Rekultivace hald je již dlouho diskutovaným problémem. Není ustálený názor, zda je lepší nechat haldy samovolnému sukcesnímu vývoji, dělat různé typy rekultivací nebo tyto způsoby kombinovat. Tato bakalářská práce se zabývá třemi ostravskými haldami. Konkrétně haldou Bezruč, Ema a Zárubek. Na každé z těchto hald bylo umístěno pět pastí, s výjimkou haldy Bezruče, kde se nacházelo pastí deset, kvůli jeho nerekultivované a rekultivované části. Na těchto haldách byli odchyceni pomocí zemních pastí půdní bezobratlí v letech 2015-2016. Cílem této bakalářské práce bylo z odchycených vzorků vytřídit a determinovat suchozemské stejnonožce, mnohonožky a stonožky, vyhodnotit vliv opadu a charakteru vegetačního krytu na jejich distribuci a porovnat společenstva suchozemských stejnonožců a mnohonožek ostravských hald se společenstvy z Olomouce, ve snaze vyhodnotit jejich charakter. Celkově ze vzorků bylo determinováno 2429 jedinců. Na jejich distribuci mělo signifikantní vliv množství listového opadu, sklon svahu a výskyt jednoděložných rostlin v podrostu. Také některé druhy dřevin signifikantně ovlivňovaly jejich výskyt. Společenstvo stejnonožců haldy Ema připomínalo společenstva olomouckých ruderálů, naproti tomu společenstvo stejnonožců rekultivované části haldy Bezruč silně připomínalo olomoucká společenstva známá z parků.
Anotace v angličtině
Reclamation of heaps has been a long-discussed issue. There is no fixed opinion on whether it is better to leave heaps to spontaneous successive development, or to do different types of reclamation, or combine these methods. This bachelor thesis focuses on three Ostrava heaps. Specifically, the heap of Bezruč, Ema and Zárubek. Five traps were placed on each of these heaps, except the Bezruč heap, where ten traps were placed, due to its non-reclaimed and reclaimed part. Soil invertebrates were captured on these heaps in 2015-2016. The goal of this bachelor thesis was to sort and determine terrestrial isopods, millipedes and centipedes from the captured samples, judge the influence of litter and vegetation cover on their distribution and equate terrestrial isopods and millipedes of Ostrava heaps with communities from Olomouc, in an effort to evaluate their character. 2,429 individuals were determined from the samples. Their distribution was significantly influenced by the amount of leaf fall, the slope and the occurrence of monocotyledonous plants. Some tree species also significantly influenced their occurrence. The community of isopods of the Ema heap resembled the communities of the Olomouc ruderals, while the community of isopods of the reclaimed part of the Bezruč heap strongly resembled the communities of Olomouc known from the parks.
Rekultivace hald je již dlouho diskutovaným problémem. Není ustálený názor, zda je lepší nechat haldy samovolnému sukcesnímu vývoji, dělat různé typy rekultivací nebo tyto způsoby kombinovat. Tato bakalářská práce se zabývá třemi ostravskými haldami. Konkrétně haldou Bezruč, Ema a Zárubek. Na každé z těchto hald bylo umístěno pět pastí, s výjimkou haldy Bezruče, kde se nacházelo pastí deset, kvůli jeho nerekultivované a rekultivované části. Na těchto haldách byli odchyceni pomocí zemních pastí půdní bezobratlí v letech 2015-2016. Cílem této bakalářské práce bylo z odchycených vzorků vytřídit a determinovat suchozemské stejnonožce, mnohonožky a stonožky, vyhodnotit vliv opadu a charakteru vegetačního krytu na jejich distribuci a porovnat společenstva suchozemských stejnonožců a mnohonožek ostravských hald se společenstvy z Olomouce, ve snaze vyhodnotit jejich charakter. Celkově ze vzorků bylo determinováno 2429 jedinců. Na jejich distribuci mělo signifikantní vliv množství listového opadu, sklon svahu a výskyt jednoděložných rostlin v podrostu. Také některé druhy dřevin signifikantně ovlivňovaly jejich výskyt. Společenstvo stejnonožců haldy Ema připomínalo společenstva olomouckých ruderálů, naproti tomu společenstvo stejnonožců rekultivované části haldy Bezruč silně připomínalo olomoucká společenstva známá z parků.
Anotace v angličtině
Reclamation of heaps has been a long-discussed issue. There is no fixed opinion on whether it is better to leave heaps to spontaneous successive development, or to do different types of reclamation, or combine these methods. This bachelor thesis focuses on three Ostrava heaps. Specifically, the heap of Bezruč, Ema and Zárubek. Five traps were placed on each of these heaps, except the Bezruč heap, where ten traps were placed, due to its non-reclaimed and reclaimed part. Soil invertebrates were captured on these heaps in 2015-2016. The goal of this bachelor thesis was to sort and determine terrestrial isopods, millipedes and centipedes from the captured samples, judge the influence of litter and vegetation cover on their distribution and equate terrestrial isopods and millipedes of Ostrava heaps with communities from Olomouc, in an effort to evaluate their character. 2,429 individuals were determined from the samples. Their distribution was significantly influenced by the amount of leaf fall, the slope and the occurrence of monocotyledonous plants. Some tree species also significantly influenced their occurrence. The community of isopods of the Ema heap resembled the communities of the Olomouc ruderals, while the community of isopods of the reclaimed part of the Bezruč heap strongly resembled the communities of Olomouc known from the parks.
Studentka roztřídí materiál edafonu získaný v letech 2015-16 a determinuje stonožky a suchozemské stejnonožce. V rámci práce vypracuje literární review výskytu těchto skupin na antropogenních stanovištích. Studentka vyhodnotí výskyt jednotlivých druhů a podobnost společenstev.
Zásady pro vypracování
Studentka roztřídí materiál edafonu získaný v letech 2015-16 a determinuje stonožky a suchozemské stejnonožce. V rámci práce vypracuje literární review výskytu těchto skupin na antropogenních stanovištích. Studentka vyhodnotí výskyt jednotlivých druhů a podobnost společenstev.
Seznam doporučené literatury
viz WOS
Seznam doporučené literatury
viz WOS
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby:
Úvodem studentka seznámila posluchače s prostředím své bakalářské práce, tj. s antropogenně podmíněnými lokalitami odvalů hlušiny, tzv. haldami po hlubinné těžbě černého uhlí. Smyslem práce bylo zjistit druhové bohatství suchozemských stejnonožců, stonožek a mnohonožek na třech ostravských haldách, vyhodnotit odezvu společenstev na kvalitativní parametry biotopů a konečně srovnat společenstva hald se společenstvy stejných taxonů v prostředí tří typů prostředí (?) v Olomouci. Dále Markéta představila poměrně bohaté výsledky práce, nicméně intepretace zjištěných trendů v zásadě chyběla. Školitelem byl doc. Tuf, který práci považuje za slušně zpracovaný příspěvek k faunistice Ostravy i rekultivovaných biotopů a doporučuje práci k obhajobě. Zároveň položil dotaz zaměřený na možnosti šíření druhů studovaných skupin, jenž studentka zodpověděla.
Oponentem práce byl Dr. Kuras, který na práci shledal řadu nedostatků, počínaje zcela nezdůvodněným srovnáním prostředí hald hlušiny a olomouckých lokalit, proč chybí v metodice design sběru dat, jak byly nadstaveny modely, proč byly nadstaveny právě tak apod., na druhé straně nadbytečná makulatura nesouvisející s řešeným tématem, atd. Studentka byla konfrontována s řadou dotazů oponenta, které dokázala zodpovědět pouze částečně, z auditoria zazněly další dotazy, které byly zodpovězeny opět pouze částečně.