Cílem práce je základní deskripce vybraných skupin na sociální síti Facebook, které se zaměřují na téma duševních onemocnění. Data byla získána s pomocí on-line testové baterie, složené z dotazníku vlastní konstrukce a osobnostního inventáře BFI-2-S. Do studie bylo zapojeno 50 skupin, které lze označit za svépomocné, a ve kterých bylo prostřednictvím samovýběru získáno 399 respondentů, s výraznou převahou žen. Více než třetina respondentů skupinu navštěvuje každý den, většina dotázaných je ve skupině řádově měsíce až roky. Hlavní motivací účasti ve skupině jsou vlastní potíže, z hlediska činností převažuje výměna informací, sdílení zkušeností a veřejné diskuse. Většina členů má diagnostikovanou psychickou poruchu, je v psychiatrické péči a má předepsány léky na svůj duševní stav. Větší část respondentů by se s problémy svěřila raději odborníkovi nežli skupině, někteří jedinci nicméně vlivem skupiny omezili užívání přepsaných léků. U respondentů ve věku 18-26 let byly výsledky osobnostního inventáře BFI-2-S porovnány s výsledky běžné populace. U výzkumného souboru byl signifikantně nižší skór extraverze, přívětivosti, svědomitosti a otevřenosti mysli, zatímco skór negativní emocionalita byl signifikantně vyšší.
Anotace v angličtině
The aim of the work is a basic description of selected groups on the social network Facebook, which focus on the topic of mental illness. The data were obtained with the help of an online test battery, consisting of a self-designed questionnaire and a BFI-2-S personality inventory. The study involved 50 groups that can be described as self-help, in which 399 respondents were obtained through self-selection, with a significant predominance of women. More than a third of the respondents attend the group every day, most of the respondents are in the group for months to years. The main motivation for participating in the group is one's own difficulties, in terms of activities, the exchange of information, sharing experiences and public discussions prevail. Most members are diagnosed with a mental disorder, are in psychiatric care and are prescribed medication for their mental state. Most respondents would prefer an expert rather than a group, but some individuals have limited the use of prescription drugs due to the group. For respondents aged 18-26, the results of the BFI-2-S personality inventory were compared with the results of the general population. The research group had a significantly lower score of extraversion, agreeableness, conscientiousness and open-mindedness, while the score of negative emotionality was significantly higher.
Klíčová slova
Sociální sítě, Facebook, svépomocné skupiny, BFI-2-S
Klíčová slova v angličtině
Social network, Facebook, self-help group, BFI-2-S
Rozsah průvodní práce
95 stran, 180 734 znaků
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je základní deskripce vybraných skupin na sociální síti Facebook, které se zaměřují na téma duševních onemocnění. Data byla získána s pomocí on-line testové baterie, složené z dotazníku vlastní konstrukce a osobnostního inventáře BFI-2-S. Do studie bylo zapojeno 50 skupin, které lze označit za svépomocné, a ve kterých bylo prostřednictvím samovýběru získáno 399 respondentů, s výraznou převahou žen. Více než třetina respondentů skupinu navštěvuje každý den, většina dotázaných je ve skupině řádově měsíce až roky. Hlavní motivací účasti ve skupině jsou vlastní potíže, z hlediska činností převažuje výměna informací, sdílení zkušeností a veřejné diskuse. Většina členů má diagnostikovanou psychickou poruchu, je v psychiatrické péči a má předepsány léky na svůj duševní stav. Větší část respondentů by se s problémy svěřila raději odborníkovi nežli skupině, někteří jedinci nicméně vlivem skupiny omezili užívání přepsaných léků. U respondentů ve věku 18-26 let byly výsledky osobnostního inventáře BFI-2-S porovnány s výsledky běžné populace. U výzkumného souboru byl signifikantně nižší skór extraverze, přívětivosti, svědomitosti a otevřenosti mysli, zatímco skór negativní emocionalita byl signifikantně vyšší.
Anotace v angličtině
The aim of the work is a basic description of selected groups on the social network Facebook, which focus on the topic of mental illness. The data were obtained with the help of an online test battery, consisting of a self-designed questionnaire and a BFI-2-S personality inventory. The study involved 50 groups that can be described as self-help, in which 399 respondents were obtained through self-selection, with a significant predominance of women. More than a third of the respondents attend the group every day, most of the respondents are in the group for months to years. The main motivation for participating in the group is one's own difficulties, in terms of activities, the exchange of information, sharing experiences and public discussions prevail. Most members are diagnosed with a mental disorder, are in psychiatric care and are prescribed medication for their mental state. Most respondents would prefer an expert rather than a group, but some individuals have limited the use of prescription drugs due to the group. For respondents aged 18-26, the results of the BFI-2-S personality inventory were compared with the results of the general population. The research group had a significantly lower score of extraversion, agreeableness, conscientiousness and open-mindedness, while the score of negative emotionality was significantly higher.
Klíčová slova
Sociální sítě, Facebook, svépomocné skupiny, BFI-2-S
Klíčová slova v angličtině
Social network, Facebook, self-help group, BFI-2-S
Zásady pro vypracování
Teoretická část si klade za cíl seznámení s problematikou internetové komunikace, vybraných osobnostních rysů, hodnocení zdravotního stavu a vlivu sociální skupiny. Text bude vytvářen na základě rešerše relevantních českých a zahraničních odborných zdrojů.
Praktická část stanoví výzkumný problém, výzkumné otázky, výzkumné cíle a příslušné hypotézy. K ověření hypotéz a získání odpovědí na výzkumné otázky bude využit kvantitativní přístup, z hlediska typu výzkumu pak dotazníkové šetření. Cílovou populací budou dospělí uživatelé facebookových skupin zaměřených na psychické potíže, zatímco výběr vzorku proběhne prostřednictvím samovýběru. Sběr dat bude založen na on-line dotazníku, který může být upraven na základě výsledků pilotní studie. Získaná data budou zpracována pomocí deskriptivní a induktivní statistiky, načež bude odpovězeno na výzkumné otázky. V závěru práce budou diskutovány dosažené výsledky včetně jejich zasazení do širšího kontextu poznatků o daném tématu.
Zásady pro vypracování
Teoretická část si klade za cíl seznámení s problematikou internetové komunikace, vybraných osobnostních rysů, hodnocení zdravotního stavu a vlivu sociální skupiny. Text bude vytvářen na základě rešerše relevantních českých a zahraničních odborných zdrojů.
Praktická část stanoví výzkumný problém, výzkumné otázky, výzkumné cíle a příslušné hypotézy. K ověření hypotéz a získání odpovědí na výzkumné otázky bude využit kvantitativní přístup, z hlediska typu výzkumu pak dotazníkové šetření. Cílovou populací budou dospělí uživatelé facebookových skupin zaměřených na psychické potíže, zatímco výběr vzorku proběhne prostřednictvím samovýběru. Sběr dat bude založen na on-line dotazníku, který může být upraven na základě výsledků pilotní studie. Získaná data budou zpracována pomocí deskriptivní a induktivní statistiky, načež bude odpovězeno na výzkumné otázky. V závěru práce budou diskutovány dosažené výsledky včetně jejich zasazení do širšího kontextu poznatků o daném tématu.
Seznam doporučené literatury
Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada Publishing.
Hall, C. S., & Lindzey, G. (1997). Psychológia osobnosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
Norman, K. (2008). Cyberpsychology: An Introduction to Human-Computer Interaction. Cambridge: Cambridge University Press.
Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Šmahaj, J., & Zielina, M. (2015). Úvod do kyberpsychologie. Olomouc: Univerzita Palackého.
Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet. Praha: Triton.
Seznam doporučené literatury
Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada Publishing.
Hall, C. S., & Lindzey, G. (1997). Psychológia osobnosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
Norman, K. (2008). Cyberpsychology: An Introduction to Human-Computer Interaction. Cambridge: Cambridge University Press.
Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Šmahaj, J., & Zielina, M. (2015). Úvod do kyberpsychologie. Olomouc: Univerzita Palackého.
Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet. Praha: Triton.