - In: Přichystal A., Obstová V., Suk M. (Eds.): Geologie Moravy a Slezska, pp. 107-122. Moravské Zemské muzeum a Sekce geologických věd PřF MU, Brno.
Mikuláš R., Uchman A. (2006): Some bivalve trace fossils in the Miroslav Plička collection. ? Abstract book: Workshop on Ichnotaxonomy ? III, Prague and Moravia, Czech Republic, September 2006, 25-26. Praha.
Uchman A. (1995): Taxonomy and paleoecology of flysch trace-fossils: The Marnoso-Arenacea Formation and associated facies (Northern Appenines, Italy). - Beringeria 15, 1-115. Würzburg.
Uchman A. (1998): Ichnology of the Rhenodanubian flysch (Lower Cretaceous-Eocene) in Austria and Germany. ? Beringeria, 25, 65-171. Wurzburg.
Uchman A. (2004): Phanerozoic history of deep-sea trace-fossils. In: McIlroy, D. (ed.): The Application of Ichnology to Palaeoenvironmental and Stratigraphic Analysis. ? Geological Society of London, Special Publication, 228, 125-141.
Uchman A., Caruso C., Sonnino M. (2012): Taxonomic review of Chondrites affinis (Sternberg, 1833) from Cretaceous-Neogene offshore-deep-sea Tethyan sediments and recommendation for its further use. - Rivista Italiana di Paleontologia e Stratigrafia, 118, 2, 313-324. Milano.
Přílohy volně vložené
1 disketa
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Zápis průběhu obhajoby diplomové práce
Ondruch Luděk
1. Zahájení - představení studenta, vedoucího a oponenta diplomové práce
2. Vystoupení studenta - prezentace DP
a. Úvod do problematiky
b. Cíle práce
c. Literární přehled
d. Materiál a metody
e. Výsledky
f. Diskuse
g. Závěr
3. Vystoupení vedoucího práce - posudek
4. Vystoupení oponenta práce - posudek
5. Odpovědi na otázky oponenta
6. Diskuse: diskutován okruh organismů, které vytvořily ichnofosilie. Diskutovány metody zjišťování původců ichnofosilií. Diskutována nomenklatura ichnofosilií. Dotaz na další oblasti bohaté na paleontologické nálezy. Dotaz na geologickou minulost studované oblasti Horní Bečvy. Jaké je povědomí studentů/žáků o studované problematice? Uchovávají se vzorky k dokladování sběrů a jsou ke sběrům nutná povolení ke sběru?
7. Závěrečné vyhodnocení, uzavření známky
Klasifikace: A
Datum obhajoby: 25. 8. 2021 prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc.
předseda komise