Popularita sociálních sítí (SNS) nepřetržitě stoupá a spolu s ní roste množství studií potvrzujících jejich nepříznivé dopady na duševní zdraví jejich uživatelů. Cílem této práce je vedle deskriptivních charakteristik prozkoumat FoMO, osamělost a existenciální frustraci jako možné prediktory užívání SNS a objasnit jejich vzájemné vztahy. Kromě teoretického vymezení závislosti na internetu a SNS, se věnujeme konceptu FoMO a jeho souvislosti s osamělostí a existenciální frustrací. Pro posouzení vybraných proměnných využíváme kromě demografického dotazníku šesti metod: dotazník internetové závislosti IAT, škálu strachu ze zmeškání FoMOs, škálu osamělosti UCLA, škály užívání sociálních sítí Social Networking Time Use Scale (SONTUS) a Social Media Engagement Questionnaire (SMEQ) a Logo-test. Výzkumný soubor (N = 506) byl získán online dotazníkovým šetřením v rámci kvantitativního výzkumu a tvoří jej mladí dospělí ve věku 18 až 35 let. K hlavním závěrům patří, že FoMO i osamělost s existenciální frustrací jsou statisticky významnými a pozitivními prediktory užívání SNS u mladých dospělých. Signifikantní vliv pohlaví na FoMO nebyl prokázán. Věk, partnerský status a počet účtů na SNS jsou i přes nalezené statisticky významné vztahy spíše zanedbatelnými ukazateli problematického užívání SNS. Zjištění studie mohou najít uplatnění při koncepci preventivních programů.
Anotace v angličtině
The popularity of social network sites (SNS) is constantly growing together with the increasing body of research declaring its negative impacts on mental health of its users. Beside the descriptive characteristics the aim of the current study is to investigate FoMO, loneliness and existential frustration as possible predictors of problematic SNS use and expound their interconnections. Except the demographic questionnaire the chosen variables were assessed using six methods: Internet Addiction Test (IAT), Fear of Missing Out Scale (FoMOs), UCLA Loneliness scale (version 3), Social Networking Time Use Scale (SONTUS), Social Media Engagement Questionnaire (SMEQ) and Logo-test. The sample (N = 506) was recruited through an online questionnaire survey as part of quantitative study and consists of young adults with age ranging from 18 to 35 years. A significant association between FoMO and both loneliness and existential frustration and SNS use was found using the structural equation modelling (SEM) together with path analysis. A predicted significant effect of gender on FoMO was not confirmed. Age, partnership, and number of SNS accounts are rather neglectable indicators of problematic SNS use despite the statistically significant correlations found. The findings of the present study indicate that FoMO predicts both loneliness and existential frustration and SNS use and thus should be considered when planning preventive interventions for both teenagers and young adults.
Klíčová slova
Sociální sítě, Fear of Missing Out, existenciální frustrace, osamělost, mladí dospělí
Klíčová slova v angličtině
Social networking sites, Fear of Missing Out, existential frustration, loneliness, young adults
Rozsah průvodní práce
119
Jazyk
CZ
Anotace
Popularita sociálních sítí (SNS) nepřetržitě stoupá a spolu s ní roste množství studií potvrzujících jejich nepříznivé dopady na duševní zdraví jejich uživatelů. Cílem této práce je vedle deskriptivních charakteristik prozkoumat FoMO, osamělost a existenciální frustraci jako možné prediktory užívání SNS a objasnit jejich vzájemné vztahy. Kromě teoretického vymezení závislosti na internetu a SNS, se věnujeme konceptu FoMO a jeho souvislosti s osamělostí a existenciální frustrací. Pro posouzení vybraných proměnných využíváme kromě demografického dotazníku šesti metod: dotazník internetové závislosti IAT, škálu strachu ze zmeškání FoMOs, škálu osamělosti UCLA, škály užívání sociálních sítí Social Networking Time Use Scale (SONTUS) a Social Media Engagement Questionnaire (SMEQ) a Logo-test. Výzkumný soubor (N = 506) byl získán online dotazníkovým šetřením v rámci kvantitativního výzkumu a tvoří jej mladí dospělí ve věku 18 až 35 let. K hlavním závěrům patří, že FoMO i osamělost s existenciální frustrací jsou statisticky významnými a pozitivními prediktory užívání SNS u mladých dospělých. Signifikantní vliv pohlaví na FoMO nebyl prokázán. Věk, partnerský status a počet účtů na SNS jsou i přes nalezené statisticky významné vztahy spíše zanedbatelnými ukazateli problematického užívání SNS. Zjištění studie mohou najít uplatnění při koncepci preventivních programů.
Anotace v angličtině
The popularity of social network sites (SNS) is constantly growing together with the increasing body of research declaring its negative impacts on mental health of its users. Beside the descriptive characteristics the aim of the current study is to investigate FoMO, loneliness and existential frustration as possible predictors of problematic SNS use and expound their interconnections. Except the demographic questionnaire the chosen variables were assessed using six methods: Internet Addiction Test (IAT), Fear of Missing Out Scale (FoMOs), UCLA Loneliness scale (version 3), Social Networking Time Use Scale (SONTUS), Social Media Engagement Questionnaire (SMEQ) and Logo-test. The sample (N = 506) was recruited through an online questionnaire survey as part of quantitative study and consists of young adults with age ranging from 18 to 35 years. A significant association between FoMO and both loneliness and existential frustration and SNS use was found using the structural equation modelling (SEM) together with path analysis. A predicted significant effect of gender on FoMO was not confirmed. Age, partnership, and number of SNS accounts are rather neglectable indicators of problematic SNS use despite the statistically significant correlations found. The findings of the present study indicate that FoMO predicts both loneliness and existential frustration and SNS use and thus should be considered when planning preventive interventions for both teenagers and young adults.
Klíčová slova
Sociální sítě, Fear of Missing Out, existenciální frustrace, osamělost, mladí dospělí
Klíčová slova v angličtině
Social networking sites, Fear of Missing Out, existential frustration, loneliness, young adults
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku užívání sociálních sítí. Cílem studie je zmapovat a blíže prozkoumat vztahy mezi užíváním sociálních sítí a syndromem FoMO (angl. fear of missing out), dále prožívanou životní smysluplností vs. existenciální frustrací a osamělostí u uživatelů sociálních sítí ve věku 18-35 let. Co se výzkumných metod týče, FoMO bude zjišťováno škálou Fear Of Missing Out Scale (Przybylski, Murayama, Dehaan, & Gladwell, 2013), závislost na internetu bude měřena dotazníkem Internet Addiction Test (IAT, Young, 1996, 1998), existenciální frustrace bude zjišťována Logo-testem (Lukasová, 1992), osamělost bude měřena škálou UCLA (Russel, 1996), škálami SONTUS (Olufadi, 2016) a SMEQ (Przybylski, Murayama, DeHann, & Gladwell, 2013) pak bude zjišťován způsob a množství času tráveného na sociálních sítích.
Rešerše a studium relevantní české a zahraniční odborné literatury zabývající se problematikou užívání sociálních sítí ve spojitosti s vybranými koncepty.
Definování problematiky a vymezení teoretických východisek pro zkoumanou oblast.
Zpracování teoretické části diplomové práce objasňující témata syndromu FoMO, existenciální frustrace, osamělosti a jejich souvislostí s užíváním sociálních sítí.
Příprava výzkumného projektu, kvantitativní výzkumný design, dotazníkové šetření za využití objektivního hodnocení a sebeposuzovacích metod.
Realizace výzkumného plánu za dodržení etických zásad psychologického výzkumu.
Statistické zpracování a analýza získaných dat a následná interpretace dat.
Kritické zhodnocení teoretických východisek, použité metodologie a dosažených výsledků výzkumu.
Finalizace práce v souladu s metodologickými pokyny a manuálem pro psaní závěrečných prací katedry psychologie UPOL.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku užívání sociálních sítí. Cílem studie je zmapovat a blíže prozkoumat vztahy mezi užíváním sociálních sítí a syndromem FoMO (angl. fear of missing out), dále prožívanou životní smysluplností vs. existenciální frustrací a osamělostí u uživatelů sociálních sítí ve věku 18-35 let. Co se výzkumných metod týče, FoMO bude zjišťováno škálou Fear Of Missing Out Scale (Przybylski, Murayama, Dehaan, & Gladwell, 2013), závislost na internetu bude měřena dotazníkem Internet Addiction Test (IAT, Young, 1996, 1998), existenciální frustrace bude zjišťována Logo-testem (Lukasová, 1992), osamělost bude měřena škálou UCLA (Russel, 1996), škálami SONTUS (Olufadi, 2016) a SMEQ (Przybylski, Murayama, DeHann, & Gladwell, 2013) pak bude zjišťován způsob a množství času tráveného na sociálních sítích.
Rešerše a studium relevantní české a zahraniční odborné literatury zabývající se problematikou užívání sociálních sítí ve spojitosti s vybranými koncepty.
Definování problematiky a vymezení teoretických východisek pro zkoumanou oblast.
Zpracování teoretické části diplomové práce objasňující témata syndromu FoMO, existenciální frustrace, osamělosti a jejich souvislostí s užíváním sociálních sítí.
Příprava výzkumného projektu, kvantitativní výzkumný design, dotazníkové šetření za využití objektivního hodnocení a sebeposuzovacích metod.
Realizace výzkumného plánu za dodržení etických zásad psychologického výzkumu.
Statistické zpracování a analýza získaných dat a následná interpretace dat.
Kritické zhodnocení teoretických východisek, použité metodologie a dosažených výsledků výzkumu.
Finalizace práce v souladu s metodologickými pokyny a manuálem pro psaní závěrečných prací katedry psychologie UPOL.
Seznam doporučené literatury
Blackwell, D., Leaman, C., Tramposch, R., Osborne, C., & Liss, M. (2017). Extraversion, neuroticism, attachment style and fear of missing out as predictors of social media use and addiction. Personality and Individual Differences, 116, 69–72. doi: 10.1016/j.paid.2017.04.039
Blinka, L. (2015). Online závislosti: jednání jako droga? : online hry, sex a sociální sítě : diagnostika závislosti na internetu : prevence a léčba. Praha: Grada.
Buglass, S. L., Binder, J. F., Betts, L. R., & Underwood, J. D. M. (2017). Motivators of online vulnerability: The impact of social network site use and FOMO. Computers in Human Behavior, 66, 248–255. doi: 10.1016/j.chb.2016.09.055
Elhai, J. D., Gallinari, E. F., Rozgonjuk, D., & Yang, H. (2020). Depression, anxiety and fear of missing out as correlates of social, non-social and problematic smartphone use. Addictive Behaviors, 105(February), 106335. doi: 10.1016/j.addbeh.2020.106335
Griffiths, M. (2000). Does Internet and computer "addiction" exist? Some case study evidence. Cyberpsychology and Behavior, 3(2), 211–218. doi: 10.1089/109493100316067
Holte, A. J., & Ferraro, F. R. (2020). Anxious, bored, and (maybe) missing out: Evaluation of anxiety attachment, boredom proneness, and fear of missing out (FoMO). Computers in Human Behavior, 112(May), 106465. doi: 10.1016/j.chb.2020.106465
Maté, G. (2020). V říši hladových duchů: blízká setkání se závislostí. Praha: PeopleComm.
Milyavskaya, M., Saffran, M., Hope, N., & Koestner, R. (2018). Fear of missing out: prevalence, dynamics, and consequences of experiencing FOMO. Motivation and Emotion, 42(5), 725–737. doi: 10.1007/s11031-018-9683-5
Przybylski, A. K., Murayama, K., Dehaan, C. R., & Gladwell, V. (2013). Motivational, emotional, and behavioral correlates of fear of missing out. Computers in Human Behavior, 29(4), 1841–1848. doi: 10.1016/j.chb.2013.02.014
Young, K. S. (1998). Caught in the Net: How to Recognize the Signs of Internet Addiction and a Winning Strategy for Recovery. New York: John Wiley & Sons.
Seznam doporučené literatury
Blackwell, D., Leaman, C., Tramposch, R., Osborne, C., & Liss, M. (2017). Extraversion, neuroticism, attachment style and fear of missing out as predictors of social media use and addiction. Personality and Individual Differences, 116, 69–72. doi: 10.1016/j.paid.2017.04.039
Blinka, L. (2015). Online závislosti: jednání jako droga? : online hry, sex a sociální sítě : diagnostika závislosti na internetu : prevence a léčba. Praha: Grada.
Buglass, S. L., Binder, J. F., Betts, L. R., & Underwood, J. D. M. (2017). Motivators of online vulnerability: The impact of social network site use and FOMO. Computers in Human Behavior, 66, 248–255. doi: 10.1016/j.chb.2016.09.055
Elhai, J. D., Gallinari, E. F., Rozgonjuk, D., & Yang, H. (2020). Depression, anxiety and fear of missing out as correlates of social, non-social and problematic smartphone use. Addictive Behaviors, 105(February), 106335. doi: 10.1016/j.addbeh.2020.106335
Griffiths, M. (2000). Does Internet and computer "addiction" exist? Some case study evidence. Cyberpsychology and Behavior, 3(2), 211–218. doi: 10.1089/109493100316067
Holte, A. J., & Ferraro, F. R. (2020). Anxious, bored, and (maybe) missing out: Evaluation of anxiety attachment, boredom proneness, and fear of missing out (FoMO). Computers in Human Behavior, 112(May), 106465. doi: 10.1016/j.chb.2020.106465
Maté, G. (2020). V říši hladových duchů: blízká setkání se závislostí. Praha: PeopleComm.
Milyavskaya, M., Saffran, M., Hope, N., & Koestner, R. (2018). Fear of missing out: prevalence, dynamics, and consequences of experiencing FOMO. Motivation and Emotion, 42(5), 725–737. doi: 10.1007/s11031-018-9683-5
Przybylski, A. K., Murayama, K., Dehaan, C. R., & Gladwell, V. (2013). Motivational, emotional, and behavioral correlates of fear of missing out. Computers in Human Behavior, 29(4), 1841–1848. doi: 10.1016/j.chb.2013.02.014
Young, K. S. (1998). Caught in the Net: How to Recognize the Signs of Internet Addiction and a Winning Strategy for Recovery. New York: John Wiley & Sons.